Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tiché zoufalství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.7.14 10:20
Chceš udělat správnou věc? Odstřihni ho a to ihned. Vysává tě psychicky i finančně. Dítě potřebuje zdravou mámu a ne psychicky vyprahlou trosku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
14.7.14 10:23
Nechapu proc si takovy hovado nechavas poustet do zivota a jeste ho financujes. Takze si za prve nech soudne vymerit alimenty a pak ho posli do prd*le.
- Citovat
- Upravit
14.7.14 10:26
Nechápu proč se tak trápíš… Pošli ho tam kam slunce nesvítí a začni žít.. Tohle přežívání tě jednou zabije. Mysli na své dítě. Ani pro něj neni dobré vidět svojí mámu v tomhle stavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:26
Jak píšou holky, kopnout ho do zádele a to hodně rychle. Tohle není normální vztah, ale parazitní - on parazituje na Tobě a čím déle to budeš snášet, tím Ti bude hůř. Soudně si zažádej o alimenty a utíkej od něj, co Ti nohy stačí. Chronický lhář a sobec se nezmění!!! ( Mám s tím osobní zkušenost. )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:29
Asi bych to zabalila. toto není vztah. Dle toho co popisuješ Tě má jen jako kasičku. V první řadě bych ale zažádala o svěření dítěte do péče a o alimenty na dceru… Nevím, proč má na předchozí dvě a na dceru ne… Napsala jsi to sama. Je Ti jen 26. Tak se nenech ubít… Třeba toho tátu pro dcerku najdeš… Otec totiž může být kdokoli, ale táta jen málokdo.
Opravdu za to takový vztah nestojí!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:29
Jako první krok doporučuji nastudovat problém MASOCHISMU a objednat se k psychiatrovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:29
Ja nechapu jak tomuhle muze prihlizet tvoje natka… byt na jejim miste, ten zmetek by nemohl pres prah a ty bys dostala par dobre mirenych, aby ses probrala 
jsi matka, mas dite, za tatu jsi ji vybrala peknyho vola, tak se seber a zacni se chovat jako dospela a ne jako rozmazlene decko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:33
Nezijete spolu, na malou ti nic nedava, nevenuje se ji ani tobe, cpes do nej penize a energii, zpet nedostavas nic. Nechapu, proc s nim jsi. O kolik vy se ti umevilo, kdybys ho odstrihla? Jak pises, je ti teprve 26, takze jsi mlada holka. Pochopila bych, kdyby ti bylo 50, ale takhle…?
A k tomu, ze by ses mela jit lecit…helle, to oni naji chlapi asi nejakou ne moc dobrou prirucku, kde se jim radi, ze kdyz nemaji zadny aegument, maji rict „jdi se lecit“. Plati pro vsechny vekove kategorie, napric vzdelanim i socialnimi vrstvami 
…promin, je to usmevne ta veta, uz jsem ji slysela od tolika kamaradek. Lecebny by nezvladaly, kdyby se mela jit lecit kazda, kterou tam kdejaky blb posle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:33
Nechápu ženský, co se nechají takhle lehce zneužívat. Nezlob se na mně, ale on se k tobě chová pouze tak, jak mu to TY dovolíš! Kdo chce kam…
Tohle opradu nechápu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:34
Tak v první řadě mysli na sebe a na svojí dceru, on je sobec a pěkný vychcánek který z tebe jen tahá pníze a deptá tě, když ti na dceru neplatí, nežijete spolu atd tak ho vlastně k životu nepotřebuješ, stojíš na vlastních nohou. Být na tvém místě tak si pomalu ale jistě začnu vydupávat alimenty a jeho kopnu do zadní části těla, život je příliš krátký na to aby jsi ho obětovala takovému sobci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.14 10:36
@Libuška píše:
Nechápu ženský, co se nechají takhle lehce zneužívat. Nezlob se na mně, ale on se k tobě chová pouze tak, jak mu to TY dovolíš! Kdo chce kam…
Tohle opradu nechápu
Přesně tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Píši anonymně. Už nevím jak dál. A v okolí není nikdo, komu bych měla chuť se svěřit.
Mám tříletý vztah s rozvedeným mužem, který má závazků až nad hlavu. Máme společnou dceru, ale vzhledem k zákonům a výše zmíněných dluhů své životy nepropojujeme. Tedy, nežijeme spolu. Vídáme se jednou za dva týdny (někdy ani to ne). Každá druhý víkend je se svými dětmi (z předchozího manželství). Tedy na mě a dceru občas zbude ten víkend „první“ a někdy ani to ne.
Prošli jsme si hodně zlým, hlavně z jeho strany. Lhaní, záletnictví.. mě vždy tvrdil jak mne má rád a že jsem nejlepší co ho v životě potkalo. Kolikrát však nechal otevřený e-mail, či si stáhl poštu do mého počítače, kde se vypisuje kamarádkám, jaká jsem semetrika a jak mne nemiluje a že se obětoval kvůli rodině.
Bohužel už neprezentuje tu druhou věc, že já do něj nainvestovala své úspory, abych mu pomohla, smířím se jen s drobky, které na mě zbudou, sama si nic nekoupím, aby měl hlavně on. Aby měly jeho děti. O lhaní radši ani nemluvě. Je to s ním peklo, bojím se každého dne - jeho věřitelů, jeho exmanželky. Bojím se exekutorů - i když se mě to netýká. Žiji na opačném konci republiky. A notářsky mám potvrzeno, že spolu nežijeme. Postaví mě vždy před hotovou věc a přes to vlak nejede. Nějaké projevy náklonnosti - vůbec. Nebo toho, z čeho by člověk cítil, že Vás má rád. Maká od večera do rána, avšak se to nikde neprojevuje. Kolikrát mě žádá o peníze bez ohledu na to, zda já mám nebo nemám pro dítě (na něj mi nedává ani korunu), ale na své z prvního alimenty platí. Prostě prý nemá. Jen slibuje.
Těžko bych to tu celé popisovala. Ale jsem velmi nešťastná a už nevím kudy kam. Jsem vyčerpaná a protože neskáču jak on píská, bylo mi řečeno že jsem hnusná a zlá (ačkoliv zná mou velmi bolavou minulost). Že jsem nemocná a měla bych se léčit. Ačkoliv ví, že jsem „nemocná“ právě kvůli němu. Jeho neustálým lžím, čekáním a víře, že se třeba dočkám jednoho dne chvíle, kdy nebudu muset žebrat jak pes o jeho pozornost a pohlazení.
Připadám si jako podržtaška. Svým dětem dává přednost před naší malou. V posledn době mám pocit, že ho i otravuje jí jen přebalit. Jsem z toho všeho znechucená. Všechno se to táhne už moc dlouho.
Hodně mi pomáhá má maminka, u které s malou bydlíme. Snažím se svůj život řešit. Ale nevím za jaký konec to vzít. V životě jsem chtěla udělat jednu věc správně - jednu věc mít. A to rodinu, chtěla jsem mít tátu pro své dítě. Chtěla jsem svému dítěti dát to, co já jsem nikdy neměla. Tátu, který by ji miloval.
Kromě strachu, zoufalství, pláče a ztráty mléka, úbytku na váze, pytlů pod očima a prázdného konta… mám „jen“ svou dceru. Nevím co mám dělat, nevím, zda k němu ještě něco cítím. Jeho problémy mě ubíjí a možná už ubily natolik, že už prostě ne nemůžu - ale NECHCI dál. Nedávno jsem na něj houkla, že je mi teprve 26 let!!! A tehdy mi to asi došlo, potřebovala jsem to slyšet nahlas.. je mi 26 let a cítím se jako kdybych byla na konci svého života. Tři roky je dlouhá doba na to, aby se člověk neustále topil v zoufalství a nějaké klamné víře, že všechno bude zase dobré.
Netuším co mám dělat. Cítím se absolutně prázdná, zklamaná, podvedená. Vím, že dítě mě udrží v nějakém procesu. Ale prázdném. Udělala jsem maximum pro to, abych mohla - abychom mohli být alespoň trochu šťastní.. a on si toho neváží. Jen si stěžuje svým kamarádkám, bere si co může a říká „Lásko musíš vydržet“, ale já už nemohu. Cítím se jak troska a nedokážu odejít..