Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
spálit mosty s celou rodinou? i rodiči? proč?
tobě je kolik?
@Keyllah protože mě rodiče nekoupili nikdy ani vložky, ani zubní kartáček nic, nedej bože něco na jídlo, co mám ráda, byla doba, kdy matka mu dala 1000 Kč na týden do školy, přitom obědy měl zaplacené inkasem a on jí ještě ukradl další peníze z peněženky a já jako student na vysoké škole, jsem neměla co jíst atd… A ona mi řekla, že mi peníze dát nemůže, že bratr jí ukradl a že táta by jí nadal… Já měla v té době dvě brigády, abych měla za co žít a co jíst a vůbec ji to nezajímalo, že nemám co jíst atd… Musela jsem si vše vždy kupovat za své peníze a nezbývalo mi pak na jídlo atd…
Zakladatelka
Můj bratr byl podobně problémový, ale měl/má rodiče, kterým to nebylo jedno. Takže žádný omlouvani, naopak, tvrdě po něm slapali, kazdej jeho kiks trestali, žlvzdy si musel nést následky, nic za něj nevyzehlili. Aby chodil do školy, mamka ho tam vodila a predávala si ho ve dveřích s učitelkou, jinak by zdrhnul. Na stredni… nicméně časem pochopil, že tudy cesta asi nevede a je z něj naprosto normální dospělý, samostatný, inteligentní, má dobrou práci, velmi slušný výdělek, chování zcela v normě. Prostě z toho asi vyrostl, divoká puberta nebo nevím, co. Ale už je to minulost. Nicméně věřím, že kdyby ho rodiče omlouvali, žehlili za něj průšvihy a do školy ho nenutili, tak by teď byl úplně jinde…
Zaroven s pretnutim kontaktu S brachou doporucuji utnozt kontakty i matkou/rodici, jinak te budou oba stahovat ke dnu spolu s nimi dvema.
PS: velky problem s bydlenim jako ml. nastavajuci rodinka, jelikoz jsme nebyli delnicti kadri, jsme meli i koncem 80tek, ale tenkrat byl problem mnohem vetsi, jelikoz neexistovala moznost si koupit bydleni na hypo. A proto jsme se tenkrat museli odstehovat z milovaneho velkomesta do totalni riti, kde jsme nemeli ani vl vodu. Toz toliko k problemum s bydlenim!
Příspěvek upraven 22.09.24 v 13:07
@Anonymní píše: Více
Milá zakladatelko, pokud chceš předstírat, že studuješ vysokou školu, nesmíš psát jako tatar.
@Anonymní píše: Více
Zažalovala bych rodiče o alimenty! Tohle si nemusíš nechat líbit!
@Annonymní_007 píše: Více
Teď jsem to šla psát taky o tom výživném.
Bohužel tady matka svou opičí láskou dělá synovi medvědí službu.
Víš, chápu, že se v rodině necítíš dobře. Ale nemusíš bratrovi závidět jeho postavení, že ho rodiče hájí, omlouvají, že mu umetaji cestičku a všemožně pomáhají. Tvůj bratr se na to bude pořád spoléhat a nikdy to nikam nedotáhne. Ničím nebude, nic nebude mít. Pokud mu rodiče něco dají, tak to rozfofruje. Sám si na nic nevydělá. Od rodiny bych tak okázale neodcházela. Protože by to pro ně byl krásný argument, kterým bys jim nahrála. Dopadlo by to totiž tak, že na něj, na ubližovaného chudáka, světem nepochopeného, přepsali veškerý majetek, protože,,dcera nás odřízla a syn je s námi, aby nám byl oporou ". Že se o něj, neschopného samostatně žít, starají oni a ne naopak, to nikdo řešit nebude. Dej na to pozor, aby to tak nedopadlo. Protože velice často/lehko nabyl, snadno pozbyl/ to má tenhle scénář. Jakmile potomek flákač přijde o nabytý majetek a rodiče ztratí střechu nad hlavou, obrátí se všichni na toho opomíjeného sourozence, kterému nikdo nic nedal, nikdo z rodiny pro něj nehnul prstem, se žádostí o pomoc. Protože sourozenec se spoléhal sám na sebe a někam to dotáhl svou pílí, je na tom samozřejmě v životě líp než někdo, kdo uměl jen natahovat ruce. Mockrát se stalo, že bratr nebo sestra díky dluhům prošustrovali rodinný majetek a chtěli pomoc od sourozence, který,,se má dobře, tak snad když něco dá, nezchudne ". Buď ráda, že jsi ta schopnější. Cítíš, že se ti od rodičů nedostává takové pozornosti jako jemu, protože jeho ve škole šidí a ty se o sebe postaráš, ale rodiče si neuvědomují, že kdyby měli pro syna opravdu udělat něco užitečného, museli by mu dát pár facek a na výběr. Buď bude sekat dobrotu, nebo nazdar, starej se. Nemysli si, že se ve škole nebo v práci s tvým bratrem bude někdo mazat, jako tvá matka. Určitě ne. Buď bude makat jako ostatní, nebo poletí. Takže se soustřeď na sebe, udělej si školu, pracuj na sobě, ať to někam dotáhneš. Rodiče ani bratra nezměníš, to musejí oni sami. A jak říkám, ty jsi na tom líp a buď za to ráda.
Jinak zakladatelko, pokud jsi jako starší byla na škole, měla jsi matce říct, že požaduješ totéž, co dává bratrovi. A žádné takové, že bratru cpe tajné peníze navíc na hlouposti a ty nemáš na základní hygienické potřeby. A když to matka odmítla, měla ses obrátit na otce a v krajním případě skutečně na ten soud. Tím, že jsi měla tak nesnadný start do samostatného života, jsi bohatší o to, že se umíš postarat a že si umíš poradit. A věř mi, že budeš zvládat vše daleko lépe než bratr, ve všem spolehnutý na finanční injekce od matky. Opičí láska se vrací jako bumerang. Až matka pro takového syna peníze jednou mít nebude, ten je schopen jí ublížit. Kéž by se jí v hlavě rozsvítilo dřív, než k tomu dojde.
@Anonymní píše: Více
Smutné, ale neuděláš nic.
Můj sourozenec si vždy všechno vyhulakal, vykřičel a rodiče se snažili, dáli mu vše aby měli klid… No tak si huláká a vynucuje vše doposud.. Samozřejmě lhaní a krádeže peněz to bylo na denním pořádku. Školu, ale sourozenec vystudoval učiliště i nástavbu…
Jen chovat se neumí, chce všechno, poprosit, poděkovat nezná, když není po jeho, tak je to hysterka. A rodiče to omlouvají, naštěstí je odstěhovaní, ale do budoucna to bude těžké.
Vídáme se na společných návštěvách - vánoce, narozeniny a nějak to přetrpím. Jsou tam malé děti a fajn partner, takže kvůli nim, ale lituji je.
Naštěstí s rodiči se dá komunikovat, když sourozenec není v blízkosti. Takže není potřeba utnout kontakt úplně.¨
A ještě mám druhého fajn sourozence.
Takže to není tak špatný jak u vás. Ale štve mě, že všichni okolo i rodina od partnera i partner sám vidí, jak se chová sourozenec… Ale rodiče to nevidí a furt to budou omlouvat..
@Anonymní píše: Více
Mají k tobě vyživovací povinnost, dokud studuješ. S tímhle by ses mohla klidně jít poradit na OSPOD či do nějaké rodinné poradny, když už ti 18 bylo, to už možná ani ospod neřeší…k soudu je asi dát nechceš, ale někdo by jim to vysvětlit měl.
Je to feťák. Mám stejného bratra, vymazala jsem ho ze svého života, nevídám ho… je pro mě dávno mrtvý. Za 15 let se nezměnil.
Oni se spíš zhorší, kradou, lžou, fetují… makat nebudou.. strašné existence.. málokdo se změní k lepšímu, spíš je to bílá vrána…
chápu, že žárlíš a je ti z toho mizerně, ale smiř se s tím a jdi dál.. stýkat se s nimi nemusíš.. tyhle křivdy ze srdce nikdy nezmizí, matce řekni na rovinu, jak se cítíš a že uvažuješ je úplně odstříhnout, třeba to trochu probere aspoň ji.. a PS : když jsi ještě neměla brigády, tak předpokládám, že ti vložky kupovala…
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Dobrý den,
zakládám tuhle diskuzi, protože se potřebuji vypovídat a jsem už opravdu zoufalá.
Můj bratr je velmi problémový už od ranného dětství a vždy musel mít 100% pozornost, kterou si vyžaduje i teď v dospělosti a jakmile ji nemá je agresivní. Musí být prostě po jeho jinak je zle. Bratrovi je nyní 18 let a vyhodili ho už z dvou středních škol a má matka ho pořád hájí a brání a dělá z něj chudáčka, přitom si vždy za vše může sám… Nechce chodit do školy a hledá jen záminky proč tam nechodit… Doma s ničím nepomůže, na brigádě nikdy nebyl a jen krade peníze… A moje matka ho stále brání a ještě je schopna o něm říct jaký je to chudáček… Celý život je on pro ni chudáček… Udělat hrozné věci, ale ona vždy to překrouti tak, aby z toho vyšel vlastně jako ta oběd. Do školy chodit nechce, do práce nechce.. doma se jen vale… Je mi z toho všeho úplně zle… Nyní od prázdnin nebyl ve škole, ani 1. Září nešel a doma lhal a přísahal, že tam chodil, byl atd… Nechce tam chodit, protože měl zájem o jednu spolužačku a ta ho odmítla…
Nebudu tu psát co vše udělal a neudělal, ale byly to hrozné a pro mě nepochopitelné věci… Jedno ale vím, že jakmile to bude možné (v dnešní době velmi těžké) hned co se odstěhuju, tak spalim všechny mosty a jeho už nikdy nechci vidět, protože vím, že s tím jak se chová a jak si myslí, že to v životě chodí, tak nikdy to s ním nemůže dopadnout jinak… A zajímalo by mě jestli jste zažili něco podobného a jak ti vaši problémoví sourozenci dopadli?