Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Můj chlap nejdříve k porodu nechtěl, ale pak tam zůstal ![]()
Rozhodnutí být u porodu či nikoliv by mělo zůstat jen a jen na budoucím tatínkovi. Já z mého okolí neznám žádného z tatínků, který by se této nádherné události nezúčastnil a všichni si to pochvalovali. Nemyslím, že by na rodící ženě bylo něco nepříjemného ale že je to velice intimní chvilka obou rodičů. Manžel samozřejmě u porodu byl, povídali jsme si, držel mě za ruku, vtipkovali jsme s lékařem a asistentkou, vůbec oba porody díky němu probíhaly ve velice uvolněné a radostné atmosféře. Bez něj bych si to nedovedla představit. Vždyť miminko také partneři dělají společně …
Muj manzel u porodu nejdriv byt nechtel. Zajimalo ho ale, jak to v porodnici vypada a jak to u porodu chodi. Takze jsme absolvovali spolecne pripravny kurs v nasi vybrane porodnici. Cele ho to tak zaujalo, ze se nakonec rozhodl u porodu byt.
Cekani na porod (od „prasknuti vody“) trvalo 25 hodin. Manzel za mnou nekolikrat prisel a psychicky me podporoval, chodil se mnou po chodbe a masiroval mi zada. Trvalo to pro nej strasne dlouho a byl nervoznejsi nez ja. Porad vyzvidal, jak dlouho to bude jeste trvat, ale u prvniho porodu nikdo nikdy nevi.
Pak se ale konecne dockal. Kdyz jsem mela jit na porodni sal, zavolala jsem mu, ze uz muze prijit, takze jsme tam dorazili oba naraz. Vlastni porod uz tak dlouho netrval, nase robe bylo behem 10 minut na svete. Manzel mi daval napit, podpiral mi zada (zenska ma dost prace s tlacenim miminka ven, natoz se jeste pritahovat rukama ke stehnum!) - bylo to prijemne, ze tam byl nekdo blizky.
To nejdulezitejsi ale podle me je, ze videl, jak nase miminko leze na svet, a ze ho jako prvni drzel v naruci. Ma k nasi holcicce skutecne tak silnou citovou vazbu, ze kdyz je mimo domov, zacina se mu po ni uz po 2-3 dnech styskat a rychle specha domu, aby se s ni mohl zase pomazlit.undefined
to rozhodnutí musí musí udělat oba, ne a jen tatínek.Já jse rodila v dubnu letos, a manžela jsem u toho nechtěla.Porod proběhl rychle a v pořádku a já třeba byla ráda, že nebyl u toho.Uvědomuju si, že žena musí taky zúůstat i po porodu pro chlapa sex. přítažlivá, a to rozhodně pohled na rodíci ženu, třeba to je jen můj osobný názor, nepřidá do budoucna, a kromě toho ono na tom není nic pěknýho pro chlapa, i tak pěčí , teda ODBORNOU, LÉKAŘSKOU poskytnout neumí,pokuď není lékař.Ale jedna věc a to zá:,–(ní je jasná záleží to na oboch, co a jak jim vyhovuje, musí s tím souhlasit oba.Všechno má svoje za i proti.Mám 2 děti a je mezi nima 14 letej rozdíl.
Rodila jsem letos v cervenci v Kadani v CAP. S manzelem jsme tam jeli, protoze jsme chteli porod v soukromi. Byl u porodu a strasne moc mi pomohl, bylo to, jakoby rodil i on
Sedel za mnou na porodnim vaku, drzel me, otiral me a dokonce se mnou i dychal a tlacil. Nakonec mohl nasi holcicce prestrihnout pupecnik a odnest ji na poporodni vysetreni. Jsem moc rada, ze jsme u toho byli oba.
Eva ![]()
Zdravím Vás všechny a ráda bych se zeptala, jestli někdo neví, jak je to se „zákony“ co se týká otce u porodu. V Zákoníku práce jsem vyčetla, že manžel má právo na volno, aby odvezl manželku do porodnice (příp. z porodnice), ale o samotné účasti při porodu se tam nic nepíše. Můj manžel totiž v lednu nastupuje do nového zaměstnání a v půli ledna čekáme mimčo, takže z dovolené to nepůjde. Může si na porod vzít neschopenku, nebo záleží na laskavosti zaměstnavatele?
Terezijka
Manžel by měl mít nárok na volno nejen pro samotný odvoz do porodnice ale i na pobyt v době porodu, v každém případě je vhodné se se zaměstnavatelem domluvit
Tatínek u porodu by měl určitě být.Manžel byl u obou porodů a nelituje.Pro mě to byla velká opora a jsem ráda,že chtěl a byl u narození našich milovaných zlatíček.Vendy
Rodila jsem 2× - poprvé jsem manžela u porodu měla a byla jsem móóóc ráda. Podruhé mi překážel, tak jsem ho vyhodila na procházku a hned se mi rodilo líp. Přišel až na drhou dobu porodní, kdy mi (opět
) ) móóć pomohl - doběhnul mi na pokoj pro pití, které jsem si zapomněla, mohla jsem se o něj opřít při tlačení i „relaxaci“ (rodila jsem na porodní stoličce)…
11.12. 2002 v 11:44, Šárka napsal(a):
Manžel by měl mít nárok na volno nejen pro samotný odvoz do porodnice ale i na pobyt v době porodu, v každém případě je vhodné se se zaměstnavatelem domluvit
Naprostá souhlas ! Já vezl manželku týden před porodem a na porod jsem si musel vzít dovolenou. Ale jsou to přece NAŠE DĚTI, takže to není žádná škoda dovolené.
Jinak rozhodnutí asi záleží na obou, na mamince, zda bude chtít (a to by asi vždy měla) a na tatínkovi, zda se na t bude cítit. Moje zkušenost je taková, že si teď manželky víc vážím.
Kája + Veronika (ještě v podornici + dva kluci)
14.06. 2002 v 08:30, Anonymous napsal(a):
to rozhodnutí musí musí udělat oba, ne a jen tatínek.Já jse rodila v dubnu letos, a manžela jsem u toho nechtěla.Porod proběhl rychle a v pořádku a já třeba byla ráda, že nebyl u toho.Uvědomuju si, že žena musí taky zúůstat i po porodu pro chlapa sex. přítažlivá, a to rozhodně pohled na rodíci ženu, třeba to je jen můj osobný názor, nepřidá do budoucna…
Pridam svoji osobni zkusenost jako tatinek - byl jsem u porodu predevcirem, jak je videt na uvodni strance - a manzelku jsem videl celou dobu tehotenstvi - byla jako sud (snad mi to promine s usmevem) ale nevadilo mi to. Po case porodu si uvedomuju mnohem vic, jaka je to zdopovednost, namaha a starost, kterou bych si jinak ani neuvedomil. Moc jsem nemohl pomoct, ale manzelka byla moc rada, ze ma u sebe nekoho blizkeho. Po tom vsem si ji budu urcite vic vazit.
Kaja a Veronika (a dva kluci treti den stale jeste v porodnici)
zkopírováno z došlých příspěvků:
Nika
Moje druhé miminko jsem rodil docela střizliv, poučen, již z prvního porodu. Mamka mi u porodu už ani nenadávala - to bylo fajn asi proto, že na to už neměla moc času, na porodním sále jsme byli 10 minut a naše druhorozená dcera Nika byla na světě ! ! !
Štastný tatínek Pavel.
Poprvé jsem tatínka u porodu chtěla a on ne, ale naštěstí jeho kolega byl u porodu tři měsíce před námi a tak pěkně o tom mluvil, že šel. Ale asi by šel i tak, protože jsem řekla, že ho tam potřebuji. Podruhé by možná i rodil za mě
. Je to věc obou, ale fakt se jinak dívá na mě i na mrňousky.
V mém okolí bylo u porodu spousta tatínků. Ten můj se spíš bránil. Tak jsme si promluvili, a on se nebojí ani tak toho porodu, jako má zábrany z nemocnice jako takové.Když jsme se byli podívat na sále, tak pak říkal že mu tam moc dobře nebylo. Ale k porodu se mnou půjde. Nechal se přesvědčit, hlavně asi tím, že když se mu to prostě nebude líbit, a bude chtít jít pryč, tak se na něj zlobit nebudu
.
Jéééé, už se moc těšíme na mimi.
Andělka 36+2tt