Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
U mě byl úspěšný 9.transfer. A stálo mě to vše kolem 300 tisíc. Myslím, ze napoprvé se zadari málokomu
Tak já jsem asi ta vyjímka, které to vyšlo na první dobrou, i když mi nedávali moc šancí.
Ja se ted chystam na 3 ivf. Prvni neuspesne, 2 biochemicke. Tak ted to snad vyjde az dokonce v poradku.
Me vysel druhy pokus. Vsadila jsem tenkrat vše na jednu kartu - doktor byl presvedcen, ze to tentokrat (pred tim x pokusu s casovanym stykem (a clostikem) a iui a ten jeden transfer) vyjde, protoze bylo jaro
zrusila jsem veskere pracovni cesty, cvicila mojzisovou, pila trochu cerveneho vina, pred zacatkem stimulace jsem byla tyden v laznich a nechala jsem si tentokrat vnutit nemocenskou po transferu… i kdyz tam byl z me strany duvodem ohss…
Mně by zase zajímalo co se týče darování vajíček, tak jestli se dá jít darovat vajíčka víckrát nebo nikoliv?
@Kikinka01 Muzes jit vickrat. Kamaradka chodi. Je to limitovano vekem myslim do 30 a zdravotnim stavem.
@Kikinka01 Kamarádka byla taky dvakrát, není to omezeno počtem, ale jak se tu píše věkem a samozřejmě zdravotním stavem ![]()
7× na umělém..??230 tisíc..?? obdivuju.. silné ženy a asi pevné nervy..!!! já byla 2× hned po sobě, nepovedlo sem, hned sem to vzdala, zklamaná a samozřejmě v tom hned vidím podvod 😆…a jen pračku peněz…tak mi to rozhazelo hormony, že sem to nebyla ani měsíc PO furt já psychicky a brečela i u televizních zpráv..😅.po jaké době chodíte. kdyz jděte víckrát?? samozřejmě už sem se trošku oklepala a uvažuji o dalším pokus..děkuji ženy, po přečtení vašich příspěvků mi
zas svitlaa trocha naděje
@Anonymní píše:
7× na umělém..??230 tisíc..?? obdivuju.. silné ženy a asi pevné nervy..!!! já byla 2× hned po sobě, nepovedlo sem, hned sem to vzdala, zklamaná a samozřejmě v tom hned vidím podvod 😆…a jen pračku peněz…tak mi to rozhazelo hormony, že sem to nebyla ani měsíc PO furt já psychicky a brečela i u televizních zpráv..😅.po jaké době chodíte. kdyz jděte víckrát?? samozřejmě už sem se trošku oklepala a uvažuji o dalším pokus..děkuji ženy, po přečtení vašich příspěvků mi
zas svitlaa trocha naděje
Já svých 9.transferů mela v průběhu cca 3,5 roku. Nejdelší pauzu mezi transfery jsem měla z určitých, ne zdravotních, důvodů rok. Nejkratší nevím, asi 2-3? měsíce, z důvodu zaměstnání. Miminko me „stálo“ cca 300 tisíc, ale stálo to za to
.
Držím ti pěsti, ať najdeš novou sílu jít za svým snem
![]()
Jojo už jsem si to holky našla jednou už mám darování za sebou, vybrala jsem si kliniku ivf ve Zlíně. Jestli nad darováním přemýšlíte, tak doporučuju tuto kliniku.
Ahoj holky, prosím jdu jsi pro radu, před 8 lety jsem otěhotněla, ale miminko bohužel zemřelo ve třetím měsíci, od té doby se s manželem snažíme, ale nic, byla jsem na vyšetření na feriticare a jsem v pořádku i manžel má krásný spermiogram, myslím jsi, že chyba je v mé hlavě, tím že mi je 30 let a děti miluji a toužím po miminku, prosím nemáte nějakou radu na bylinky, nebo prášky, docela se bojím, že když podstoupim umělé oplodnění, že se to i tak nevydari, mám občas jsi říkám, že mám v životě takovou smůlu už od mala, ze to není možný 🤣 😭 Děkuji za rady ❤️ ❤️ A všem ostatním držím palce ❤️
Hele, dívej se
Já jsem si taky myslela, že je to v hlavě… A nebylo… Na gyn vse ok, chlap ok
ale… protože to dlouho trvalo, zašli jsme na kliniku (byli jsme na IVF klinice Zlín). A tam zjistili, ze jako ok, ale nemam pruchozi vejcovody
takze vysetreni, umelko a mame chlapečka ![]()
Mám za sebou IVF a můžu říct zpětně, že jsem ráda, že jsem do toho nakonec šla. Ano ze začátku jsem měla trochu strach, jak to vše zvládnu, byla jsem nervózní aby to dopadlo a taky jsem na sebe byla strašně opatrná. Teď ale mám doma holčičku, kterou mám moc ráda, takže už jsem na to skoro vše zapomněla co k tomu vedlo. I tak ale jsem si vybrala skvělou kliniku Reprogenesis, kde je to takové rodinné a vše v pohodě úplně. Chovají se tam moc mile, vše jsem měla vždy předem vysvětlené, chodila jsem tam k paní doktorce Datsiuk, moc milá a empatická.
Taky jsme se snažili fakt dlouho. Já jsem dokonce i měnila kliniku. Poprvé jsme měli dva neúspěšný pokusy a upřímně mi tam ten přístup vůbec nesedl. Pak jsme šli na IVF do Zlína a i když jsme to měli docela z ruky, byli jsme tam fakt moc spokojení. Je to tam takový komornější, člověk nemá pocit, že je jen další číslo, a fakt si na vás udělají čas. Navíc mi přišlo, že tam ty vyšetření berou dost poctivě a jdou víc do hloubky, hormony, genetika, imunologie, u partnera spermiogram a další věci. A měli jsme tam i super koordinátorku, takže všechno bylo fakt dobře zorganizovaný, člověk věděl, co, kdy a jak, a nemusel pořád někde nahánět informace. A hlavně žádný šílený čekání na termíny.
Jak byli ženy a muži spokojení s lékařskou péčí?
Narodilo se vytoužené miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých center asistované reprodukce nebo přidejte vlastní.
Ahoj holky, taky se k Vám přidám.
). S manželem jsme se snažili dva a půl roku, zkusila jsem bylinky, cvičení, mobilizaci kostrče, ty rádoby doporučené dovolené, které nám měly zázračně pomoct a NIC. Takže já jsem vděčná na doktory a medicínu, která nám zatím pomohla nejvíce. I když nás to stalo zatím 110 tisíc. 

Po roce snažení se nám to povede přirozeně, ovšem hned v počátku jsem potratila, dva dny před svou svatbou. Následně jsme se rozhodli pro IVF, jelikož moje gynekoložka se mnou nechtěla nic dělat. Mám za sebou 2× IVF, celkem 6 transferů, celkem na 2 klinikách. Na té první se nám povedl druhý transfer, kterou opět rychle skončil. Teprve poté nám udělali testy, imunolog mi zjistil nějakou šílenost, na kterou už přes půl roku beru 17,5 mg prednisonu (kortikosteroidy) denně. Rovněž nám dělali genetiku, která však dopadla u pořádku, NICMÉNĚ na druhé klinice nám udělali ještě genetiku embryí a zjistili, že ze 7 jsou jen 3 zdravé, což prý vzhledem k mému věku (29 let) je dost velká bída, jak mi sama doktorka řekla. Nicméně to vypadá, že v tomhle byl u nás zakopaný pes, protože po transferu geneticky vyšetřeného embrya jsem opět těhotná a zatím se drží nejdéle ze všech, i když jsem stále v počátku. Jo a ještě mám AMH 1,5, což taky není žádná sláva, ale oproti ostatnímu maličkost.
Jo a abych byla upřímná, tak kecy okolí jsem snášela mnohem hůře, než všechny ty procedury, injekce, atd. Vždy mi radili hlavně lidé, kteří neměli ponětí o tom, co vše jsem musela podstoupit, a hlavně lidé, kteří měli děti na první dobrou… Po potratu mi v práci kolegyně řekla, že si za to můžu sama, protože to mám v hlavě. A že nejsem normální, když si dobrovolně ničím zdraví, abych měla děcko, když by mi to jistě šlo přirozeně, pokud bych na to nemyslela. Taky jsem několikrát slyšela, že ještě nepřišel správný čas (ten přijde asi až mi potáhne na 50?
Promiňte mi anonymitu, ale jsem na úplném začátku těhotenství a zatím o něm absolutně nikdo neví.