Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Utratit, nebo ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.6.07 22:29
Lenoušek píše:
Nejhorší je, že nepoznáme, jestli pejsek taky trpí a jestli by si nepřál víc to psí nebe
S touto větou absolutně souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.07 22:41
AHoj, duší tělem léta kynolog - moje rada zní: netrapte jeho ani sebe. Domluvte si brzký termín u veterináře…a pak si poplačte… a za čas, zavzpomínejte u fotek. TO je to nejlepší, co můžete pro něj i sami sebe - udělat.
V tomto případě nemá smysl probírat pro a proti.
Držím palce, ať to zvládnete.
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.07 23:04
Včera mi ve zverimexu řekli, že je naše Kačenka seniorka… Hleděla jsem jako zjara… Nechápala jsem. Vždyť je mladinká! Není to tak dlouho, co byla štěně, co jsem jí dokrmovala z lahvičky, protože našich Bobina měla štěňat devět.. A Kačenka se prostě nevešla mámě ke struku… Je to jen pár týdnů, co jsme si ji s manželem vezli jako pidištěňátko od našich vlakem domů… A ona je už seniorka????
Uvědomila jsem si, že má víc než polovinu života za sebou…
To pomyšlení mě vyděsilo… Neumím říct, co bych dělala… Neznám svoji volbu u naší Kačenky…
Rozum mi říká, že je lépe zkrátit trápení, ale vidím to tak, protože v tom není cit… Až dojde jednou na nás - nedejbože - nevím. Nevím, zda budu mít sílu…
Zkus přemýšlet rozumem - a pak plač a truchli… protože to asi bude bolet…
Lesina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.07 18:04
sandrik píše:
milá N.K.tvůj příběh, jako by byl z naší rodiny - máme téměř 15ti letou kokřici a kromě revma a artrózy v kloubech je více méně v pořádku … ta bolest se dá udržet na práškách a lécích, takže v podstatě je to spokojený pejsek.
Jenže přesně jako u vás, neudrží moč, často ani stolici a to je pak hrůza. Bydlíme v bytě bez šance dát jí na zahradu a už jsme taky uvažovali co a jak. Naštěstí u nás zabírají aspoň částečně prášky s hormony, které potlačují inkontinenci.Myšlenky na utracení u mě taky proběhly, ikdyž zatím jen tak okrajově a vlastně jsem je ani nebrala vážně, ale naprosto chápu, že jsi se dostala do situace, kdy se to zdá být jediným východiskem. Je to o nervy, ale ten pes ti to vynahradí miliónkrát - v pohledu, v tom, jak tě vítá, když přijdeš domů, v radosti, kterou má, když si s ním hraješ a v slastným bručení, když ho drbeš za ušima ......
Neradím ani tak ani tak - je to čistě jen a jen na tobě, nikdo nemá právo tě za to soudit, protože jde hlavně o vás, o tvou rodinu, o to, zda se s tím pocitem dovedeš smířit a pokud jsi přesvědčena, že ano, nemůžu říct ani slovo.
Moje dcerka je už dvpuletá a rozumu má za deset, takže si ani neumím představit, jak bych jí to pak vysvětlovala. Navíc je to rok a půl, kdy nám sama od sebe odešla fenka retrievera, bylo jí 8 let a bez jakéhokoliv zjevného důvodu prostě odešla ve spánku. Oplakala jsem jí jako člena rodiny a nevím, jestli bych tím pádem mohla podobně ale cíleně „uspat“ druhou fenku, se kterou jsem strávila většinu svého života.
Sandra
Velmi nerada, ale jsem v této diskusi opět, dneska vyplinulo ze situace, že naše fenka bude utracena 
Byli jsme s ní u vete, protože se jí na bouli, kterou má na břiše, udělala druhá menší, celá fialová, cosi jako vřed … takže ta boule je nádor mléčné žlázy a má ještě jeden menší vedle a ten vřed je od toho, jak se ho tělo snaží zbavit a nádor „uhnívá“ a hromadí se tam ten „odpad“ … je jen otázka času, kdy vřed praskne …
Varianty léčby jsou:
- operace, kterou z 90% šancí fenka nepřežije (pokud ano, poslat výsledky na rozbor a nastartovat imuno-cosi léčbu, něco jako chemoterapie v injekcích)
- nechat to být, podávat ATB a věřit, že tělo vřed „zpracuje“ resp. počkat, jestli/až vřed praskne a odložit tak další rozhodování o pár týdnů
- uspat
Po domluvě se sestrama a rodiči jsme usoudili, že 3. varianta je asi nejrozumnější, vezmeme-li v úvahu i další zdravotní problémy … je mi tak smutno - je to 6 dní, co oslavila 15. narozeniny - brečim tu u toho, ale zároveň cítim, že to je nejlepší řešení.
Zbývá mi už jen zavolat na vete a objednat nás … protože sestra přijíždí zítra v noci z Belgie a ráda by se s fenkou ještě rozloučila, tak nás den D čeká v sobotu
Nikomu nepřeju, aby byl nucený zažít stejnou situaci a milá N.K. právě teď jsem dospěla k názoru na tvůj příběh - neutrácejte pejska, je to hrozný pocit, nevím, jak se mi podaří se s tím vyrovnat … Nevím do jaké situace jste pokročili u vás doma, ale doufám, že se to zlepšilo a byla jsi ušetřena stejného rozhodnutí, jaké musím udělat já.
Hodně sil…
Sandra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.07 19:04
Musí to bolet Držte se, protože je to rozumné - ale tak bolestivé…
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.07 21:35
Sandriku,
je to velmi těžké rozhodnutí, ale je určitě správné. Ušetříte jí mnoho trápení Opravdu, věř mi. Naše fenka na tom byla úplně stejně - klouby, pak nádory (také jsem to tady psala), ale rozhodli jsme se pro operace a připravili jí tak spoustu zbytečné bolesti. Dodnes si to vyčítáme, že jsme jí nedokázali nechat včas odejít
Přeji hodně síly vám všem, Petra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.07 11:04
Děkuju, je to už lepší, ale bolí to pořád.
Horší je, že dcerka pořád nechápe, že fenka už není a hledá jí po bytě, naštěstí ne pořád, jen někdy. Vysvětluju, že zemřela, že byla moc nemocná a že teď jí je už líp a běhá v nebíčku s druhou fenkou, co zemřela dřív. Jenže Anetka se pak vytasí s větou, že s pejskem půjdeme k doktorovi a ten jí vyléčí, když argumentuju, že ani doktor jí neuměl vyléčit, tak řekne, že máme jít k doktorce … 
na jednu stranu je to krásný, jak malá uvažuje, na druhou stranu mě to drásá 
Naštěstí je to už den ze dne lepší.
Až budu mít čas, chci dát vyvolat fotky, co jsem nafotila den před tím, co jsme dali fenku uspat - abych měla aspoň její fotku …
Sandra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Efffa
22.7.11 11:58
Jak to dopadlo?
Dobrý den, vcelku by mne zajímalo, jak to u Vás dopadlo - o letech. Jsem totiž ve stejné situaci, dá se říct. Pes - 16 let, pořád dá se říct bystrý, ale je po mozkové mrtvičce, tak občas kouká do blba (třeba přímo do zdi:), má spousty močových kamenů, takže vyčůrává občas i krev, někdy si přidřepne, že bude močit, ale je v jakési křeči, tak tak postává třeba i 15 minut, než do něj šťouchneme, a má prostatu, takže ač dostal prášky a kupujeme mu speciální granule, je to čím dál hořší. Bydlíme v bytě, pes teď už obývá pouze předsíň, kde jsme museli stáhnou koberec, počurává se pořád, teď i pod sebe, takže v tom spí, smrdí z toho nejen on, ale už celý byt, ať uklízíme jak chceme, k tomu se přidaly i bobky… Nevím co s ním už..... Myslím na uspání, jen se bojím, že mě veterinář odmítne…
- Citovat
- Upravit
22.7.11 12:20
je to smutné, ale já jsem taky pro ukončení…
vloni jsem to řešila s kocourem. Když jsem viděla, jak se trápí! Objevila se mu na stáří srdeční vada, nedomykavost chlopně a nestačil s dechem, dýchal hodně namáhavě a pak už s otevřenou tlamičkou, když jsem ho viděla sehnala veterináře, s tím, že trápit ho teda nenechám! jenže jsme tam už nedojeli. Umřel mi v náručí v autě!
asi bych jela dřív..... jenže byl víkend… tak jsem čekala do pondělí.. a to bylo pozdě… je to prostě život..
poplakali jsme si! pohřbili ho! ale než nechat trápit to ne!!
i když je to setsakramentsky těžká volba a bolí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.11 12:28
Ačkoliv to bude hodně bolet a bude ti smutno, bude lepší ho nechat uspat. Teďka cca 2-3 měsíce zpátky jsme museli taky nechat uspat kocourka. Byl už předtím nemocný, ale do toho všeho nám ho ještě někdo otrávil. Veterinář se vyjádřil tak, že se máme rozhodnout jak chceme my, takže jsme se usnesli na tom, že bude lepší ho nechat utratit. Co si budeme povídat, když už je v takovýmhle stavu, tak se více méně jen trápí a to uspání pro něj bude jen vysvobození. Je jasné, že tě to rozhodnutí bude bolet, ale podle mě to bude jen pro jeho dobro. Udělejte mu hrobeček a buďte silní! Ve vašich srdíčkách bude žít navždy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.11 12:32
Je mi to moc líto, ale jediné co poradím tak určitě uspat. Teď nedávno jsem řešila stejný problém. Pes u našich. Byl můj, ale jak jsem se odstěhovala starali se rodiče. Měli jsme ho moooc dlouho, dalmatin, našli ho známí v lese uvázaného. Byl to náš miláček. Pak ho nosil tatka po schodech na dvůr na čůrání atd. No horor nechtěli si připusti, že se trápí. Pořád ho léčili a vráželi peníze a mysleli, že bude asi věčně. Zní to jako by mi ho nebylo líto, ale brečela jsem hodně. A nám před týdnem rozervali psa další dva psy. Já myslela, že bude po mě. Byl na tom tak zle, že bohužel bylo jednodušší dát injekci. Ještě jsem to pořád nejak nestrávila a mám ještě ted slzy v očích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjjaninkaaa
1.2.13 10:47
Ahoj, řeším naprosto stejný problém. Máme s manželem 11-ti letou fenu labradora. Má šedý zákal a v jednom oku zelený, takže nitroleneční tlak ji bulvu vytlačuje ven z hlavy, vypadá to hrozně, navíc ji to určitě musí dost bolet. Bere neustále antibiotika, ale moc se to nelepší. Navíc má epilepsii, takže sem tam do toho je záchvat, ale co je naprosto nejhorší, že se nám doma neustále počůrává, jsou to louže, jak kdybys vylila půl belíka vody a ten smrad je šílenej. Máme samozřejmě všude koberce, takže pořád šůruju vanišem a stejně to nepomáhá, ani návštěvy k nám nemůžeme pozvat, ale to vše by se ještě dalo skousnout až nato, že máme dvouleté dítě, které si samozřejmě chce pořád se psem hrát. Zrovna před třemi dny jdu z kuchyně a koukám, že má dcera mokré tepláčky. Samozřejmě se fena počůrala a malá v tom seděla. Ihned šla pod sprchu, ale vím, že se to bude stávat častěji a častěji. Naprosto neřešitelný situace. Já jsem manželovi naťukla, že by asi bylo nejlepší ji nechat utratit, ale nechce o tom ani slyšet. Nejhorší je, že on v tom není každý den. Jezdí na týden většinou pracovat ven, takže to nemusí řešit den co den, ale já už na to opravdu nemám síly a hlavně nechci abychom z toho měli ještě nějaké zdravotní problémy. Takže co teď???
- Citovat
- Upravit
1.2.13 10:59
Tak to je mi líto, ale sama víš co je nejlepší bohužel. Hodně síly ti posílám, ale malá by určitě měla ráda i malé štěňátko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:07
Vím, že je to pro tebe bolestivé, sama jsem sledovala, jak mi umírá pes s kterým jsem vyrůstala, tatínek byl proti utracení, proto si myslím, že než psa trápit, je lepší ho nechat uspat, později si budeš vyčítat, že si mu to trápení nezkrátila. Navíc pokud máš malé dítě, mysli i na jeho zdraví. Přeji hodně sil, je to těžké rozhodnutí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.13 11:15
Popiš stav veterinářovi, ten nejlépe posoudí, nakolik se psisko trápí. my museli nechat před rokem utratit našeho, není to lehké, ale když víš, že je to s vědomím, že pes se opravdu trápí a je to pro něj vysvobozením, tak to jde „lépe“. a ještě, když má ta vaše dlouhodobě atb a nepomáhají 
ovšem mám pocit, že to bude nejtěžší s manželem. a pokud dr. řekne, že by pro psouna bylo lepší nechat jej odebrat se do psího nebe, nechť to řekne především manželovi osobně - ne zprostředkovaně přes tebe.
bohužel musím říct, že máme též zkušenost (v rodině, nikoli osobní), že veterinář nacpával psa práškama, co dva týdny u něj s psiskem byli po dobu půl roku, neuvěřitelné peníze to stálo a že prý to bude v pohodě, až nakonec šli k někomu jinému. ten s hrůzou vytřeštil oči a řekl, že pes trpí - no, jako to zvíře, dal mu oblbovačku, ukázal jim na sonu, jak je prolezlý rakem a zánětama atd…a pak mu rovnou nechali dát uspávací. čili první pan doktor si vytvářel jen jistý příjem - nebo to tak alespoň působilo 
ale každá rada těžká, stejně to bude nakonec jen na vás, my tu můžeme psát, co chceme…můžu jen popřát hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
