Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Natalia761
Odkud je to slovo "skurej'? Neznám. Ráda se naučím. ![]()
@Karamba2020 píše: Více
Moje slova. My jsme si pohlavní ani nenechali říct.
Pak je ještě dobrý mít rád taková jména, která ostatním přijdou nemoderni/strasny/příšerný… 😂
@Anonymní píše: Více
Je to o rodině. Chapu že v rodinách kde se jména dědí to není žádný skandal, když se v rodině objeví dvě Marie, ale například v mé rodině kde se jména neopakuju by to umělo vyvolat hadky. kdyby mám už 10 let vybrané jméno a zrovna když jsem těhotná a můžu to jméno už konečně dát, ho dá moje sestra, tak by mě to dost mrzelo. Proto úplně nezavrhuji mluvit o jménu i před narozením, neboť v tedy se to dá ještě vykomunikovat.
@lucad77 píše: Více
Ne, není. Ono je to jedno rodičům, ale pro všechny ostatní, včetně dítěte, to je krajně votravný.
@Vada píše: Více
Můj partner je ze slovenského zahoria na hranicích s českem a tam to říkají (je to mix slovenčinočeštiny) po par rokoch už tak rozpravam aj ja ![]()
@Janli píše: Více
To je pravda, když jsme s partnerem vybírali jméno pro dítě, tak pravidlo číslo jedna bylo, že se nebude jmenovat po nikom z nás dvou. V rodině to máme, že se něčí dcera jmenuje po mámě i to, že se kluk jmenuje stejně, jako jeho táta. Je v tom strašnej bordel, furt to musíme rozdělovat - malej/velkej, starej/mladej, je to otravný.
@Janli píše: Více
No tak to nemáš pravdu. Já se jmenuji stejně jako moje máma. A přišlo mi hrozně cool, že máme svátek spolu.
Takže je to jako všude. Někomu to otravné přijde, jinému ne. I když uznávám, že dopředu před narozením se to těžko odhaduje 😃
@Natalia761 píše: Více
Moje máma je taky ze Záhoří, v Bratislavě se jí smáli, že neumí slovensky v Čechách zas, že neumí česky. Záhoráčtina je dobrá ![]()
@Kelsey píše: Více
To si dost protireci, ne? Myslim to „nehrozi“ s tim zbytkem.
Jinak je to asi jedno. My jmena predem nerikali, takze se nemohlo nic ukradnout, ale je pravda, ze jsem mela nejaka oblibena, ktera padla v mem okoli driv, nez jsem vubec otehotnela
Takze jsem mela na vyber mit v blizkosti stejna jmena nebo vymyslet lepsi. A vymysleli jsme jeste lepsi ![]()
@Janli píše: Více
Presne. Bracha rikal, jak to byl divny pocit, kdyz na otcove parte a pak hrobu videl svoje jmeno… Ale i co se tyce posty a vseho, byl v tom zmatek a nemel to rad, ze se jmenoval po tatovi.
Stalo od bývalé kamarádky. Byly jsme těhotné podobně a ona měla už vybrané jméno a řekla mi ho, já blbka nepoucená jí řekla jméno, co se líbilo mně a ona ho dala. Naštěstí se mi narodil kluk a to dvakrát.
Jednalo se o dost neobvyklé jméno. Tehdy chtěla Emu a my Cecilku, no a mají Cecilku
Jelikož mi udělala podobnou věc opakovaně, tak to nepovažuji za nahodu. Už se nestykame.
Moje máma se jmenuje jako sestřenice a sestřenice je ta mladší a prý ji to vadilo celé dětství, protože ona byla „velká“ Helena a její sestřenice „malá“ Helena. Vtipné je, že sestřenice ač o rok mladší byla a je větší do všech směrů ![]()
@Petra Star píše: Více
Je zajímavé, jak to každý vnímá jinak
Můj manžel se jakožto prvorozený syn jmenuje po jeho tátovi. Se jménem je spokojený a kdyby měl syna, pojmenoval by ho stejně (to jméno jsme uváděli v porodnici pro případného chlapečka, byť nám bylo řečeno, že pravděpodobně čekáme holky).
@Petra Star píše: Více
Neprotiřečí. Nehrozí. Je myšleno, že nemáme úplně top oblíbená jména pro děti. Známé jen hrstku. My jsme sice původně chtěli Kristiána. Sestra chtěla Kristýnu. Takže jsme ustoupili od Kristiána a máme úplně jiné jméno.