Nezbyde ti nez to zkusit.Prihlas se na nejake pripravne kurzy na VS,ale uz je skoro pozde.S psychologii nevim,tam bylo vzdy strasne tezke se dostat.Chce to tu pripravu zamerit na kon kretni obor.

@Anonymní píše:
Ahoj
Chodila jsem do školy na obor Sociální činnost jenže mě to dost nebavilo, navíc ta praxe byla hrozná, bohužel nezvládala jsem práci s postiženýma lidma tak jsem přešla a udělala si obor číšník s maturitou kvůli zahraniční praxi která byla lákavá (Řecko, Španělsko, Korsika) Jenže mám problém. Chtěla bych pracovat někde v administrativě třeba, nebo možná i jít zkusit studovat dál (učitelství pro MŠ, psychologie nebo jazyk) ale prostě nevěřím, že na to mám, navíc se dost stydím jen někde uvádět že jsem vyšla z učiliště, a ještě z takového oboru do zahraničí nechci, mám tady přítele. když se mě někdo zeptá tak jsem vychodila gymnázium vím, že kdybych řekla že jsem vyučená servírka, už by mě zaškatulkovali

A maturitu máš?

@Anonymní píše:
Ahoj
Chodila jsem do školy na obor Sociální činnost jenže mě to dost nebavilo, navíc ta praxe byla hrozná, bohužel nezvládala jsem práci s postiženýma lidma tak jsem přešla a udělala si obor číšník s maturitou kvůli zahraniční praxi která byla lákavá (Řecko, Španělsko, Korsika) Jenže mám problém. Chtěla bych pracovat někde v administrativě třeba, nebo možná i jít zkusit studovat dál (učitelství pro MŠ, psychologie nebo jazyk) ale prostě nevěřím, že na to mám, navíc se dost stydím jen někde uvádět že jsem vyšla z učiliště, a ještě z takového oboru do zahraničí nechci, mám tady přítele. když se mě někdo zeptá tak jsem vychodila gymnázium vím, že kdybych řekla že jsem vyučená servírka, už by mě zaškatulkovali

Na to jakou mám školu se zeptali v prvním zaměstnání. Ale stejně jen okrajově, od toho je zkušebka, aby zjistili, zda na to máš nebo ne. Škola už pak nikdy nikoho nezajímala.
Je to proto, že lidi zajímá co umíš a ne co si vychodila. Toto samozřejmě neplatí o státním sektoru, tam nikdo neumí nic, proto si hrajou na to, kdo kam chodil.

Dodatek: samozřejmě to chce něco umět. Když přijdeš s tím, že nic neumíš, tak s tím zase odejdeš.

0. na kuchařích a číšnících není nic špatného. Je to poctivá a náročná práce a třeba já o sobě moc dobře vím, že bych to nedala déle než jako pártýdenní brigády. Prostě na to nemám. Přes veškeré mé vzdělání.

1. přijmi sebe sama taková jaká si, přijmi i svoje chyby - slouží k tomu, abychom se něco naučili, ne abychom se s nima mrskali do bezvědomí a nečinnosti. Pokud nevíš jak na to, tak nejdřív zkus knížky a když nezaberou, tak vstup do psychoterapie.

https://obchod.portal.cz/…sami-k-sobe/

2. abys mohla dál studovat a nebo získat místo v administrativě, potřebuješ maturitu - tedy si najít nějakou nástavbu, kterou nejspíš i nabízí tvoje škola. Ideálně nějaký management či cestovní ruch - to se ti dost hodí na případnou práci v kanceláři či na recepci. Na přijímačkách na další stupeň studia - je jedno jestli VOŠ a nebo VŠ je podstatné jen jestli máš a nebo nemáš maturitu a jak uděláš zkoušky. No a pak už je každému střední úplně šumák.

Mimochodem - dobří personalisté dávají přednost někomu, kdo i přes složitější začátek zjistil co chce a šel si za tím. Takže pokud bys uváděla střední, tak příběh že sis špatně vybrala na začátku, ale pak ti došlo, co chceš a cílevědomě sis dodělala maturitu a další vzdělání je ten, který ti pomůže získat místo, které chceš.

@Anonymní píše:
Ahoj
Chodila jsem do školy na obor Sociální činnost jenže mě to dost nebavilo, navíc ta praxe byla hrozná, bohužel nezvládala jsem práci s postiženýma lidma tak jsem přešla a udělala si obor číšník s maturitou kvůli zahraniční praxi která byla lákavá (Řecko, Španělsko, Korsika) Jenže mám problém. Chtěla bych pracovat někde v administrativě třeba, nebo možná i jít zkusit studovat dál (učitelství pro MŠ, psychologie nebo jazyk) ale prostě nevěřím, že na to mám, navíc se dost stydím jen někde uvádět že jsem vyšla z učiliště, a ještě z takového oboru do zahraničí nechci, mám tady přítele. když se mě někdo zeptá tak jsem vychodila gymnázium vím, že kdybych řekla že jsem vyučená servírka, už by mě zaškatulkovali

No promiň, vyučený pracovitý člověk se má podle tebe stydět? Proč škatulkuješ? Můj syn je shodou okolností vyučený kuchař-číšník. Dnes už má dvě maturity (ne v oboru) a pracuje ve vedoucí funkci. Kdo chce hledá způsob, kdo ne…Když se tak moc za sebe stydíš, tak s tím něco dělej, ale jakákoliv škola ti nezaručí, že v něčem budeš dobrá. I dobrá kuchařka nebo servírka může mnohé dokázat, ale musí pro to něco udělat.

Segra je taky servirka,ma maturitu a nevidim na tom vubec nic spatneho,naopak uz pri studiu se dostala do hodne dobreho hotelu v centru Prahy na praxi a pak jim tam po maturite vzali nastalo .. pak odjela na tri roky do Spanelska,kde se naucila dalsi jazyk,ted uz je nekolik let zpatky v cechach,dela v luxusni kavarne v centru Prahy,do toho se zblaznila do jogy,takze jeste predcvicuje jogu jinak si fakt myslis,ze nikdo nikdy neprijde na to,ze ohledne sveho vzdelani lzes? ono Te to dozene v tu nejmene vhodnou chvili pro Tebe srovnala bych si to hlavne ve sve hlave a jestlize chces delat administrativu nebo ucitelku v MS,tak Ti nezbyde,nez si udelat ten gympl nebo obchodku ..

Je zbytecne se takhle podcenovat. Jesli mas maturitu, tak staci si podat prihlasku a udelat prijimacky. Jestli se jich bojis, chod na pripravny kurz. Behem studia si muzes privydelat jako servirka. V cem je problem?

Nemyslim si, ze vyuceni s maturitou je nejak menecenne…tvuj problem je spis ze nevis co chces Administrativni prace, ucitelka ve skolce a psychologie jsou na hony vzdalene obor. Nejdrivesi ujasni, co chces opravdu delat a pak si za tim cilevedome jdi 

Jo, nejlepší jak to vyřešit je lhát to si tě lidi vůbec nebudou škatulkovat 

Jo podle sebe soudím tebe. Ty si takto zaškatulkováváš lidi? Já ne. Vždyť tolik lidí v 15 neví co chce dělat co je bude bavit a tolik lidí v těch 15 na tu školu donutí rodiče.
Studovat můžeš pokud chceš. Dneska se dá studovat v každém věku.

Jak už tady někdo zmiňoval, vzdělání může být někdy formálně důležité ( ve státní správě prostě na určité pozice musí byt VŠ atd..) ale jinak každého spíše zajímá, co umíš a co můžeš nabídnout. Vyučená servírka má dle mě mnohem lepší uplatnění, než gymnazista a hlavně šikovná servírka ve slušném podniku si vydělá víc, než někdo kdo má dva doktoráty a dělá někde v archivu za 17 tisíc hrubého… Dělej co uznáš za vhodné, co tě bude bavit, ale nikdy se nestyď za to, kdo jsi. Každý je unikátní mnohem důležitější je to, jaký je člověk uvnitř , než kolik má na vizitce titulů…

Nemáš se proč stydět.

Mně na tom oboru nepřijde naprosto nic špatného. Dobrých kuchařů a servírek je málo a je po nich neustále poptávka. A věřím,že pokud jsou šikovní,tak si velice dobře vydělají. Vůbec by mě nenapadlo,že bych nějak blbě pohlížela na člověka,který je vyučený číšník. Dneska chce být každý ing a rukama chce pracovat málokdo. Takže to co řešíš,je totální blbost a ještě lžeš o vzdělání,tak to je blbost na entou.

Jsem také servírka s maturitou. Musela jsem na tento obor v 15 jít, jelikož nebyly peníze na jiné vzdělání. Navíc jsem měla školu bez dojíždění, což je další plus. Práci vykonávám 15 let. Je pravda, je to velmi žádaná práce. Já třeba nejsem na nějaké hotely… Spíš restaurační zařízení. Pravda je, že si díky tomu vydělám slušné peníze. Mohu si nabídky vybírat, podle finančního ohodnocení a jiných benefitů. Ale také si připadám k ničemu Po škole mě nenapadlo jít dál, jelikož vlastně od 17 pracuji naplno, musela jsem vydělávat peníze. A teď cítím, že bych studium nezvládla. Dále, již nemohu pracovat až do pozdního večera, mám dítě. Našla jsem si práci přes obědy. Ale, tato práce nejde vykonávat celý život. Všechny mé kolegyně a kolegové mají zdravotní problémy už kolem 40. Já vlastně od té doby, co práci dělám mám vystouplé křečové žíly. Každá práce něco obnáší. Já mám v životopisu jen tuto pozici Dostala jsem poprvé v životě nabídku na úplně jiný obor. Kancelářská práce, s lehčí administrativou. Jsem z toho totálně v pr… Celkem dost v tom plavu, nechci to vzdát, jelikož cítím prostě šanci a bůhví, kdy tu šanci budu zas mít. Mě třeba stres nenabudí, spíš mi sráží sebevědomí. Teď jsem si zajistila doučování na počítači, abych si to oživila. V práci mě přijímali s tím, že jsem prostě nelhala. Řekla jsem pravdu, přesto mě chtěli. Zvažuji i doučování v angličtině, jelikož tam je potřeba alespoň ten základ. Já vždy měla němčinu. Ale vím jistě, jakmile mě vyhodí, totálně budu mít pocit neschopnosti a méněcennosti. Nejspíš jsem neporadila, jen vím, jak ti je. Když člověk vypisuje CV a nemá co nabídnout. Já třeba nevím, co pak za práci, pokud se tato neosvědčí