Mám pocit, že se to už nedá zachránit, neumíme spolu žít

Mám to doma úplně stejně každý mi říká ať to skončím ze to nemá smysl, že je to pořád nevybouřený mladý kluk a zodpovědnost v životě žádná. A já to vím. Vím ze venku je spousta kluků nebo mužů se kterýma bych mohla byt šťastná ale srdci neporučím. Dopadlo to tak ze se semnou před nedávnem rozešel z důvodu ze už mě vlastně nemiluje a mě to strašně zničilo. Když už jsem se dostala z nejhoršího a chtěla se odstěhovat na druhou starnu republiky do velkoměsta abych začala úplně nový život zjistila jsem ze jsem těhotná. Slíbil mi ze dítě je to co ho v životě změní a ze ta láska ke mě zase časem přijde. Ale zatím nic :// nedává mi sám od sebe pusu ani mě jen tak neobejme a hlavně se chova tak ze se necítím nikdy na prvním místě a vše kolem mě je důležitější. Myslím že by jsi neměla byt hloupá jako já a odejít dokud je to možné a nic tě k němu neváže ale chápu ze to není tak jednoduché. Přeji ti ale hodně štěstí a rozumu který já nemám.

Takhle spravny vztah nevypada a on se nikdy nezmeni, ac ti to slibuje horem spodem. Taky tyhle sliby znam a vzdy to vydrzelo jen chvili. Zbytecne ztracis drahocenne roky. Ale my ti tady muzeme vymluvit diru do hlavy, ze tohle nemas zapotrebi, ale prijit si na to musis stejne sama. Az jednou prohlednes a zjistis, ze to muze mezi partnery fungovat i jinak, tak se budes mlatit do hlavy, jak jsi mohla byt tak hloupa. Hlavne se poradne chran, protoze pripadnym tehotenstvim si ten zivot po. seres definitivne. Muj ex nedelal ani polovinu toho co ten tvuj a presto dnes nechapu kam jsem dala svou sebeuctu..

Agresívní alkoholik, jen do toho, co od něho čekáš, až tě začne mlátit
co na něm miluješ? nechápu 

Já to pořád nechápu, to jsou některý ženský vážně tak hloupý? Zůstávají s idiotama, ubožákama, lhářema, podvodníkama, sukničkářema, s těma kteří nechcou svatbu a děti. Nakonec je uženou, mají svatbu, pak děti a po pár letech si stěžují na eM, že mají partnera k ničemu a chtějí s dětmi odejít. Nastává rozvod a dohady o alimenty a děti. A proč to všechno? Protože ho taaak milují? Blbost, jen budou raději s někým takovým než sami a lžou si akorát do kapsy. Kdyby to mělo dopad jen na váš život - dobře vám tak! ALE odnášejí to i vaše děti a těch je mi líto!

…asi takhle, takhle pokud Vám to neklape už teď, hádáte se, on moc nepomáhá, rýpe, atd., tak až budete mít děti a s tím spojené další a další starosti a povinnosti, bude to na 90 procent ještě horší…
Dobře si to rozmysli…

@Anonymní píše:
Mám to doma úplně stejně každý mi říká ať to skončím ze to nemá smysl, že je to pořád nevybouřený mladý kluk a zodpovědnost v životě žádná. A já to vím. Vím ze venku je spousta kluků nebo mužů se kterýma bych mohla byt šťastná ale srdci neporučím. Dopadlo to tak ze se semnou před nedávnem rozešel z důvodu ze už mě vlastně nemiluje a mě to strašně zničilo. Když už jsem se dostala z nejhoršího a chtěla se odstěhovat na druhou starnu republiky do velkoměsta abych začala úplně nový život zjistila jsem ze jsem těhotná. Slíbil mi ze dítě je to co ho v životě změní a ze ta láska ke mě zase časem přijde. Ale zatím nic :// nedává mi sám od sebe pusu ani mě jen tak neobejme a hlavně se chova tak ze se necítím nikdy na prvním místě a vše kolem mě je důležitější. Myslím že by jsi neměla byt hloupá jako já a odejít dokud je to možné a nic tě k němu neváže ale chápu ze to není tak jednoduché. Přeji ti ale hodně štěstí a rozumu který já nemám.

Tak u mě je to naopak právě, on pořád říka, že mě miluje ale já nechápu proč se tak ku mně chová. Začínám mít pocit, že já jsem přecitlivělá, hysterická. Nechápu proč se mnou je. Je pravda, že on se nastěhoval ke mně a jinak muže jít jedině k mamce, kam se mu moc nechce, ale já prostě nevěřím, že by byl takovej hajzl, že by se mnou byl kvuli bydlení, hlavně když opravdu příspívá na domácnost, dokonce mi hodně pomohl, když jsem měla finanční potíže - měla jsem exekuci (pojištění), strhávali to z platu (věděl o tom od začátku) a skoro celej rok mě finančně táhl. Teď už to mám splacený a mám lepší práci, konečne jsem se za poslední pul rok z toho nejhoršího vyhrabali. Proto nevěřím, že by byl takovej, to mi hlava nebere. Spíš přemýšlím nad tím, jestli si mě nepřestal vážit tehdy když jsem měla ty problémy Bije se to ve mně hodně, připadám si prostě často, že je chyba ve mě, pak si zas nadávám, že jsem hloupá a naivní. Byla jsem mladá a hloupá o čem svédčí i ty finanční potíže, jenže opravdu jsem dospěla a chtěla jsem žít zodpovědně, mít děti a rodinu, no takhle to nepujde… a je pravda, že jsem na něho hodně tlačila a vyčítala mu hodně vecí, se divím, že se na mně nevykašlal on sám. Nevím co mám dělat s tím, že vždy slibuje, nebo brečí, když se chcem rozejít, chtěl jít i k psychologovi - nešel, taky to byli jen sliby. Jemu je blbý mluvit o tom co cítí, tak mi to řekl, někdy mám pocit, že pije proto, že ví že jsem s ním nešťastná a neví jak to změnit, ale možná jsem naivní…