Úloha kmotry při křtinách

1077
7.3.07 11:22

Úloha kmotry při křtinách

Ahojky,

pročetla jsem si ostatní diskuze, ale nenašla odpověď na svou otázku. Švagrová chce, abych šla za kmotru jejich dceři. Církevní svatbu nechtěli, nejsou věřící, ale ona je spíše pod vlivewm matky a mě připadá staromódní - ale to je můj subjektivní názor. Já jsem křtěná, ale nevěřící. Co přesně se ode mě jako od kmotry očekává? Co mám dělat přesně v tom kostele? Co potom je mou úlohou na nějaké té „oslavě“ po křtinách? Nikdy jsem to nedělala. Prosím, poraďte

Ivulka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

17220
7.3.07 11:34

Ivulko,
my jsme děti nechali taky pokřtít, jsme křtění, ale nijak extra věřící. Úlohou kmotry / kmotra nebylo v podstatě nic - celý obřad jsme dítě drželi většinou my, farář říkal - teď ho vezme maminka, teď tatínek atd., kmotra snad jen jednou - jestli vůbec. Je to brané spíš symbolicky. A kmotřička by měla dát holčičce nějaký šperk - Haničce je za kmotru moje ségra a dostala zlatý řetízek :o))
Rozhodně se toho neboj, jestli ti to není příliš proti srsti, klidně za kmotru jdi.

Jiřina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
268
7.3.07 11:38

Ahoj,
malou jsme křtili v květnu a taky jsem několik křtin viděla , tak Ti poradím. Ale každé křtiny jsou jiné, záleží na lidech. Kmotra má přinést kmotřenci nějaký dárek - nemusí to být nutně šperk, třeba něco jenom na památku. Moje máma dělala Anetce kmotru - držela ji při obřadu v kostele, střídala se s námi, to vše říkal v průběhu po tichu farář. A myslím, že taky kmotra slibuje, že bude kmotřenci pomáhat v křesťanské výchově atd. Po křtu jsme spolu s kmotrou podepisovali nějaké papíry. Na oslavě kmotra nedělá nic jiného než ostatní, užívá si oslavy… 8) . Jo a myslím, že kmotra někdy má donést křtící roucho a myslím i svíčku, ale to u nás tak nebylo. My jsme to nevěděli, tak jsme dostali půjčený z kostela.

Doufám, že jsem to napsala správně. :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
7.3.07 13:38

Ahoj, tak sousedka měla pro syny kojenecké košilky s vyšitým jménem a datem křtu, jinak co jsem byla na křtinách bylo mimi klasicky v zavinovačce. Dárek taky většinou od zlata či chlapcům třeba pamětní mince apod. Kdysi co si pamatuji co mi vyprávěla babička, tak kmotr či kmotra byli v podstatě předurčeni k výchově dítěte v případě (např. úmrtí rodičů- možná, že to jsou jen zastaralé zkušenosti). No a právě proto by prý kmotři měli být ve věku rodičů křtěného dítěte. Nejsem věřící (křtěná sice jsem , ale k víře jsem vedena nebyla), ale křtiny v kostele se mi líbí, je to něco jiného než ta šaškárna na vítání občánků, kdy jsou vítány děti 2,3 měsíční nebo třeba roční či starší. Anulka

  • Nahlásit
  • Citovat
2923
7.3.07 16:14

Ahoj Ivulko,

u samotného obřadu se „úloha“ kmotra (kmotry) může lišit, ale hlavní věcí, proč kmotr u křtu je, že slibuje, že bude rodičům pomáhat s dítětem a to hlavně ve výchově ve víře… Čili zlaté řetízky a spol jsou dost nepodstatné :wink:

Veru

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
51
14.3.07 17:31

manžel byl za kmotra v prosinci, jen stál vedle rodičů a držel svíčku.
Dárek jsme kupovali zlatý přívěšek s písmenkem.
Svíčku a vše potřebné kamarádka koupila na faře

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
18.2.08 17:43

Asi budu zčásti opakovat, co už bylo napsáno výše, ale pokusím se k tomuto tématu uvést něco souhrnějšího.

Podle tradice má kmotr pomáhat rodičům s křesťanskou výchovou dítěte a v případě, že by se s rodiči něco stalo, se má o dítě postarat (údajně to takto dosud funguje ve Švýcarsku, bez nějakých ústavů a tet v dětských vesničkách). U nás se však úloha kmotra již před delší dobou (za první republiky?) stala spíše formální, o kmotrovi se říkalo, že „podrží dítě na rukou“ při křtu. Pokud se nepodařilo sehnat jiného kmotra, dělal kmotra kostelník nebo farářova hospodyně apod. Někteří lidé byli za kmotra velkému počtu dětí, což samozřejmě zcela znemožňovalo původní funkci kmotrovství. Nyní je snaha o návrat k původnímu pojetí.

Za kmotra by měla být vybrána osoba zhruba ve věku rodičů, lépe o něco mladší (třeba o 5 až 10 let), avšak dospělá (nebo tedy alespoň ve věku 16 let, jak předepisuje kanonické právo). Zpravidla bývá kmotr vybírán z řad příbuzných, třebas i vzdálenějších, ale může to být třeba i známý apod. Ideální je, pokud se kmotr s rodiči už z dřívějška dobře znají. Mezi kmotřencem a kmotrem vzniká specifický vztah, bývá obvyklé, že si dávají dárky a přejí k narozeninám apod. (tedy zejména kmotr kmotřenci). Kmotr může být buď jeden (muž nebo žena) nebo mohou být dva - muž a žena. Dva kmotři (kmotr a kmotra) jsou obvyklí na Slovensku (v některých lokalitách prý bývá zvykem mít čtyři kmotry, resp. dvě dvojice - jedna z nich jakoby náhradní).

Dříve (tak do 19. století) bylo běžné, že křest se uskutečnil zpravidla ještě v den narození nebo následující den. Důvodem byla údajně obava, aby se nestalo, že dítě zemře nepokřtěné. Dnes bývá zvykem, že se křest koná v neděli nebo o velikonoční vigílii, a to ve věku několika týdnů či spíše měsíců po narození. Přinejmenším pokud jsem se setkal, je vhodné alespoň vyčkat skončení šestinedělí.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
18.2.08 17:50

O křtu z Corpus iuris canonici (zákoník kanonického práva)

849
Křest, brána svátosti, jehož přijetí, skutečné nebo aspoň touhou, je nutný ke spáse. Jím jsou lidé zbavováni hříchu a znovuzrozeni v děti Boží. Jím jsou nezrušitelným znamením připodobněni Kristu a včleněni do církve. Křest se platně udílí jedině omytím přirozenou vodou a pronesením nutné slovní formule.

850
Křest se uděluje podle předepsaného obřadu ve schválených liturgických knihách s výjimkou naléhavé nutnosti, kdy stačí zachovat jen to, co se žádá k platnosti křtu.

851 § 1
Udělení křtu je třeba řádně připravit, proto:
1. Dospělý, který chce přijmout křest, nechť je přijat do katechumenátu a podle možnosti ať je uváděn do svátostného života po stupních podle „Uvedení do křesťanského života“ (iniciace) upraveného biskupskou konferencí a podle zvláštních předpisů vydaných od téže biskupské konference.
2. Rodiče a také kmotři dítěte, které má přijmout křest, nechť jsou řádně poučeni o významu této svátosti a o povinnostech, které s tím souvisejí. Farář buď sám nebo skrze jiné ať se postará, aby pastoračními napomenutími, ano, i společnou modlitbou, byli rodiče patřičně poučeni, nejlépe když se shromáždí více rodin. Kde je to možné, nechť je i navštíví.

852 § 1
Co je v kánonech předepsáno pro křest dospělého, použije se pro všechny, kteří ukončili dětství a dosáhli užívání rozumu.

§ 2
Dítěti, pokud jde o křest, je postaven na roveň ten, kdo není svéprávný.

853
Mimo případ nutnosti se užívá voda posvěcená podle předpisů liturgických knih.

854
Křest nechť se uděluje buď ponořením nebo litím vody podle předpisů biskupské konference.

855
Rodiče, kmotři a farář mají dbát o to, aby nebylo dáváno jméno cizí křesťanskému cítění.

856
Ačkoliv se křest může udílet každý den, přece se doporučuje, aby se udílel obvykle v neděli nebo, je-li to možné, o Velikonoční vigilii (na Bílou sobotu).

857 § 1
Kromě případu nutnosti je vlastním místem křtu kostel nebo kaple.

§ 2
Bývá pravidlem, že dospělý je křtěn ve vlastním farním kostele, dítě pak ve vlastním farním kostele rodičů, neradí-li oprávněný důvod něco jiného.

858 § 1
Každý farní kostel má mít křtitelnici se zachováním souběžného práva nabytého jinými kostely.

§ 2
Místní ordinář může po vyslechnutí místního faráře pro zvýhodnění věřících dovolit nebo nařídit, aby křtitelnice byla také v jiném kostele nebo kapli na území farnosti.

859
Jestliže kandidát křtu nemůže pro velkou vzdálenost nebo jiné okolnosti přijít nebo být přinesen bez velkých obtíží do farního kostela či jiného kostela nebo kaple, o níž je v kán. 858 § 2, může mu být křest udělen a také mu má být udělen v jiném bližším kostele nebo veřejné kapli či na jiném vhodném místě.

860 § 1
Kromě případu nutnosti nechť se křest neuděluje v soukromých domech, leč že by to dovolil z vážného důvodu místní ordinář.

§ 2
Nestanoví-li biskup diecéze něco jiného, nechť se křest neuděluje v nemocnicích, leč jen v případech nutnosti nebo z jiného naléhavého pastoračního důvodu.

861 § 1 řádným udělovatelem křtu je biskup, kněz a jáhen se zachováním předpisu kán. 530 n. 1.

§ 2
Není-li řádného udělovatele nebo je-li tomuto udělovateli překážkou zabraňováno křtít, uděluje dovoleně křest katecheta nebo jiná osoba pověřená touto funkcí místním ordinářem. V případě nutnosti může křtít každý člověk, který má správný úmysl. Duchovní pastýři, zvláště farář, mají se postarat o to, aby věřící byli poučeni o správném způsobu udělení křtu.

862
Kromě případu nutnosti není nikomu dovoleno křtít v cizím území bez příslušného dovolení a to ani své podřízené.

863
O křtu dospělých, alespoň těch, kteří dosáhli 14 let, ať je informován diecézní biskup, aby, jestliže to uzná za vhodné, mohl sám křest udělit.

864
Pokřtěn může být každý dosud nepokřtěný člověk a jen člověk.

865 § 1
Aby mohl být pokřtěn dospělý, musí projevit vůli přijmout křest, být dostatečně poučen o pravdách víry a křesťanských povinnostech a v době katechumenátu se prakticky osvědčit v křesťanském životě. Ať je mu také připomenuto, aby litoval svých hříchů.

§ 2
Dospělý, který se nachází v nebezpečí smrti, může být pokřtěn, když má alespoň nějaké poznání o hlavních pravdách víry a jakýmkoliv způsobem projeví svůj úmysl přijmout křest a slíbí, že bude zachovávat přikázání křesťanského náboženství.

866
Nebrání-li tomu nějaká vážná překážka, ať je ihned po křtu dospělý biřmován a zúčastní se slavení eucharistie a přijme sv. přijímání.

867 § 1
Rodiče jsou povinni postarat se o to, aby jejich děti byly pokřtěny během prvních týdnů; pokud možno co nejdříve po narození, ba dokonce již před jeho narozením, jsou povinni navštívit faráře, aby požádali o svátost pro dítě a patřičně se na ně připravili.

§ 2
Jestliže se dítě nachází v nebezpečí smrti, ať je pokřtěno ihned.

868 § 1
K dovolenému udělení křtu dítěte se žádá:
1. souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich či souhlas těch, kdo rodiče před zákonem zastupují,
2. odůvodněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství; není-li tu naprosto takové naděje, nechť se křest odloží ve shodě s předpisy partikulárního práva a rodičům se sdělí důvod odkladu.

§ 2
Dítě katolických i nekatolických rodičů lze v nebezpečí smrti dovoleně pokřtít i proti vůli rodičů.

869 § 1
V pochybnosti, zda někdo byl vůbec pokřtěn nebo zda byl pokřtěn platně, která zůstane i po vážném zkoumání, ať se křest udělí pod podmínkou.

§ 2
Pokřtění v nekatolické církevní společnosti nemají být křtěni pod podmínkou, leč by zde byla po zjištění použité látky a slov při křtu a úmyslu dospělého pokřtěného a udělovatele křtu zůstala vážná pochybnost o platnosti křtu.

870
Odložené nebo nalezené dítě, není-li po pečlivém zkoumání prokázán jeho křest, nechť je pokřtěno.

871
Nedonošené plody, žijí-li, ať jsou též pokřtěny, je-li to možné.

872
Pokud je to možno, má mít kandidát křtu kmotra. Ten má pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života. Dítě, které má být pokřtěno, nese ke křtu spolu s rodiči kmotr, který se bude snažit o to, aby pokřtěný vedl křesťanský život odpovídající přijaté svátosti a plnil si věrně s přijetím křtu spojené povinnosti.

873
Za kmotra je třeba vybrat buď jednoho muže nebo jednu ženu nebo také dvojici - muže a ženu.

874 § 1
Za kmotra může být připuštěn ten, kdo:
1. je označen křtěncem nebo jeho rodiči či zástupci rodičů, nebo když tito nejsou, je označen farářem nebo udělovatelem křtu; splňuje požadavky stanovené pro kmotra a má úmysl tento úkol zastávat,
2. dovršil-li 16 let věku, jestliže nestanovil diecézní biskup jinou věkovou hranici či farář nebo udělovatel křtu jsou mínění, že se ze spravedlivé příčiny má učinit výjimka,
3. je katolíkem, biřmovaným, přijal již Nejsvětější eucharistii a také vede život v souladu s vírou a službou, kterou přijímá,
4. není postižen žádným uloženým nebo vyhlášeným kanonickým trestem,
5. není otcem ani matkou křtěného.

§ 2
Pokřtěný, který patří k nekatolické církevní společnosti, ať je přijat jen společně s katolickým kmotrem, a to jenom jako svědek křtu.

875
Udělovatel křtu se musí postarat v případě, že není kmotr, aby při křtu byl svědek, který by mohl dokázat udělení křtu.

876
Není-li to někomu ke škodě, stačí jako důkaz o udělení křtu svědectví jednoho věrohodného svědka nebo přísaha pokřtěného, přijal-li křest v dospělém věku.

877 § 1
Farář místa udělení křtu je povinen neodkladně a pečlivě zapsat do knihy pokřtěných jméno pokřtěného s poznámkou o udělovateli křtu, rodičích a kmotrech, po případě svědcích, jestli byli činni, dále o datu a místu křtu a také datu a místu narození křtěného.

§ 2
Jedná-li se o dítě svobodné matky, je nutno zapsat jméno matky, je-li veřejně známo, že je skutečně matkou, nebo o to sama písemně nebo před dvěma svědky požádá. Má se zapsat také jméno otce, jestliže je jeho otcovství potvrzeno nějakým veřejným dokumentem nebo jeho vlastním prohlášením učiněným před farářem a dvěma svědky. V ostatních případech se zapisuje jméno pokřtěného bez poznámky o otci nebo rodičích.

878
Nebyl-li křest udělen farářem a ani za jeho přítomnosti, pak udělovatel křtu, ať je jím kdokoliv, uvědomí o udělení křtu faráře farnosti, ve které byl křest udělen, aby mohl zapsat tento křest ve shodě s kán. 877  1.

  • Nahlásit
  • Citovat
mandejsek
30.9.10 11:41

víra kmotra

Dobrý den,

moje nejlepší kamarádka mě poprosila abych šla za kmotru jejímu chlapečkovi. Nevíte prosím zda musím být také křtěná? U nás doma je víra tabu. Beru to spíše jako příslib, že pomohu s výchovou malého případně se o něj postarat kdyby rodiče z jakéhokoli důvodu nemohli…

Děkuji moc za odpovědi

  • Nahlásit
  • Citovat
Kam_caaaaa
25.11.10 21:44

jmeno

Vite nemohu nikde zjisit jestli se diteti pri krtu dava jmeno nejakeho toho kmotra nebo ne, zda je to cirkev od cirkve jine apod. Nevite?

  • Nahlásit
  • Citovat
35692
26.11.10 06:43

ne, bylo to sice zvykem, ale ne povinnosti a dneska uz se to nedela (ale muze)

jmeno vybiraji rodice a melo by to byt jmeno nejakeho svateho ci proroka v nebi, ne nejake vymyslene (treba Paris), aby jako dite melo v nebi primluvce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18312
26.11.10 08:01

Při křtinách je úloha kmotry opravdu symbolická, důraz je na tom, co nastává po křtu. Jednak po stránce výchovy (kmotra má pomáhat rodičům), jednak jako „ekonomická záloha“ pro případ nouze nebo smrti rodičů. Taky bylo možné se setkat - na Valašsku nebo na Slovácku ještě tak před dvaceti lety - s tím, že když kmotřenec potkal kmotru, tak jí políbil ruku. Taky bývala kmotra brána víceméně jako členka rodiny - to ještě pamatuju.
Se změnou ekonomických pravidel v současné době bych skoro očekával, že se budeme postupně vracet k dřívějšímu modelu vztahů - ale většina lidí si to asi nemyslí… :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Malá Mia
22.5.12 18:01

Kamarádka mě požádala, abych byla kmotrou jejich holčičky. Křest bude katolický, my jsme evangelíci, ale pan farář je s tím smířený :lol: . Úloha kmotry je mi celkem jasná, sama jsem z věřícího prostředí, ale spíš bych potřebovala poradit nějaké nápady, co je tak zvykem pořídit křtěnému miminku (u katolíků). Křestní roušku a svíci si kamarádka obstará sama, náušničky už holčička má, tak nevím :nevim: . Napadá vás nějaký originální šperk? Asi nechci pořizovat nějaký zlatý řeťaz či kříž :mrgreen: . Nějaké zlato by to chtělo, ale představovala bych si něco jemného a hezkého, co by třeba měla na památku a případně by to i ráda později nosila (takže kříž spíš e-e). Prosím, nápady sem :mrgreen: . Dostaly vaše děti něco hezkého a originálního? Všem děkuji! :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
4780
22.5.12 18:10

Mě byla za kmotru u všech mých 3 dětí moje sestra. Vždycky došla a zeptala se co bych tak asi potřebovala. Nakonec jsme se dohodly že dětem založila stavební spoření a vložila tam tu základní částku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5362
22.5.12 22:21

Já jsem byla kmotrou pro neteř, synovce i holčičku od své sestřenice a vždycky jsem se jich ptala co chtějí. My jsme sice evangelici,ale myslím že to je jedno. Kupovala jsem přívěsek s písmenkem miminka nebo měsíční znamení.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama