Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zdravím, nemáte někdo zkušenost? Syn už od školky měl problémy s uznáním autorit a s menšími projevy agrese. Navštěvovali jsme psycholozku, ale ta nám nedokázala říct, zda by měl syn nějaký problém. Mluvila jen o naznacich poruchy autist. spektra, ale žádné rady. Když nastoupil do 1.tridy, tak se problémy začaly stupnovat. Má sice pridelenou pomoc asistenta. Ale ten je tam pro více dětí, ne jen pro nej. S učením problém nemá, na učení je šikovný. Problémy jsou s chováním. Jsou dny bez problémů a pak si nás volají učitele nebo vychovatelka z druziny, že měl záchvat, nadává všem, křičí a děti z něj mají strach. Navštívili jsme i psychiatra. Jediné, co se dozvídáme, že má příznaky aspergerova syndromu. Ve škole jsme jim to vše řekli, ale stížnosti na syna přetrvávají. Dnes měl opět svůj zachvat(záchvaty většinou vznikají, kdyz se k němu někdo ve škole chová nespravedlive a cítí se nepochopen). A prý máme v nejbližší době cekat, že si nás zavolá ředitel školy. Už nevíme co dělat, ve škole jen posloucháme, co udělal, jak se špatně choval apod. A kdyz jim říkáme, jaké má zdr. problemy, ze navštěvujeme psychologa, psychiatra i v PPP se přiklání k AS. Tak z jejich strany tam není snaha to nějak řešit. Myslíte, že bude lepší nechat syna preradit na nejakou speciální školu?
A jak by to měla škola řešit? Mas proste nestandartni dítě, škola nemá moc kapacity řešit žádné výkyvy.
Tak speciálních škol pro žáky s poruchami chování je zoufale málo, na tu tebou popsané problémy stačit nebudou a jiná speciálka ti ho asi nevezme, pokud nemá další vadu. Možná by spíš byla vhodná škola s menším počtem dětí ve třídě, soukromá nebo vesnická malotřídka. S dětmi s aspergrem je to těžké, hlavně v té družině, kde je nestrukturované prostředí. Ale asistenta lze mít i tam. Škola na tebe asi bude tlačit hlavně v tomto ohledu. Zvaž si pro sebe dopředu nutnost chození do družiny.
Zdravím, nemáte někdo zkušenost? Syn už od školky měl problémy s uznáním autorit a s menšími projevy agrese. Navštěvovali jsme psycholozku, ale ta nám nedokázala říct, zda by měl syn nějaký problém. Mluvila jen o naznacich poruchy autist. spektra, ale žádné rady. Když nastoupil do 1.tridy, tak se problémy začaly stupnovat. Má sice pridelenou pomoc asistenta. Ale ten je tam pro více dětí, ne jen pro nej. S učením problém nemá, na učení je šikovný. Problémy jsou s chováním. Jsou dny bez problémů a pak si nás volají učitele nebo vychovatelka z druziny, že měl záchvat, nadává všem, křičí a děti z něj mají strach. Navštívili jsme i psychiatra. Jediné, co se dozvídáme, že má příznaky aspergerova syndromu. Ve škole jsme jim to vše řekli, ale stížnosti na syna přetrvávají. Dnes měl opět svůj zachvat(záchvaty většinou vznikají, kdyz se k němu někdo ve škole chová nespravedlive a cítí se nepochopen). A prý máme v nejbližší době cekat, že si nás zavolá ředitel školy. Už nevíme co dělat, ve škole jen posloucháme, co udělal, jak se špatně choval apod. A kdyz jim říkáme, jaké má zdr. problemy, ze navštěvujeme psychologa, psychiatra i v PPP se přiklání k AS. Tak z jejich strany tam není snaha to nějak řešit. Myslíte, že bude lepší nechat syna preradit na nejakou speciální školu?
Ono je to ale těžké i pro druhou stranu. Učitelky, vychovatelky, ředitel.. pravděpodobně dostávají stížnosti z druhé strany - od rodičů dětí, kterým syn nadává, útočí na ně apod.
Psychiatr nedoporučil žádnou terapii? Ať už medikamentózní nebo psychoterapii? Jak to řešíte se synem vy? Třeba nějaký trénink rizikových situací? Nebo jen škola dostala informaci o pravděpodobné diagnóze a tím je to pro vás uzavřené?
Ten tvůj příspěvek zní tak, že vy jste jim tedy oznámili, kde je problém a oni to pochopí a
.
Z mého pohledu je lepší, aby tyto děti měly speciální třídy, ale trend je opačný a Váš syn asi bude trpět a ostatní děti taky.
Psychlogové a psychiati Vám neřekli, jak to kompenzovat a pracovat s tím?
A jak si představuješ, že to budou řešit? Pokud je při záchvatu nezvladatelný a ostatní děti se ho bojí?
@Jahru Psychiatr žádnou medikaci nedoporucil, protože na AS žádné léky nejsou. A i v PPP nám bylo sděleno, že by medikace nepomohla, že učitele se s ním budou muset naučit pracovat. On je ve třídě, kde je jen 15 děti. Ale tato třída je právě hodně živá a p. ucitelka ani p. asistentky (mají ve třídě 2) nemohou ohlídat vše, co se tam děje mimo jejich dohled. Když se synem mluvila psychiatricka i psycholožka, tak nám naznacovali, že jsou tam náznaky menší šikany vůči synovi. Protože děti vědí, že je jiný, neumí se jako většina AS pořádně vyjádřit, že mu bylo ukrivdeno, kdyz jde většina třídy proti němu. A pak to vygraduje v záchvat. Třeba dnes, když byl problém ve škole, tak jsme se ho doma ptali, co se stalo. A on nám rekl, že když si sundal v satne aktovku, nevšiml si, že si ji položil spoluzakovi na papuc. Pak došlo k nějaké strkanici kdy syn spadl na tašku a tím se našla i ta papuc. Ale poté přišly děti do třídy a začaly si stěžovat p. ucitelce že syn schoval spoluzakovi papuc. A on se ohradil, že ne. Ale všichni ostatní(i ti co u toho nebyli) tvrdili že jo. Tak to opět nevydržel a začal křičet. On nemá záchvat jako, že by mlátil sebe, nebo někoho. On jen stojí křičí a poté začne plakat. Poté se pak uklidní a je v pohodě. Doma tyhle stavy vůbec nezazivame. Ale snažíme se mu neustále domlouvat a vysvětlovat, jak se v těch situacích chovat. On nám začne slibovat, že to neudělá, omlouvá se. Ale prostě když k nějaké takové situaci dojde, jakoby na vše, co jsme řekli zapomene a vse probíhá stejně.
@Macinka87 píše:
@Jahru Psychiatr žádnou medikaci nedoporucil, protože na AS žádné léky nejsou. A i v PPP nám bylo sděleno, že by medikace nepomohla, že učitele se s ním budou muset naučit pracovat. On je ve třídě, kde je jen 15 děti. Ale tato třída je právě hodně živá a p. ucitelka ani p. asistentky (mají ve třídě 2) nemohou ohlídat vše, co se tam děje mimo jejich dohled. Když se synem mluvila psychiatricka i psycholožka, tak nám naznacovali, že jsou tam náznaky menší šikany vůči synovi. Protože děti vědí, že je jiný, neumí se jako většina AS pořádně vyjádřit, že mu bylo ukrivdeno, kdyz jde většina třídy proti němu. A pak to vygraduje v záchvat. Třeba dnes, když byl problém ve škole, tak jsme se ho doma ptali, co se stalo. A on nám rekl, že když si sundal v satne aktovku, nevšiml si, že si ji položil spoluzakovi na papuc. Pak došlo k nějaké strkanici kdy syn spadl na tašku a tím se našla i ta papuc. Ale poté přišly děti do třídy a začaly si stěžovat p. ucitelce že syn schoval spoluzakovi papuc. A on se ohradil, že ne. Ale všichni ostatní(i ti co u toho nebyli) tvrdili že jo. Tak to opět nevydržel a začal křičet. On nemá záchvat jako, že by mlátil sebe, nebo někoho. On jen stojí křičí a poté začne plakat. Poté se pak uklidní a je v pohodě. Doma tyhle stavy vůbec nezazivame. Ale snažíme se mu neustále domlouvat a vysvětlovat, jak se v těch situacích chovat. On nám začne slibovat, že to neudělá, omlouvá se. Ale prostě když k nějaké takové situaci dojde, jakoby na vše, co jsme řekli zapomene a vse probíhá stejně.
No nechci ti brát iluze, ale učitelé se nemusí naučit s ním pracovat. Zaškatulkují ho jako silně problémového a tím to může skončit. Pokud tam není vůle se synem pracovat, dala bych ho do jiné školy.
@Macinka87 píše:
Zdravím, nemáte někdo zkušenost? Syn už od školky měl problémy s uznáním autorit a s menšími projevy agrese. Navštěvovali jsme psycholozku, ale ta nám nedokázala říct, zda by měl syn nějaký problém. Mluvila jen o naznacich poruchy autist. spektra, ale žádné rady. Když nastoupil do 1.tridy, tak se problémy začaly stupnovat. Má sice pridelenou pomoc asistenta. Ale ten je tam pro více dětí, ne jen pro nej. S učením problém nemá, na učení je šikovný. Problémy jsou s chováním. Jsou dny bez problémů a pak si nás volají učitele nebo vychovatelka z druziny, že měl záchvat, nadává všem, křičí a děti z něj mají strach. Navštívili jsme i psychiatra. Jediné, co se dozvídáme, že má příznaky aspergerova syndromu. Ve škole jsme jim to vše řekli, ale stížnosti na syna přetrvávají. Dnes měl opět svůj zachvat(záchvaty většinou vznikají, kdyz se k němu někdo ve škole chová nespravedlive a cítí se nepochopen). A prý máme v nejbližší době cekat, že si nás zavolá ředitel školy. Už nevíme co dělat, ve škole jen posloucháme, co udělal, jak se špatně choval apod. A kdyz jim říkáme, jaké má zdr. problemy, ze navštěvujeme psychologa, psychiatra i v PPP se přiklání k AS. Tak z jejich strany tam není snaha to nějak řešit. Myslíte, že bude lepší nechat syna preradit na nejakou speciální školu?
Napiš konkrétně, co pro nápravu děláte? Ono je milé škole oznámit, že dítě má „zdravotní problémy“ - a to je jako všechno? Z mého pohledu, pokud někdo napíše, že jeho dítě neuznává autority a je agresivní, trvá to už od školky, jsem vždy ve střehu a raději nebudu popisovat své zkušenosti s takovými dětmi a rodiči. „Náznaky poruch autistického spektra“ znamenají, že porucha jako taková to není a předpokládám že problém s chováním je úplně jinde. A že jste nedostali žádná doporučení? To jako vážně? Ty máš tendenci syna omlouvat - asi pochopitelně - tím, že se k němu chová nespravedlivě nebo se cítí nepochopen. To prostě znamená, že vybuchuje nevyzpytatelně a když chce. Takže se vůbec nedivím, že na vás škola tlačí. Na ni zase tlačí rodiče - no přesně tak, jak to tady nedávno bylo popisováno. Zoufalí rodiče napadaných dětí, kteří se o své děti bojí. Co si vlastně představujete? Že váš syn bude ubližovat dětem a učitelky mu to budou mlčky trpět?
@Mariane.B právě že psychiatr a psycholog nám rekl, jen to, že by se s ním učitele buď mohli naučit pracovat, bylo nám doporučeno, že by mohl pomoci osobní asistent, ale v PPP nám řekli, že osobního asistenta mít nemůže. Takže prostě nevíme na čem jsme. S čím pracovat a co předat za informace učitelům. Ja dotaz nepsala jako, že bych chtěla všechny starosti hodit na školu. Jen jsem psala dotaz zda bych měla zvážit speciální školu, kdyz výuku zvládá bez problémů.
@Macinka87 píše:
@Mariane.B právě že psychiatr a psycholog nám rekl, jen to, že by se s ním učitele buď mohli naučit pracovat, bylo nám doporučeno, že by mohl pomoci osobní asistent, ale v PPP nám řekli, že osobního asistenta mít nemůže. Takže prostě nevíme na čem jsme. S čím pracovat a co předat za informace učitelům. Ja dotaz nepsala jako, že bych chtěla všechny starosti hodit na školu. Jen jsem psala dotaz zda bych měla zvážit speciální školu, kdyz výuku zvládá bez problémů.
A co má tedy za diagnózu?
@terien Nevím, četla jsem spoustu článků, jak se některé školy integrovali a dokázali se přizpůsobit i dětem s AS. I p. ucitelky, asistentky a vychovatelky řekly, že je chytrý, učení zvládá bez problemu. Jen neví jak předejít těmto výkyvům, protože u něj nemohou být pořád, aby zabránili konfliktům mezi dětmi.
@jahuhudka Já neměla na mysli, ze si to má škola nějak vyřešit. Asi jsem to špatně napsala. Proste jsem se jen zeptala, zda mám zvážit spíše speciální školu i přes to, že nám ucitelky, asistentky i vychovatelky říkají, že je chytrý, problémy s výukou nemá. Jen když dojde mezi dětmi občas ke konfliktu, tak oni u toho nejsou a neví k čemu došlo. Syn tvrdí, že na něj děti svádí věci, které neudělal. A on jako „asperger“ neví jak se bránit, kdyz mu nikdo nevěří. I podle psycholozky a psychiatricky se tam jedna o takovou menší šikanu od dětí, protože vědí, že je jiný. A čím víc ho provokuji, tím hůř on to zvládá.
Jsem dopoledne asistentka u PAS. Ty píšeš, že tam asistentka je. Ona by měla najít způsob, vysledovat si, jak předcházet záchvatům. Pokud k nim dojde, jak dítě uklidnit. Do afektu se dostane, když je to dítě přetížené a neví si samo se sebou rady. Tím dává znát, že potřebuje pomoct, že není ve své komfortní zóně. U nás je taky někdy horská dráha. Většinou pracuje velmi pěkně. Je to moc šikovné dítě, přestože má PO4. Pro umístění na specku zatím není. Zvládne spolupracovat i poslední vyučovací hodinu. Kdy je to hodně náročné a únava je znát. Ale ty specifické záchvaty vzteku někdy jsou. Teda podařilo se nám (mi i třídní) vysledovat, kdy pravděpodobně by mohl být vztek. Většinou na sebe mrkneme a tiše s dítětem odcházím, že se jdeme projít nebo změníme aktivitu, aby dítě nerušilo zbytek třídy. Ale bývá to chvilková záležitost. Stačí pár minut odpočinek a zas normálně pracuje. Děláme průběžně odpočinkové chvilky. Šla bych do jiné poradny. U nás PAS do družiny nechodí. Ale znám jednoho, který chodí pouze na hodinu do družiny denně. Má svůj individuální režim v družině. Trošku se socializuje, ale víc ho rodiče netrápí. Víc družiny by nedal. Bylo by to trápení pro všechny.
Příspěvek upraven 10.03.22 v 18:55