Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@pajisek90 to je jenom představa, že by to tahle mohlo být s tou vlečkou ![]()
@Míšpulínka29
Kašli na ně, oni to děcko nebudou mít neustále u sebe, nebudou lítat po doktorech. Až si tě vezme tak se přejmenuje a je po problému. Do tý doby si trvej na svým a neustupuj ![]()
@mmuerka píše:
@Livlin já pořád doufám, že to nějak s tím mým beranem skoulímale občas mě dokáže tak na*rat, že si říkám, že si ho snad ani nevezmu
Ne, je to sice suchar náladovej, ale stejně ho miluju
Třeba čeká, že to celé zorganizuješ sama. A kdybys už přišla s termínem svatby, jak myslíš, že by se tvářil? No, jestli plánujete ještě další dítko, tak může se jmenovat po tobě ![]()
@Míšpulínka29 píše:
Ahojky všichni, chtěla bych se tu hlavně vypovídat, jsem z toho celkem nešťastná. S přítelem jsme spolu témeř 4 roky, minulý rok v červnu jsme se zasnoubily a letos v červnu k nám přiletí vrána
Abych se dostala s tomu hlavnímu. Vzhledem k tomu, že nejsme manželé, tak musíme na matriku kvůli přiznání otcovství. Brala jsem jako samozřejmost, že bude mít malá jméno po tatínkovi, že když už jsme zasnoubený, tak se hned jak to půjde vezmeme. Bohužel jaksi přítel změnil názor na svatbu. Říkal, že je to zbytečný, že je to jen kus papíru a že to nepotřebujeme. V tom případě nechápu ten zásnubní prstýnek co nosím ( i když po tom všem ho nechávám doma v šuplíku). Dost mě to zklamalo a po pár narážkách na téma svatba jsem si řekla, že zkusím tu tzv.,, obrácenou psychologii,, a víc se o tom nebavim.
Zrovna dnes jsme se o tom s přítelem bavili a já mu řekla, že když se nebudeme brát tak chci aby měla malá moje příjmení, že se nechci někde s někým o čemkoli dohadovat ohledně toho, když bude mít moje dítě jiné příjmení než já. Přítel se zatvářil ukřivděně a ani trošku se mu nezamlouvalo, že nebude mít jeho dítě jeho příjmení.
Vím, že to nebylo asi zrovna fér, ale pokud semnou opravdu neplánuje svatbu, tak myslím, že mám na to nárok, aby se malá jmenovala po mě. Vím, že se Vás najde hodně co mě řeknou, že je pravda, že je to papír a že pokud se nevezmem a malá bude mít jeho příjmení tak se nic neděje, že je to normální. Jen mě přijde trošku nesmyslné ty zásnuby, když z toho nic nebude. Asi melu páté přes deváté, ale jsem toho plná.
Nejvíc ubíjející jsou pro mě neustálé otázky kdy do toho praštíme, dokonce už mě i tchýně koukala na svatební šaty a moje mamča začala šetřit abych mohla mít pořádnou svatbu se vším všudy.
Nepotřebuji mít svatbu ted hned nebo za půl roku nebo rok, stačilo by mi kdybych věděla, že se k ní dopracujeme, že mě moje dceruška podrží vlečku až půjdu uličkou a že mě tam povede můj tatík a že si jí užije i přítelova babička, které letos bude 83 let. Mám strach, že se to ale bohužel nesplní a nevím co mám dělat.
Děkuji všem, které si to přečetly až do konce, ale musela jsem to ze sebe dostat.
Ahoj, úplně tě chápu jak se asi cítíš. Taky bych chtěla nosit stejné příjmení jako moje děti a když má muž postoj takový jaký má, tak na tom podle mě není nic sobeckého, sobec je on že ze svích, jistě závažných důvodů, se až tak k tobě vázat nechce ikdyž společný potomek je pouto na celý život.
Na druhou stranu máš štěstí, oproti mě, že s tebou chce rodinu. Mě nedávno můj drahý, se kterým jsem už 6 let, oznámil že si mě nechce vzít protože jsem přibrala a su tlustá a nedovede si představit mít se mnou teď děti. Taky pěknej šok ale to je na jinou diskuzi. Já jen že se umím vcítit jak ti asi je a je my to líto, když čekáš miminko tak se očekává že tě bude protějšek na rukou nosit a né deptat že? Tak hodně síly a třeba si to ještě rozmyslí ![]()
@pajisek90 píše:
@mmuerka Ježíš haebych nikdy nechtěla aby si mě přítel bral za odměnu a nikdy bych sevho ani nedoprošovala. Když nechce ať nechce
Taky jsem napsala, že je to hnusně podaný. My totiž právě nevíme, jestli @Míšpulínka29 přítel tu svatbu teda chce nebo ne. Jestli on právě jen nemá fičák z těch všech povinností, co ho čekají a čekaly ![]()
@jajda32 píše:
Jestli by vás opustil, tak si nemyslím, že by v tom jméno dítěte mohlo hrát nějakou roli.
Přesně tak.
A obráceně - když pojmenuješ dítě po něm, tak už ho bude opravdu co málo „nutit“ si tě vzít.
Já nevím já bych vůbec neřešila příjmení, to je to nejmenší. Když prostě nechce tak ho nenuť. Já vím, že příjmení dám po příteli. Nepřijde mi to nic divného. Je to dítě jeho stejně jako moje ať má příjmení jakékoliv
@pajisek90 píše:
Já nevím já bych vůbec neřešila příjmení, to je to nejmenší. Když prostě nechce tak ho nenuť. Já vím, že příjmení dám po příteli. Nepřijde mi to nic divného. Je to dítě jeho stejně jako moje ať má příjmení jakékoliv
Jenže teď si vezmi, že se rozejdete, najdeš si nového partnera, budeš s ním mít dítě a oč jednodušší by bylo, kdyby dítě mělo tvé příjmení.
Uznávám, mně je hodně proti srsti, když nesezdaní dají jméno po muži. Dítě beru, že je spojeno s matkou a s tou má nést i stejné jméno.
@Pajvala ano myslím, že dítě je daleko větší závazek než svatba…a pokud se přítel k tobě takhle chová, tak to asi taky docela o něm něco vypovídá…švagrová měla něco podobného…je sice pro někoho fajn, když ví že je partner upřímný, ale pokud jen kvůli tomu, že se bojí, že přibereš v těhotenství s tebou mít dítě nechce, tak nevím co bych si já osobně o tom myslela
@Livlin Já to beru tak, že dítě je obou rodičů a i kdybych se s ním rozešla a našla bych si někoho jiného, stejně bych chtěla aby to dítě mělo příjmení po svém otci. Jednou to je jeho otec a hotovo. To už mu nikdo neodpáře a pokud by to nebyl nějaký kriminálník tak bych to asi ani nechtěla. A navíc to ani nejde, přeci dítěti tvrdit např. 7 let tohle je tvůj táta a najednou říct hele tady máš nového tátu a na tamtoho zapomeň?
@Míšpulínka29 procetla jsem celou diskuzi a neda mi to, abych se nezeptala. jaky mate s pritelem vztah? pevny? krome svatby jste za jedno? respektujete se navzájem a jste si rovnocennými partnery?
protože jestli ne, coz na me tak pusobi, chcete vůbec byt fakt spolu
?
ja mam letos s chlapem 10let vyroci, mame prcka a vzati nejsme. proste proto, ze nechceme. ze zacatku on chtěl, ale spis proto, ze si myslel, ze se to od nej ocekava a ze se to tak proste dela. ja nikdy po svatbe netoužila, tak jsem mu to vysvětlila a od te doby to proste nepotrebujeme. ale kdyby na tom jednomu z nas opravdu zalezelo, vim, ze by to pro druhého udelal a to je podle me laska ![]()
@Livlin to má bývalý partner, našel si dívku s dítětem a když se chtěly vzít a chtěly jí dát jméno nové tak se bývalý zabejčil a řekl, že v žádném případě, že i když se o malou vlastně nezajímá a nestará se o to jak se jí daří tak se prostě nebude jmenovat jinak…
@Livlin kdybych přišla, že jsem zamluvila termín, tak by jsme se qohádali, řval by na mě, že si mě vzít nechce, že jsme se domluvili na tom, ŽE JEDNOU SE VEZMEME. Já ho úplně slyším. Tak i Elinku jsem si musela vydupat. Když jsme spolu v mých 18 začli chodit, narovinu jsem mu řekla, že prvního prcka chci do 24. Určitěsi říkal něco o tom, jak jsem naivní, ale odkýval mi to. A když jsem se s ním měsíc před 24.narozeninama pohádala, že chci dítě (to už jsem měla půl roku vysazený prášky, o tom věděl, ale dával si setsakramenskej pozor), tak se divil, že jsem to tenkrát myslela vážně. Druhý miminko taky jen tak nebude. Původně jsme plánovali, že by mohli být děti od sebe tak 6-8let, jako jsem já se ségrou, báječně si rozumíme. A když jsem se loni zmínila, že bych přece jen šla do druhého tak v Ely dvou letech, byl oheň na střeše ![]()
@pajisek90 píše:
@Livlin Já to beru tak, že dítě je obou rodičů a i kdybych se s ním rozešla a našla bych si někoho jiného, stejně bych chtěla aby to dítě mělo příjmení po svém otci. Jednou to je jeho otec a hotovo. To už mu nikdo neodpáře a pokud by to nebyl nějaký kriminálník tak bych to asi ani nechtěla. A navíc to ani nejde, přeci dítěti tvrdit např. 7 let tohle je tvůj táta a najednou říct hele tady máš nového tátu a na tamtoho zapomeň?
To není o zapomenutí otce, ale o tom, že (většinou) matka chodí s dítětem a to dítě se jmenuje jako ona.