Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach z nemoci miminka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.2.13 07:54
Všechny máme strach. I když je to těžký, pomůže jediná rada: uklidnit se 
. Stát se může cokoli kdykoli, ale nemá cenu se možnostmi zabývat dopředu. Já nevím, možná bych uvažovala o vyhledání odborné pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 07:59
Buď v klidu já tohle mám taky, protože první mimčo nám zemřelo a teď lítám k doktorce s každým prdem 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 08:04
Ahoj, to že máš strach o miminko je naprosto normální. To má snad každá máma. Já se taky co chvilku budila a koukala, jestli malá dýchá. Trpíme dost na reflux a bála sem se aby jí to mlíčko v noci nezaskočilo a neudusila se.
Strach je přirozený, ovšem v rozumné míře.
Máš možnost hlídání? Co třeba začít chodit plavat, cvičit nebo něco tvořit třeba? Přivede tě to na jiný myšlenky, uvolníš se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 08:13
Ahoj ja tež mam strach a ted je nemocni tak sedim non stip u postylce pritel už povedal že nejsem normalni ale sidim proste nijak sobe mam takovi blbi myslenky že muže se neco stat atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.13 08:27
Ahoj, myslím že to má každá máma. Moje ségra dokonce kvůli tomu nechce děti. 
Vím je to hrozně sobecké, ale ten strach mám v sobě i já, a pořád.
Jestli sama vidíš, že to je moc, tak zkus kontaktovat psychologa. Určitě ti pomůže, když se vypovídáš nestrannému člověku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.13 08:47
Dekuju za podporu, musim neco vymyslet. Hlidani nemam, jsem 12 hodin denne sama a jsem uz na hlavu z toho ze vseho. Holka je zdrava a ja na ni koukam, jako kdyby byla buhvijak nemocna. Musim najit nejakyho psychologa, protoze uz se z toho jinak fakt zblaznim.
- Citovat
- Upravit
4.2.13 09:02
Ahoj, já jsem měla to samé. Takže moje rada, sežeň si psychologa. Mě to pomohlo. Nervy jsou pryč a zůstal mi jen takový ten klasický mateřský strach 
A hlavně si opravdu udělej tak 2 hoďky týdně jen pro sebe. Malou nechej tatínkovi a opraš svoje koníčky. Uvidíš, že bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 09:13
...
Ahoj. Mám to taky tak. Pořád myslím na různě hrůzné situace. Občas se i rozbrečím, jako by to snad opravdu mělo přijít. Podle mě tohle už normální není. Taky nevím co s tím mám dělat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.13 09:19
Mam to same, dneska uz jsem brecela… Tak snad to bude lepsi. Mamka mi rekla, ze si mam sehnat prasky na nervy, tak nevim… To vis, jsem z toho rozhozena ze vseho. Jak mas velky mimi?
@Sfaticata píše:
Ahoj. Mám to taky tak. Pořád myslím na různě hrůzné situace. Občas se i rozbrečím, jako by to snad opravdu mělo přijít. Podle mě tohle už normální není. Taky nevím co s tím mám dělat.
- Citovat
- Upravit
4.2.13 09:37
Já sem probrečela první 3 týdny. Pak sem se nějak zbrchla. Taky tu bojuju sama. Manža celý dny v práci, už i víkendy 
Je to na palici, mezi těma stěnama. Koupila sem manžovi pernamentku do fitka, ale odmítl, že prej tam mám chodit já 
, tak snad se trhnu aspoň na chvilku. Akorát nevím kdo bude hlídat.
Hlavně se zkus uklidnit at se úplně nezhroutíš. Mám známou, která bývala super ženská a teď má 2 děti, pěkný raubíře a je na práškách a k nepoznání, úplně hotová
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 09:38
@kopretina11 píše:
Ahoj, já jsem měla to samé. Takže moje rada, sežeň si psychologa. Mě to pomohlo. Nervy jsou pryč a zůstal mi jen takový ten klasický mateřský strach
Souhlasím. Pokud už to překračuje normální strach matky, tak bych s tím něco dělala. Není dobré neustále myslet na to, že dítěti něco je. Myšlenky, které vysíláme do světa jsou velmi silné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 09:44
@jenny.fields píše:
Souhlasím. Pokud už to překračuje normální strach matky, tak bych s tím něco dělala. Není dobré neustále myslet na to, že dítěti něco je. Myšlenky, které vysíláme do světa jsou velmi silné.
Souhlasím a jestli dítě opravdu onemocní ( ne že bych ti to přála), ale jednou asi chytne nějakou virózu a pod, to se pak zblázníš. Strach je opravdu špatný rádce, kromě toho oslabuje i tebe. Na uklidnění jsou třeba bachovy kapky, můžou se i u kojení, nebo bych si pohledala psychologa a zašla za ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.13 11:45
@Anonymní píše:
Dekuju za podporu, musim neco vymyslet. Hlidani nemam, jsem 12 hodin denne sama a jsem uz na hlavu z toho ze vseho. Holka je zdrava a ja na ni koukam, jako kdyby byla buhvijak nemocna. Musim najit nejakyho psychologa, protoze uz se z toho jinak fakt zblaznim.
Myslím, že je to dobrá cesta. Nejsou třeba prášky na nervy, jak tu někdo psal. Pomůže probrat situaci s odborníkem, popovídat di o tom, určitě i poradí pár fíglů, co dělat v krizi a pomůže to postupně srazit na normální únosnou mez. Kdyby malá chytla virozu, rotaviry, e.coli nějakou nebo něco podobnýho, tak to bys teprv zešedivěla. Pak je čas se strachovat a sedět u postýlky, ale i to musí mít svoje meze. Ono ten tvůj strach se může přenést na dítě, přece bys nechtěla malého neurotika .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Dobre rano,
omlouvam se za anonymitu, ale nechci, abyste si rovnou myslely, ze jsem blazen. Mam ctyrmesicni dceru a mam o ni panicky strach, ze neni neco v poradku. Je pocata IVF a absolvovali jsme vsechna mozna vysetreni v tehotenstvi i pak po narozeni, holcicka je v poradku, nikdy nebyl zadny nalez, umi to, co ma umet dite v jejim veku. Po narozeni mela psotnicek a uz z toho jsem byla hotova, protoze jsem to nikdy nevidela, nikdo v rodine nema male miminko. A ted se strach stupnuje. Posledni dobou na ni koukam a sleduji ji, jestli je v poradku, zda to ci ono je normalni, co dela, jestli dycha a hlavne mam hrozny strach z epileptickeho zachvatu. Jsem asi na hlavu, ja vim, ale nemuzu si pomoct. Muj manzel mne hodne psychicky podporuje a rika, ze se to zlepsi. Ja nevim, kazdy den mam strach s ni byt samotna, ze by neco takoveho mohlo nastat. Ma take nektera z vas tyto stavy? Chci se z toho dostat a nevim jak. Dekuji za precteni a za podporu.