Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Malike Zatím ne, ale přemýšlím, že jí to řeknu, malá je hodně svá a má své zajeté rituály, které prostě musíme dodržet a také je hodně fixovaná na svého plyšáka, bez něho ani ránu. Ale nevím, jestli by nám s tím nějak pomohla. Jsem zklamaná z toho, že je taková, že místo toho, aby jsme se smály a blbly, tak jí pořád jen vysvětluju a uklidňuju.
Vlastni zkusenost s tim nemam, ale co jsem tak cetla tak mi to trochu pripomina, ale to muze pouze urcit doktor
Ježíš co jí strašit hned autismem.
Ale na neurologii bych možná pro jistotu
zašla. Zkusila si nechat ji ať se vzteká? Asi bych dělala že to nevidím, třeba ji to přestane bavit až uvidí že tě to nechává chladnou?
Promin, ale nebud zklamana a neco delej! At to posoudi lekar. Me to prijde dost neobvykle. Cim driv budete vedet jestli se neco deje nebo jestli je dcera jen narocna tim lip.
Radši vyhledej psychologa..asi tuším..ale tohle je na psychologa.
Strasti nechci..ale její chovani není v pohodě a jen psycholog ji poradí.
@Martina321 Ano zkoušim, od malinka jí necháváme ať se s tím popere, ale když už jde do toho extrémního záchvatu, tak jí konejšim, to ano, ale jinak děláme, že to nevidíme a že je to úplně zbytečné, většinou to pochopí, ale né hned no. Jinak je hodná, má ale svou hlavu, své oblíbené hračky, výřečně je bych řekla i dost vepředu oproti jiným dětem, už má zájem chodit ven bez kočáru, tyhle záchvaty má někdy i v noci, z ničeho nic se vzbudí a řve a řve jako kdyby jí na nože brali, nevníma, nereaguje, neutiší jí nic, přes den se to dá jeěště nějak zvládnout, ale v noci je to hrozné, jinak ale nemyslím si, že má autistické skony, byť vím, že autisté jsou fixovaní na určitou věc a že skládají hračky do řady, ano to dělá i malá, i je perfektně rozezná podle druhu ( zvířátka, auta, dřevěné hračky ) a ráda je i třídí do košíčků, tak si nemyslím, že by autista byla. Nemá velikou hlavu a třeba i byla hooodně závislá na dudanu a ten jsme jí ze dne na den vzali a po týdnu si na něho ani nevzpomněla, myslim, že by tomu tak bylo i s tou mazlinkou.
Anonymní o autistech malo vis..autíčka ani barvy serazovat opravdu nemusí..tech projevu je tolik a pozna to jen dětský psycholog.
Přečti si knihu od Noami Aldort, mohla by ti pomoci v pohledu na své dítě a ve zlepšení vaší komunikace
Zasla bych urcite za lekarem. My ti tady bohuzel moc nepomuzeme. Kdyz to budou jen dobre zpravy tak budes moct byt v klidu
@Malike píše:
Anonymní o autistech malo vis..autíčka ani barvy serazovat opravdu nemusí..tech projevu je tolik a pozna to jen dětský psycholog.
Ano a proto tu hazet autismem na zaklade jednoho prispevku je uplne, ale uplne mimo.
Předeme prosím o zachování anonymu.
Nikdy se mnou nechce ležet v posteli a ani se nechce moc mazlit, já fakt nevím kde jsem udělala chybu, chtěla bych aby byla takové to veselé dítě se kterým se člověk nasměje, ale já za celý den jen utišuji, už mě to přetéká přes hlavu a mám málo od toho abych jí okřila a dala na zadek… 
Mám krásnou zdravou holčičku, ale její povaha je prostě jiná, než je u jiných dětí, už jako kojenec se uměla pěkně vyvztekat, noci prořvala, ale bylo to ještě docela v normě, je jí 20 měsíců a za celý den co je vzhůru se dokáže z úplné prkotiny pěkně rozčílit, dám příklad, sedí na židličce spadne jí tužka a hned má nervy, říkám jí ať sleze pastelku si vezme a maluje, ale v tom její zájem o malování padl a začne hysterák, zatne pěsti a rozklepe se, poté řve a když už to zajde hodně daleko, tak se začne propínat a upadá dozadu na zem, byť jí miluji s její povahou se prostě nemohu nějak smířit, rozhodí jí i to, že je někde ušpiněná, třeba když jdeme ven, spadne a má špinavá kolínka, nebo když jí v jídelní židličce a z misky jí spadne jídlo, hned přestane jíst a opět se vzteká, vadí jí i pěna ve vaně a nebo když na ní někdo sáhne, teď si usmyslila, že nechce k babičce a chce jen dědečka, přitom babička jí nikdy nic neudělala…