Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šťastné dětství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.4.15 11:39
Šťastné dětství
Lehce filosofická diskuze.
Co je podle vás šťastné dětství? Co děláte pro to, aby vaše děti na dětství rády vzpomínaly? Co vy samy(i) si z dětství pamatujete jako šťastné okamžiky?
Těším se na příspěvky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.4.15 11:42
Já žila ve stínu staršího, chytřejšího, úspěšnějšího, vymodleného,„tymůžešvšechno“ zkrátka toho nej nej nej bratra… Takže dětství nic moc.. Ale za to můžu říct, že ted je to milionkrát lepší, mám s rodiči ted daleko lepší vztah, sami si to uvědomují… jsem za to štastná 
a bratr se jim „za to za všechno“ pěkně odvděčil..
Vlastně si ani žádný štastný okamžik nepamatuju, jo vánoce, narozeniny, klasika, ale abych na něco opravdu vzpomínala to ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.4.15 11:44
Anonymne, je to moc osobni.
Jako pekne okamziky si vybavuji, kdzy jsme chodili cela rodina si hazet s micem do lesa ci kdy me vozila mamka z baletu, autobus narvany, takze jsem vzdy sedela na klide a povidaly jsme ci nebo kdy jsme chodili se psem a zase si povidaly. Takze zadne specialni vzpominky na dovolene, ale na takoveto vsedni malickosti.
- Citovat
- Upravit
8.4.15 11:47
Snažím se děti moc neprudit, neresim kraviny, hodně podnikáme výlety, zážitky, společně strávené chvíli dokud o to stojí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:49
Nejraději vzpomínám, jak jsme běhali s bráchou celé dny po venku v gumákách a domů se chodili jen najíst a vyspat a potom na dovolené s prarodiči.. Štastné dětství je podle mého to, když je dítě odproštěno od problémů dospělích a vyrůstá v klidném a harmonickém prostředí, kde se mu rodiče věnují. Nám se rodiče moc nevěnovali a to se snažím u mých dětí dělat jinak, chci aby měli spoustu zážitků, jezdíme hodně na výlety, chodíme na procházky, doma tvoříme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:52
Pohoda v rodině. Když se rodiče mají rádi, nehádají se, neřeší kraviny a snaží se (co největší) část volného času trávit společnými koníčky (a už je jedno jakými, ale měly by bavit všechny).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:53
Já třeba ráda vzpomínám, jak jsme s tátou v sobotu ráno jezdili autem na velký nákup a potom jsme si doma celá rodina dali ke snídani čerstvé pečivo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:54
Moje zkušenost je, že je jedno, jak moc se snažíte, dítě bude stejně pro něco ukřivděné 
Když budete makat, aby dítě mělo „všechno“, bude v dospělosti frfňat, že bylo s mámou málo. Když změníte práci na půl úvazku, bude dítě frfňat, že bylo chudé a muselo se pořád omezovat.
Navíc bude rozporovat počet a věk sourozenců, vztahy s nimi, vaše vztahy k jejich sourozencům.
Když budete tlačit na výkon, bude tvrdit, že vyrostlo pod moc velkým tlakem. Když he necháte, bude plakat, že co ono mohlo dokázat, kdybyste ho trochu usměrnili v době, kdy „nemělo rozum“…
Nejlepší je takový ten základ. Fungující rodina a řídit se srdcem.
A nedělat si nic z toho, že v dospělosti vám to celé vyčte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:55
Chozeni po horach, opikani spekacku, kdyz tatka hral na kytaru, jak jsme mu chodili naproti kdyz sel z prace, velkej trip vlakem po Italii atd. Ale i blby veci byly - hadky mezi rodicema, binec doma v byte.
Takze se snazim nedelat to, co mi vadilo (udelat detem dort k narozeninam treba, vzdycky me to strasne mrzelo, ze na my narozky se celkem kaslalo), neslibovat stale a delat veci hned jak muzu.
Neco se mi nedari, neco dari. Myslim, ze detstvim jsme zformovani hodne moc. Nekdy je tezky vyjet ze stereotypu, u kterych citim, ze nejsou spravne. Z vlastnich deti mam dojem, ze nejvetsi cennost pro ne je byt s nama ve smyslu, ze vi, ze na ne mame opravdovy cas a mame opravdovy zajem. Jakoukoliv falesnou hru hned rozpoznaji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:56
@Bábrdl píše:
Moje zkušenost je, že je jedno, jak moc se snažíte, dítě bude stejně pro něco ukřivděnéKdyž budete makat, aby dítě mělo „všechno“, bude v dospělosti frfňat, že bylo s mámou málo. Když změníte práci na půl úvazku, bude dítě frfňat, že bylo chudé a muselo se pořád omezovat.
Navíc bude rozporovat počet a věk sourozenců, vztahy s nimi, vaše vztahy k jejich sourozencům.
Když budete tlačit na výkon, bude tvrdit, že vyrostlo pod moc velkým tlakem. Když he necháte, bude plakat, že co ono mohlo dokázat, kdybyste ho trochu usměrnili v době, kdy „nemělo rozum“…
Nejlepší je takový ten základ. Fungující rodina a řídit se srdcem.
A nedělat si nic z toho, že v dospělosti vám to celé vyčte.
to je pravda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:56
Spolecne delane veci, vylety, vareni s mamkou, jak mi tata kreslil auta, prespani u babicky, prazdniny na vesnici. a pak mi hodne utkvely nektere momenty, kdy rodice byli skutecnymi rodici. jako kdyz jsem brecela, ze jsem dostala trojku a nasi me utesovali, ze to je v pohode, ze se nic nedeje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:58
Snažím se, aby moje děti neměly stejné dětství jako já.
Jestli budou mít šťastné dětství, to mi možná jednou řeknou oni a pokud ano, tak budu šťastná já. Že se mi to povedlo.
Moje dětství jsem z 99-ti % vymazala z paměti, pamatuju si velmi málo a ještě se mi nepovedlo vymazat nadávky typu:
"Ty kr..o jedna, ty jsi celý fotr,…Ty jsi mi zkazila život tím, že ses narodila,… apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:58
@radúna píše:
Snažím se, aby moje děti neměly stejné dětství jako já.Jestli budou mít šťastné dětství, to mi možná jednou řeknou oni a pokud ano, tak budu šťastná já. Že se mi to povedlo.
Moje dětství jsem z 99-ti % vymazala z paměti, pamatuju si velmi málo a ještě se mi nepovedlo vymazat nadávky typu:
"Ty kr..o jedna, ty jsi celý fotr,…Ty jsi mi zkazila život tím, že ses narodila,… apod.
Uff. Tak to je zlé dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 11:59
@pomeranca píše:
Já třeba ráda vzpomínám, jak jsme s tátou v sobotu ráno jezdili autem na velký nákup a potom jsme si doma celá rodina dali ke snídani čerstvé pečivo
jo, je fakt, ze takove ty urcite „ritualy“ mi hodne utkvely a vzpominam na ne rada. tata chodil v sobotu rano pro cerstve rohliky, v nedeli se casto chodilo k babicce na svatecni obed, to jsme se oblekli „do lepsiho“.
to mi dneska trochu chybi, takove ty svatecnejsi nedele. kdy se uvarilo neco, co se bezne nevarilo, prostrel se stul, vsichni jedli zaroven. kdyz prisla babicka nebo teta, tak byl i zakusek a kave po obede. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
