Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahojky všichni, chtěla bych se tu hlavně vypovídat, jsem z toho celkem nešťastná. S přítelem jsme spolu témeř 4 roky, minulý rok v červnu jsme se zasnoubily a letos v červnu k nám přiletí vrána ![]()
Abych se dostala s tomu hlavnímu. Vzhledem k tomu, že nejsme manželé, tak musíme na matriku kvůli přiznání otcovství. Brala jsem jako samozřejmost, že bude mít malá jméno po tatínkovi, že když už jsme zasnoubený, tak se hned jak to půjde vezmeme. Bohužel jaksi přítel změnil názor na svatbu. Říkal, že je to zbytečný, že je to jen kus papíru a že to nepotřebujeme. V tom případě nechápu ten zásnubní prstýnek co nosím ( i když po tom všem ho nechávám doma v šuplíku). Dost mě to zklamalo a po pár narážkách na téma svatba jsem si řekla, že zkusím tu tzv.,, obrácenou psychologii,, a víc se o tom nebavim.
Zrovna dnes jsme se o tom s přítelem bavili a já mu řekla, že když se nebudeme brát tak chci aby měla malá moje příjmení, že se nechci někde s někým o čemkoli dohadovat ohledně toho, když bude mít moje dítě jiné příjmení než já. Přítel se zatvářil ukřivděně a ani trošku se mu nezamlouvalo, že nebude mít jeho dítě jeho příjmení.
Vím, že to nebylo asi zrovna fér, ale pokud semnou opravdu neplánuje svatbu, tak myslím, že mám na to nárok, aby se malá jmenovala po mě. Vím, že se Vás najde hodně co mě řeknou, že je pravda, že je to papír a že pokud se nevezmem a malá bude mít jeho příjmení tak se nic neděje, že je to normální. Jen mě přijde trošku nesmyslné ty zásnuby, když z toho nic nebude. Asi melu páté přes deváté, ale jsem toho plná.
Nejvíc ubíjející jsou pro mě neustálé otázky kdy do toho praštíme, dokonce už mě i tchýně koukala na svatební šaty a moje mamča začala šetřit abych mohla mít pořádnou svatbu se vším všudy.
Nepotřebuji mít svatbu ted hned nebo za půl roku nebo rok, stačilo by mi kdybych věděla, že se k ní dopracujeme, že mě moje dceruška podrží vlečku až půjdu uličkou a že mě tam povede můj tatík a že si jí užije i přítelova babička, které letos bude 83 let. Mám strach, že se to ale bohužel nesplní a nevím co mám dělat.
Děkuji všem, které si to přečetly až do konce, ale musela jsem to ze sebe dostat. ![]()
Neřešila bych to, ale na tom jméně po sobě bych trvala. naši kluci se taky jmenují po mě. a 99procent oficialit s nimi vyřizuji já, tak nevím, proč by mě měl neustále někdo oslovovat špatným příjmením ![]()
Já si myslím, že časem změní názor. Svatbu bych teď odsunula na vedlejší kolej a on se snad časem ozve sám.
Taky bych trvala na jméně po sobě v tom případé
A pak uvidíš jak ho to bude mrzet že on se jmenuje jinak
Děláš dobře a neustoupila bych. Stejně většinu věcí s dětmi zařizuje matka, tak proč mít jiné příjmení. Já to bohužel dřív udělala blbě, uvěřila jsem řečem o tom, že svatba bude hned jak to půjde, takže dcera má příjmení po příteli a co myslíš? Malá má 2 roky a svatba v nedohlednu, přítel se na to vůbec netváří a já si připadám jak cizí, že se jediná jmenuju jinak.
Takže být na tvém místě, svatbu nechám být, třeba časem změní názor ale na tom příjmení bych trvala, když není schopen se k tomu postavit jako chlap a vzít si tě, holt bude mít malá příjmení tvoje… ![]()
Neřeš tu svatbu, nemluv o ní, ale trvej na svém příjmení pro dítě. Ne ukřivděně nebo aby jsi to říkala ve zlosti, ale podej mu to naprosto v klidu.
Jméno bych taky chtěla aby mělo dítě po mě když by jsme nebyli manželé, aby bylo jasné že k sobě patříme a pochybuju že s ním bude chlap běhat po doktorech, úřadech a podobně.
@slavuska1 nejhorší na tom je, že bohužel, jeho rodina to nepochopí, nechci si to u nich rozházet… je to blbý, ale je to tak
Fandím všem svobodným matkám, které pojmenují své děti po sobě. Nelíbí se mi, když dostanou příjmení po otci.
Podle mě postupuješ dobře. Dítě se bude jmenovat po tobě a hotovo, proč by ses měla jmenovat jinak jen ty?
Ale je zvláštní, že si to tak najednou rozmyslel. Dítě na cestě a už se k zásnubám a svatbě najednou nehlásí? To mu to někdo rozmluvil v hospodě? Nebo byl předtím jen velké oči a teď skutek utek'? Jen aby to tak nedopadlo i s péčí o dítě… ![]()
@Míšpulínka29 taky nechápu proč by se dítě mělo automaticky jmenovat stejně jako otec, v případě kdy se rodiče jmenují jinak. Proč já jako matka, která ho odnosí, porodí mám mít jiné příjmení.. Takže pokud to tak cítíš, nedej se a trvek´j si na svém
A pokud se ti přítel nakonec ke svatbě rozhoupe, změnit příjmení můžeš pak i děcku, dokud bude malé, bude mu to jedno. ![]()
@Míšpulínka29 píše:
@slavuska1 nejhorší na tom je, že bohužel, jeho rodina to nepochopí, nechci si to u nich rozházet… je to blbý, ale je to tak
Tak ale oni ještě žijí v představě, že jejich synek se chce ženit, když ti „tchýně“ kouká po svatebních šatech. Ale tak to není, takže si to zařídíš podle sebe.
@Míšpulínka29 píše:
@slavuska1 nejhorší na tom je, že bohužel, jeho rodina to nepochopí, nechci si to u nich rozházet… je to blbý, ale je to tak
promiň, ale tohle bych fakt vůbec neřešila, ať si to chápou nebo ne. On se k tomu má postavit a vzít si tě, ať jste fakt jako rodina, když toho není schopen, tak je snad jasné, že se nechceš jmenovat jinak, než tvé dítě. Ty dítko budeš 9 měsíců nosit, rodit, kojit a většina péče bude na tobě, tak co. Já spíš nechápu chlapskou logiku, dítě jim nevadí ale svatba je problém…
@Verca1989 taky si přijdu cizí a hlavně když se celá jeho rodina baví o malé pod jejich jménem
@Verca1989 píše:
promiň, ale tohle bych fakt vůbec neřešila, ať si to chápou nebo ne. On se k tomu má postavit a vzít si tě, ať jste fakt jako rodina, když toho není schopen, tak je snad jasné, že se nechceš jmenovat jinak, než tvé dítě. Ty dítko budeš 9 měsíců nosit, rodit, kojit a většina péče bude na tobě, tak co. Já spíš nechápu chlapskou logiku, dítě jim nevadí ale svatba je problém…