Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky, možná to sem ani nepatří-spíše do nějaké psychologicé poradny, nebo se někomu vybrečet na rameni, ale třeba mě povzbudíte. Jde o to, že mám 2 děti a s přítelem jsme už 13 let. On chce svatbu již několik let ale já ne. Důvod je ten, že on má velkou rodinu, kterou by pochopitělně chtěl na svatbě (vždycky snil o velké svatbě v kostele atd…) proti tomu nic nemám, ale já velkou rodinu nemám a navíc už nemám ani rodiče, kteří zemřeli. Měla jsem s nima nádherný vztah a já mám ted prostě strach. Myslím že místo nejkrásnějšího a nejštastnějšího dne by to bylo pro mě utrpení. při obřadu by byla jedna strana plná, druhá prázdná, k oltáři by mě taky neměl kdo vést (popravdě nikoho jiného ani nechci než svého tátu) a tak prostě všem říkám, že se vdávat nechci. Nenapadá někoho jak by to šlo vyřešit? jsem bez fantazie. konkrétně se bojím všeho: nemá mě kdo vydat ženichovi, nemám s kým jet v autě, nemá mě kdo doprovodit k oltáři, žádný proslov rodičů, žádný tanec s rodiči… já prostě nevím, trápím se tím. nemá někdo zkušenost s podobnou svatbou bez rodičů jak to řešili. dík.
@patapuf Nejlepší by bylo přiznat, alespoň partnerovi proč nechceš svatbu doopravdy, pak on by treba udělal malou svatbu a nebo si o tom, alespon otevřené promluvíte
Vim jaké to je, já na svatbě neměla nikoho a manzel všechny, též v kostele, jedna strana plna, v druhé straně jen můj malý bracha ![]()
@patapuf Pokud on chce svatbu s rodinou, tak to asi se svědky nepůjde. Já myslím, že často k oltáři nevěstu nikdo nevede (kór pokud to není v kostele): tak prostě rovnou přijdete spolu. Totéž „moje“ a „jeho“ strana - kdo říká, že to musí být takhle rozdělené? Promícháte příbuzné, kamarády, a bude to fajn… když se pozitivně naladíš, tak si to určitě užiješ!
EDIT: Já naopak měla na svatbě rodiče, a byl to nejkritičtější moment: naši jsou rozvedení (komunikujou v pohodě, ale mámě to nijak příjemné s ním není - byla tam sama, on s novou rodinou, a moje teta, mámina sestra, kvůli tatíkovi na svatbu vůbec nešla), jeho jsou rozvedení (otec nesměl přijet s přítelkyní, aby nebyl konflikt, doteď je to mrzí, tchyně se opila a vyváděla, protože to nezvládá)… a občas si říkám, že být to jen s kamarády, bylo by to lepší
(Vzdálenější rodinu jsme zvali jen na obřad a mejdan, ne na oběd, a nepřišel nikdo - někteří se urazili, jiným to asi nestálo za to.)
Příspěvek upraven 09.01.15 v 07:57
Chápu, že nemít na „své“ svatbě rodiče, je smutné, ale uvědom si, že rodina tvého partnera se stane i tvou rodinou..či už je po celých zmiňovaných 13let..myslím, si, že by tě mohl vést otec partnera..určitě by se to dalo nějak vyřešit.. ![]()
@patapuf píše:
Ahoj holky, možná to sem ani nepatří-spíše do nějaké psychologicé poradny, nebo se někomu vybrečet na rameni, ale třeba mě povzbudíte. Jde o to, že mám 2 děti a s přítelem jsme už 13 let. On chce svatbu již několik let ale já ne. Důvod je ten, že on má velkou rodinu, kterou by pochopitělně chtěl na svatbě (vždycky snil o velké svatbě v kostele atd…) proti tomu nic nemám, ale já velkou rodinu nemám a navíc už nemám ani rodiče, kteří zemřeli. Měla jsem s nima nádherný vztah a já mám ted prostě strach. Myslím že místo nejkrásnějšího a nejštastnějšího dne by to bylo pro mě utrpení. při obřadu by byla jedna strana plná, druhá prázdná, k oltáři by mě taky neměl kdo vést (popravdě nikoho jiného ani nechci než svého tátu) a tak prostě všem říkám, že se vdávat nechci. Nenapadá někoho jak by to šlo vyřešit? jsem bez fantazie. konkrétně se bojím všeho: nemá mě kdo vydat ženichovi, nemám s kým jet v autě, nemá mě kdo doprovodit k oltáři, žádný proslov rodičů, žádný tanec s rodiči… já prostě nevím, trápím se tím. nemá někdo zkušenost s podobnou svatbou bez rodičů jak to řešili. dík.
A řekla jsi tohle svému příteli? Jak se k tomu staví on?
@Eny.x A tu svatbu sis užila? jsem v tomhle moc přecitlivělá, myslím že bych to obrečela a né zrovna štěstím…
@patapuf Kamarádka na svatbě také neměla rodiče. K oltáři jí odvedl tchán. Svatebčani si sice sedli ve většině na stranu ženicha, ale paní co to tam měla na starosti tak jich část posadila na druhou starnu, aby na jedné nebyli všichni na druhé téměř nikdo. V autě jí vezl myslím bratr nastávajícího. Chápu, že jsi smutná z toho, že tam nebudeš mít rodiče. Ale neboj k oltáři určitě sama nepůjdeš ![]()
@patapuf Je to blbá situace, dobře jí znám, mám to totiž úplně stejně. Radím vzít se jenom se svědky a dětmi. U nás bez problémů, mužovi rodiče nejsou typickými rodiči a ani už dávno nejsou spolu. U vás nevím no… Partner chce velkou svatbu jak píšeš, nevím jak moc by mu svatba jen se svědky vyhovovala a jestli na to přistoupí. Každopádně jeden z vás bude muset ustoupit. Mluvili jste o tom spolu tak, jak jsi to tady napsala nám? Chce to fakt probrat s ním
Já osobně, i přesto, že přesně vím, jak se cítíš, kdyby o velkou svatbu můj snoubenec moc stál, udělala bych to a ustoupila bych já ![]()
Meli sme malou svatbu, na svatbe byli manzelovi rodice, moji tam nebyli, sem rada za malou svatbu a klidne bych i jen se svedkama ![]()
@radúna to víš že řekla, ale on je přesně ten tip, který se snaží všechno zlé v životě brát s nadsázkou a problémy házet za hlavu no a já všechno řeším a pitvám. on je v poho já jsem na zhroucení. ale zatím jsem se to od něj nenaučila. Jen mi často říká, že má pocit že to beru špatně -že se svatba nedělá pro rodiče. asi má pravdu ale jak si to mám srovnat v hlavě já to nevím. Pamatuji si, když se mi narodili děti, tak jsem to v porodnici pěkně ořvala, když jsem viděla ty ostatní štastný prarodiče.
Prober to na rovinu s pritelem, spolecne urcite neco vymyslite. My nemohli mit na svadbe sirokou rodinu muze (moc daleko, moc drahe letenky), takze ja, ac za jinych okolnosti bych sirokou rodinu moc rada na svadbe mela, zuzila vyber na nejblizsi rodinu a prislo mi to uplne automaticke, ze ho nevystavim tomu, ze ja tam mam „dav“ a on mamu se sestrou. Ale pozor! Tohle je asi zensky pohled, muj muz to takhle vubec nevnimal.
Bratranec si bral holku, která měla jen matku, která je navíc taková chladnější.
Takže na svatbě byla ona, její matka, její svědkyně a jinak naše velmi rozvětvená rodina, která zaplnila místa na všech stranách stolu.
Nikdo to nebral nijak divně. Někdo má velkou rodinu a někdo zase ne, ona za nás byla ráda a bere nás jak svoje.
Ty ty lidi nebereš za svoje, když už jste spolu 13 let?
Já třeba jako dítě nepoznala, kdo je moje pokrevní rodina a kdo ne. Kdo chce, ten k nám patří.
Jedna vec je nepitvat problemy a druha vec je mit pochopeni pro druhého.
Kdyz rika, ze se svatba nedělá pro rodiče, tak tim spis mu nebude vadit jen svatba se svedkama nebo par přáteli ![]()
Ono je důležitý, abyste vy dva věděli, co chcete a co ne a jestli se to da skloubit a myslím, ze v tvém případe by mel brat on ohled na tvoji situaci.
Anebo zkusit toho psychologa, treba by ti fakt pomohl ![]()