Strach a úzkost z práce
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ahoj vubec si z toho nic nedělej, stává se to skoro všem, hlavne v nove
praci. Ja měla vzdycky nervy na pochodu, nikdo se semnou moc nebavil prptoze
sem byla nová a kolikrát clovek neco zkomoli a co?! Jsme lidi, děláme chyby
a nemusíme si je ani uvědomovat. Jsi mlada, praci je dost, pokazde muzes
odejít no ne? Ja takhle vystřídala tolik praci, kolikrát probrecela dny
i noci, kdyz sem měla pruser, to hold k tomu patří, ale sama sem zjistila
ze jsou i horší věci ba světě a časem se vsechno srovná, hlavne si
nenech s*at na hlavu a dělej si vše podle sebe, chce to čas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ja by h to asi rekla te sefove a pozadala ji o pomoc. Rekla bych, ze jsem se na tu praci moc tesila, ale jak jsi nervozni z nove prace, tak se neumis spratelit s lidma kolem a to te dal stresuje jeste vic. A proto delas ty chyby (pokud to tak je). Apoprosit ji o radu jak se s tymem sblizit. Ona by ti v tomhle mela pomoc, jste jeji tym a v jejim zajmu je, abyste dohromady fungovali.
Pokud je to dobra sefova, tak pomuze. Pokud ne, tak alespon budes vedet na cem jsi…
A k tomu mluveni s ostatnima, seber odvahu a zkus to. Co se stane?
Predstav si tu nejhorsi moznost - nikdo ti neodpovi a konverzace bude
pokracovat. To prece neni tak strasny. Taky ti treba odpovedet mohou neni to osobni, jen i pro ne jsi nova a neznaji
te, tak nevi, o cem se s tenou bavit, nedavej jim to za zle. A drzim palce,
at se to zlepsi!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tohle uz bych asi řešila s pomocí psychologa. Straníš se lidí o pauze, brečíš, nespíš, to nejsou normální reakce. Splest se muze kazdy, i nevedet, ze jsi udelala chybu, netreba se kvůli tomu hroutit. Podle me nezapadáš ne kvůli veku nebo neschopnosti, ale psychickým problémům. Mela jsem spoustu zamestnanců a i ti naprosto neschopní byli klidne v kolektivu velmi oblíbení. O tom to proste neni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
V nové práci je to na začátku vždycky stresující. Má to tak hodně
lidí. Máte tam ženský kolektiv, to bývá často těžší zapadnout,
obzvlášť jestli jsi jako já trochu introvert…Uvidíš, že časem se to
bude zlepšovat, jak se budete víc poznávat, ty se otrkáš a rozmluvíš.
Třeba tam nejsi sama kdo úplně nezapadá…A kde jsou ženský tam se drbe,
až udělá chybu někdo jiný, bude se mluvit zase o něm, a na tebe
zapomenou…
A ano, taky sem měla v práci pár pruserů. Když jsem začínala v hotelu,
povedlo se mi udělat takový chaos, že jsem nevěděla, jaké pokoje mám
volné a jaké obsazené.
Držím palce, ať se to brzy zlepší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Že se těch ženských straníš, děláš velkou chybu. Jsi se svým chováním podivín a ještě jim k tomu vytváříš příležitost, kdy tě rozebírat. Ty s nimi musíš alespoň na oko táhnout za jeden provaz, to znamená alespoň mlčky si s nimi sníst to jídlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, to co popisuješ, se mi taky stávalo a v různých pracích
opakovaně. Možná jsem na tom byla ještě hůř, byla jsem tak nervózní,
že jsem kazila, co jsem mohla, samozřejmě jsem si to neuvědomovala, až
třeba zpětně, tak jsem byla před šéfem i ostatníma za blba.
Po nějaké době se to tak nakupilo, že když jsem měla jít do práce,
nemohla jsem večer spát, ikdyž jsem byla úplně vyčerpaná, měla jsem
noční můry, jak jsem zase něco zkazila a šéf mi to dává sežrat.
A ráno jsem nemohla vstát z postele a když jsem vstala, měla jsem tak
žaludek na vodě, že jsem si nemohla ani vyčistit zuby, protože se mi z té
pasty navalovalo na zvracení.
Pak jsem zjistila, že jsou to naučené vzorce od rodičů a začala jsem to
řešit.
Nakonec mi pomohla až terapie, EFT se to jmenuje.
Dávám sem odkaz, tak se mrkni, třeba ti to taky pomůže. https://centrumosobnihorozvojejs.cz/
Držím palce, ať se z toho dostaneš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Jak se zbavit úzkostí?
- Dohoda o provedeni prace a nemocenska
- Hematom a strach z potratu
- Práce sociální pracovnice
- Nárok na mateřskou po 4. měsících v nové práci
- Strach, že nenajdu toho pravého
- Czechitas a zkušenosti se získáním práce
Ahoj, pred měsícem jsem nastoupila do nové práce, ze začátku jsem byla nadšena, ze budu dělat co mě baví, kousek od domu, vyhovující pracovní doba, vše se zdálo super, ale měla jsem teď trosku těžší období v práci jsem začala byt nesoustredena a zapomínat, takže jsem třeba něco udělala špatně ale neuvedomila jsem si to a když se mě vedouci ptala jestli o tom něco nevím tak jsem řekla, ze ne protože jsem si opravdu neuvedomila ze jsem to udělala, jenže se pak přišlo na to ze jsem to byla já a před vedoucí jsem byla za lharku, už jsem byla za tak krátkou dobu co tam jsem 2 x na koberecku a fakt jsem se nikdy necítila tak trapne a ponizene
Navíc mám pocit, ze ani nezapadam do
kolektivu, pracuju se samyma zenskyma co jsou tam už několik let o dost
starší jak já a i s hodně mladýma holkama v mým věku (23) ale ani tak
s nikým nemůžu nikdy najít společnou rec, když přijdu na pauzu tak se
tam všichni baví ale nikdo se mě na nic nepta a ani já nevím jak začít
konverzaci, teď po tom jak jsem udělala ty chyby tak myslím ze to všichni vi
a pomlouvaji mě a mysli si ze jsem úplně neschopna což si o sobě myslím
hlavně ja, o pauze radši chodím pryč se najíst protože před nimi
nedokážu ani jist a cítím se trapne nebo brecim na záchodě. Chodím do
práce se stazenym žaludkem a pořad se děsím co zase udělám špatně a kdy
si mě zavola zase vedoucí. Teď jsem měla 2 dny volno a zítra jdu do
práce, v noci jsem nemohla spat, pořad se mi promital v hlavě ten rozhovor
s vedoucí, nedokážu ani jist, pri představě ze tam zítra musím tak se mi
chce zvracet protože se bojím co zase podelam, achjo, tak jsem se těšila ze
budu mít konečně dobrou práci a bude to super ze tam budu spokojena 
Bohužel to budu muset pretrpet protože jsem
z malého města a te práce tu moc není. Stalo vám v práci ze jste něco
pokazili at si aspoň zlepšil náladu ze v tom nejsem sama i když myslím ze
nikdo nejschopnější jak já není 