Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojte,
Vím že už tu podobné diskuze byly, ale chtěla bych tohle téma otevřít znova.
Nejsem těhotná a ani to v blízké době neplánuju, ale jednou bych děti chtěla ale problém je v tom, že už od malička mám strašný strach z porodu.
Takový, že mám obavy z toho, že se jednou radši rozhodnu děti nemít než abych podstoupila porod. Možná to zní hloupě, ale jak jste vy překonaly strach z porodu? Nebo jste se nebály? Asi mi ani tolik nejde o tu bolest, ale spíše všechny možné komplikace které můžou nastat a vše co s tím souvisí, momentálně mi to fakt příjde až jako nadlidský úkol.
Budu ráda za nějaké zkušenosti nebo tipy, protože čím dál tím víc vím že nechci aby mě jen hloupý strach v tomhle brzdil.
@Anonyno píše: Více
V 9. třídě nám pustili nějaké retro video z porodu. Taky jsem nějakou dobu tvrdila, že porod nechci, že to je děs a hrůza. Ale pár let na to jsem se naopak těšila, až budu mít dítě a porod holt k tomu prostě patří. Bez toho mít vlastní dítě nejde. A ta představa mít dítě je nejvíc, nějaký porod se prostě přežije a pak máš ten poklad v náručí ![]()
Nebála. Možná je ti to divný ale porodu ne. Obavy jsem měla akorad z toho, že bych musela těhotenství ukončit a porodit mrtvé dítě třeba. Obavy z toho, že by těhotenství neprospívalo třeba. Byli to jen obavi. Nic z toho jsem si nepřipouštěla. Zároveň jsem byla nakloněna váhy al i. u porodu i císaři. Radši jizva než riskovat. Což se nakonec ukázalo jako moje největší plus. Porod ukončil císařem. Velice pohotová PA nechala přivolat druhého lékaře, který odmítl pokračovat. Původní lékařka by to nejspíš nechala ještě nějakou dobu. A tady jsem viděla další plus.
Si sežeň psychologa a pracuj na tom
!
Já mám od mládí k porodům doslova odpor… a taky to byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem rodila císařem, vím, že spontánně bych prostě nikdy neporodila, taky jsem měla obavu, že se dítě např. udusí nebo tak něco.
Rodila jsem 3× a všechny porody rychlé, bez problémů, žádné hodiny bolestí, které bych raději vytěsnila.. Tedy poslední byl předčasný, ale i tak relativně v pohodě. Asi nejsem úplně reprezentativní vzorek, ale jsem spíš ukázkou toho, že se to dá a bez váhání bych to dala znovu.
Já jsem se bála, dokud jsem nebyla těhotná. Teď, když těhotná jsem, tak strach z porodu zmizel. A těším se na dítě. Vždycky mi to přišlo jako klišé, když se někdo nějaké nastávající maminky ptal: „Těšíš se?“ Já se totiž vážně těším
.
@azaleila píše: Více
Já se naopak bála jako čert kříže císaře. Byla to moje noční můra
@Dahlia0409 píše: Více
Já se císaře nebála a podvědomě jsem tušila, že k němu dojde… A došlo
a super hej. Jsem si připadala s manželem, jak kdybychom byli v kině ![]()
@Barevné klubíčko píše: Více
Já se obecně bojím operací, takže jsem byla ráda, že to šlo normálně, uf ![]()
@Dahlia0409 přesně, moje jediná obava byla, aby porod neskončil císařským řezem. Normálního porodu jsem se nebála, porod byl pro mě obrovský životní zážitek a v dobrém na to vzpomínám a jsem ráda, že mám děti a že jsem je mohla přivést na svět.
@K92 píše: Více
Samozřejmě, že kdyby byly komplikace, pak už je jedno, jak to dopadne, hlavně, že budeme oba v pohodě. Ale dobrovolně si nechat řezat břicho bych teda nechtěla ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
Já to měla stejně, nikdy žádná operace a toto byl pro mě strašák, no „dočkala“ jsem se ho..
Našetri si, abys mohla odletět do země, kde si můžeš zaplatit císaře. ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
No dobrovolně to nebylo, to zas neee
syna vytáhli přesně 47 hodin a 21 minut od prasknutí vody. Jako dávali si na čas…