Trable s vysněnou prací

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
17
9.1.24 18:32

Trable s vysněnou prací

Dobrý den, potřeboval bych radu a možná se jen vypsat a dostat to ze sebe. Oproti jiným příběhům, co jsem zde četl, je tohle nic. Přesto mě osobně to hrozně trápí, a styděl jsem se s tím svěřit někomu v okolí. Ani u matky nebo přítelkyně, kterým normálně říkám všechno, mi to nejde přes pusu. Prosím anonymně, jinak bych se propadl hanbou až do západního Německa. 😀

Před pár lety jsem získal místo ve firmě, kde mě práce velice bavila, a byl jsem tam šťastný. Dřív se mi ani nechtělo věřit, že bych zrovna já mohl najit nějakou práci, kam budu chodit rád a která mě bude opravdu naplňovat. Stalo se a byl jsem za to velice vděčný. Díky tomu jsem se opravdu snažil, aby tam se mnou byli spokojeni. Neříkám, že jsem byl stoprocentní, ale práci jsem dělal, jak nejlépe jsem dovedl. Chlapi ve firmě mě chválili, a dokonce se očekávalo moje povýšení.

Jednou si mě takhle vedoucí zavolala, čekal jsem cokoliv, možná i to povýšení, protože kolega, který k ní měl blíž, na to narážel. Místo toho mi ale řekla, že mám výpověď. Bylo to na začátku covidu, a my jsme dělali nejvíc práce pro škodovku, a nikdo pořádně nevěděl, co bude. Takže měla od ředitele nařízené, že musí někoho propustit, a vybrala nás tři nejmladší kluky, kteří jsme přišli jako poslední. Popravdě jsem to absolutně nečekal. Byl jsem se svými výsledky tak spokojen, že mě vůbec nenapadlo, že bych mohl být první na seznamu. Možná to zní že jsem si moc věřil ale není to tak. Vždycky jsem měl tendenci se podceňovat, než naopak. Podle jejich slov byla spokojená s mou prací, ale jsou tu lidé, kteří tu jsou déle, takže musím jít. Takhle mi to řekla. Jinak jsme měli dobré vztahy. Já ji považoval za nejlepší vedoucí ve svém životě.

Před odchodem mi mistr řekl, že až budou zase nabírat, budu první volbou. No, našel jsem si práci ve vedlejší firmě. Byla to logická volba, protože ta práce byla podobná, a bylo to ve stejném městě. Tam jsem ale zůstal pouze čtyři měsíce. Ukázalo se že pracovní podmínky a hlavně vedení je hrozné. Asi za rok jsem se dozvěděl, že vzala zpátky ty dva kluky, kteří dostali výpověď se mnou. Tak jsem tam zkusil zavolat, jestli ještě nehledají, ale prý mají plno. Bylo mi to líto, a říkal jsem si, proč? Ale co se dalo dělat. Pak jsem se dozvěděl důvod.

Prý se vykládá po firmě, že jsem říkal, že mi bylo líp v té druhé firmě, kam jsem pak nastoupil. Vedoucí totiž tu firmu z nějakého důvodu nemá vůbec ráda, ani lidi, kteří tam dělali. Já jsem totiž potkal krátce po tom, co jsem nastoupil do té druhé firmy, bývalého kolegu, a on se mě ptal, jak se mi daří. A já jsem mu řekl, že tam sice dělám 12ky, nařízený přesčasy, víc práce ale zároveň tam mám víc peněz. Jenomže já jsem to nemyslel nějak špatně, řekl jsem mu to proto, že jsem myslel, že bude rád, že se mi daří. Bylo to chvíli po tom, co jsem tam nastoupil, ještě jsem nevěděl, jaké to tam bude.
No a on to začal vykládat po firmě, že jsem říkal, že je tam líp. Přitom on slyšel jenom ty peníze, neslyšel, že jsem říkal, že je to za spousty přesčasu, nočních směn a mnohem více práce. Takže s největší pravděpodobností mě tam nechtěla kvůli tomuhle. I mistr se ptal, co dělám, ale potom už bez odezvy, takže ona to asi zatrhla.

Uplynul něco přes rok, a já jsem se dozvěděl, že tam dva lidi končí. Tak mě napadlo, že bych tam zavolal, ale stydím se, když mě už jednou odmítla. Taková prkotina prostě, ale já nejsem schopný vzít ten podělaný mobil a zavolat jí, jelikož se bojím, že uslyším znovu ne. Nebo ne jako bojím, spíš se stydím. Jako kdybych měl svádět ženu, která mě už jednou odmítla. Jenomže já bych se tam strašně rád vrátil. To bylo moje nejšťastnější období. Asi to zní blbě, ale díky té práci se mi zvedlo sebevědomí a víc jsem si začal věřit, což se projevilo i v osobním životě. Já ji stejně zavolám a zeptám se. Bojím se toho ne právě, protože horko těžko v naším regionu najdu takovou práci. To je to, že to bude znamenat definitivní NE k mé vysněné práci. Ještě chci říct že nejde o peníze. Ty jsou průměrné až podprůměrné. Jde mi hlavně o náplň práce. Děkuji všem za případné rady a hlavně za to, že tuhle kravinu dočetli do konce.😅 🙂

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
185
9.1.24 18:40

Uprimne nevim, jestli bych stala o vedouci, ktera uprednostni dobu ve firme nad schopnostmi. Nekdo kdo tam je treba pet let, ale flaka to, je preci pro firmu mene cenny nez nekdo, kdo je namotivovany jako ty. A taky pokud da na nejake reci, ktere nekdo nekde rekl a 3× prevratil. Evidentne nikdo neocenuje tvou snahu, zapal a zajem o pozici. Hledej jinde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
9.1.24 18:56

Ty mas nejaky mnohem hlubsi problem a to je tvoje nizke sebeveodmi, ktere nevzniklo jen tak, a diky tomu resis kraviny a plytvas svoji zivotni energii.
Dobre, tak si to kolegovi rekl, to co si myslis, ze to je duvod, proc te nevzala zpet, vubec nemusi byt pravda! A i kdyby, tak si z toho vezmu pouceni, davat si priste pozor, co komu rikam.
Vystup z komfortni zony a zavolej ji znova. Tak te odmitne a co? uz ti bude jasny, ze to priste zkouset nemas a ze to ocividne zadna prace snu neni, naopak je to znameni, ze mas jit jinym smerem a hledat neco jineho!
Doporucila bych ti pracovat na sobe, treba s koucem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8327
9.1.24 19:16
@Cougar píše:
Dobrý den, potřeboval bych radu a možná se jen vypsat a dostat to ze sebe. Oproti jiným příběhům, co jsem zde četl, je tohle nic. Přesto mě osobně to hrozně trápí, a styděl jsem se s tím svěřit někomu v okolí. Ani u matky nebo přítelkyně, kterým normálně říkám všechno, mi to nejde přes pusu. Prosím anonymně, jinak bych se propadl hanbou až do západního Německa. 😀

Před pár lety jsem získal místo ve firmě, kde mě práce velice bavila, a byl jsem tam šťastný. Dřív se mi ani nechtělo věřit, že bych zrovna já mohl najit nějakou práci, kam budu chodit rád a která mě bude opravdu naplňovat. Stalo se a byl jsem za to velice vděčný. Díky tomu jsem se opravdu snažil, aby tam se mnou byli spokojeni. Neříkám, že jsem byl stoprocentní, ale práci jsem dělal, jak nejlépe jsem dovedl. Chlapi ve firmě mě chválili, a dokonce se očekávalo moje povýšení.

Jednou si mě takhle vedoucí zavolala, čekal jsem cokoliv, možná i to povýšení, protože kolega, který k ní měl blíž, na to narážel. Místo toho mi ale řekla, že mám výpověď. Bylo to na začátku covidu, a my jsme dělali nejvíc práce pro škodovku, a nikdo pořádně nevěděl, co bude. Takže měla od ředitele nařízené, že musí někoho propustit, a vybrala nás tři nejmladší kluky, kteří jsme přišli jako poslední. Popravdě jsem to absolutně nečekal. Byl jsem se svými výsledky tak spokojen, že mě vůbec nenapadlo, že bych mohl být první na seznamu. Možná to zní že jsem si moc věřil ale není to tak. Vždycky jsem měl tendenci se podceňovat, než naopak. Podle jejich slov byla spokojená s mou prací, ale jsou tu lidé, kteří tu jsou déle, takže musím jít. Takhle mi to řekla. Jinak jsme měli dobré vztahy. Já ji považoval za nejlepší vedoucí ve svém životě.

Před odchodem mi mistr řekl, že až budou zase nabírat, budu první volbou. No, našel jsem si práci ve vedlejší firmě. Byla to logická volba, protože ta práce byla podobná, a bylo to ve stejném městě. Tam jsem ale zůstal pouze čtyři měsíce. Ukázalo se že pracovní podmínky a hlavně vedení je hrozné. Asi za rok jsem se dozvěděl, že vzala zpátky ty dva kluky, kteří dostali výpověď se mnou. Tak jsem tam zkusil zavolat, jestli ještě nehledají, ale prý mají plno. Bylo mi to líto, a říkal jsem si, proč? Ale co se dalo dělat. Pak jsem se dozvěděl důvod.

Prý se vykládá po firmě, že jsem říkal, že mi bylo líp v té druhé firmě, kam jsem pak nastoupil. Vedoucí totiž tu firmu z nějakého důvodu nemá vůbec ráda, ani lidi, kteří tam dělali. Já jsem totiž potkal krátce po tom, co jsem nastoupil do té druhé firmy, bývalého kolegu, a on se mě ptal, jak se mi daří. A já jsem mu řekl, že tam sice dělám 12ky, nařízený přesčasy, víc práce ale zároveň tam mám víc peněz. Jenomže já jsem to nemyslel nějak špatně, řekl jsem mu to proto, že jsem myslel, že bude rád, že se mi daří. Bylo to chvíli po tom, co jsem tam nastoupil, ještě jsem nevěděl, jaké to tam bude.
No a on to začal vykládat po firmě, že jsem říkal, že je tam líp. Přitom on slyšel jenom ty peníze, neslyšel, že jsem říkal, že je to za spousty přesčasu, nočních směn a mnohem více práce. Takže s největší pravděpodobností mě tam nechtěla kvůli tomuhle. I mistr se ptal, co dělám, ale potom už bez odezvy, takže ona to asi zatrhla.

Uplynul něco přes rok, a já jsem se dozvěděl, že tam dva lidi končí. Tak mě napadlo, že bych tam zavolal, ale stydím se, když mě už jednou odmítla. Taková prkotina prostě, ale já nejsem schopný vzít ten podělaný mobil a zavolat jí, jelikož se bojím, že uslyším znovu ne. Nebo ne jako bojím, spíš se stydím. Jako kdybych měl svádět ženu, která mě už jednou odmítla. Jenomže já bych se tam strašně rád vrátil. To bylo moje nejšťastnější období. Asi to zní blbě, ale díky té práci se mi zvedlo sebevědomí a víc jsem si začal věřit, což se projevilo i v osobním životě. Já ji stejně zavolám a zeptám se. Bojím se toho ne právě, protože horko těžko v naším regionu najdu takovou práci. To je to, že to bude znamenat definitivní NE k mé vysněné práci. Ještě chci říct že nejde o peníze. Ty jsou průměrné až podprůměrné. Jde mi hlavně o náplň práce. Děkuji všem za případné rady a hlavně za to, že tuhle kravinu dočetli do konce.😅 🙂

Já bych se zeptala. Neboj se. Buď řekne ano nebo ne. Takhle si budeš akorát tak vyčítat, že jsi to měl udělat a bude to samé kdyby…. A když řekne ne, tak danou kapitolu už uzavři a jdi dál.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.1.24 19:52

Jako bys psal o mě a moc tě chápu. Pro mě je také důležité cítit se v práci dobře a musí mě bavit. Nastoupila jsem do ženského kolektivu pod skvělé vedení. Pěkně jsem se zapracovala a práce je to náročná. Ale kolektiv mě brzy nepřijal a začaly se tam šířit různé drby a dělaly se naschvály. Dva roky jsem to vydržela, když mě šéf převelil na jinou svou pobočku, kde jsem za rok povýšila. Jsem na nové pobočce 5 let. Také jsem v bývalé práci se cítila více šťastnější, kvůli náplni práce. Vedoucí, vlastně majitel bude tu pobočku zavírat za rok a již mi bylo oznámeno, že se mnou do budoucna počítá, přestože jsou ve firmě služebně starší. Ale co se týče mé práce, je se mnou spokojený, nestěžuju si, udělám co mám. Ostatním nic neřekl, mě to hodně poučilo a i obrnilo. Dávám si pozor na pusu, jelikož je mi jasné, že vše se může překroutit. Jakmile jde o dobrou práci, tak zkrátka bohužel kamarádství nefunguje. Mé kolegyně ve mě zkrátka vidí konkurenci. Neudělají zdaleka to, co mají, mají vždy plno řečí, stěžují si na peníze, přestože jinde mít tolik nebudou, včetně podmínek. Co mě napadlo, jestli se vedoucí nebojí o svou pozici. Že by ses časem vypracoval. Každopádně já bych zavolala a uvidíš. Já osobně mám lepší zkušenosti s muži, než s ženami ve vedoucích pozicích. Můj šéf si obě firmy vybudoval za 30 let a ví, co práce obnáší.

  • Citovat
  • Upravit
1844
9.1.24 20:31

No, zakladateli, přede mnou Ti každý dobře poradil, každý má kus pravdy. Já mám dotaz: o tom, zdali Tě tam vezmou, rozhoduje JEN tahle vedoucí? Nemůžeš zavolat někomu nad ní? Nebo nemůžeš do vedlejšího oddělení té firmy, k jinému vedoucímu?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3790
9.1.24 21:20

Líná huba, holé neštěstí nebo drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Takže to zkus jí zavolat, než vezmou někoho jiného. Když ti řekne opět ne, tak si alespoň nebudeš vyčítat, že jsi to nezkusil.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
421
9.1.24 22:09

No, upřímně řečeno, nemyslím si, že bys měl chtít zpátky…Co je to za firmu, která při náznaku problému vyhodí tři schopné a zaškolené zaměstnance? :nevim: Řekla bych, že buď se jedná o firmu s problémy, o kterých nevíš, anebo obecně jednají s lidmi, jak s kusem skotu.
Nicméně jestli tam tak chceš, tak teď máš slušnou šanci, když někoho nutně potřebujou. Otázka je, jak dlouhé bude tvoje další působení :mrgreen: Na tom pořekadle o dvou vstupech do stejné řeky něco bude. Měl bys to v sobě uzavřít a posunout se dál. Přece musí být i jiné firmy, kde by tě bavilo dělat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2727
10.1.24 11:22

Zavolej tomu bývalému šéfovi a řekni mu ze bys rád nastoupil. Nebo tam rovnou zajdi. Pozdravuj kolegy, ty ženský řekni že bys tu rád zase pracoval, at ti dá příležitost. O lidi který chtějí pracovat je stále nouze, pokud tě odmítne, zeptej se proč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat