Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Krásný den všem:)
Nedávno jsem přidávala dotaz s tím, že i když už není Halloween, vidím na testu ducha. Z ducha se mi udělaly 2 pozitivní testy, hurá🥳. No nicméně, já jsem psychicky v čudu. Mam strašne obavy z toho, ze se mi nepotvrdí těhotenství, ze uz miminko nežije, ze je něco špatně,.. Nevim v jakem jsem tydnu, gynda az 19.11., jeste to neni potvrzené od doktorky, hruza z kazdeho testu, ze bude negativni,… porad placu, obcas z radosti, obcas jsem vyčerpaná. Měl to někdo podobne? Případně někdo, komu se vyplnily jeho nejhorsi obavy? Ma to nejake specifické příznaky? Na internetu jsem nic nenašla na moje konkrétní otázky.
Diky a hezky den
Ono je to buď a nebo.. při prvním těhotenství jsem zvracela, špatně mi bylo, prsa bolely a nakonec to skončilo revizí.
U druhého to stejné a dcera má už tři roky.
Teď jsem znova těhotná, průběh stejný (ba dokonce horší) a zatím jsem 22 týden.
To, že třeba zničeho nic vymizí příznaky prostě neznačí, že je něco špatně. Stejně tak, když příznaky jsou, tak to ne vždy značí, že je vše v pořádku.
Držím palce, ať je vše v pořádku 😊
@Asta135 píše: Více
Toho mam, ale nikdy, předpokládám, dítě nečekal, takze mi k tomu nerekne to co něčí maminka
Čauky, to je tak roztomile napsáno
v čudu, to uz jsem tak dlouho neslysela…
Pusobis mlade, kolik ti je, jestli se muzu zeptat? Pokud jsi mlada a zdrava, tak je velka pravdepodobnost, ze vsechno bude v poradku!
Clovek si prave nekdy radeji nema cist na internetu nic, aby ho to nerozrusovalo, protoze pak se bude zbytecne bát!
V kolikatém jsi tydnu si muzes vypocitat na kterekoliv internetove kalkulacce
Zadava se tam myslim 1.den posl. MS, pocet dnu MS a delka cyklu, pak ti to vypocita tydny a TP.
Nechapu tu hruzu z kazdeho testu, ze bude negativni? Mas na mysli, ze stale zkousis delat opakovane TT? Myslim si, ze uz to neni nutne, pokud se ani nedostavila MS, pak jsi urcite tehotna.
Nasad si nejakou kyselinu listovou nebo pripadne komplex vitaminu pro 1.trim. a bud vesela, venuj se i nejakym konickum ![]()
Teď jsem těhotná a samozřejmě, že se bojím, ale prostě se snažím to tak neřešit. Buď to vyjde, nebo ne, já s tím nic neudělám.
Bála jsem se i poprvé a to opravdu nevyšlo. Pak jsem se bála, že už to nepůjde, že to byla jen náhoda, teď se bojím, že mimčo umře, nebo bude mít nějakou vážnou vadu…
Prostě strach tam je, bude. To je přirozený. Proto se snažím na to těhotenství moc nemyslet - i když s vyšetřením každý týden to moc nejde. Ale jestli máš takový stavy, tak bych zvolila odbornou pomoc.
@M-Kytka píše: Více
Děkuji moc🙏, to mi stačí. Jsem zvedava, jak to dopadne
Take držím palečky
@Mandarinka104
Já se teda přiznám, že jsem se taky testovala, jestli čárka neslábne
. Aspoň mě vždycky potěšilo, jakou jsem viděla dálnici…
U prvního je normální mít nějaké obavy. Já se hrozně bála porodu, protože mi sousedka vyprávěla, jak u něj dostala infarkt.
Hoď se do klidu, věnuj se koníčkům atd.. Zatím si můžeš projít knihkupectví, najít knihy o výchově apod.. Zaměstnej svou hlavu jinak. Pak můžeš zvažovat jestli kojit nebo bude třeba na Sunaru. Jestli pleny jednorázové nebo látkové. Jestli kočárek nebo šátek. Jestli postýlka či kolébka atd.. Zaměstnej svou hlavu pročítáním informací, ať se můžeš rozhodnout. Později i o vyšetřeních, způsobu porodu atd.. Pokud teď nedokážeš myšlenky přesunout jinam, tak se může stát, že se ti rozjedou deprese či laktační psychóza a to je pro to dítě ještě horší, takže se snaž zaměstnat mozek a až se to potvrdí, tak si to prostě užívat.
Přestaň testovat jako blázen a stresovat se. To je to nejhorší co můžeš udelat. Jestli to nezvládnes sama tak vyhledej odbornou pomoc.
Měla jsem strach i v prvním těhotenství, byly tam problémy. Ale paradoxně v tom druhém jsem se bála ještě víc. Vymodlene, po IVF, problémy totožné jako u prvního. Takže i když jsem už ze zkušenosti věděla, že to opravdu nemusejí být fatální problémy, tak některé dny ta hlava úplně vypla a já vnitřně umírala strachem. Přeci jen po těch letech od prvního kolem pribyly kamaradky, co potratily, nenarodilo se zdravé dítě a já chvílema měla pocit, že snad ani nemám šanci donosit zdravé dítě. V těch chvílích mi pomahalo dýchat a říct si klidně nahlas „klid, děláš maximum, víc už udělat nemůžeš“. Líp mi po této strance pomohlo, když jsem začala citit pohyby a měla jsem nějaké „opravdové“ spojení s miminkem. To objimani mísy jako by opravdové nebylo
Finální obrovská úleva byla fakt až po porodu, že hej, tyjo fakt máme zdravé miminko! Myslím, že nějaké obavy a strach má každá.
Ano, mám za sebou těhotenství, které nedopadlo. Chápu a rozumím. Teď jsem opět těhotná a mám šílený strach. Testy jsem si tehdy taky dělala, ale ono to HCG zůstává v těle dlouho, takže to nic moc neřekne. Proč se tak bojíš? Máš špatnou předchozí zkušenost? Byl problém otěhotnět? Máš nějaké problémy? Klidně napiš SZ. A neboj se, musíme věřit ![]()