Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Tofifea píše:
No tak s takovýmhle chováním vůči okolí asi se nedá moc očekávat, že bude někdo při něm, že jo…
Každý by měl mít jistotu,,ze alespoň máma při něm bude stát. Psychiatrická diagnóza - tedy nemůže za to. Odmítání cele rodiny muže být prave důvod agrese.
@krajta píše:
Spíše vidím obrovský problém v tobě jako v matce. Agresivní a sprostý není ze dne na den, chyba bude ve špatné výchově, za kterou vděčis sama sobě
.
S tím souhlasím. Ale nevím, zda jí pomůžeme, když na ni budeme kydat? Neznáme podrobnosti, tak těžko soudit, proč se syn chová, jak se chová. Každopádně takovýto jedinec je pro okolí nebezpečný.
@jahuhudka píše:
Každý by měl mít jistotu,,ze alespoň máma při něm bude stát. Psychiatrická diagnóza - tedy nemůže za to. Odmítání cele rodiny muže být prave důvod agrese.
Muze, ale jsou i psychiatricke diagnozy, kdy ti ani pomoc a laska celeho okoli nepomuze, jen ten člověk znici vsechny kolem
@pet p píše:
A co kdyby byl někdo při něm a on se pak v reakci na to začal chovat lépe?
Jujky, to mě nenapadlo.
Ne, ty bláho… On šikanuje, matce evidentně není jeho osud lhostejný, psychiatricky se léčí, určitě to nikdo nezkoušel, že? Je mu 16, není to bezbranné batole - pokud napadá matku a ml. sourozence, tak tahle pohádka neklapne.
@vokishka píše:
Muze, ale jsou i psychiatricke diagnozy, kdy ti ani pomoc a laska celeho okoli nepomuze, jen ten člověk znici vsechny kolem
Jistě. Jenže tady mám pocit, ze láska není
@jahuhudka píše:
Každý by měl mít jistotu,,ze alespoň máma při něm bude stát. Psychiatrická diagnóza - tedy nemůže za to. Odmítání cele rodiny muže být prave důvod agrese.
Jo, to už je taková Sophiina volba. Buď dá tu jistotu zbytku rodiny, nebo jemu. Obojí nelze.
Snad se pletu, ale pamatuji par diskuzi (vek by odpovidal) o rodine, kde starsiho nevlastniho syna mlatil otec jako zito, mlatila ho i mama. Vysledkem byla brutalni revolta a to, ze se kluk zacal vybijet na ostatnich i mladsim sourozenci.
Ten kluk byl obet, nemilovany, nechteny nikym.
Jste to vy?
Psychiatr ví, co radí, my vás neznámé, takže bych dala na jeho rady.
Jestli to pomůže, nikdo neví.
Já jsem skeptická a chránila bych druhého syna, manžela a sebe. Jak se vyřešila šikana?
@ontarova.stara Ano tu diskuzi si taky pamatuju, my to nejsme. I když je pravda, že manžel byl na syna hodně přísný, ale já bych nikdy nedovolila aby na něj byť jen stáhl ruku. Teď jak má manžel zdravotní problémy, mého syna už tak moc neřeší, řeší teď hlavně svou dceru na kterou je teď ještě přísnější než byl na mého syna.
Jinak nepopírám že jsem neudělala ve výchově nějaké chyby… Snažím ale teď synovi všechno vynahradit, zanedbávam kvůli tomu mladšího syna. Ne že bych na mladšího teď nějak kašlala, jen se víc věnují staršímu. Bojím se i mladší kvůli naši situaci doplatí, i když je zatím celkem bezproblémový.
Syn má už od malá zjištěné adhd, před 2 lety mu byla zjištěna porucha osobnosti. Jsem už ze všeho blbá a zapomněla jsem napsat, že nejde o klasický ústav, ale spíš léčebnu. Psychiatr by byl rád kdyby tam byl delší dobu
@Zeoli Syn musel kvůli svému chování změnit školu, na té nové škole už vyloženě nikoho nešikanoval, jen se stal brzy takovým vůdcem, spolužáci k němu měli respekt a dělali všechno co jim přikázal. To jsem musela řešit z některými rodiči.
@Anonymní píše:
@ontarova.stara Ano tu diskuzi si taky pamatuju, my to nejsme. I když je pravda, že manžel byl na syna hodně přísný, ale já bych nikdy nedovolila aby na něj byť jen stáhl ruku. Teď jak má manžel zdravotní problémy, mého syna už tak moc neřeší, řeší teď hlavně svou dceru na kterou je teď ještě přísnější než byl na mého syna.Jinak nepopírám že jsem neudělala ve výchově nějaké chyby… Snažím ale teď synovi všechno vynahradit, zanedbávam kvůli tomu mladšího syna. Ne že bych na mladšího teď nějak kašlala, jen se víc věnují staršímu. Bojím se i mladší kvůli naši situaci doplatí, i když je zatím celkem bezproblémový.
Syn má už od malá zjištěné adhd, před 2 lety mu byla zjištěna porucha osobnosti. Jsem už ze všeho blbá a zapomněla jsem napsat, že nejde o klasický ústav, ale spíš léčebnu. Psychiatr by byl rád kdyby tam byl delší dobu
Pokud má poruchu osobnosti, ta se klidně může projevovat asociálním chováním a agresivitou. Tu léčebnu bych brala. Když už, rodina si aspoň na nějakou dobu uleví a synovi se to prostě vysvětlí tak, že jde na pozorování, aby se vědělo, jak přesně s ním pracovat a jakou ideální léčbu mu nasadit. Je i možné, že výhledově dojde k upřesnění či přímo změně diagnozy, ale tu finální odpověď by dala až léčebna.
@jahuhudka píše:
@Tofifea ale lze.
Jak? Jak lze ochránit sourozence a zároveň poskytovat zázemí takovému člověku?
A co kdyby byl někdo při něm a on se pak v reakci na to začal chovat lépe?