Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Na kontrolu je čas. Stejně by nebylo tak brzo nic vidět.
Nebudu ti lhát, že není čeho se bát. Začátek je prostě buď a nebo. Vlastně celý těhotenství je nejistota. Ale musíš věřit a doufat, že bude vše v pořádku.
Jsem těhotná poprvé. Naštěstí jsme problémy s početím neměli (ale jsme pokorní a vážíme si toho, není to samozřejmost). A přesto jsem celý první trimestr byla nejistá. Čekání tři týdny do první kontroly bylo nejdelší. Pořád jsem přemýšlela nad tím, abych opravdu těhotná byla (měla jsem jen pozitivní test), aby bylo těhotenství v děloze apod. Šla jsem v 8. tt a zpětně jsem za to ráda, vše bylo krásně vidět. Potvrzení od doktora pro mě bylo jako balzám na duši. Pak jsem se bála do další kontroly (10. tt), ale to bylo jen 14 dní, to uteklo. A čekání 3 týdny na screening také bylo celkem dlouhé, ale už se to dalo vydržet.
Po screeningu jsem se každé kontroly bála méně a méně. Teď jsem v 25. tt a obavy skoro nemám (nějaké jsou vždy). Hlavně to čím dál tím víc utíká.
Ty začátky jsou vždy nejisté. Ale uteče to rychle.
Kazdej se boji a každy si tim musi projít.. neni na to lék ani rada…
nejlepší je na to nemyslet a zaměstnat se
Mas úplně normální pocity. Zvlášť když cesta nebyla úplně hladká. Kontrola je naplánovaná akorát, dřív by nebylo nic videt a to by tě akorát víc stresovalo. Ty začátky jsou buď a nebo no, mě to třikrát vyslo, dvakrát ne. Nejaky strach uz porad, ja se cele těhotenství bála každého píchnuti, uklidnila sem se až po porodu kdyz sem držela dite v náručí a pak zas přišel další strach, když sem hlídala v noci jestli dýchá apod
uz se toho nezbavíš, bat uz se budes do smrti.
Ten prvni trimestr to chce brat, ze neni nic jiste a kde co se muze pokazit, od druhého už se ty šance snižují.
Je to normální a strach je celé těhotenství. Já jsem pří prvním těhotenství byla šťastná, první týdny si užívala a těšila se, jenže z toho byl potrat. Teď jsem těhotná podruhé, 14tt, ani jsem to nechtěla moc říkat rodině ještě, přijde mi to brzo protože už nejsem tak optimistická jako předtím. Každou kontrolu mám strach že něco bude v nepořádku. Jak to dopadne ale stejně neovlivníme. Buď to dopadne dobře nebo ne, nezbývá než doufat a věřit že to drobeček zvládne.
Pocity jsou naprosto normální. Nechci tě strašit, ale já už se bojím prostě pořád…
Nejdřív ti samozřejmě hlodá červíček před každou kontrolou (já jsem měla dlouho hematom a krvácela jsem celý první trimestr), pak aby bylo vše v pořádku během těhotenství, aby porod proběhl dobře, pak aby dítko dobře pilo, aby se vyvíjelo jak má, aby si nestýskalo ve školce, aby se něco nestalo na kroužku
není to jako, že bych trnula strachy, ale prostě s dítětem přišel i strach o něj - asi u každé mámy, některá je „otrlejší“ jiná zase méně.
Ale určitě bude vše v pořádku, tím se můžeš uklidňovat pořád, věřit jen v to nejlepší
Ahoj zakladatelko, první trimestr je vždy nejistý a všechny máme obavy. Co vím, tak až kolem 25 % ranných těhotenství nedopadne. Já měla dvě zamlklá těhotenství, na třetí pokus se povedlo, ale už jsem k tomu měla velký respekt a velký strach, celý první trimestr to nevěděl nikdo kromě manžela a nej kámošky. Držím palce ![]()
Ja jsem těhotná podruhé. Obavy jsem měla i poprvé a na první prohlídce zjištěno zamlklé těhotenství. Teď mám také po první prohlídce, už bylo srdíčko, takze jsem už dál než při prvním, ale obavy mě rozhodně nepřešly. Dny do další kontroly mi přijdou jako věčnost 😁 Žádná rada na to asi opravdu není, než se snažit hlavu zaměstnat něčím jiným. Stejně to člověk neovlivní…Držím palce, ať je vše v pořádku 🍀 🍀
Takže krásný den, zcela obavy chápu. Před cca 3.měsíci mi zjistili, že mám “cystami obalené vaječníky”, že by bylo fajn vysadit prášky a zkusit se snažit o miminko, ale nezaručují mi, že to půjde “přírozeně”. V hlavě jsem se nastavila, že hold jednou asi budeme muset jít na IVF a tím to pro mě vše haslo. Světe div se, po dvou měsících nepřišly měsíčky a test byl pozitivní. Zrovna jsem byla objednaná na prevenci na gynekologii. Ano těhotenství se potvrdilo (příznaky mám snad všechny ať už mi je zle nebo únava a bolest prsou…🙈). Teď mě čeká kontrola příští týden, kde bych měla dostat už těhotenskou průkazku. Nejhorší pro mě je, že si to chvilkami neuvědomuji, že jsem těhotná a samozřejmě tahám všechno, dělám veškerou práci.. Pak se zastavím uvědomím si to a mám 1000× větší strach… 🙈
Ahoj holky, tak konečně se nám s partnerem zadařilo a s první IUI jsem těhotná!
Jsem z toho fakt nadšená, nicméně mé pozitivní pocity střídají ty negativní, jdeme na kontrolu na ultrazuk až poslední týden v září a já se děsím toho, že co když nebude tlouct srdíčko apod.. Do toho mě šílene pobolívá podbřišku, mám na levé straně cystu, tak nevím, jestli tam nebude ničemu vadit. No, prostě potřebuji asi radu, že se není snad čeho bát nebo nevím
jak jste na tom byli vy v prvním těhotenství? Jinak teda jsem si myslela, že půjdu na kontorlu hnedka ale vzali mě jenom na krev a kontrola až na konci září a že mám dělat to, co normálně, tak nevím 