Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Naprosto normální jev.
Ono v jádru není na dítě nikdy nikdo připravený. Můžeš přečíst tisíce knížek o dětech, ale pak když to přijde, tak je to stejně taková rána a totální změna, že ti ty knížky jsou k ničemu.
Já jsem mámou rok a půl a pořád mě přepadají obavy, jestli ho dobře vychovám, jestli si mě bude mít za co vážit, jestli se mu dost věnuju a podobně.
ahoj, je to uplne normalne, kazde neznamo prinasa neistotu ![]()
citila som to presne rovnako, ked som otehotnela, vsetky pochybnosti odisli a ostalo len to krasne ![]()
cim viac sa blizi datum porodu, tym viac sa tesim, nerozmyslam nad nevyhodami.
je to podobne ako ked si kupis psa. prinasa so sebou kopu starosti, ale milujes ho, takze Ti to pride zanedbatelne oproti tomu, co Ti dava jeho spolocnost a laska.
divne prirovnanie, ale tak hadam rozumies ![]()
Neboj..naprosto normální. Mě už tyhle pochybnosti a výkyvy provází 11let
Ber to jako dobré znamení své zodpovědnosti. ![]()
Ahoj, naprosto normální
Měla jsem ty samé pocity, chtěla jsem mimi, ale pořád jsem přemýšlela, jestli jsem dost stará, jestli ho dobře vychováme, jestli budu dobrá máma atd. atd. A teď bych neměnila, máme 7m rošťandu a je to to nejlepší, co mi život dal ![]()
Pokud máš pocity, že se nevyspíš, něco ti uteče, nebudeš mít volnost, raději bys byla někde na pařbě, apod., ještě počkej. Pokud máš obavy, jak prcka vychováš, jestli to zmákneš, jsou to pocity zodpovědného člověka a pořiď si ho v klidu.
To, že by mi něco uteklo, tak z toho obavy nemám, nikde už neponocuju pár let a raději jsem doma nebo na výletě v přírodě. Z nevyspání strach mám, jednu, dvě noci zvládnu, ale když jich je víc, tak jsem nervozní a abych pak nebyla moc protivná..no, snad budu mít spící mimčo:-)i když raději počítám s těmi horšími situacemi. Také obava z financí, ale na druhou stranu si říkám, že byt máme vlastní, platy trochu nadprůměrné (ale platíme hypotéku), tak i to by se snad zvládlo..Ze samotné péče strach nemám, to nějakou praxi s neteří mám, ale aby se doma pak mimčo nenudilo, nějak jsem ho rozvíjela, co když mě to nebude bavit a budu chtít klid - prostě nevím a z toho mám strach. ![]()
Můj názor obecně je, že chlap před 30 a žena před 26 jsou mladí či málo zkušení nebo společensky vybití. Samozřejmě se výjimky najdou, takže někdo není zralý ani v 50 a jiný se může prohlásit skvělým rodičem ve 20. Takovým přelomem je, že dítě nechtějí jako módní doplněk, který je přestane brzy bavit, ale proto, že chtějí pečovat a starat se 24hod denně o dalšího člověka.
Já se s miminkem vyspala víc než kdy jindy…Stávala jsem hodně brzo do práce, tahala si ji domů…Když se mi narodil synek, tak jsem polehávala s ním. Sice v noci co dvě hodky kojení, ale to se také za pár týdnů zlepší, spala jsem s ním i přes den, tak jak jsem potřebovala. Jinak Tvé pocity jsou normální…Bude to dobré, uvidíš.
To si musíte rozhodnout vy sami, jestli už jste na mimi připravení. Dítě není jen rozmar, to už je napořád, je to velká zodpovědnost. Když už ho máš, tak nepřemýšlíš nad tím, jestli se vyspíš (ikdyž by člověk moc rád), ale aby mu nic nechybělo, nic ho nebolelo, aby bylo spokojené a tak. Je vidět, že nad tím moc přemýšlíš
Popravdě ..nikdo se na mateřství nemůže dokonale připravit, to pak nějak příjde samo. A není řečeno, že po 26letech je lepší nebo připravenější máma. Prostě má jen na věci jiný pohled. Tvoje pocity jsou naprosto normální a přirozené. Nevím, kolik ti je let, ale má kamarádka se taky pořád ohlížela na bydlení, na peníze … ted jí je přes 30 a nic…nejde…Je to pak smutné ![]()
Přeji hodně štěstí a moudrosti v rozhodování.
![]()
Háta_x píše:
Můj názor obecně je, že chlap před 30 a žena před 26 jsou mladí či málo zkušení nebo společensky vybití. Samozřejmě se výjimky najdou, takže někdo není zralý ani v 50 a jiný se může prohlásit skvělým rodičem ve 20. Takovým přelomem je, že dítě nechtějí jako módní doplněk, který je přestane brzy bavit, ale proto, že chtějí pečovat a starat se 24hod denně o dalšího člověka.
Podle mě jsou zase NĚKTERÝ mámy po 30. příliš opatrný a hysterický.
jaaaj, Hata-x, to sa neda hentak slatulkovat, ze ak nemam 26 nie som pripravena, to je uplne individualne.
Lentilka a ano, poznam dost hystieriek matiek - ale skor po 40tke, ked to vidim, tak vzdy lutujem ich chlapov, ktori to musia znasat ![]()
soldi píše:
jaaaj, Hata-x, to sa neda hentak slatulkovat, ze ak nemam 26 nie som pripravena, to je uplne individualne.Lentilka a ano, poznam dost hystieriek matiek - ale skor po 40tke, ked to vidim, tak vzdy lutujem ich chlapov, ktori to musia znasat
Já nevím, mám po 30,ale jako hysterka si nepřipadám
, možná proto že to ted je třetí dítě
![]()
Když je někdo hysterka, tak je od narození, ne až když má dítě ![]()
Ahoj holky, chtěla bych se zeptat, jaké máte pocity? Máte pocit, že jste na mimčo připravené, nebo vás chvílema přepadají obavy? Ještě se nesnažíme, ale ráda bych, jen nějak trochu bojuju s pocity..mimčo bych jednu chvíli moc chtěla, pak zas mám pocit, jak ho zvládnu vychovat, jestli jsem připravená, v noci se nevyspím, budu ho umět bavit a n ejak motivovat..pak zas vidím někde malého drobka a hrozně chci už mít taky malej uzlíček..tyto pocity se mi rlzně během měsíce proměňují. Je to normální?