Tříleťák a miminko

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
416
8.10.12 21:46

Tříleťák a miminko

Ahojky, mám doma 6-týdenní miminko a skoro 3-letého raubíře. Nějak pořád nevim, co mám vymýšlet staršímu za zábavu, aby jsme u toho mohli být i s miminkem.Syn si vůbec nechce hrát sám, TV ho nezajímá, tak nevim, jak to sladit :nevim:
Za rady předem děkuju

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7576
8.10.12 21:56

Ahoj, řešila jsem to s dvouletou a miminkem a nejvíc jí bavilo dělat se mnou běžné věci, připadala si potřebná a chválila jsem ji před návštěvama a byla blažená :D takže jak mimčo spalo, malá se mnou vařila, prala, věšela prádlo, zametala, přendavala třeba cukr do cukřenky atd. A když nespalo, ukázala jsem jí, kde co je a bavilo ji podávat co bylo potřeba, i jsem jí nechala, aby sama připravila vše, co si myslí, že je potřeba na přebalování atd. Taky jsem se snažila si s ní hrát, když prtě spalo, takže jsme četly, modelovaly, venku jsem dělala bábovky, i jsme byli v dětském divadle s kočárkem. A nejvíc je baví, když jsem začala dávat malého na zem, to jsou parťáci a vyhrajou si :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5278
8.10.12 22:12

Dvojčata jsou teda od mimina jen o rok a půl, ale dělávám to tak, že mimčo dám u nich v pokojíku na zem na matraci sednu tam k nim, vyndáme třeba lego nebu pustíme hudbu a buď tancujeme nebo stavíme…jinak se mnou taky dělaj vše…v kuchyni je mimino s náma v polohovacím lehátku, holky na židlích u linky a tak! ;) a zapojuju je do starosti o mimino - „přines plínu, namaž mu zadeček, dej mu dudlu, podrž mu lahvičku“ to je baví! ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81477
8.10.12 22:41

Moc nerozumím dotazu. My dělali to, co dřív, mimino u nás na zemi a čučelo. Pak šlo spát do korbičky kočárku nebp do šátku. Když jsme šli ven, tak se korba nacvakla a šlo se, se šátkem rovnou. Prostě se s miminem toho moc nezměnilo a jelo se dál v původním programu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3950
8.10.12 22:41

Jé vy máte senzační děti :lol: my to odedneška řešíme školkou :lol: protože žárlila asi tak že miminko štípe dlube do ní kroutí ruku otáčí jí hlavou piští do uší :cert: takže ve školce bude mít vrstevníky a nějaké to vyžití :oops: a snad se srovná

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22
8.10.12 23:07

Já jsem zase syna dala do školky…a on se sekl snad ještě víc…je to asi o každém dítku…ale mám stejné problémy…vymýšlím pořád, jak se zavděčit oběma dětem…a také s tím tak trochu pořád bojuju…držím palce ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
541
10.10.12 21:31

Ahoj, děti mám s podobným věkovým rozdílem. Se synem jsem si hrála, když malá spala, dopoledne chodil do školky, dcera se narodila 2měsíce poté co začal do školky chodit, jsou o 3 roky a 3 měsíce. Dopoledne jsem si udělala vše doma, po obědě jsem ho vyzvedla a chodil můj táta na 2 hodiny vozit kočárek a my jsme si doma spolu hráli. Pak jsem mu pustila pohádku a věnovala se malé a odpoledne jsme šli ven a to zase spala, naštěstí bez problémů na hřišti ve stojícím kočárku. Čím méně postupně spala, tím jsem mu pomalinku společné hraní zkracovala a učila ho hrát si sám, čemuž začal napomáhat i věk a školka. Dcera nás pak pozorovala z hrací deky. Dnes je jim 3 a 6 let, hrají si bud spolu nebo každý sám dle svých představ a také se samozřejmě občas rvou a o něco pohádají. Zvládlo se to ale celkem v pohodě, dcera byla naštěstí pohodové miminko, sama usínala a brzy si vyhrála sama. Narozdíl od syna, ten byl nespokojené plačtivé miminko a batole, nechtěl zanic usínat sám nebo si sám hrát. Věkem se to hodně změnilo a sourozencem určitě také. Kdyby to bylo obráceně, asi by to bylo o dost náročnější.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81477
10.10.12 21:37
@želvy píše:
Ahoj, děti mám s podobným věkovým rozdílem. Se synem jsem si hrála, když malá spala, dopoledne chodil do školky, dcera se narodila 2měsíce poté co začal do školky chodit, jsou o 3 roky a 3 měsíce. Dopoledne jsem si udělala vše doma, po obědě jsem ho vyzvedla a chodil můj táta na 2 hodiny vozit kočárek a my jsme si doma spolu hráli. Pak jsem mu pustila pohádku a věnovala se malé a odpoledne jsme šli ven a to zase spala, naštěstí bez problémů na hřišti ve stojícím kočárku. Čím méně postupně spala, tím jsem mu pomalinku společné hraní zkracovala a učila ho hrát si sám, čemuž začal napomáhat i věk a školka. Dcera nás pak pozorovala z hrací deky. Dnes je jim 3 a 6 let, hrají si bud spolu nebo každý sám dle svých představ a také se samozřejmě občas rvou a o něco pohádají. Zvládlo se to ale celkem v pohodě, dcera byla naštěstí pohodové miminko, sama usínala a brzy si vyhrála sama. Narozdíl od syna, ten byl nespokojené plačtivé miminko a batole, nechtěl zanic usínat sám nebo si sám hrát. Věkem se to hodně změnilo a sourozencem určitě také. Kdyby to bylo obráceně, asi by to bylo o dost náročnější.

já myslím, ž to moc často obráceně není, samo jsou vyjímky. Ale je to dáno tím, že druhorození jsou klidnější,, rotože je klidnější i matka. Druhak nejsou od malička zvyklí, že se kolem nich točí celý svět. Jsou pozorovatelé. A navíc mají na hraní sourozence.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin