Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach, že děti onemocní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.4.16 22:01
Taky se hroutim, když jsou nemocní… Ale jen z důvodu, že se neustále dohadujeme, kdo s nima zase bude doma… Oba musíme chodit do práce. Takže já se hroutim tady z toho důvodu. Jak někdo z nich zakasle, už mám nervy na dranc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 22:03
Nemám to tak, ale když byli děti malétaky jsem se bála, syn trpěl na horečky, žádný problém nebyl horečka 40.prostě trúíš úzkostí, chce to hodně omega 3+6-ryby. porad se v lékárně. proč se hroutíš při rýmě|?namaž detem nocs mastí na hrudník proti rýmě-třeba psí sádlo, dobré jsou inhalace a je po rýmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 22:03
Taky to hodně prožívám 
ne teda že bych byla na dítko naštvaná, spíš je mi ho hrozně líto dneska dostal nejmenší docela hnusně zelenou rýmu, ráno měl 37,5, ale naštěstí jen chvíli. nejhorší to bylo před rokem, nejmenší měl coby novorozenec zánět ledvin, ato mi bylo opravdu z nervů zle při každý zvýšený teplotě, teď už se to o hodně zlepšilo…ale strach mám pořád, kde kdy co kdo chytí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 22:14
Mám skoro stejně. Jen se jich nebojím, prostě odevzdaně čekám, kdy zase přijdou… Jenže my za posledních 14 měsíců promarodili 12 
A když byl klid obíhali jsme zrovna doktory kvůli jiným věcem. Jsou to převážně jen virózy, sem tam zánět, ale je to ubíjejíci Jinak mladší dítě od staršiho chytá všechno a pak mu to hned vrátí. Po šestinedělí chytilo rýmu, pak hned neštovice… A já to od nich chytám taky a ten průběh teda stojí za to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elot
17.4.16 22:14
Chápu tě. Mám to podobně. Taky když začnou pokašlàvat, tak už jsem na nervy, že to budou mít všichni. A co měl nejstarší spálovou angínu, tak je nahromadě pořád. A je to o nervy, nevyspalí po noci a pak být zavřená doma s třemi dětmi.
- Citovat
- Upravit
17.4.16 22:17
Mam to podobne. Od te doby co jsou kluci dva a co mladsi uz jako miminko pochytil od starsiho blbe nachlazeni a kasel mu presel v obstrukcni bronchitidu a byl dvakrat v nemocnici. Hroutila jsem se pri kazde ryme taky a stranila se kolektivu…zvlast v zime. Ale pak jsem se trochu zklidnila. Nejde to byt v izolaci a deti si take potrebuji projit nejakymi nemocemi. Dotvari si tim obranyschopnost. Navic uzkostna matka prenasi ty uzkosti na deti. To si uvedom. Svym chovanim je stresujes, deti tyhlw veci vnimaji. Nepises kolik jim je. Ale jestli mladsi uz neni miminko, neni to takova tragedie…navic ted bude lepší pocasi. Ber je hodne ven at se otuzuji a zvykaji si na cizi patogeny. A vazne se psychicky zklidni. Stejne tomu nezabranis…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 22:18
@Anonymní píše:
Milé maminky, píšu raději anonymně, protože se někdy až stydím. Mám totiž strach, že mi onemocní děti. Jenže já se bojím i běžných nemocí. Dokud byla doma jen dcera, tak jsem se hroutila při rýmě. Jenže teď mám děti dvě, takže většinou to od sebe chytnou. Takže žiju v neustálém strach z chorob. Nejhorší je, že i přes prevenci je starší často nemocná - spíš nachlazení, virózy - nes přes 38, pokašlává, plný nos. Já strachy bez sebe, že to chytne ještě ta mladší. Místo klidu jsem na tu starší naštvaná, že jí zase něco je. Jsem vzteklá na všechno a na všechny. Na manžela, že zase budu tvrdnout doma. V jiných věcech se chovám naprosto racionálně, jen co se nemocí týče jsem úplně hrozná. Prožíváte to taky některá podobně?
Když prvorozenému poprvé vylétla horečka a my jeli na pohotovost. Nervy, strach, žena plakala, mě nebylo lépe.
Na příjmu seděla mladší maminka a během čekání se nás zeptala proč tam jsme. Řekli jsme horečka nad 40. Paní se na mě podívala, a s klidem povídá, jo to máme každý měsíc tak týden.
Neuvěřitelně mě to uklidnilo.
Od té doby jsme si užili bezpočet pohotovostí a hospitalizací, že se považuji za otrlého rodiče.
A vím, že každá nemoc kterou děti prodělají (a vyhnout se tomu nelze) je jen dobře. Posiluje to jejich obranyschopnost a cvičí jejich organismus.
Neboj, strach přejde časem, až se z nemoci stane rutina.
Příspěvek upraven 17.04.16 v 22:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.16 22:19
Děkuji za reakce. Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Prostě prvně mám strach, že budou nemocné, pak když jsou, tak se bojím komplikací. Chtěla bych třetí dítko, ale právě kvůli této své nešťastné vlastnosti, se toho opět „bojím“. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.4.16 22:25
@Nikolacek píše:
Mam to podobne. Od te doby co jsou kluci dva a co mladsi uz jako miminko pochytil od starsiho blbe nachlazeni a kasel mu presel v obstrukcni bronchitidu a byl dvakrat v nemocnici. Hroutila jsem se pri kazde ryme taky a stranila se kolektivu…zvlast v zime. Ale pak jsem se trochu zklidnila. Nejde to byt v izolaci a deti si take potrebuji projit nejakymi nemocemi. Dotvari si tim obranyschopnost. Navic uzkostna matka prenasi ty uzkosti na deti. To si uvedom. Svym chovanim je stresujes, deti tyhlw veci vnimaji. Nepises kolik jim je. Ale jestli mladsi uz neni miminko, neni to takova tragedie…navic ted bude lepší pocasi. Ber je hodne ven at se otuzuji a zvykaji si na cizi patogeny. A vazne se psychicky zklidni. Stejne tomu nezabranis…
Já se právě bojím, že tím jak jsem nervní, tak to přenáším na ně. Starší 6let, mladší 14měsíců. Bojuju s tím, možná se to trošku lepší. Ale jakmile něco přijde, opět to nezvládnu. Starší kojená 3,5 let, mladší kojím pořád. Ale hm… nevím, zda to má nějaký účinek. Starší teda atb jen 2×, ale mladší před měsícem - a bohužel zřejmě úplně zbytečně.
- Citovat
- Upravit
17.4.16 22:33
U nás nemá kojení žádný účinek. Starší tři a půl ATB celková troje, lokální troje jen letos, druhé dítě první ATB v deseti měsících zbytečně. V roce mělo dostat další, ale nakonec to zvládlo i bez nich. Momentálně náběh na zánět průdušek. Taky je mu 14m. Byli jsme tři měsíce skoro v izolaci a zdravé byly jen 14 dní. Prostě si to asi musí odstonat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 22:39
Též mě to štve. Už si prožíváme nemoci od podzimu do jara 4 roky. Na palici to je a nic nezabírá. Jsou to běžné nemoci, rýma kašel, takže do školky nemůžou, neomezený program taky ne, návštěvy.. Ale jinak doma nevydrží, klidový režim ani omylem, takže období nemoci je fakt na budku. Lepší to je od května do září. Taky další dítě neplánuju, zažívat to od začátku znovu.. Teď jen vyhlížím kdy se to zlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.16 23:36
Jej, diskuze pro mě jak stvořená 
.Mám to naprosto stejně, já už teda uplně nevyšiluju, mám pocit, že jsem si snad pomalu i zvykla(dá se to vůbec?), ale rok i dva zpět to byla katastrofa. Navíc naše malá chytala opravdu co šlo kolem (možná i to co nešlo, ale přesto to měla), trpívá na angíny, také jsme si užily hospitlalize a tak…teď je poslední rok(jsou jí 3) pozitivní to, že si aspo%n řekne, co ji bolí, jak se cití, vysmrká se a tak.Ale bojím se o ni stejně pořád. Včera jsem si tady přečetla diskuzi o nádorech u dětí a už 24h je mi z toho zle, úzko,…jo a dítě mám jedno a i ty neustálé nemoci jsou jeden z důvodů, kdy jsem zatím přesvědčená, že zůstane jedináčkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.16 06:27
Hele, zakladatelko, podle mě máš dvě možnosti. Buď to zkusíš přežít, nebo zajdeš chodit někam k psychologovi. Tvoje pocity nejsou ojedinělé (dceru mám jednu, a taky mi každá její nemoc komplikuje život - a to byla letos nemocná dva měsíce nonstop), ale pokud už jsi kvůli tomu nepříjemná na ně, tak by nebylo od věci s tím něco dělat. Zhoršuje se to samozřejmě tím, že už jsi dlouho doma (dle věku možná s pauzou na práci), ale zase aspoň nemusíš řešit paragraf nebo babičky…
Na druhou stranu, zkus to brát pozitivně: malá se promoří a pak zase bude odolnější, až ji dáš do školky 
Držím palec, ať se to zlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.16 07:22
@Anonymní píše:
Milé maminky, píšu raději anonymně, protože se někdy až stydím. Mám totiž strach, že mi onemocní děti. Jenže já se bojím i běžných nemocí. Dokud byla doma jen dcera, tak jsem se hroutila při rýmě. Jenže teď mám děti dvě, takže většinou to od sebe chytnou. Takže žiju v neustálém strach z chorob. Nejhorší je, že i přes prevenci je starší často nemocná - spíš nachlazení, virózy - nes přes 38, pokašlává, plný nos. Já strachy bez sebe, že to chytne ještě ta mladší. Místo klidu jsem na tu starší naštvaná, že jí zase něco je. Jsem vzteklá na všechno a na všechny. Na manžela, že zase budu tvrdnout doma. V jiných věcech se chovám naprosto racionálně, jen co se nemocí týče jsem úplně hrozná. Prožíváte to taky některá podobně?
vyhledej psychologa? co na to říct.. né, neprožívám to takto jediné, že mi štve, když musím být s mladším doma, to je opruz, ale nedá se nic dělat..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Milé maminky, píšu raději anonymně, protože se někdy až stydím. Mám totiž strach, že mi onemocní děti. Jenže já se bojím i běžných nemocí. Dokud byla doma jen dcera, tak jsem se hroutila při rýmě. Jenže teď mám děti dvě, takže většinou to od sebe chytnou. Takže žiju v neustálém strach z chorob. Nejhorší je, že i přes prevenci je starší často nemocná - spíš nachlazení, virózy - nes přes 38, pokašlává, plný nos. Já strachy bez sebe, že to chytne ještě ta mladší. Místo klidu jsem na tu starší naštvaná, že jí zase něco je. Jsem vzteklá na všechno a na všechny. Na manžela, že zase budu tvrdnout doma. V jiných věcech se chovám naprosto racionálně, jen co se nemocí týče jsem úplně hrozná. Prožíváte to taky některá podobně?