Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach, že nedokážu milovat druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.8.23 23:19
Asi pocity které má většina matek dětí s malým věkovým rozdílem. Mateřská laska se nedělí, ale násobí, bude to v pohodě uvidis 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.23 23:24
Ahoj, taky jsem tento strach mela, ze uz jednoho sveho milacka doma mam, tak jestli toho druheho budu mit rada no a narodil se a je to láska a uzivam si ho mnohem víc nez toho prvniho, uz vim co me ceka a ze strasne rychle vyroste… A ten starsi je uz zase uplne jinde, takze s nim sdilim vse, co delam s malym a je to skvele. Takze myslim ze to prijde uplne automaticky, ze to tak maminky proste maji, ze milujou vsechny deti 🙂 ze materska laska se nedělí 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.8.23 23:27
Já obavy neměla, myslela jsem si, že budu mít ráda obě děti stejně tak nějak automaticky. Ale realita byla jiná. Druhé dítě se v mých očích dostalo “na úroveň” prvního dítěte až kolem roku a půl. Rozdíly mezi dětmi jsem nedělala, obě dostávaly navenek lásky stejně, ale vnitřně jsem to k mladšímu necítila. S postupem času se to začalo zlepšovat a od toho roku a půl je to nastejno. Je to zvláštní, opravdu by mě nikdy nenapadlo, že si lásku k vlastnímu dítěti budu budovat postupně.
- Citovat
- Upravit
15.8.23 07:51
Měla jsem stejné obavy. Mezi klukama mám 7 let rozdíl, se starším jsme už byli sehraní a já si reálně nedokázala představit, že lásku jako k němu budu citit i k druhému, ač byl tak vymodlený. Strašně se to ve mně bilo, šílené těšeni se a zároveň strach. Ale byly to zbytečné obavy. Od prvního okamžiku velká láska.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 09:13
Já teda milovala druhý už v břiše, sice ne tolik jako když jsem ho porodila, ale láska tam byla. Ale samozřejmě větší vztah mám logicky se starším dítětem, ale to je spíš o čase, jako když znas někoho 14 dnů nebo několik let, je to jiný. Ale určitě druhé mít ráda budeš. U nás je spíš problém aby starší začala mít ráda mladší. 
sourozenecka láska je podle mě složitější, než ta mateřská. A starší se musí vypořádat s tím, že už není jedinacek a že rodiče miluji a starají se i o jiné dite. Spíš bych se zaměřila na tohle. Já vysvětlovala předem co dceru čeká až porodim, ale i tak jsou u nás doma občas zarlive scény a bráchu zatím nemá ráda. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.23 09:23
@Anonymní píše:
Ahoj,
jsem 30tt, doma mám ještě tříletou holčičku. A poslední dny jsem fakt uplně emočně rozložená. Zažívám samý obavy a strachy. A nejsilnější je momentálně ten, že nedokážu to druhý milovat tak, jako první holčičku. Že nedokážu znova cejtit tu nekonečnou lásku, že to nejde prostě víckrát za život. Že ta láska a pozornost nejde plnohodnotně rozdělit mezi dvě. Že tim zákonitě musí jedno z dětí “trpět.” Ať už ta první, že nebude dál dostávat to, na co je zvyklá. A nebo to druhý, že nezažije to samý, co ta první…
Asi už jsem z toho trochu blázen. Dřív mě tyhle splíny nechytaly. A rozhodně nechci říct, že lituju, že se narodí druhý. Jen nevim, jak se těch pocitů zbavit, jak si to v hlavě srovnat…
Mám 4 děti a kolikrát neumím popsat pocity ke každému dítěti… ale jsem si stopro jistá, že jsou všichni jedničky …protože každý věk dítěte, každá povaha přináší úplně jiné pocity a každého miluju uplně jinak, ale věř, že všechny stejně
Manžel zažil a vidí ve své rodině rozdíly mezi sourozenci a snaží se mi tohle vnutit (prostě mu přijde normální, že někoho máte rádi víc) ale vždycky ho s takovým názorem pošlu zpět do jeho rodiny 
protože ani sama sobě (v hlavě, že to nikdo neslyší) nedokážu říct, že bych měla některé dítě radši.
Když hledáš zápory, vždycky najdeš koho máš radši (je malý, náročný, řve, vzteká se…). Když vnímáš pozitiva (umí obejmout, chytit za ruku, dát pusu, chce mámu…), hezké chvíle, tak podle mě musíš cítít stejnou lásku. Nebála bych se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nelel12
15.8.23 09:31
@Alušáček píše:
Asi pocity které má většina matek dětí s malým věkovým rozdílem. Mateřská laska se nedělí, ale násobí, bude to v pohodě uvidis
Přesně tak. Taky teď čekám druhé a to stejné mě napadlo. Asi je to úplně normální..já mám dvouletou a čekám kluka.
Ptala jsme se na to i mámy…my jsme tři. Já poslední o dost let za sourozenci. Máma mi řekla to stejný, láska se násobí…nikoho nemiluje víc ani míň. Jen u každého vidí tu jeho povahu a miluje na každém z nás ty naše přednosti. Uvidíš, že až se narodí nastartuje ta láska dvojnásob. Drž se.. 
- Citovat
- Upravit
Eva2610
15.8.23 21:33
Mám úplně čerstvou a úplně stejnou zkušenost. Tak od 30.tt jsem to takhle prožívala. Mám holčičku, tříletou. Večer jsem s ní ležela v posteli a říkala si, že ji tak miluju, že to určitě už u nikoho dalšího nepůjde. Navíc jsem čekala kluka - moc jsem si ho přála, ale v rodině žádného nemáme a asi 30 let jsme neměli, tak jsem si to tak nějak neuměla představit. No, klucikovi jsou teď čtyři měsíce, je to naše láska a když si na ty pocity vzpomenu, připadá mi to jako z jiný galaxie. Přišlo to všechno samo a zažívám teď intenzivní pocit, že věci jsou přesně tak, jak mají být.
- Citovat
- Upravit
15.8.23 21:45
Je to normální… Taky jsem měla takové pocity a holky miluju úplně stejně… Možná ještě víc když vidím jak se ony dvě mají rády.. Neboj… To bude dobrý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.23 21:56
Já jsem se do druhého i třetího dítěte zamilovala hned po porodu, paradoxně mi ta mateřská láska u první dcery nesepla hned, ale budovala se postupně, až tak v roce to vrcholilo 
- Citovat
- Upravit
16.8.23 07:21
@Anonymní píše:
Ahoj,
jsem 30tt, doma mám ještě tříletou holčičku. A poslední dny jsem fakt uplně emočně rozložená. Zažívám samý obavy a strachy. A nejsilnější je momentálně ten, že nedokážu to druhý milovat tak, jako první holčičku. Že nedokážu znova cejtit tu nekonečnou lásku, že to nejde prostě víckrát za život. Že ta láska a pozornost nejde plnohodnotně rozdělit mezi dvě. Že tim zákonitě musí jedno z dětí “trpět.” Ať už ta první, že nebude dál dostávat to, na co je zvyklá. A nebo to druhý, že nezažije to samý, co ta první…
Asi už jsem z toho trochu blázen. Dřív mě tyhle splíny nechytaly. A rozhodně nechci říct, že lituju, že se narodí druhý. Jen nevim, jak se těch pocitů zbavit, jak si to v hlavě srovnat…
Ano, nebude dostavat to, na co je zvykla. Proste nebude, nerozdvojis se, i kdyz se o to budes ze zacatku hrozne snazit. Otazka je, zda je to ale spatne? Zda naopak tim nedovolis diteti vic dychat, mit vic volnisti, bude moci vice chybovat. Uvidis, jak ti pred ocima vyroste. Za me je snaha dat vsem detem stejne ci trvat na tom, na co bylo dite dosud zvykle, cesta do rodicovskeho blazince. A co nedas diteti ty, da mu souzenec..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
16.8.23 07:48
Láska se násobí, ne dělí.
U druhého nebudeš tak vynervovaná, víc věcí budeš brát v pohodě, nebude to nové. První dítě je vždy průkopník. V tom je tons druhými dětmi daleko lepší.
Mít 2 deti je samozřejmě jiné než mít jedno, ale má to mnoho výhod.
Nestresuj se, tím tomu miminku ubližuje nejvíc.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Ahoj,
jsem 30tt, doma mám ještě tříletou holčičku. A poslední dny jsem fakt uplně emočně rozložená. Zažívám samý obavy a strachy. A nejsilnější je momentálně ten, že nedokážu to druhý milovat tak, jako první holčičku. Že nedokážu znova cejtit tu nekonečnou lásku, že to nejde prostě víckrát za život. Že ta láska a pozornost nejde plnohodnotně rozdělit mezi dvě. Že tim zákonitě musí jedno z dětí “trpět.” Ať už ta první, že nebude dál dostávat to, na co je zvyklá. A nebo to druhý, že nezažije to samý, co ta první…
Asi už jsem z toho trochu blázen. Dřív mě tyhle splíny nechytaly. A rozhodně nechci říct, že lituju, že se narodí druhý. Jen nevim, jak se těch pocitů zbavit, jak si to v hlavě srovnat…