Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Spíš vyděsila sama sebe třeba kopnutím do zdi nebo bouchnutím hlavu ve spánku o skříň apod. A pak se bála
taky mame takovýho troubu. Před par dny stekal ze spaní, vzbudil sám sebe a mohl se zvencnout, protože nevěděl odkud ten štekot byl
Dobře slyšej, cítěj. Navíc je mladá a pořád v cizím prostředí. Taky (asi ) vycítěj „nevhodné“ zóny. Nějaký zvuk ji dokáže vyděsit a pak těžko bude super reagovat na povely.
Na duchy jsou podle nepovolanějších pramenů (filmy) specialisti kočky. Stejně tak i na podsvětí. Viz. Starý Egypt, Constantine a další.
To by mě zajímalo, jak SE zjistilo, že to pes (zvířata) vycítí… Osobně mám pocit, že se do toho spíš projektují nějaké člověčí vize a snahy… Ale pokud pojmem DUCH nahrazujeme skoro cokoli, co si nedokážeme v tu chvíli představit, pak ano. Spousta duchů jsou prostě zvuky zvenku, zvuky v domě - i stavební konstrukce dělá zvuky, světlomety automobilu taky dělají občas zajímavé věci. Plus je spousta úkazů, které se odehrají pouze v oku/ mozku, ale člověk nepozná, že to nepřišlo z venku. A pak je spousta příběhů, které pouze někdo „říkal“, ale realita žádná. Ať už pro nějakou senzaci, prospěch, zajímavost, prank, nebo bezmeznou víru… Ano, existuje dost věcí, co se nedaří vysvětlit, ale to ještě nemusí znamenat, že vysvětlení neexistuje.
Dobrý den,

máme doma 4 měsíční venku KKChŠ. Od doby co jsme si ji přivezli domů, tak ji učíme spát v pelechu. Prvních pár dní to sice byl problém, ale od té doby to bylo docela v pohodě. Občas sice přes noc vyběhne z pelíšku a jde spát třeba pod postel a nebo na druhou stranu pokoje, tak jsme si jen mysleli, že to dělá z toho, že jí je třeba v něm teplo a chce se chladit na podlaze. No ale asi ne, protože poslední týdny mě napadá, že je těch divných věcí více. Od začátku, co jí máme tak jakmile jdeme z chodby do ložnice, tak se na druhý straně od ložnice zastaví a nechce přijít. I když kdekoliv jinde, třeba i venku hned přijde. a na zahradě se zase stává, když si s ní hrajeme, tedy jen večer, když už je tma, tak tam běhá, hraje si s hračkami a najednou se zastaví, začne někam koukat a pak hned utíkat ke dveřím domů a tam kňučí. No a jednou jsme všichni spali, byly tak 2 hodiny ráno. a u jejího pelechu něco bouchlo, ale nedokážu si vybavit, jestli to bylo, že třeba ona narazila do komody, byla jsem moc rozespalá. Ale ta rána mě dost znepokojila, protože byla fakt hlasitá, takže ona asi těžko.. a než jsem stihla rozsvítit, tak ona už byla z pelechu pryč a seděla a koukala do toho místa. Hned jsem ji vzala a začala ji mazlit, ona mi začala v náručí usínat, tak jsem ji chtěla položit do pelíšku a jít taky spát, ale ona se tam ani nenechala položit, začala úplně vyvádět, škrábat, dokonce i kousat do rukou, abych ji pustila, nikdy nic takového nedělá, je naučená, že když řeknu “místo” a “zůstaň”, tak tam leží a během toho usne, když se jde spát. No prostě seděla kňučela a koukala do ničeho, ani samotný pelech jsem nemohla přesunout k ní. Nevěděla jsem jestli je to tím pelíškem nebo místem, kde ho má, místo ji nevadilo, ale pelechu si už do rána nevšimla. Tak jestli to může být duch? Ale že by ji ležel v pelíšku? když se bála jen něho…?