Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
A proč jste se vůbec rozcházeli, když se máte stále rádi, máte jeden o druhého starost. Takový vztah vypadá dost živý.
Žádný takový rozchod jsem nezažila. Vždy to bylo už o ničem a nikdy jsme si nebrečeli v náručí z toho, že se rozcházíme. To bychom se asi nerozešli. Tak tomu nerozumím.
@Erinne píše: Více
Právě tak stejně jsem to měla i já. Vždy už to bylo o ničem tak byl konec. Tohle je hrozný. Rozešli jsme se protože to jinak nešlo a nejde. Byl to dlouhodobý trojúhelník, ne utajený, poznaly jsme ho obě ve stejnou dobu a on se neuměl vzdát ani jedné, odejít z toho také neuměla ani jedna z nás. Věděly jsme o sobě, trvalo to celé několik let. Nebydlel ani s jednou. Obě jsme rozvedené obě máme děti které s ním mají blízký vztah. Už to nešlo takhle dál. Obě jsme chtěly aby si vybral. Vybral si ji.
Je mi líto, že procházíte tak těžkým obdobím. Rozchod, který je plný lásky a vzájemného respektu, ale přesto nevyhnutelný, je zvlášť bolestivý. Dovolte si prožívat smutek a bolest, kterou cítíte – je to přirozené. Možná to teď zní neuvěřitelně, ale čas vám postupně pomůže najít cestu k uzdravení. Pokuste se najít někoho, kdo vás vyslechne, třeba i mimo okruh vašich známých, nebo se obraťte na terapeutickou podporu, která vám může nabídnout prostor pro zpracování těchto pocitů.
Že si vybral ji neznamená, že s tebou skončí. To nejtěžší tě tedy teprve čeká a to až ti začne psát, volat a připravovat si podmínky aby s tebou zas mohl začít spát. Sem tam na tajnacku. Je na tebe zvyklý, budeš mu chybět. Nevím jestli ho zvládneš poslat někam, rozhodně bys měla. Budes mit lepsi pocit.
Chlap co v objetí pláče že se musí se mnou rozejít protože odchází k jiné… je pro mě dost odpudiva představa. Nevadí mi když chlap brečí, tady mi vadí teď důvod. Vždyť se válel s vámi oběma roky a kdoví jak dlouho přemýšlel kterou.
@Anonymní píše: Více
Takže si se roky tahala s kurevníkem, seznámila s ním děti a ted lituješ?
Já osobně v tomhle lituju jen ty děti, žes je tomuhle vystavila, V tom vztahu si byla dobrovolně a dobrovolně si dělala druhou ![]()
Vím, že tohle číst nechceš, ale jedině upřímnost tě snad vrátí zpátky na zem. Nemá smysl ti mazat med kolem pusy, to ti nepomůže se posunout.
No snad jen příště budeš mít šťastnější ruku při výběru partnera a trochu si začni vážit sebe sama a nedělej bokovku a už vůbec s nikým dalším neseznamuj děti.
@K. Rocánková píše: Více
Přesně. Milenku mu můžeš dělat i nadále.
@Anonymní píše: Více
Možná se to teď nezdá - vybral si ji, vyhrála si ty a to na plné čáře… Záleží, jak s tím teď naložíš. Držím ti palce. ![]()
@Anonymní píše: Více
Nechápu důvod seznamovat děti s nabíječem?
On tu druhou netajil, vybral si ji, tebe nechce, tady není co řešit.
Jen bych příště vynechala děti.
@Anonymní píše: Více
Promiň ale on tě fakt nemiloval. Měl tě jen na to jedno. Kdyby tě miloval, žádná jiná by nebyla. Sorry že ti sundám růžoví brýle, ale je to tak. ![]()
Já tě chápu. Obě jste chtěly aby se rozhodl, protože jste obě doufaly, že budete mít víc. A ty teď nemáš nic. Ale opravdu tě miloval? Nebo jste zažívali jen super sex? Co pro tebe dělal kromě toho? Vozil vás na výlety, pomáhal ti doma opravovat věci, odvezl tě k doktorovi?
@Anonymní píše: Více
Mno, tak jestli zde najdeš slova pochopení a útěchy, po kterých toužíš, tak to si fakt nejsem jistá. ![]()
A tohle je útěcha nebo pochopení? ![]()
Příspěvek upraven 02.09.24 v 08:37
Ahoj, jdu si vylít srdce a jelikož jsem tu teď pročítala spoustu diskuzí na podobná témata tak předem rikam že neodpovídám na žádné popichovani podezirani ani podobné vyplody ve snaze zvýšit si ego, nemám na to teď vůbec náladu. Ráda bych sdílela a získala zpět příběhy které mi jakkoliv utěší bolest třeba jen tím že je nás více ve stejné situaci a jen se navzájem chápeme.
Mám problémy vlastně dva. Jeden velký a jeden malý který tomu nepřidává.
Ten malý je jakési zklamání že jsem skončila tady a nemám možnost se svěřit promluvit si vyplakat se někomu v okolí. Kolem mě všem tak nějak vztahy buď fungují a jsou zalité sluncem nebo jsou to lidé kteří mají tu emoční rovinu dost plitkou a moc tohle neřeší, spíš si užívají nezávazně a tak. Ani jedna strana pro mě nemá slova útěchy nebo aspoň prostor mluvit. Mrzí me to protože jsem na to sama a psycholog není to co bych si prala, potřebuji na tyhle věci roky důvěry a upřímný zájem, navíc nechci ani tak růst a jít dál a dostat se z toho ale vlastně zatím jen vyslechnout obejmout a utesovat.
A důvod je jak jsem zmínila v nadpise rozchod ale hrozný rozchod. Zažila jsem už rozchod s vyhruzkami vydíráním manipulací dětí dramaty a stalkingem ale všechno bylo lepší než tohle. Milovala jsem ho a miluji jak nikoho nikdy a on to ukončil jenže jsme oba plakali objímali se drželi a volali si a psali. Loučili jsme se s tím jak se máme strašně rádi jak se bojíme aby ten druhý byl v pořádku jak si přejeme štěstí. Loučili jsme se po krásným milování po smíchu po tom co mi v koupelně rozcesal vlasy. Jak s takovým rozchodem žít dál sama když musím? Byl to nejdelší nejvaznejsi a nejhlubší vztah jaký jsem měla a vlastně není to ani kam překonat.