Učitelka v MŠ - stížnost rodičů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše:
Dobré ráno. Potřebuji se zde nejspíš trochu vypovídat a slyšet něčí názor. Nastoupila jsem po škole nově do MŠ, je mi 26, ale vypadám holt na 15Teď k věci. Máme velmi přísnou paní ředitelku, což chápu, chce mít vše v pořádku. Neustále mi opakuje, že se před rodiči musím chovat jinak, než normálně ve třídě. Což se mi trochu příčí, ale chápu z jistého pohledu. Že mám velmi “zvučný” hlas, když zařvu, tak prostě zařvu
má kolegyně je starší, kolem 50, je na děti až přehnaně milá, i na všechny okolo, takové to nepřirozené chování. Neříkám, že já jsem na děti zlá, ale jednám vždy podle aktuální situace, pohladím, pomazlím, vyslechnu, ale když je něco neúnosné, například teď mi jeden kluk házel velký šutr do stromu, kde vedle byly další děti, tak nepřemýšlím zrovna nad tím, jak ho oslovím, ale prostě jednám tak, aby se něco nestalo. Dnes jsem se bavila s kolegyní a prej si nějací rodiče stěžovali, že mě slyšeli na děti zakřičet. Nedozvedela jsem se kteří, ani v jaké situaci to bylo, v podstatě jen tohle a že bych s tím měla neco dělat. Jsem z toho úplně přešlá. Umím přijmout kritiku, když je oprávněná. Ale tohle mě vyloženě se*e. Nechápu, když má rodič s něčím problém, proč to neřekne mě, proč se nepobavime o té konkrétní situaci, abych to mohla vysvětlit z mého pohledu. Samozřejmě s hlasem se učím ještě pracovat, není to jednoduché, protože mám jaký mám a věřím, že to někdy nemusí znít příjemně, ale nikdy ani na ty děti neřvu tak, že bych byla nějaká hysterka. Prostě když to ale jinak nejde zrovna a jde například o zdraví a nebo o to, ze vám 3 leté dítě vyhrožuje, odmlouva 2 hodiny v kuse a je schopné říct - ty haj*** zk****ný já tě za**ju. No. Je to první taková situace a já se ji snažím zpracovat, ale hrozne mě to mrzí. Setkavate se také s něčím takovým? Jak to vnímáte, řešíte? Klidně i názory rodičů budou vítány.
Děkuji vám a předem se omlouvám za anonym, ale nechci, aby si to nedejbože někdo z MŠ přečetl.
Na děti se neřve. Důrazně, ano, nahlas, ano, ale nekřičet. Hlavně v klidu. Nauč se to ovládat - je to těžké, ale v této práci nutné. Učitelky, co řvou na děti, jsou ostuda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@RoseK napsala jsem to možná blbě. Ale píšu, že to není nic hysterického, že bych se neuměla ovládat, ale je to tak jak píšeš, zvýším hlas a důrazně. Píše se to blbě, kdybych to mohla ukázat, bylo by to lepší ![]()
- Citovat
- Upravit
Zkus zapracovat na svém hlase. Pamatuješ, jak mluvila před pár lety Taťána Kuchařová? Jak vyhulená, vychlastaná důchodkyně, takže to očividně jde.
A na hlase bych zapracovala i kvůli sobě samé. Pro mě by třeba byl naprostý red flag, kdyby partner měl pronikavý nepříjemný hlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fee-bee joo to je jasný
pracuji na tom. Nemám ho “vyhulený”, ale spíše mluvím proste tak, že mě jde slyšet, více nahlas. Ale říkám, na děti mluvím normálně, jen když ho zvýším, tak zní jinak, než hlas kolegyně, co pomalu nejde slyšet když pozdravi. ![]()
- Citovat
- Upravit
No a co bys ráda od nás
jak jsi to napsala, to by se mi taky jako rodiči nelíbilo. Na druhou stranu píšeš, že napsané to zní jinak, než jak to je
mně to zní, že jak ty, tak tvoje kolegyně jste extrém, ale já bych měla u dítěte radši milou učitelku. Zažila jsem komunistickou školku, zavírání do temné komory, tahání od učitelek za vlasy, vysmívání apod., takže na nemilé učitelky mám averzi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lenkalin píše:
No a co bys ráda od násjak jsi to napsala, to by se mi taky jako rodiči nelíbilo. Na druhou stranu píšeš, že napsané to zní jinak, než jak to je
mně to zní, že jak ty, tak tvoje kolegyně jste extrém, ale já bych měla u dítěte radši milou učitelku. Zažila jsem komunistickou školku, zavírání do temné komory, tahání od učitelek za vlasy, vysmívání apod., takže na nemilé učitelky mám averzi.
Taky mám raději pro děti milé učitelky, co vše zvládají bez zvednutí hlasu. A ano, i takové jsou
Nicméně mně extra nevadí, když učitelka na dítě houkne, beru to jako její selhání (pokud nejde o život), na druhou stranu, jsme lidi.
- Citovat
- Upravit
Z pozice rodice bych si neprala, aby na me dite ucitelka v MS kricela, a to v jakekoliv situaci. Pokud je treba razantne zasahnout, tak v klidu. Chapu stiznosti rodicu. Pokud uz jsi si vybrala takoveto zamestnani, zapracuj na svem projevu a trpelivosti. Deti holt obcas zlobi😒
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Dobré ráno. Potřebuji se zde nejspíš trochu vypovídat a slyšet něčí názor. Nastoupila jsem po škole nově do MŠ, je mi 26, ale vypadám holt na 15Teď k věci. Máme velmi přísnou paní ředitelku, což chápu, chce mít vše v pořádku. Neustále mi opakuje, že se před rodiči musím chovat jinak, než normálně ve třídě. Což se mi trochu příčí, ale chápu z jistého pohledu. Že mám velmi “zvučný” hlas, když zařvu, tak prostě zařvu
má kolegyně je starší, kolem 50, je na děti až přehnaně milá, i na všechny okolo, takové to nepřirozené chování. Neříkám, že já jsem na děti zlá, ale jednám vždy podle aktuální situace, pohladím, pomazlím, vyslechnu, ale když je něco neúnosné, například teď mi jeden kluk házel velký šutr do stromu, kde vedle byly další děti, tak nepřemýšlím zrovna nad tím, jak ho oslovím, ale prostě jednám tak, aby se něco nestalo. Dnes jsem se bavila s kolegyní a prej si nějací rodiče stěžovali, že mě slyšeli na děti zakřičet. Nedozvedela jsem se kteří, ani v jaké situaci to bylo, v podstatě jen tohle a že bych s tím měla neco dělat. Jsem z toho úplně přešlá. Umím přijmout kritiku, když je oprávněná. Ale tohle mě vyloženě se*e. Nechápu, když má rodič s něčím problém, proč to neřekne mě, proč se nepobavime o té konkrétní situaci, abych to mohla vysvětlit z mého pohledu. Samozřejmě s hlasem se učím ještě pracovat, není to jednoduché, protože mám jaký mám a věřím, že to někdy nemusí znít příjemně, ale nikdy ani na ty děti neřvu tak, že bych byla nějaká hysterka. Prostě když to ale jinak nejde zrovna a jde například o zdraví a nebo o to, ze vám 3 leté dítě vyhrožuje, odmlouva 2 hodiny v kuse a je schopné říct - ty haj*** zk****ný já tě za**ju. No. Je to první taková situace a já se ji snažím zpracovat, ale hrozne mě to mrzí. Setkavate se také s něčím takovým? Jak to vnímáte, řešíte? Klidně i názory rodičů budou vítány.
Děkuji vám a předem se omlouvám za anonym, ale nechci, aby si to nedejbože někdo z MŠ přečetl.
Myslím, že když se naučíš se svým hlasem pracovat, bude pro tebe naopak velkym bonusem. Ja mam hlas slabý, venku nebo na hřišti párkrát " zvednu hlas" a už me škrábe v krku. A prostě jsou situace kdy se ten znělý hlas opravdu hodí. ( Hlavně když se sejde hlučná akční třída). Rodiče se nejspíš ozvali proto, ze neni moc obvyklé aby učitelka " hulakala" neustále. Některé, hlavně ty menší děti, se pak téměř bojí
Jeden rok jsem pracovala v MŠ ve třídě s podobně " tichou" kolegyní. A deti byly zvyklé na klidný tichý tón hlasu. Pak při spojování tříd přišly do vedlejší třídy a byly " vyplesknute" z velmi akční a hlasité učitelky, které se téměř bály. To jen pro představu, že to co ty vnímáš jako běžnou hladinu hlasu, pro některé děti ( zvláště pokud nejsou zvyklé) může být vnímáno jako extra hlasité až ukricene.
- Citovat
- Upravit
V ohledech bezpečí mi to opravdu nevadí. Mám ve školce syna je to dost svéráz a zkouší hranice co může a nemůže. Bohužel všechny učitelky jsou víceméně zvyklé na okamžitou poslušnost při normálním hlasu. A to syn poprvé ve školce a v kolektivu prostě ignoruje. Potřebuje důrazně vysvětlit a případně okřiknout. Dokonce sem o to učitelky i prosila protože se jinak nezačlení do kolektivu. A poslouchám jen že si ostatní rodiče stěžují. Ale ja ho fungovat v kolektivu ve školce naučit nemůžu když tam nejsem. Takže za mě ano… Někdy je to prostě třeba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud 3 l dítě vyhrožuje a odmlouvá 2 h v kuse, bude problém úplně někde jinde než ve zvuku hlasu.
Úplně netuším, co myslíš tím, že nepřemýšlíš jak ho oslovíš, ale jednáš…
Kdyby rodiče k Tobě měli důvěru, asi ten problém řeší s Tebou.
- Citovat
- Upravit
@Limi123 Mohu se zeptat, proč se bere „houknutí“ na dítě jako selhání učitelky? Pokud máte sama dítě/děti, tak jste na něj nikdy hlas nezvýšila? V tom případě jste vážně hustá, bez ironie. ![]()
Děti mám dvě, pracuji ve školství a prozatím jsem nezažila žádnou paní učitelku, pana učitele, vychovatelku/vychovatele nebo snad i rodiče, který by na dítě nikdy nehoukl. Rozhodně to jako selhání nevnímám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@RoseK napsala jsem to možná blbě. Ale píšu, že to není nic hysterického, že bych se neuměla ovládat, ale je to tak jak píšeš, zvýším hlas a důrazně. Píše se to blbě, kdybych to mohla ukázat, bylo by to lepší
Já ti rozumím. Taky mám znělý hlas, taky učím. A musela jsem se s tím prostě naučit pracovat, aby i ten znělý hlas měl příjemný tón. Jinak se to dalo vnímat jako řvaní. Já učím na ZŠ, tak se to obešlo bez stížnosti. Ale v MŠ, kde jsou malinké děti, bych měla asi podobný problém. Stačí opravdu málo a ber to jako podnět ke změně, ne kritiku. Buď prostě nad věcí a snaž se na tom zapracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Peťuláková píše:
@Limi123 Mohu se zeptat, proč se bere „houknutí“ na dítě jako selhání učitelky? Pokud máte sama dítě/děti, tak jste na něj nikdy hlas nezvýšila? V tom případě jste vážně hustá, bez ironie.
Děti mám dvě, pracuji ve školství a prozatím jsem nezažila žádnou paní učitelku, pana učitele, vychovatelku/vychovatele nebo snad i rodiče, který by na dítě nikdy nehoukl. Rozhodně to jako selhání nevnímám.
Já na své děti občas i křičím, když už to fakt nedávám. Snažím se to nedělat, ale někdy to prost nejde. Já bych učitelku dělat nemohla. Ale myslím, že ty učitelky, které vše umí řešit v klidu (a je jich minimálně ve školce tak půlka), to dělají zkrátka lépe. Já to neumím, jsem dobrá zase v jiných věcech, mě by rodiče vynesli na vidlích ![]()
Nicméně na cizí děti se prostě nekřičí. I mně to občas ujede, když je u nás někdo na návštěvě, ale rozhodně to nepovažuji za standard a dítěti pak obvykle vysvětlím, proč jsem zvýšila hlas.
- Citovat
- Upravit
U nás ve školce je vždycky v září třídní schůzka, kde řešíme kde co. Takže tam někdy je debata o kde čem. nás rodičů se paní ředitelka ptá, jestli nemáme něco k nim a naopak paní učitelky mají třeba k nám nějaké prosby.. Třeba i to, abychom s nimi řešily, co potřebujeme. Vy nemáte takové třídní schůzky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobré ráno. Potřebuji se zde nejspíš trochu vypovídat a slyšet něčí názor. Nastoupila jsem po škole nově do MŠ, je mi 26, ale vypadám holt na 15
Teď k věci. Máme velmi přísnou paní ředitelku, což chápu, chce mít vše v pořádku. Neustále mi opakuje, že se před rodiči musím chovat jinak, než normálně ve třídě. Což se mi trochu příčí, ale chápu z jistého pohledu. Že mám velmi “zvučný” hlas, když zařvu, tak prostě zařvu
má kolegyně je starší, kolem 50, je na děti až přehnaně milá, i na všechny okolo, takové to nepřirozené chování. Neříkám, že já jsem na děti zlá, ale jednám vždy podle aktuální situace, pohladím, pomazlím, vyslechnu, ale když je něco neúnosné, například teď mi jeden kluk házel velký šutr do stromu, kde vedle byly další děti, tak nepřemýšlím zrovna nad tím, jak ho oslovím, ale prostě jednám tak, aby se něco nestalo. Dnes jsem se bavila s kolegyní a prej si nějací rodiče stěžovali, že mě slyšeli na děti zakřičet. Nedozvedela jsem se kteří, ani v jaké situaci to bylo, v podstatě jen tohle a že bych s tím měla neco dělat. Jsem z toho úplně přešlá. Umím přijmout kritiku, když je oprávněná. Ale tohle mě vyloženě se*e. Nechápu, když má rodič s něčím problém, proč to neřekne mě, proč se nepobavime o té konkrétní situaci, abych to mohla vysvětlit z mého pohledu. Samozřejmě s hlasem se učím ještě pracovat, není to jednoduché, protože mám jaký mám a věřím, že to někdy nemusí znít příjemně, ale nikdy ani na ty děti neřvu tak, že bych byla nějaká hysterka. Prostě když to ale jinak nejde zrovna a jde například o zdraví a nebo o to, ze vám 3 leté dítě vyhrožuje, odmlouva 2 hodiny v kuse a je schopné říct - ty haj*** zk****ný já tě za**ju. No. Je to první taková situace a já se ji snažím zpracovat, ale hrozne mě to mrzí. Setkavate se také s něčím takovým? Jak to vnímáte, řešíte? Klidně i názory rodičů budou vítány.
Děkuji vám a předem se omlouvám za anonym, ale nechci, aby si to nedejbože někdo z MŠ přečetl.