Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj, chci se zeptat už od prosince 2023 beru antidepresiva Elicea 10mg a Trittico 100mg a k tomu na úzkosti sem tam Lexaurin 3mg. Cca po měsíci a něco jsem pocítila zlepšení stavu mohla jsem zpět do práce a bylo mi o dost lépe, ale tak cca před týdnem se mi vrátili úzkosti které trvají přes celý den a k tomu pocit jakobych to ani nebyla já a že vše okolo jakoby není skutečné, je to fakt hnus. Myslíte že mi nesedí léky? Zažil to prosím někdo? Už zase 3 dny nejím a je mi zle, nejvíce se bojím smrti a toho že z toho umřu je to fakt hnusný pocit. Léky mi předepsala obvoďačka, k psychiatrovi jdu až 5.3. a už nevím jak to zastavit. Díky za odpovědi
Léky se až teď pomalu usadily. Záležé taky, kolik zobeš toho Lexaurinu a kdy (měl by se brát vyloženě nouzově).
Psychiatr ti opravdu nejlépe poradí, obvoďák není ten nejlepší, kdo by měl léky předepisovat. Bez lékaře nic nevysazuj. Je možné, že je to přechodný stav, chemie v mozku pracuje opravdu někdy nevyzpytatelně - já brala jednu dobu Trittico, protože jsem nemohla ani dva roky po porodu usnout a spát, nějak se mi aktivoval s porodem jakýsi mód přežití mého dítěte a jen s těmito léky jsem se vyklidnila a dokázala spát. Dnes už jsem cajk. Mně pomohly. Ale to je lehké AD.
Elicea je SSRI, myslím, že je to vlastně totéž, co Cipralex, tenhle „lék“ ve mně (brala jsem jednu dobu 2 měsíce - pak okamžitě vysazování) vzbuzoval pocit, že nic není skutečné, že na ničem nezáleží, ale ne s pocitem marnosti, spíš prostě s tím, že je mi to fakt ukradené a to i veškeré city, chuť na sex atd., takže to šlo pryč a nakonec si fakt myslím, že jsem to vůbec nepotřebovala, poslouchala jsem lékaře a byl to totální nesmysl, terapie mi pomohla milionkrát víc - jsem šťastná. Úzkosti nemám - smrti se už nebojím - resp. nechodí už na mě ty stavy jako dřív, kdy je ti až šíleně zle a nevíš, co máš dělat.
Doporučuji opravdu vydržet do toho doktora, tam to vše zkomzultuješ s odborníkem, upraví ti dávky, možná změní léky, rozhdoně doporučuju terapii - je to dlouhodobá práce, ale je to to nejlepší, pokud nechceš ty léky brát navždycky.
Můj exmanžel to bohužel bez léků nedokázal a nedokázal mít sílu na terapii a léčení své duše od základu - a šťastný taky není.
Já jsem.
Neříkám, že každý je stejný, ale je to to, co mohu doporučit za sebe a držím palce.
Bude líp. ![]()
@Mari-KusKus ten lexaurin jsem brala fakt jenom ze začátku ale teď poslední 4 dny ho beru denně jeden. Jinak nemůžu fungovat. Už nevím co a jak půjdu dneska alespoň za obvodním a uvidim jestli mě nepošle někam dříve myslím jako na psycho. Díky moc za odpověď
Ahoj, beru taky od zacatku prosince na uzkosti Eliceu, ale efekt nic moc nemela jsem odvahu do prace tak zmeneno na Zoloft, bylo lip, prace par tydnu a ted 2 dny zase hur, mam pocit na omdleni venku, potim se,..mozna jsem uz zas za tu dobu pretazena z prace a nezabiraj poradne. zkusime zvysit davku pry tak uvidim. Neni to tedy u tebe tak ze doma to bylo s praskama dobre ale par tydnu v praci a tam ta psychicka zatez zpusobuje znova uzkost a soucasne leky na to nestaci a chtelo by to jine/vyssi davky?
Nejspíš ano, já jsem teda byla v práci už od začátku ledna a šlo to, ale pak bylo docela dost stresových situací a do toho se mi přidala ta derealizace takže si myslím že potřebuji buď jiné léky nebo vyšší dávku protože předtím jsem to neměla. Teď jsem relativně v klidu ale derealizaci mám furt občas zmizí když si vezmu lexaurin ale na tom nechci být pak závislá. Teď to mám tak že mám hrozné úzkosti po ránu a mozek už to kapku nedává tak asi vypíná do té derealizace, už se těším k psychiatrovi aby mi pomohl tohle je hnus a nedá se takhle žít bojím se každého dne co se zase bude dít…
Už aby to bylo za mnou
@Veveruska254 píše:
Nejspíš ano, já jsem teda byla v práci už od začátku ledna a šlo to, ale pak bylo docela dost stresových situací a do toho se mi přidala ta derealizace takže si myslím že potřebuji buď jiné léky nebo vyšší dávku protože předtím jsem to neměla. Teď jsem relativně v klidu ale derealizaci mám furt občas zmizí když si vezmu lexaurin ale na tom nechci být pak závislá. Teď to mám tak že mám hrozné úzkosti po ránu a mozek už to kapku nedává tak asi vypíná do té derealizace, už se těším k psychiatrovi aby mi pomohl tohle je hnus a nedá se takhle žít bojím se každého dne co se zase bude dít…
Už aby to bylo za mnou
Zkus zavolat psychiatrovi, že je to akutní, jestli by si pro tebe nenašel čas dřív. Občas mají prostor pro akutní případy. Za zeptání nic nedáš. On to pochopí, jako lékař dobře ví, jak dokážou být úzkosti vysilující. Jinak k léčbě je dobré přidat omega 3, hořčík, snížit příjem kofeinu na minimum, též alkohol, ten nejlépe vůbec. Donutit se do pohybu i když je to v úzkosti dost těžké. Tohle tvoje problémy nevyřeší, ale významně podpoří léčbu. Výhodná je i terapie u psychologa, prý může hodně s úzkostmi pomoci. S terapií ale nemám zatím velkou zkušenost, protože na ni teprve čerstvě docházím.