Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Krev není voda, bohužel se mi to opakovaně potvrzuje v okolí. Neznamená to ale, že budou dělat rozdíly na venek, cítit to tak ale můžou a nevím zda jim to lze vyčítat, emoce těžko ovlivníš.
Tchyne ma pravdu. To, ze tve dite prijal tvuj muz je pekne, ale u rodicu to neni samozrejmost. Pokud se vy s muzem rozejdete, prarodice tve dite jiz nikdy neuvidi, dite narozene v rodine uz v rodine zustane i po rozvodu rodicu.
Mě přijde, že to zbytečně hrotíš. Tvoji dcerku má evidentně ráda, přijala ji lépe než většina ostatních tchánovců. Ty by jsi měla prostě akceptovat, že vlastní vnouče je holt vlastní. Pokud z toho bude mít dcerka nějaký problém, tak spíš jen ten, jak to na ni přinesete vy s chlapem. Snad dcerka ví, že nejsou její biobabička s dědou. Nedělej problémy tam, kde nejsou.
Sorry za uprimnost, ale krev neni voda. Mit nekoho rad neni povinnost. Hele, asi bych netrvala na tom, aby tvoje dcera byla pro tchyni vnoucetem, ale rozhodne by se k male mela chovat tak, aby mala necitila rozdily mezi ni a bio vnoucaty. Dite tohle nesmi poznat, na druhou stranu si tchyne muze myslet cokoliv, cit opravdu neni narokovy.
Rodiče Tvého přítele nemusí brát Tvoje dítě jako vnouče, je to pro ně cizí člověk. Hlavní je, že Tvou dceru za vlastní bere Tvůj přítel.
Mě to přijde normální, asi má tvojí dceru ráda, za to bych byla vděčná, ale krev je prostě krev a ona si asi nemůže pomoci, já bych jí to za zlé neměla…
Naopak bych byla vděčná dědovi, že je tak super a on rozdíly nedělá…
Já se v tom vyznám. Krev není voda a nevlastní je prostě nevlastní.
Taky to tak máme. Tchyně sice rozdíly nedělá a moji dceru má moc ráda, ale u manžela vidím, že ta vlastní může víc. Ale taky je o dost mladší, takže je to mazánek. Možná vidím trávu růst ale občas utrousím, že to by si ta starší dovolit nemohla.
Tvoje tchyně je asi jednodušší. Pokud má jen takovou poznámku a k dceři se chová stále pěkně, vůbec bych se v tom nevrtala. ![]()
Vidím, že s tou krví se nás tu ale sešlo. Asi to bude pravda. ![]()
@berusa.m píše:
Já se v tom vyznám. Krev není voda a nevlastní je prostě nevlastní.Taky to tak máme. Tchyně sice rozdíly nedělá a moji dceru má moc ráda, ale u manžela vidím, že ta vlastní může víc. Ale taky je o dost mladší, takže je to mazánek. Možná vidím trávu růst ale občas utrousím, že to by si ta starší dovolit nemohla.
Tvoje tchyně je asi jednodušší. Pokud má jen takovou poznámku a k dceři se chová stále pěkně, vůbec bych se v tom nevrtala.
Tchyně je výkonná ředitelka v německé firmě. Jednoduchá fakt ne.
Příjde mi, že přeháníš. Pokud chápu, tak tvou dceru mají rádi, kupují ji dárky a chovají se jako prarodiče. Možná žárlíš i když nechápu proč. Kde má dcera biologické prarodiče? Otce? Jestli budou dělat ve vnoučatech rozdíly a tynbudeš jak píšeš zlá, tak uškodíš jen sobě a dceři. Dle mě prarodiče mají ke každému vnoučeti jinak blízko i když jsou vlastní. Tvá dcera je nevlastní, nemají žádné společné geny.
Máme v rodině též. Krev není voda. Dotyčná se k nevlastním vnoučatům chovala stejně hezky celý život jako k vlastním, ale úplně to tak necítila, prostě nebyly pokrevní. A s tím se srovnej. Není to dítě jejich syna, ale někoho jiného. Nemají povinnost mít tvou dceru stejně rádi jako pokrevní vnoučata.
Tak pokud si ji přítel neosvojil, tak to není jejich vnučka.
U nás tchyně taky prosazuje svého vnuka.
Prostě krev není voda.
Rozdili co se týče dárků, pozornosti nedělá. Ale to, že není jejich babička mích dětí říká.
Příspěvek upraven 31.03.20 v 16:43
@Petkaelik píše:
Příjde mi, že přeháníš. Pokud chápu, tak tvou dceru mají rádi, kupují ji dárky a chovají se jako prarodiče. Možná žárlíš i když nechápu proč. Kde má dcera biologické prarodiče? Otce? Jestli budou dělat ve vnoučatech rozdíly a tynbudeš jak píšeš zlá, tak uškodíš jen sobě a dceři. Dle mě prarodiče mají ke každému vnoučeti jinak blízko i když jsou vlastní. Tvá dcera je nevlastní, nemají žádné společné geny.
Nežárlim taková nejsem. Jde mi i to proč to musí pořád takhle prezentovat a pak obhajovat a vykecat se z toho.
Holky prosím o vaše názory, třeba mi to pomůže v tom, jak se mám dál chovat.
Tchyně ma dva syny. Její mladší syn semnou žije 7 let a přijal mou dceru, malou vychovává od jejich 8 měsíců. Tchanovci nás přijali dobře. Svagrova manželka staršího syna nás nepřijala. Všechna pozornost se strhla na mě a dceru. Najednou, ze se budou brát, stavět barák a snažit se o dítě. Tchán slyšel svagrovou jak tchyni říká, ze si narodí první vnoučatko a vytouzena holčička. ( Moje dcera je taky holka) tchán ji řekl, že to bude druhé vnouče a ze moje dcera je první a tak nas přijali s vím ze to tak mají.. Jenže najednou opravdu změna ze strany tchyně. V práci se bavila s kolegyní, pracujeme ve stejné firmě a povídá ze její snacha je těhotná a budou mít první vnoučatko. Jsem se úplně blbě koukla a povídá teda jako druhé vnouče, ale první narozené. Jako fakt? Proč nemůže říct bude další vnouče? Takhle uz to bylo několikrát a přítel jí řekl at se snaží mě chápat ze mi to není příjemný a začne říkat jak dceru naší miluje atd coz je pravda tráví s ní čas malá tam jezdí na víkendy jezdí na výlety kupuje drahé hračky atd. Jenže teď přišla úplně nejvíc studená sprcha. Vyrobili jsme doma přání a poslali poštou tchyně měla minulý týden narozeniny a řekli že jim dcera něco posílá a děda ať to točí. A najednou během videa povídá. Dědo budeš podruhé děda a ze to je nejkrásnější dárek. Pi skončení videa tchán psal mě i příteli že bude potřetí děda ze nechápe proč to máma zase řekla. Úplně jsem z toho byla v prdeli. Chvíli na vola a říká ze jako druhé zase narozené ale jinak třetí vnouče. To už mi přišlo přes čáru. To už ji přítel řekl ze to pos…! A od té doby se neozvala a to obden píše. Kamarádka je ve stejne situaci a její tchyně říká ze bude další vnouče tak proč ta naše dělá pořád tohle. Di rodiny jsme přišly a mala ještě ani nechodila bylo ji 8 měsíců. Od té doby se trápim. Jestli bude dělat nějaké rozdíly tak budu zlá protože mezi syny je dělá a bohužel můj přítel jz jiný a řekne ze s tím nic nemůže dělat no.
Jak byste se chovaly? Taky Vám to přijde nenormální nebo jsem histericka? Jenže uz je to poněkolikáté