Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Úzkost, nebo deprese?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.10.20 05:20
Ahoj, já trpím silnými úzkostmi, kvůli kterým docházím pravidelně k lékaři a beru antidepresiva. Ze začátku jsem nevěděla, zda je to přechodný stav, úzkost nebo deprese. Na netu toho píšou dost a čím víc jsem toho zjišťovala, tim větší jsem měla v hlavě zmatek. Pokud se ptáš kvůli sobě nebo kvůli někomu blízkému, tak je za mě nejlepší vyhledat odbornou pomoc než tě to pohltí. Já jsem to pořád oddalovala a utěšovala se, že je to normální a že to přejde. Byla to hloupost, protože to nezmizí. Můžeš si ve svém městě najít psychologa, který je bezplatný (tvoje sezení hradí stát). Já začínala úplně stejně. Svěříš se do rukou odbornokovi a ten už bude vědět. Hlavně je to příjemná změna se někomu svěřit s tím, co tě trápí a vědět, že si v dobrých rukách. Záleží i na tom, jak ti sedne psycholog. Já měla štěstí a sedl mi hned ten první, ale pokud to nebudeš mít stejné, tak se neboj mu to říct a on ti doporučí někoho jiného. Hlavně se drž! Nic není tak černé, jak na první pohled vypadá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.20 07:04
Ja myslim ze uzkost je strach z necoho, nervozita, neutcity strach a celkove pak je z toho cloveku fyzicky na nic. Depka ze je clovek celkove mimo. Nema radost, vse vidi cerne, noc ho nebavi, a je mu vse jedno (budoucnost),nema smysl zivota
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.10.20 08:01
Neporadím, ale přemýšlím nad tím samým. Mám hrozný vztah, že kterého není úniku, denně aspoň 3× brečím. Mám úžasně dítě, ale dokážu se radovat jen chvilkama. Zkoušela jsemvsechny možné doplňky stravy, bylinky, Neurol. Nic mi nepomáhá
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.10.20 20:55
Tak ja teda nevim co mam ja. Mam porad takovy vnitrni napeti, lekavost, vydesena sem taky, bojim se ze tady nejsem nebo tady nebudu, ze svet je takovej jinej, busi mi srdce, bojim se uz mi nebude dobre, ze nic nema cenu, ze nebudu schopna normalne fungovat(chodit do prace, bydlet sama s pritelem, mit dite apod..) jako kdybych byla sama na svete nebo neco takoveho neda se to popsat, bojim se chodit ven, skoro nic nedelam, mam strach ze zblazneni, z toho ze budu mimo a ze se proste zhroutil psychicky
- Citovat
- Upravit
1.10.20 21:59
Vím, že se opakuji, ale opravdu je lepší se s tím svěřit nějakému odporníkovi. V první řadě je nejlepší si říct, že tu není něco v pořádku a sama sobě si odpustit, že se tak cítíš. Tvoje tělo ti těmi pocity, co teď cítíš, dává signál, že v tvém životě není něco v pořádku. Je strašně moc lidí, co se cítí stejně, ale nemluví o tom, takže v tom nejsi sama. Pak je dobré se někomu svěřit, co tě trápí. Já se svěřila mamce, protože jsem věděla, že mě pochopí a teď je mojí největší oporou v tom, čím si procházím. Jakmile jsem se svěřila, tak jsme začali hledat pomoc. Nejdřív u známé, která pracuje jako psycholog a ta mi po pár sezení (cca. 5 sezení po dobu pěti týdnů) doporučila odborného lékaře, protože sama měla už dost pacientů. Záleží, jak ti ten člověk sedne, což mi na začátku sezeni bylo hned řečeno. Pokud ti ten člověk nesedí, musíš to říct a dají ti jiného. Já měla štěstí a hned jsme si sedli. Ze začátku je to zvláštní se někomu otevřít, jak ty věci, co cítím, rozumně vysvětlit. Teď mi to jde snadno. Omlouvám se, že se o tom rozepisuji, ale chci pomoc od trápení, kterého jsem si užila až až… Hlavně než jsem to ze sebe dostala, tak uběhl rok a já měla začínající anorexii, která začala absolutně nevinně a dávala mi ve světě jistotu, že mám život pod kontrolou. Blbost! Měla jsem 40kg, oblečení jsem nakupovala v dětském oddělení a ztratila jsem menstruaci. V té době mi to bylo jedno, ale teď chci mít s přítelem děti a nemůžu, protože jsem si vlastní hloupostí zničila tělo. Možná to teď zní jako extrém, ale tak rychle do toho člověk zklouzne, že nestačí ani mrknout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.10.20 22:10
Pardon, nevím komu odepisuji. 
Tím že tu píše hodně lidí pod anonymem. Jen chci pomoc. Pod příspěvkem člověk neví, zda píše někdo, kdo už pomoc našel nebo o tom teprve přemýšlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
11.10.20 13:35
@Anonymní píše:Ahojky ja mam úzkostne
Tak ja teda nevim co mam ja. Mam porad takovy vnitrni napeti, lekavost, vydesena sem taky, bojim se ze tady nejsem nebo tady nebudu, ze svet je takovej jinej, busi mi srdce, bojim se uz mi nebude dobre, ze nic nema cenu, ze nebudu schopna normalne fungovat(chodit do prace, bydlet sama s pritelem, mit dite apod..) jako kdybych byla sama na svete nebo neco takoveho neda se to popsat, bojim se chodit ven, skoro nic nedelam, mam strach ze zblazneni, z toho ze budu mimo a ze se proste zhroutil psychicky
@Anonymní píše:
Neporadím, ale přemýšlím nad tím samým. Mám hrozný vztah, že kterého není úniku, denně aspoň 3× brečím. Mám úžasně dítě, ale dokážu se radovat jen chvilkama. Zkoušela jsemvsechny možné doplňky stravy, bylinky, Neurol. Nic mi nepomáhá
Ahojky toto stejne prozivam i ja taky mam dítě a uplne se neraduji, ale ja jsem vyhledala pomoc chodim k psychiatricce napsala mi zoloft beru ho kratce ještě mi neni dobře ale chci tím říct, ze to samo od sebe nezmizí najděte pomoc dřív nez se to rozjede ve velkém. Ja se trapim od ledna pritel uz je v koncích nechápe to a me už to vyčerpává 
- Citovat
- Upravit
15.10.20 23:04
@Anonymní píše:
Tak ja teda nevim co mam ja. Mam porad takovy vnitrni napeti, lekavost, vydesena sem taky, bojim se ze tady nejsem nebo tady nebudu, ze svet je takovej jinej, busi mi srdce, bojim se uz mi nebude dobre, ze nic nema cenu, ze nebudu schopna normalne fungovat(chodit do prace, bydlet sama s pritelem, mit dite apod..) jako kdybych byla sama na svete nebo neco takoveho neda se to popsat, bojim se chodit ven, skoro nic nedelam, mam strach ze zblazneni, z toho ze budu mimo a ze se proste zhroutil psychicky
Tak přesně tohle je úzkost. 
Šup k doktorovi pro léky, zbytečně se trápíš. Léky ti uleví, upraví normální hladinu hormonů v těle, jinak než lékama se toho nezbavíš. Vím o čem mluvím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.10.20 23:16
@Poyersova ja uzivam leky uz cca 10let, ale v cervnu se mi stav zhorsil takhle.. za tu dobu sem mela brintellix, pram a ted mam pram vymenit za eliceu ale silene se bojim.. uz 14dni mi lezi doma
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.10.20 23:21
Me by spis zajimalo kdyz nekdo uzkosti neleci co se pak muze stat
- Citovat
- Upravit
16.10.20 02:21
Pro mě nejcharakterističtějším znakem úzkosti jsou katastrofické scénáře. Naopak lidé s depresí mi říkali věci jako že jim vysála ze života radost.
Já mám úzkostnou poruchu. „Odborná pomoc“ mi spíš přitížila než co jiného. Tak jsem na to šla selským rozumem a učila se rozpoznat a následně se vyvarovat triggerům. Byla to práce, rozhodně větší než do sebe něco naházet a terapie, ale udělala jsem za těch několik let docela pokroky. Vím, jaké okolnosti se musí sejít, aby došlo k prudkému zhoršení a vím, jak pracovat na nápravě. Stále je to nahoru dolů, stále mívám docela destruktivní vzorce myšlení, ale s těmi výkyvy se už dá žít. A hlavně ten trend je stabilní a pozitivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 13:26
zhorseni uzkosti
Ahoj, mam ted silene stavy uzkosti.Mam deprese. A ted k tomu vsemu i ty uzkosti, coz drive jsem tak silne nemela.Vse je jiny, svet, vsechno kolem nas, divna a smutna doba. Zemrel tatinek meho pritele, byl na tom spatne, napojeny na pristroje, selhaly mu organy.Byli jsme tam za nim a byl utlumeny leky, spal. A ve ctvrtek umrel.Ve stejnou domu nam onemocnela micina.Ma anemii, byla uplne mimo, chodila curat a kadit do sprchy, nezrala, prestala chodit na zachod. Dostala injekci kortikoidu, leky na mozek.Je to uz lepsi, ale nemuze ven, lize tam beton a hlinu.Vse na me dolehlo nejak moc, asi uz 3 dny se stale trepu, nezvladam nic doma udelat. S pritelem spolu nebydlime, je to mezi nama jiny, odcizujeme se cim dal vic.On to asi tak nevnima.Ja ano, citim se tak osamela, navic to co se deje kvuli viru je silene. Mamku mam v odlehcovaku, za par dni se vrati a toho se bojim, ze to vse nezvladnu.Co pomaha proti uzkosti? Mam tu lexaurin, ale ten je navykovy.Beru prirodni hormony, kapky, vitalni houby.Jsem tu zavrena doma s kockou. S nikym nemluvim.Mam dojem, ze kdyz nekomu napisu, jen ho tim otravuju svymi problemy. Psycholog zavrel poradnu kvuli viru.Dari se Vam tohle silene obdobi zvladat bez AD? Ja bralaTritico 75, ted uz neberu/ myslela jsem, ze to zvladnu bez AD jen s psychologem/bojim se, co ted dal? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj,
Zajimalo by me jaky je rozdil mezi depresi a uzkostma? A nebo kdyz ma clovek oboje? Jak to poznat? Dekuji