Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A s cim konkretne by mel pomahat? Jsou nutne nakupy, kazdy den, nejde varit a nakupovat obden?
@Cuddy píše:
A s cim konkretne by mel pomahat? Jsou nutne nakupy, kazdy den, nejde varit a nakupovat obden?
mrazák, navařit porce, zamrazit. Zamyslet se nad jídelníčkem, udělat si plán. Ovšem pokud máš osmihodinovou pracovní dobu, se zbylým časem se moc kouzlit nedá. To je holt druhá směna. Ovšem zdá se mi, že z těch činností až moc vyjímáš muže. On má firmu, Ty práci. Pomoci by mohl alespoň v něčem.
Co placena vypomoc? Ja teda razim heslo, ze dokud je clovek mlady, mel by si uzivat. Pak budete stari, casu treba bude vic, ale bude chybet energie, vse bolet… Videla jsem to na svych prarodicich a rekla si, ze takto nikdy zit nechci. Je spousta veci, ktere muzes „osidit“, ja treba deti uprostred noci uz neuspavam, nechám je u sebe nebo si lehnu k nim, rozhodne toho naspime vic, nez tem malym dusickam vysvetlovat, proc musi byt samy. Navarit si muzes do zasoby, polivky, omacky se daji zavarit, zamrazit a nemusis stat denne u plotny, tak stejny treba ruzna testa na moucniky atd. Na uklid vyuzivam co nejvic pomocniku, ted mam pred porodem a zhovadile jsem si nakoupila vlhcene ubrousky snad na vsechno, abych se furt netahala s kyblem a hadrou. I na rychle vytreni jsou super ![]()
Prostě dělej úklid a věci v domácnosti až jako poslední věc - je nutné nakupovat a vařit každý den? Holt nebudete mít taky doma jako v klícce
Je toho na Tebe prostě moc, tak vidíš všechno černě. Ta změna ale trvá „teprve“ dva měsíce. Uvidíš, že časem si to všechno sedne a sama si v tom hektickem kolotoči zavedes nějaký režim, něco, co Ti teď přijde důležité vypustis a najdeš si i nějakou chvilku sama na sebe a na partnera, protože to je myslím pro fungující vztah a duševní pohodu strašně důležité. Pokud má partner firmu, tak chápu, že asi není možné aby mu ve tři padla a nějak vyznamne pomáhal. Ale určo vás má rád a snaží se vás zajistit, nebo jsem to tak aspoň pochopila.
Já vím, ono se to tu všechno lehko říká, ale věř, že před pár lety jsem byla v úplně stejné situaci, akorát bez partnera plus dvě malé děti. Ze začátku to byl mazec, ale zvládli jsme to. A ano, PánBůh zaplať za babičky. ![]()
Asi bych zavla tim ze pokud se v noci nevyspi, pac malou musis nekolikrat uspavat, pridelala bych ji postel k vasi… na partnerske radosti staci obyvak… a jinak bych taky odstranila denni nakupy, vcetne peciva(koupit vic a na mrazak), k veceri pecivo, pomazanka/maslo/pastika a zelenina v ruznych obmenach staci, si myslim, mala ma teplej obed ve skolce, ty doufam, a hlap taky v praci… pak samozrejme mycka a susicka, pripadne robovysavac…
Mám to úplně stejně a ještě bez babičky. Časem se to zajede, najdeš si systém. Já třeba s prací zvládám daleko víc věcí, než když jsem byla na rodičáku, ale ze začátku jsem také padala na „hubu“. Nenakupuj každý den, nevař každý den, vytipuj si rychlá jídla… Já mám takové pravidlo, že makám nejpozději do 21:00, pak usednu s vínkem, či čajem relax.
Já nakupuju jen jednou týdně
napíšu si na týden dopředu jídelníček, udělám velký nákup a hotovo. V závěru týdne jíme potraviny jako jsou luštěniny a tak, protože mají dlouhou trvanlivost, na začátku týdne zase jíme jen z čerstvých potravin. Pečivo napeču o víkendu a přebytek šoupnu na mrazák, pak v závěru týdne vytahujeme postupně bagetky. Chleba peču žitný, vydrží čerstvý několik dní.
Vařím každý den, ale vaření zabere asi hodinu (dusím, peču zeleninu na různé způsoby, maso máme jen o víkendu) a to už je doma muž, zabaví syna, nebo ho zabaví pohádka nebo vaření se mnou, cokoli. Uspávání si užívám, ale to asi proto, že syn spí s námi, takže jeho noční probouzení se nijak nevadí, prostě ho pohladím a otočím se na druhý bok ![]()
Zkus si to lépe zorganizovat, napsat si denní plán a týdenní plán a podle toho jet, než se ti to zaryje pod kůži. Ušetříš tak hodně času, opravdu. Dobrá organizace je základ ![]()
Taky chodím do práce a mám dvě děti, čeká mě třetí. K tomu manželova dcera vám střídavé péči. Manžel jezdí domu. Kolem půl sedmé a je vyřízení a taky už moc nepomůže. K tomu syn má ADHD a tak se s ním musím učit každý den kromě pátku, mají toho strašně moc. Sama si dodělávám školu a nepřijde mi teda, že bych byla vyřízená. Na nákup taky chodím každý den, ale to vezmu jen mléko a chleba nebo housky. Větší nákup dělám sama a v pátek, tabák klidně čtyři tašky. Ale večeře máme studené takže žádné vyvařování to jen víkend
Omlouvám se za chyby, Ale počítač mi to vždy přepisuje a já pak už neopravim
@Lamátko mně přijde, že připravit pomazánku zabere víc času, než udělat čínu ze zmražené směsi
(20min)
Určitě by pomohlo zkrácení pracovní doby, předpokládám když má přítel firmu a je tam do večera tak vydělá dost peněz, takže finančně to vadit nebude. Já jsem pracovala na půl úvazku první rok co dcera chodila do školky, teď pracuju na 6 hodin a je to ideální
A jak to u vás vypadá o víkendu? Máš nějaký čas pro sebe? Dělá chlap něco doma?
Jinak jak již bylo zmíněno - mrazák je velký pomocník. Vaříš teplé večeře? Tvůj nemá v práci teplý oběd?
A rozhodně bych něco udělala s tím spaním malé. Buď ji naučit usínat a spát bez pomoci, nebo si ji naopak nalifrovat k sobě, jak už tu holky radily, aby ses prostě líp vyspala.
Zdravím vespolek maminky, jsem prostě ustvana matka na zhroucení. Před pár měsíci mi skončil rodicak a já nastoupila zpět do práce, dítě v září do školky a od té doby jsem na padnuti. Já vím, takových nás je valná většina a zvládá to víceméně dobře. Bydlime s prckem na vesnici ve starším domku po babicce a přítelem. Ten je defacto neustále v práci a tak je vše na mně. Svépomocí dáváme domek do kupy. A já jsem neustále na nervy a nestíhám, klasika, co znate vsechny, ráno vstát, vypravit sebe a prcka, dost nervů, protoze prostestuje uplne u vseho, dovést autem do školky, pak do práce, která je poměrně náročná, z práce rychle nakoupit a vyzvednout dítě u babičky (díky Bohu za ni) a šup domů, vyvencit psa, něco rychle udělat doma, večeře, starost o dítě, uspat, uklidit kuchyň a juchu je většinou deset večer a já padam na hubu. V noci se nevyspim, protože chodí malá na záchod a pak mě vzbudí, protože nechce být v pokojíku sama, tak ji tam odvedu, vlastně znova uspim a pak už sama téměř neusnu. U přítele změnu nečekám, dělá ve vlastní firmě a nemá kde najít více času. Já vím, mám jen jedno dítě, jsou nas statisíce, ale já jsem opravdu někdy před zhroucením. Mám pocit, že to nezvladam a jsem pořád nervózní, což se odráží i na dítěti a míře zlobeni a vzteku a vzdoru. Vím to, ale rozcili me i maličkost, zkouším se ovládat, ale kolikrát zbytečně vybuchnu a je mi to pak samozřejmě líto. Mele se to ve mně strašně, že jsem špatná máma, že jsem měla dbát na lepší výběr chlapa, jenomže těžko jsem si to mohla představit, než jsem se do tohohle kolotoče dostala. Že jsem tím pádem i špatná partnerka. Snažila jsem se to partnerovi říct, ale sám toho má dost a je prostě vychován stylem, že chlap poseka dřevo a vymění kola na autě a ženská dělá všechno doma. Nevim, jak si sama pomoct… Asi jsem se potrebovala vypsat… Achjo, tak do mě…