Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Eliška píše:
Jsi s nimi sama? Mas nekoho v rodine, kdo ti odlehcuje?
Sama jako bez partnera ale na víkend je “odklízím” k babičce
@Anonymní píše:
Prosím nechápejte mě špatně, miluju svoje děti a teď co se mi zhoršili záchvaty úzkosti ( nové beru ad ) s nim prostě nechci být. Stresují mě, nevím co s nimi dělat, cítím se jako špatná máma…
Zažil tohle prosím někdy někdo? A pokud ano, spraví se to až zabere ad?
Nezažila. Asi je toho na tebe moc. Tak možná někde ubrat. Vyhledej psychologa. Choď na terapii. Možná najít nějakou rodinnou terapii. Nebo si najdi nějaký koníček, který bude pro tebe chvilková únikovka od rutiny.
@Anonymní píše:
Sama jako bez partnera ale na víkend je “odklízím” k babičce
zapoj partnera. vysvětli mu v jake jsi situaci. mel by pomoci.
@Anonymní píše:
Sama jako bez partnera ale na víkend je “odklízím” k babičce
tatinek nema zajem?
Je fajn, ze je babicka. Nez zaberou ad, vysvetli ji situaci, a pokud je to v jejich moznostech, prenech ji deti minimalne na ty vikendy.
Jestli se citis hodne na hrane, priprav ji (prip. tatinka deti) na moznost tve hospitalizace.
Psychoterapie a jakekoli odlehcivaci sluzby (druzina, krouzky, primestaky, kanaradky…) budiu ku prospechu veci.
@MartinL45 píše:
zapoj partnera. vysvětli mu v jake jsi situaci. mel by pomoci.
Jak jsem říkala, partnera nemám už x let
@Kelsey píše:
Nezažila. Asi je toho na tebe moc. Tak možná někde ubrat. Vyhledej psychologa. Choď na terapii. Možná najít nějakou rodinnou terapii. Nebo si najdi nějaký koníček, který bude pro tebe chvilková únikovka od rutiny.
Mě by zajímalo, kde má samomatka s náloží tu rodinu uživit a obstarat vzít čas 1× týdně na terapii, z čeho ji má zaplatit. Vtipný rady do ideálního světa.
Zlepší se to, až zaberou AD, pamatuju si na tuhle dobu taky. Mívám to i při akutním záchvatu stresu, když je všeho moc. Jsou to nejhorší noční můry mateřství a těžko se o těch stavech i mluví, je to nesdělitelný pocit.
Pomohlo mi vždycky se nadechnout, vydechnout, fakt se zatnout a vydržet do večera a pak si vlíztdo horký vody, tiše brečet nebo volně dýchat, cokoliv co mi uvolnilo svaly od napětí a něco z toho strašnýho stresu mohlo odejít. V echt hnusech jsem odcházela prostěna chvíli na záchod a tam vydýchala nejhorší, nebo prostě jen tam chvíli tupě zírala s motající se hlavou, než opadlo nejhorší.
Do Neurolů ajiných utlumováků při začátku braní AD bych nešla, to mi zvýšilo stres, protože utlumená jsem nebyla schopna podávat výkony, jaké byly potřeba a to mě stavy ještě zhoršovalo.
A ty víkendy, jestli nemusíš pracovat, tak na ty si naplánuj opravdu aspoň pár hodin programu pro sebe,podle sebe. Uvařit si něco pro sebe, procházku, nákupy, výlet kousek za dům, cokoliv, abys vypnula na chvíli rozvířenou hlavu.
Moc rad není, pokud nemá člověk opravdu fyzickou úlevu, tak je to všechno jen přelepování řinoucí se krve nápastí.
@Eliška píše:
tatinek nema zajem?
Je fajn, ze je babicka. Nez zaberou ad, vysvetli ji situaci, a pokud je to v jejich moznostech, prenech ji deti minimalne na ty vikendy.
Jestli se citis hodne na hrane, priprav ji (prip. tatinka deti) na moznost tve hospitalizace.
Psychoterapie a jakekoli odlehcivaci sluzby (druzina, krouzky, primestaky, kanaradky…) budiu ku prospechu veci.
Myslím že tak blbě na tom nejsem, aspoň doufám
terapii se mi nedaří sehnat zatím.
@Anonymní píše:
Mě by zajímalo, kde má samomatka s náloží tu rodinu uživit a obstarat vzít čas 1× týdně na terapii, z čeho ji má zaplatit. Vtipný rady do ideálního světa.Zlepší se to, až zaberou AD, pamatuju si na tuhle dobu taky. Mívám to i při akutním záchvatu stresu, když je všeho moc. Jsou to nejhorší noční můry mateřství a těžko se o těch stavech i mluví, je to nesdělitelný pocit.
Moc rad není, pokud nemá člověk opravdu fyzickou úlevu, tak je to všechno jen přelepování řinoucí se krve nápastí.
Pomohlo mi vždycky se nadechnout, vydechnout, fakt se zatnout a vydržet do večera a pak si vlíztdo horký vody, tiše brečet nebo volně dýchat, cokoliv co mi uvolnilo svaly od napětí a něco z toho strašnýho stresu mohlo odejít. V echt hnusech jsem odcházela prostěna chvíli na záchod a tam vydýchala nejhorší, nebo prostě jen tam chvíli tupě zírala s motající se hlavou, než opadlo nejhorší.
Do Neurolů ajiných utlumováků při začátku braní AD bych nešla, to mi zvýšilo stres, protože utlumená jsem nebyla schopna podávat výkony, jaké byly potřeba a to mě stavy ještě zhoršovalo.
A ty víkendy, jestli nemusíš pracovat, tak na ty si naplánuj opravdu aspoň pár hodin programu pro sebe,podle sebe. Uvařit si něco pro sebe, procházku, nákupy, výlet kousek za dům, cokoliv, abys vypnula na chvíli rozvířenou hlavu.
Děkuji, děkuji, děkuji za tenhle komentář
Tohle jsem asi potřebovala slyšet
@Anonymní píše:
Myslím že tak blbě na tom nejsem, aspoň doufámterapii se mi nedaří sehnat zatím.
odkud jsi? nebo mi napis sz, jestli nechces verejne
@Eliška píše:
odkud jsi? nebo mi napis sz, jestli nechces verejne
Z vysočiny a můj problém při úzkosti je ze nemůžu jezdit autobusem atd ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji, děkuji, děkuji za tenhle komentář
Tohle jsem asi potřebovala slyšet
Není zač, opatruj se. Děti tě potřebují a ještě mě napadá… jestli přece jen máš občas stavy, kdy se s dětmi směješ, kdy jsou ty fajn chvíle, vůbec se jim pod tou černou dekou nebraň (já někdy zjistila, že bych se i smála, ale přijde mi to nepatřičný v tom oparu hnusu)… To nejen udělá dětem hezkou vzpomínku, ale i to trošku rozčeří ty černý hladiny. Zahrát si na herečku a něco hezkýho „si zahrát“ - pro sebe, pro děti.
Dneska jsou k dispozici různý videa na zvládání stresu a úzkosti (česky i anglicky), to je taky dobrá první pomoc, člověk tam pozná principy vzniku úzkosti, sice ty metody bolí, mě doslova byly odporný, kopalo mě to nazpět, ta černota byla silnější, ale chce to párkrát prorazit.
Ale hlavně spánek, jestli ho nemáš fajn, tak si fakt pomoct… bylinky, tabletky, pokud se začínám hroutit, jako první řeším spánek. Řev, hluk - přecitlivělost, kamarádka takhle úspěšně používá nějaký odhlučňovací špunty do uší, máš pojem, co se kde děje, ale neřeže ti to mozek na plátky.
@Anonymní píše:
Z vysočiny a můj problém při úzkosti je ze nemůžu jezdit autobusem atd
zkousela jsi?
https://terap.io/content/vzp/
https://hedepy.cz/…pojistovnou/
https://www.opatruj.se/
@Anonymní píše:
Jak jsem říkala, partnera nemám už x let
dobre, tak ne partnera, ake otce dětí..
Prosím nechápejte mě špatně, miluju svoje děti a teď co se mi zhoršili záchvaty úzkosti ( nové beru ad ) s nim prostě nechci být. Stresují mě, nevím co s nimi dělat, cítím se jako špatná máma…
Zažil tohle prosím někdy někdo? A pokud ano, spraví se to až zabere ad?