Ve 34 singl

Napsat příspěvek
Velikost písma:
53518
14.6.19 12:39

A nechytá tě panika, že sice nebudeš sigl, ale stejně zoufalá? Když s ním nikam nejdeš, on nemá zájem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
192
14.6.19 12:57

Za sebe: radeji bych byla ve 34 single nez s nekym, kdo ma vlastnosti, co me stvou, a s kym nemam nic spolecneho. Zvlast s ohledem na to, ze nektere a hlavne ty spatne vlastnosti se vekem zvyraznuji. Nemit spolecne zajmy je zase cesta k odcizeni :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27123
14.6.19 13:37

Clovek musi umet prijmout fakt, ze zivot neni roman. A musi taky umet prijmout to, ze treba cely zivot stravi jako single. Sama jsem se s manzelem seznamila az ve 32 letech. Do te doby chaos. Mam par vstevnic, ktere zivotniho partnera zatim nepotkaly a vzhledem ke svemu veku zustanou bezdetne. Ne proto, ze dite nechtely, ale proto, ze nepotkaly muze, se kterym by ho chtely mit. Opravdoveho partnera muzes potkat treba az v 50, ale dite uz s nim mit nebudes. I s takovym vedomim se musis naucit zit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2084
14.6.19 14:19

Já myslím, že sama dobře cítíte, že tohle není ono, že tohle ve skutečnosti nechcete. Jinak byste nad tím neuvažovala, ne? Tak budete v 35ti single no. Ve 36ti už můžete být zase zadaná. Pokud víte, že to není pro vás, že nemáte nic společného a budete časem žít přesně v tom, v čem nechcete, vykašlete se na to. Horší je to násilím držet třeba do 40ti a pak někoho hledat v těch 40ti, než v těch 35ti… A jestli vás to uklidní, tak i kdybyste byla single až do smrti, tak nebudete divná ani nijak méněcenná. Vždycky je lepší být sama a spokojená, než sice ve vztahu, ale nespokojená. To mi věřte. Já se taky rozešla s přítelem, s nímž to prostě nebylo ono přesně ve chvíli, kdy se všechny kamarádky vdávaly a rodily. Je to skoro rok a zpátky bych to nevzala. Jsem teď daleko víc v klidu a sama sebou ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26747
14.6.19 15:05
@Stick píše:
Ahoj holky, chtěla bych znát nezaujatý názor. Jsem ve vztahu pár let, žijeme spolu. Máme pohodový vztah, nehádáme se. Bohužel kámen úrazu je ten, že nemáme nic společného, kamarády, koníčky. Navíc postupem času zjišťuji, že můj partner je jako můj otec. Za normálních okolností je běžné, že ženy hledají partnera podobného otci, já však ne. Můj táta je cholerik, věčný pesimista a neurotik, vlastnosti, které z duše nenávidím. Vnitřně se děsím toho, že jednou budu jako matka a nebudu řešit nic jiného, než jeho nálady. Jinak je na mě hodný, pomáhá mi, ale mám pocit, že jsme zůstali na mrtvém bodě. Já chci cestovat, chodit mezi lidi, do kina, divadla a on je nejraději doma u televize. Přijde mi, že jsme jak manželé po 20ti letech :( Vůbec netuším, co dělat…Zároveň mám hroznou paniku, že budu sama, chudinka skoro 35, singl. Těžko se seznamuju, nemám ani moc možnost poznat nové lidi, pracuji samostatně. Jsem hrozná zoufalka :zed:

Asi záleží jestli chceš děti. Pokud by ti nevadilo, tak ho kopni do zadku a cestuj a užívej. Pokud děti ano, tak chápu, že to bude s ním. Ale dopředu musíš počítat, že na vše budeš sama (třeba se změní, no šance malá tam je) a nejpozději v pubertě dítka půjdete od sebe, protože se v tom nebude dát žít.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1757
14.6.19 16:51
@LAlezane píše:
To je těžký, tahle společnost prostě nastavila vztah jako kritérium sociálního úspěchu… aby si ti, co v něm jsou, samozřejmě potvrdili, že jsou lepší a úspěšnější :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Jsem v podobném věku a mám kolem sebe dva typy lidí, téměř půl na půl… šťastně vykojené maminy (bez urážky vůči komukoliv, ale na ně konkrétně to sedí doslovně), a single 30+. Ať už z důvodu krachlých vztahů nebo blbých životních událostí. Zajímavý je, že druhá skupina má o dost vyšší IQ a větší životní zkušenosti… Prostě to nejsou „domácí partneři“ navěsitelní na každého, ale jsou to bezva lidi.
Vůbec si nedělej iluze, že bys byla jediná na světě, že je na tom něco trapnýho nebo zoufalýho… Velká část téhle společnosti nežije v žádném sexuálně bujném románku, více či méně legalizovaném… Že je to stav loserů, to si fakt může myslet jen absolutní bl*ec. :nevim:
:palec: :palec:
to jsi napsala dobře. Taky nechápu všechny ty předsudky, nejen ohledně tohoto..
jsou víceméně šťastně zadaní samozřejmě, stejně jako existují i víceméně šťastní singl a možná je dokonce víc těch nešťastně zadaných než naopak, nebo normálně, ale nějaký velký romány k závidění zas tak většinové zrovna nejsou, co tak vidím..
on je zadaný kdejaký psychopat a alkoholik a to že si někdo udělal děti ve dvaceti taky znamená jako co :think:
ale tak zase chápu, že asi společnost musí nastavovat nějaký tlak na „normálnost“, abychom nevymřeli no.

A jinak bych se asi rozešla. Nejhorší je s někým zůstávat hlavně proto, že mám na to věk a podobný důvody..to je nejlepší cesta k nespokojenému zbytku života.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
59588
14.6.19 19:18

Nebyla bych ve vztahu kde nejsem spokojená. Jen přežívat ve vztahu to ne, raději sama a mít klid než být nespokojená. Asi bych si řekla kde nás vidím za 5 let a co chci od života ;). Lepší odejít ted a klidně za rok můžeš být jinde s někým jiným a plánovat rodinu. Za 5 let už to bude o dost složitější ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
124024
14.6.19 21:06

Láska kvete v každém věku - je čas něco změnit. Taky rád cestuji - ale už jsem zadaný. :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31030
14.6.19 21:54

@Stick no a jaký ty máš vztah k dětem? Z příspěvků moc nevyplývá, že by jsi o nějaké stala. Pokud stojíš, tak moc času nemáš. Jako jasně, můžeš někoho potkat, za tři mesice být těhotná a může vám to vyjít, ale na nějaké poznávání a přemýšlení, zda ten nový je ten pravý, už čas nemáš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
143
15.6.19 05:25

Můj bejvalej byl něco podobnýho. Byly dny, které byl schopnej proválet celé odpoledne u televize. Když jsem chtěla jet někam ven a on nechtěl, no, co dělat? Sbalila jsem se sama, většinou v sobotu. On měl teda ještě děti z minulýho manželství, takže se musel postarat. Než si na tohle zvykl, byli schopni čekat na mě třeba i do večera, protože tatínek neudělal večeři. A já došla třeba z Brna a mohla jsem jít chystat něco na večeři.

Tvůj partner má podobné vlastnosti jako taky můj otec. Ale některé jen občas. Ale zase je pravdou, že jsem si s ex po roce taky připadala jak v desetiletým manželství. Stereotyp totiž hrozně ten vztah ubíjí. Kdyby se ten chlap občas zvedl z gauče a jelo se na nějaký ten výlet, nic mu to určitě neudělá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
My Melody
15.6.19 05:59
@LAlezane píše:
To je těžký, tahle společnost prostě nastavila vztah jako kritérium sociálního úspěchu… aby si ti, co v něm jsou, samozřejmě potvrdili, že jsou lepší a úspěšnější :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Jsem v podobném věku a mám kolem sebe dva typy lidí, téměř půl na půl… šťastně vykojené maminy (bez urážky vůči komukoliv, ale na ně konkrétně to sedí doslovně), a single 30+. Ať už z důvodu krachlých vztahů nebo blbých životních událostí. Zajímavý je, že druhá skupina má o dost vyšší IQ a větší životní zkušenosti… Prostě to nejsou „domácí partneři“ navěsitelní na každého, ale jsou to bezva lidi.
Vůbec si nedělej iluze, že bys byla jediná na světě, že je na tom něco trapnýho nebo zoufalýho… Velká část téhle společnosti nežije v žádném sexuálně bujném románku, více či méně legalizovaném… Že je to stav loserů, to si fakt může myslet jen absolutní bl*ec. :nevim:

ANO! :potlesk: :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
My Melody
15.6.19 06:02
@bibi2233 píše:
Za mě je to prechozeny vztah. Hledáš na nem chyby, protože nemáte žádné společné cíle. Chtelo by to posunout vztah dál, ideálně pořídit si deti nebo pokud je nechcete tak něco jineho co by vás nějak spojovalo. Teď bych ze vztahu neodcházela, připadá mi podle popisu že to není žádná tragédie, ze je hodny, jinak bys s ním už dávno nebyla. Taky můžeš za dva roky psát do diskuze že nemůžeš nikoho sehnat a tikaji ti biologické hodiny na poplach. Jinak já jsem taky cholerik a někdy je to ve vztahu holt těžší, ale fungujeme.

neeeeee, probuh jenom ne deti…a pribudne dalsi zena k te obrovske mnozine nestastnych, frustrovnaych, nemilovanych, nemilujicich zen a deti, ktere budou poznat, co to je nefunkcni, konfliktni rodina a rozvod.

Jak si vubec muze nekto myslet, ze deti udelaji vztah lepsi? :zed:
70% paru uvadi, ze po detech sel jejich vztah vyrazne k horsimu. Pokud to nefunguje ted, po narozeni deti to bude fungovat deset krat hur.

  • Citovat
  • Upravit
My Melody
15.6.19 06:08
@Stick píše:
Ahoj holky, chtěla bych znát nezaujatý názor. Jsem ve vztahu pár let, žijeme spolu. Máme pohodový vztah, nehádáme se. Bohužel kámen úrazu je ten, že nemáme nic společného, kamarády, koníčky. Navíc postupem času zjišťuji, že můj partner je jako můj otec. Za normálních okolností je běžné, že ženy hledají partnera podobného otci, já však ne. Můj táta je cholerik, věčný pesimista a neurotik, vlastnosti, které z duše nenávidím. Vnitřně se děsím toho, že jednou budu jako matka a nebudu řešit nic jiného, než jeho nálady. Jinak je na mě hodný, pomáhá mi, ale mám pocit, že jsme zůstali na mrtvém bodě. Já chci cestovat, chodit mezi lidi, do kina, divadla a on je nejraději doma u televize. Přijde mi, že jsme jak manželé po 20ti letech :( Vůbec netuším, co dělat…Zároveň mám hroznou paniku, že budu sama, chudinka skoro 35, singl. Těžko se seznamuju, nemám ani moc možnost poznat nové lidi, pracuji samostatně. Jsem hrozná zoufalka :zed:

A co kdybys byla sama nejakej cas, klidne i par let…? Vnitrne dozrejes, zesilnis, naucis se byt sama, nezavistla, naucis se postarat o sebe a pak se ti bude lip hledat chlap, kterej za to bude stat… aby mel clovek kvalitnej vztah, mel by se naucit predtim zit sam se sebou, co vubec neni jednoduche, proto tolik lidi maji spatne vztahy, je za tim strach ze samoty a pritom jsou v tech vztazich, ktere nefunguji, stejne sami.

Polovina manzelstvi se rozvadi, z te druhe poloviny jenom 25 % uvadi, ze jsou stastni, ti ostatni to tahnou kvuli detem, ze zvyku, ze strachu ze samoty…chces se pridat ke vsem tem nestastnim lidem, jenom proto, ze si myslis, ze te manzelstvi udela stastnou?

  • Citovat
  • Upravit
My Melody
15.6.19 06:13
@Stick píše:
Asi jo, mám pocit, že už se nikam neposouváme…, a to prosím nejsem posedlá svatbou a dětma, ale tak nějak jsme uvízli na mrtvém bodě. Začínají mě štvát věci, co jsem předtím tolerovala. Vadí mi, že nemá žádné sny (krom motorky) a 10 let stagnuje na jednom místě, sama dokonce vydělávám víc…

Kdyz ti vadi uz ted na nem spousta veci, po detech a po letech te bude stvat na nem uplne vsechno.
Do manzelstvi a do deti chod s clovekem, do ktereho budes zamilovana i po letech, ktereho milujes, protoze je to ON, protoze je presne takovej jaky je a nechces na nem nic menit a libi se ti na nem vsechno, protoze to patri k nemu a protoze k sobe patrite.

  • Citovat
  • Upravit
1757
15.6.19 08:11
@My Melody píše:
A co kdybys byla sama nejakej cas, klidne i par let…? Vnitrne dozrejes, zesilnis, naucis se byt sama, nezavistla, naucis se postarat o sebe a pak se ti bude lip hledat chlap, kterej za to bude stat… aby mel clovek kvalitnej vztah, mel by se naucit predtim zit sam se sebou, co vubec neni jednoduche, proto tolik lidi maji spatne vztahy, je za tim strach ze samoty a pritom jsou v tech vztazich, ktere nefunguji, stejne sami.Polovina manzelstvi se rozvadi, z te druhe poloviny jenom 25 % uvadi, ze jsou stastni, ti ostatni to tahnou kvuli detem, ze zvyku, ze strachu ze samoty…chces se pridat ke vsem tem nestastnim lidem, jenom proto, ze si myslis, ze te manzelstvi udela stastnou?

naprosto souhlasím. Člověk musí být primárně spokojený sám a pokud není, tak je lepší si počkat a zapracovat na sobě, většinou pak najednou najde i když nehledá. A rozhodně nezůstávat ve vztahu jen proto, že už jsem „stará“ a mohl by mi ujet vlak.

Jinak si vždycky klepu na čelo, když někteří lidi koukají zpatra na nezadaný jako na nějaké nešťastné losery a sami třeba fňukají, jak jsou nespokojení a co zas ten jejich.. :roll:
smysl partnerství je asi trochu jinej, než jen nebýt sám, nebo vypadat dobře před okolím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová