Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky.
Jdu si pro radu. Naší malé je něco přes 8 měsíců a spinká sama ve svém pokoji. Večer po nakojení jí jdu uspat. Položim do postýlky, přečtu kousek z knížky, chvilku posedim na křesle u postýlky (počkám až usne) a odcházím. Když zakňourá, jdu a podám jí dudlík (což je nejčastější problém), ona hodí bok a spí dál. (nenechávám jí vyřvat, jelikož se probere úplně a je to pak otázka hodiny než se mi jí podaří opět uspat…) Problém nastane v okamžiku, kdy jí jde podat toho dudlíka táta. Zjistí že to nejsem já a okamžitě spouští šíííílenej hysterickej záchvat breku, ale fakt obří záchvat
A to nemluvim o tom, když jsme se pokoušeli o to, aby jí táta uspával. Spustila ho okamžitě, když jí položil do postýlky… Nevadí mi to, ale jsem s ní celý den a tak bych uvítala, kdyby aspoň jeden dva večery v týdnu mohl uspávat táta a já měla chvilku volno… Máte někdo podobnou zkušenost, nebo radu jak tohle řešit?
A přes den je na tátu zvyklá, že se jí věnuje, hraje si s ní?
Náš táta uspává syna od narození na střídačku se mnou, a je na nás zvyklej, na oba. Ale běda, kdyby ho uspával kdokoli jinej, třeba babičky. ![]()
Tvoje malá má asi zkrátka takové období, kdy je víc vázaná na Tebe. Myslím si, že když se jí tatínek bude přes den pravidelně věnovat, že to brzy přejde. ![]()
Tak zkuste uspávat oba, pak třeba na chvilku odejdi a vrať se… až postupně přejdete jen k uspávání tatínkem.
Já neporadím, od narození se v uspávání střídáme a zatím to je ok, možná zkusit když bude uspávat táta tak buď v pokojíku taky. Jinak v tomto období si děti utvářejí citovou vazbu na toho s kým tráví nejvíce času, tak možná proto chce tebe a né tatínka ![]()
Já bych řekla že je to separační úskost prostě je tejďks závyslá pouze na Tobě
ale neboj to přejde ![]()
Radu bohužel nemám, zkušenost bohužel ano.
Dceři je 13 měsíců a podobný stav u nás trvá už několik měsíců taky, zřejmě separační úzkost. Přes den klidně manželovi usne v náručí, ovšem jakmile se dcera navečeří, manžel se k ní můž ejen přiblížit, sám ji mít třeba v ruce nebo vedle něj na gauči a já vedle nich, to neexistuje, okamžitě spustí neskutečný stupňující se brekot. Vlastně to začlo skoro ze dne na den, do té doby jí to nevadilo, mě vyžadovala jen při nějakém velkém „trápení“. Pevně doufám, že tohle období brzy skončí, protože od večeře do rána k ní můžu jen já, což je docela vyčerpávající, s ním je velmi ráda jen ve dne. Působí to trochu komicky, ale je mi manžela až líto, když ho v noci tak odmítá.
@Clarkia píše:
A přes den je na tátu zvyklá, že se jí věnuje, hraje si s ní?
Náš táta uspává syna od narození na střídačku se mnou, a je na nás zvyklej, na oba. Ale běda, kdyby ho uspával kdokoli jinej, třeba babičky.Tvoje malá má asi zkrátka takové období, kdy je víc vázaná na Tebe. Myslím si, že když se jí tatínek bude přes den pravidelně věnovat, že to brzy přejde.
Hraje si s ní jak nejvíc mu to čas dovolí. Malá ho zbožnuje, dělají spolu blbinky a to se ji moooc líbí
Jenže ráno odchází do práce (to malá většinou ještě spinká) a odpoledne se vrací kolem páté a malá chodí cca v půl osmé do pelechu… Takže spolu tráví denně max. 2-3 hodiny + víkendy…
Do té doby jsme uspávali tak nějak na střídačku, pak ze dne na den vyžadovala jen mě, jinak těžká hysterie, kdy nemůže ani popadnout dech a víc stupňovat to už nechci nechat. Jen ho v noci, když se někdy probudí, zahlédne mezi dveřmi, tak brečí jako když ji na nože berou. Když k ní půjde ve dne, tak ho vítá s úsměvem a žvatláním. ![]()
@Samy píše:
Radu bohužel nemám, zkušenost bohužel ano.Dceři je 13 měsíců a podobný stav u nás trvá už několik měsíců taky, zřejmě separační úzkost. Přes den klidně manželovi usne v náručí, ovšem jakmile se dcera navečeří, manžel se k ní můž ejen přiblížit, sám ji mít třeba v ruce nebo vedle něj na gauči a já vedle nich, to neexistuje, okamžitě spustí neskutečný stupňující se brekot. Vlastně to začlo skoro ze dne na den, do té doby jí to nevadilo, mě vyžadovala jen při nějakém velkém „trápení“. Pevně doufám, že tohle období brzy skončí, protože od večeře do rána k ní můžu jen já, což je docela vyčerpávající, s ním je velmi ráda jen ve dne. Působí to trochu komicky, ale je mi manžela až líto, když ho v noci tak odmítá.
taky mi je ho svým způsobem líto, snaží se a ona na něj takhle… a máme to přesně tak. Od večera do rána pro ní nikdo kromě mě neexistuje ![]()
@Denisa56 píše:
Tak zkuste uspávat oba, pak třeba na chvilku odejdi a vrať se… až postupně přejdete jen k uspávání tatínkem.
presne tak jsme to zavadeli my.
@Bekyn píše:
Hraje si s ní jak nejvíc mu to čas dovolí. Malá ho zbožnuje, dělají spolu blbinky a to se ji moooc líbíJenže ráno odchází do práce (to malá většinou ještě spinká) a odpoledne se vrací kolem páté a malá chodí cca v půl osmé do pelechu… Takže spolu tráví denně max. 2-3 hodiny + víkendy…
Máme to stejně s časem kdy se vidí, bude to asi tím, že je prostě na tobě teď závyslá a nic s tím nenaděláš, ale zkoušela bych k uspávání brát i tatínka, aby si prostě zvykala i na něj ![]()
@Denisa56 píše:
Tak zkuste uspávat oba, pak třeba na chvilku odejdi a vrať se… až postupně přejdete jen k uspávání tatínkem.
Tohle zítra prubnem
jsem zvědavá co ona na to
doufám, že jí to moc nevykolejí a že tam nebudem oba stepovat tři hodiny
![]()
@Bekyn píše:
Tohle zítra prubnemjsem zvědavá co ona na to
doufám, že jí to moc nevykolejí a že tam nebudem oba stepovat tři hodiny
![]()
ze zacatku (od 14 mesicu, kdy se jeho usinani ze dne na den zkazilo - spustil v postylce rev a neusnul jinde, nez v nasi posteli) jsme s nim travili oba i vic jak hodinu… Myslim, ze cca za mesic velmi postupne jsme se dopracovali k tomu, ze ho pres den uspavam ja a vecer tatinek. Vzdy max. pul hodiny i s oblekanim a ctenim. Kolem uplnku nebo pri nejakem vykolejeni z rezimu je to vzdy horsi, ale behem par dnu vracime do normalu. Treba ted nekolik dni s nim byl tatka v loznici skoro hodinu, driv neusnul. Dnes se povedlo cely spanek posunout o hodinu driv.
@Bekyn take si to spojuji s tim, jak mu vecer pri koupani zacal asistovat tatinek. Kdyz ma min prace, zacne to uz veceri - ze mu ji da on, pak se pomalicku odeberou do koupelny, obcas se s nim tatka vykoupe, hoooodne si zablbnou, protoze potrebuje vybit, nebo radi ve vane sam a my jen nakukujeme nebo behame na zavolani (chce to tak maly sam). Z vany ho vyndava tatinek, osusi, namaze, oblece, ja mezitim pripravuji pyzamko, delam mleko, uklidim koupelnu a kuchyn. Kdyz me maly vola, tak se ho zeptame, jestli muzu neco dodelat apod. Vetsinou muzu. Parkrat do mesice chce me tam take - pohladi me, pomazli, spokojene se potuli a usne. Tatinek ale pri tom nesmi odejit ![]()