Vidí dcera duchy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@brumdinka mohla byste mi podrobneji vysvetlit ty zrcadla?? Jako, ze je to ta brana, atd. Neco tom. strasne me to zajima. A potrebovala bych i poradit, ale nevim od koho 
nedavno (tri tydny zpet) umrela priteli babicka. Byla strasne starostliva atd. Slo to hrozne rychle, takze poradne si ji „naposledy clovek neuzil“ ale jak byla posledni tyden v nemocnici, tak jsem citila, zese chce s nama rozloucit. Tak jsem proste rekla priteli, ze tam pojedem (no moc dobry pohled to nebyl 
,ale mela jsem pravdu na druhy den zemrela. Ale k veci, pak to zaclo…vsude jsem ji citila, kdyz sme byli u tchyne (jeji dcery) tak jsem tam sama nesla ani zachod. Hodne nahlas jsem prohlasovala ze bych ji ted potrebovala videt ze si ji proste nechci pamatovat na te posteli… No a mala mi jednoho vecera rekla, ze za ni byla babca a vypravela o tom. Ja byla po… Az za usima. A mala se bala taky. Bylo ti vickrat a ja jednoho vecera volala s mamkou a vse ji rikala (o babicce) a zniceho mi prejel po zadech uplne studeny vitr. Myslela jsem, ze se vyvratim. Rekla jsem Babicce at tu klidne je ale ze se ji bojime. Od te doby je to lepsi, ale ten muj pocit 
potrebuji poradit co s tim delat. Nebo nevim jestli treba jeste neco nechce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kacusa15 
také mi zemřela nedávno babička (28.2)
nevím co konkrétně chcete vědět ohledně zrcadel…
já všeobecně o těchto věcech spoustu vím, ale ono není dobré se v tom moc vrtat… všechno je tak, jak má být 
co se týká babičky…myslím, že byste měla odpustit jí i sobě, že jste ji takhle viděla a jak se říká je třeba ji nechat jít vlastní cestou… je důležité se rozloučit, poděkovat za společné chvíle a nechat odejít…
jinak poradit 
doporučuji www.safires.cz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@brumdinka 
dekuji. Vrtat se v tom nechci, jen bych chtela o tom neco vedet. Veci kolem toho me vzdy zajimaly.. 
jak poznam, ale ze jsem ji pustila? Taky mam ten pocit, ze jsem ji nepustila… Nevim no jsem z toho zmatena. Tak to byt nemelo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kacusa15 Ja som mala zážitok mimo tela počas operácie, bola som v byte u svojich rodičov. Vždy ma tieto veci zaujímali, tak som poprosila, či by som mohla vidieť čo je po smrti, keď už budem uspaná, nech sa to nejako využije:) Z toho čo som zažila som si vzala zopár poznatkov, ktoré môžu pomôcť, aby ste vedela ako komunikovať s prítomným duchom zomrelého. Pre dušu je veľmi ťažké pohybovať sa vo svete živých ľudí. Je to ako plávať proti silnému prúdu. Taktiež je prítomná veľká zmätenosť z toho, že človek je stále sám sebou, ale nemá telo, nemá sa ako prejaviť, žiadny hlas, aby ho živý človek počul. Duše, ktoré neodišli hneď do iného sveta, sa pokúšajú spojiť so svojimi blízkymi a naozaj cítia veľkú túžbu znova s nimi komunikovať. Lenže keď vidia strach alebo odmietanie, môže to vyvolať hnev, hnevajú sa na svoju situáciu. Hovorenému slovu duchovia nerozumejú, je to ako počúvať pod vodou. S duchmi treba komunikovať cez pocity a myšlienky, tým rozumejú perfektne. Tak napríklad s babičkou môžete hovoriť, lebo vám to pomáha vyjadriť a vyjasniť si svoje pocity a ona vníma práve tie. Môžete jej povedať, že ju stále ľúbite, že na ňu nezabudnete, poďakovať jej za lásku a starostlivosť a zároveň jej dovoliť, či nasmerovať ju k odchodu do lepšieho, krajšieho sveta. V tom svete po smrti pôsobia sily, ktoré duša neovláda, ovláda ich „vyššia inteligencia“. Pokiaľ sa pekne rozlúčite, tak babičky sa ujmú tieto sily alebo bytosti a prevedú ju tam, kam patrí, kde bude pokračovať v existencii. Buď sa rozhodne pre návrat do tela, alebo pobudne v astrálnom svete a bude sa učiť tam fungovať, rozhodne sa znova stretnete, keď aj vy odložíte svoje telo. Rozhodne duše do sveta živých ľudí nepatria, mali by prejsť do astrálnych rovín a tam sa ďalej učiť a rozvíjať. A my ako živé bytosti im môžeme pomôcť tým, že sa nebudeme báť, ale jemne ich nasmerujeme k odchodu. Stačí aj úplne jednoduché: prosím odíď do lepšieho sveta, sem nepatríš, choď za svetlom. A duše väčšinou naozaj odídu a je kľud.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Menora píše:
U svého dítěte nikdy, já sama jako dítě ano. Byla jsem i svědkem věcí, ze kterých mi bylo opravdu úzko, ale nikdy jsem se nedokázala přehoupnout na tu „druhou stranu“, stále si myslím, že existuje vysvětlení, jenom my ho ještě neznáme. Věřím, že lidská psychika má taková zákoutí, kterým jsme doposud nebyli schopni plně porozumět, stejně tak lidský mozek. A to zároveň musím upřímně přiznat, že pro věci, které jsem zažila nemám logické vysvětlení, ale možná mi jen chybí vzdělání v určitých oborech.
Já jsem viděla kdysi anděla. Dodnes bych ho mohla popsat do detailu. V ruce držel olivovou ratolest ze zlata. Na hlavě měl něco jako nádhernou čelenku a na ní vytepaný nápis. Až po letech jsem zjistila, že to bylo hebrejské písmo. Nejsem židovka, teda o tom nevím. Neumím si to vysvětlit, ale od té doby se můj život hodně změnil. Začala jsem se zajímat o duchovní věci.
- Citovat
- Upravit
Ahoj holky, tak po včerejším zážitku opravdu začínám věřit na duchy. Napíšu vám co se stalo: Včera k večeru jsme se vraceli domů s naší 25 měsíční dcerou a byla u nás před panelákem sanitka, pak jsem vždy vykoukla z balkonu, abych zkontrolovala tu sanitku, (protože ji nechali odemčenou s otevřeným okýnkem, tak aby ji někdo nevykradl) a po delší době když jsem vylezla, tak tam sanita už nebyla a byl tam pohřební vůz, vůbec jsme nevěděli kdo umřel, pak jsem vyndala dceru z vany, že ji usuším a jen jsem jí dala na postel, tak se zadívala na roh pokoje a začala křičet, že je tam bubák a že je to pán a pak mi řekla :,,mami pán chce, otevřu dveře" a zběsile běžela otevřít dveře. No říkala jsem si, že jestli se dozvím že to byl opravdu nějakej chlap, že to prostě bude pravda, no a dnes jsem se dozvěděla, že to byl opravdu chlap, který bydlel 2 patra pod námi. už dřív mi povídala, že vidí bubáka, tak jsme se ho vždy snažili odehnat pryč z bytu, trochu jsem tomu věřila, ale tohle už mi přišlo už dost přesvědčivý, co si o tom myslíte, byla to jen náhoda nebo je děti opravdu vidí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Dana 07 brr, tak to bych se teda docela bála 
já se bojím duchů i když jsem dospělá a bála jsem se jich od mala a věřila jsem na ně. I když nemám žádný takový zážitek (díkybohu), tak si myslím, že je děti a zvířata vidí 
Ale třeba taky ne a jsou to jen náhodné bujné fantazie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Martina1991 No já se jich taky vždy bála, ale teď k tomu mám ještě důvod, proč tomu fakt věřit a jako napotvoru teď přítel nebude 4 dny v noci doma, tak tady budu s malou sama, to budou strachy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Urcite videt muze… kdyz jsem byla tehotna tak jsem v byte kazdy vecer slysela sve jmeno a to jsem byla doma sama… od te doby jsme slychaly kroky vzdy k nam na chvilku klid a zase pryc… a jednou se nam hla kytka nebyly otevreny okna nebyl pruvan… takze ja verim ze neco je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Dana 07 ja myslím, ze nějaké otisky vidí. Nas se od mimina díval do chodby a at to bylo z kteréhokoliv pokoje, tak brecel. Jako větší pak chodil, ukazoval do chodby a tvrdil, ze „pán“. Az teprve kdyz jsme se stěhovali pryc, tak se me dcera majitele ptala, zda se nam dobre bydlelo a zdali tam nestrasi. Smála jsem se, proc ny tam melo strašit a ona mi řekla, ze nájemník před nami v té chodbě zemřel (jak, to nevím). Takze od té doby jo, věřím, ze deti něco vidi Ale verim tomu jen na základě vlastní zkusenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Dana 07 Pokud se to nestane podruhý, tak bych to tolik neřešila, ale jestli jo, tak bych šla asi spát k někomu . Některý lidi na to nevěřej a neřešej to, ale já jsem v tomhle hroznej posera, takže mě by to taky zneklidnilo. I když je prostě pravda, že děti mají bujnou fantazii a představí si ledaco, ale co ty víš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@marrlinka Tak to je taky do strašidelný, mě by zajímalo, ale proč se usadí v tom bytě, proč nejdou třeba do nebe nebo jak to mám říct nevím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
