Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
ahojky,tak já malou dávala od narození jedině do postýlky,už kvůli tomu,že v postýlce ležela rovně,na matraci z kokosového vlákna,poprvé semnou spinkala až ted v pondělí,má sedum a půl měsíce a to jen proto,že je nemocná a musela spinkat hodně na bříšku a pořád se otčela na záda a tak jsem jí hned otočila na bříško.Jinak spinká výhradně v postýlce.Ráda bych se s ní tulila v posteli,ale v postýlce to je pro ni lepší,hlavně kvůli zádíčkům a taky bych se i bála,že do ní nějak bouchnu,ve spánku člověk nikdy neví
Ale je hodně maminek,co jejich miminka spinkají jedině s nima v posteli.
Jennie,
pokud si myslíš, že je to pro tvé dítě takhle dobře, pokračuj v tom, nic se jí nestane. Nejstarší dcera se mnou spala v posteli od narození do pěti let a žádné následky to na ní nezanechalo.
Miminko bych si do postele klidně brala, ale nedávala bych ho na polštář. Hnízdo bych mu třeba udělala, ale ne pod ním - kolem něj, třeba z kojicího polštáře. Tak, aby sice bylo zabalené, zavinuté, ale přesto leželo na pevné podložce.
My jsme taky s dcerou jeden čas spávali, ale neležela mezi námi - ležela mezi mnou a svou postýlkou přiraženou k boku naší postele. Byla jsem klidnější, protože jsem měla jistotu, že se manžel v noci nepřetočí a třeba ji nějak ze spánku neuhodí.
já si taky myslí,že v postýlce na rovným by to bylo pro její zádíčka lepší,ale pokud ji chceš mít raději u sebe(taky jsem si malou k sobě párkrát vzala),tak třeba ji měj jen v zavinovačce,to bude taky rovně ![]()
Já jsem byla ochotna pro vyspání se udělat cokoliv,klidně si nakvartýrovat na několik let dítko k sobě do postele ![]()
BohunkaP píše:
Miminko bych si do postele klidně brala, ale nedávala bych ho na polštář. Hnízdo bych mu třeba udělala, ale ne pod ním - kolem něj, třeba z kojicího polštáře. Tak, aby sice bylo zabalené, zavinuté, ale přesto leželo na pevné podložce.
My jsme taky s dcerou jeden čas spávali, ale neležela mezi námi - ležela mezi mnou a svou postýlkou přiraženou k boku naší postele. Byla jsem klidnější, protože jsem měla jistotu, že se manžel v noci nepřetočí a třeba ji nějak ze spánku neuhodí.
taky jsme to tak měli,chlap by dítko určitě zalehl
TO bych nemohla ani usnout a pořád bych ho musela hlídat,jestli už se k prckovi neblíží
![]()
Obě děti jsem pokládala normálně vedle sebe na matraci. Starší spal většinou mezi náma a jelikož tam spí dodnes, tak malá je na kraji - máme tam přiraženou postýlku bez bočnice. Když dobře zabere, je v ní, když vyžaduje kontakt, tak u nás v posteli ![]()
Asi bych ji taky dala přímo na matraci a případně udělat hnízdečko kolem, nebo zavinovačku. S druhou dcerkou jsem spala od narození v posteli, hlavně kvůli nočnímu kojení. Jako úplné miminko jsem ji měla v rychlozavinovačce a potom už jen tak na matraci přikrytou mojí peřinou.
Jo a měla jsem ji vždycky mezi mnou a zdí (kvůli tomu jsme dali postel ke zdi)
Když si vezmeš, kolik let jsou vynalezené postýlky s tvrdou matrací a kolik let předtím spala miminka u maminek… Nebála bych se=)
I Kiedroňová doporučuje miminka ukládat do péřové peřinky…
Tak můj syn spal od narození jedině mezi náma v posteli.V postýlce spal jen ve dne.
Asi bych ho nedávala na polštář,přece jenom na matraci leží pěkně rovně.
Taky jsem byla přesvědčená že si dítě do postele nevezmu. A vydržela jsem to asi první dva dny po příchodu z porodnice. Pořád jsem ji kontrolovala jestli dýchá, jestli je přikrýta atd. Pak jsem zjistila že když je u mě že je to daleko lepší. I kvůli kojení. Nemusím nikam lítat a nejsem pak tak unavená. Když jsme si přivezli druhý tak už šlo zrovna ke mě. A je to naprosto v pohodě. Já jsem taky spala s našima.
Já jsem s druhorozeným spala od narození, nedělala jsem hnízdo, i jsem si dávala pozor, aby v jeho dosahu nebyl nějaký polštář, dítě ještě neovládá otáčení hlavičky, kdyby se nějak nosem opřelo o nějakou měkkou podložku, tak by z toho byla tragédie. Spal s hlavou podloženou klasickou plínou. Spal na mé straně, protože muž když spí, tak o sobě neví, takže bych se bála, že dostane loktem.
Na postel jsem už při prvním dítku kupovala cestovní zábranu, takže se nemusím bát, že mi spadne
První se mnou spal cca od 5-6m do 9m, zpočátku bez zábrany a byla jsem fakt vycukaná, ajk jsem se bála, že spadne, pak už jsem spala klidně.
edit: jen dodám, že před nějakými 2t jsem přestěhovala do postýlky, ale průběh u nás byl ten, že nejdřív se z postele odstěhoval muž, pak já, mimino si tam trůnilo samo na manželské posteli
S malým mimčem jsem se v klidu vyspala, ale se starším, které už se hýbe a spí lehčeji, tak ne
ahoj, taky spím s malou, ale já jsem sama, takže jí mám vedle sebe u zdi. Kousek jsem pošoupla polštář a dala jsem jí tam pod hlavu plínku, takže spinká normálně na mojí matraci a ne na žádném polštáři.. Zezačátku jsem se taky trochu bála a dávala jí do zavinovačky a opřela jsem ji o čalouněný bok postele, ale asi po týdnu jsem jí začala ukládat normálně.. Dávám jí do flísového spacího pytle a ještě je pod mojí dekou, máme totiž v ložnici kosu.. a přes den spí v obýváku na sedačce (je naštěstí dost široká..)
Ahoj maminky,potřebovala bych poradit.Mám devítidenní miminko,jsme 5.den doma z nemocnice.Přestože jsem plánovala,že bude mimi spát v postýlce,kde mám i monitor dechu,jsem klidnější,když je stále u mě a radila mi to i laktační poradkyně kvůli rozběhnutí laktace.Nebojím se,že ho zalehnu,problém je,že nevím,jak je dobré ho ukládat.Spí mezi mnou a manželem,máme ho vloženo do velkého polštáře(ne péřového),který je vytvarován jako hnízdo.Klárce je tak asi dobře,spinká spokojeně,ale jde mi o to,že je v měkkém,jestli to není riziko.Matraci jsem přitom kupovala tvrdou…Není tam nějak propadlá,ale stejně mi to nedá.Co si o tom prosím myslíte?Děkuju za případnou odpověď !!!