VŠ a deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ve 24letech jsem končila magisterské studium…manžel si teď dělal vejsku a už jsme měli dceru a stavěli dům, Bc má a po roční pauze kvůli druhému miminku a složitostwch v práci, začne v navazujícím magisterském v září, ve 37letech…ty jako bezdětná se vzchop a zacni se snažit, pozdeji uz to neni takova sranda…
- Citovat
- Upravit
Nemáte ve škole psychologické poradenství? Na některých to bývá a tam by ti mohli poradit co a jak dál. Baví tě obor? Chceš ho dělat a nebo studuješ jen kvůli titulu? Máš před sebou ještě dost let a pokud tě to už teď takhle zmáhá, tak je otázka, jestli má smysl pokračovat. Titul není životně důležitý a pokud něco umíš/jsi ochotná se učit, tak se dá najít rozumná práce i s tím gymplem a VŠ si třeba dodělat časem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kocicka1987 píše: Více
To je teda zase rada, ať se vzchopí. Pokud je jí špatně, nebo má už opravdovou klinickou depresi (což nevíme), tak teda rady vzchop se atd. třeba mě ještě víc ranily a shodily a ještě víc jsem si vyčítala, že to nejde prostě, když má člověk depresi.
Zakladatelko, já ti úplně rozumím, sice nevím, jaký obor studuješ, já studovala medicínu a postupně jsem se taky začínala hroutit. Zkoušky jsem běžně dělala do konce července a pak něco menšího i v září. Takže jsem taky už byla hrozně vyčerpaná. Dopadlo to tak, že jsem se ve 4. ročníku totálně zhroutila (tím tě nechci strašit, ale ty si to třeba uvědomuješ včas a ještě to půjde nějak podchytit). No už je to 17 let a medicínu jsem nedodělala, pak jsem více po třicítce zkoušela ještě jednu VŠ kombinovaně, ale za 2 roky studia jsem měla 3 hospitalizace na psychiatrii. Takže zase nic.
Ale to, že jsi ve 23/24 letech už stará, vůbec neplatí, sice člověku se učí nejlíp, když je po gymplu, ale já na tom kombi oboru měla spolužačky v prváku 57 let (dokonce dvě) a jednu 60 let. A přes třicet úplně běžně. Studovat se dnes dá kdykoliv, jen by sis musela pohlídat vyčerpané roky, na Bc. máš „zadarmo“ 3+1 rok. Nebo to letos můžeš nějak doklepat, pak třeba na rok přerušit a dát se do kupy, pokud to půjde, najít třeba nějakou práci v administrativě, nebo nevím, co umíš a co by tě bavilo a pak se do školy vrátit.
Držím moc palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Jahru píše: Více
Jj, to je dobrý nápad, já myslím, že každá VŠ má nějakého psychologa, centrum pro studenty se specifickými potřebami, nebo tak něco. Já právě tehdy taky byla u psycholožky pro naši LF, bohužel jsem ale zrovna měla smůlu, protože byla hrozně nepříjemná. Také jsem si stěžovala na zhoršené soustředění a vůbec kognitivní funkce a ona říkala, že mi tedy udělá IQ test, tak jsem jí slušně sdělila, že IQ měřit nechci, že bych potřebovala něco prostě na kognitivní funkce (jiná psycholožka mi to pak udělala samozřejmě, různé testy a IQ nebyl výsledek).
Pokud bys, zakladatelko, studovala na UK, tak ti můžu poslat odkazy.
Držím moc palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lollitka mockrát Dekuji, tyhle slova mě uklidňují ze nejsem v tomhle sama.. zkusím tu psycholožku, kdyby mi ten jeden předmět nevyšel. Mám teď za dva dny zkoušku a když ji udělám, tak už mám po starostech, když ne budu muset řešit jestli se to dá přesunout ta ze září a další starosti… už mám podle mě syndrom vyhoření a nejsem už 3 dny schopna si pomalu dat sprchu
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Určitě v tom nejsi sama, takových studentů s problémy naopak přibývá a teď se o tom i více mluví, před těmi 17ti lety to u nás bylo dost tabu, i když vím, že někteří spolužáci brali někdy přechodně Neurol a podobně, nebo alespoň třezalku.
Jinak v tom zkouškovém, já se čím dál víc hroutila, čím jsem byla starší a přesně jsem taky už pak sotva dolezla do sprchy, nejedla, ani moc nepila… vždycky jsem se tak vyčerpala, že jsem po zkoušce ležela třeba týden v posteli a brečela a nic nemohla dělat.
Držím moc palce, ať tu zkoušku zvládneš, ale vím, jak je těžké se soustředit, když už člověk mele z posledního. Uvidíš, když to vyjde, tak si budeš moci odpočinout a začít i nějak řešit svojí psychiku, kdyby to náhodou nevyšlo, tak určitě zkus třeba tu školní psycholožku (i když nevím, jak funguje v létě) a nějak to s ní prober a ona by ti pak mohla i doporučit třeba někoho na terapie (někdy se snad dá ale i na nějaká sezení chodit k té školní) a vůbec, kdyby to třeba už bylo na léky, tak doporučit i psychiatra, třeba vím, že UK spolupracuje i s jednou psychiatričkou a prý je moc fajn.
Jinak taky určitě myslet na své potřeby, pak se doporučují různé relaxace, dýchání, meditace, někdo si chválí aplikaci Nepanikař, tam jsou různá doporučení nejen pro paniky, ale i pro deprese atd. Pokud sebereš sílu, tak nějaké procházky do přírody, aromalampa doma, nevím, co ještě. Také jsou různé bylinkové preparáty na zklidnění a spánek (nepíšeš tedy, jak spíš).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak za me bych ti poradila si predstavit, proc to studujes a zatnout zuby a vydrzet. Osobne si myslim, ze nejvetsi prinos VS je prave v tom, ze clovek to v podstate dela dobrovolne a zalezi jenom na jeho odhodlani, urputnosti, schopnosti se kousnout a vytrvalosti, jestli to dodela. Pro me treba tyhle ziskane soft skills byly vyrazne v zivote prinosnejsi nez vsechny hard skills. No a ne kazdy na vysokou skolu ma - sice je dneska trendem, aby mela vysku skoro i uklizecka a naroky na studenty se snizuji, ale kazdy to proste neda. Tak holt pak nezbude nez vymyslet nahradni plan co delat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo a to rikam jako nekdo, kdo mival zkousky bezne v zari a vzdycky to byly nervy, jestli teda postoupim, nebo nepostoupim (nedalo se opakovat), protoze jsem tehdy mela milion jinych zajmu nez svedomite sedet u uceni. Takze rozhodne neudilim rady z piedestalu studenta, ktery dal vysku levou zadni s cervenym diplomem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lollitka rada to je, že určitě lepší to zkusit dostudovat hned a ať si to zkusí srovnat v hlavě, může i s psychologem…tak přeci ji nenapíšu, že na studium asi nemá a má jít pracovat, to je mnohem horší rada…taky neříkám, že jsem měla vše lehké, i nějaký ten předmět jsem opakovala, ale zvládla jsem to v termínu, za 3roky Bc a za 2 roky magistra bez prodlužování…
- Citovat
- Upravit
@Afrikana píše: Více**** No já bych teda úplně neřekla. Já medicínu milovala, byl to můj sen od základní školy, strašně jsem se snažila, pořád se učila, poctivě připravovala, kromě jedné dvojky jsem celé 4 roky, které mám odstudované, měla samé jedničky, myslím, že jsem se kousla fakt hodně a stejně jsem ji nedodělala, někdy se prostě sejdou okolnosti, kdy člověk má vše, co jmenuješ a stejně to nejde (třeba právě nějaké závažné psychické, ale i fyzické onemocnění, případně nějaké jiné závažné situace). Tím nechci říkat, že to u zakladatelky dopadne jako u mě, ale jen chci poukázat na to, že někdy do života vstoupí nečekané události, které naše plány překazí, ale zakladatelce moc držím palce, ať školu dodělá, pokud ji jinak baví, případně ať najde jiný obor, který by byl ten pravý, dnes je už hodně oborů právě i v té kombinované formě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Držím palce, ať se podaří chybějící poslední kredit získat 
Já jsem měla studium na vysoké škole moc ráda, vždycky mě bavilo studovat, byla jsem odjakživa studijní typ a tím jsem byla vždy pro ostatní spolužáky divná. Ale taky jsem to daleko dotáhla, vystudovala jsem Voš i Vš a dneska mám šuplíku na památku 3 krásné diplomy 
Vzpomínka na imatrikulace a promoce mě provází dodnes, spolužáci nikdy nechtěli číst sliby, tak jsem je vždy četla já a s radostí jsem poslouchala Gaudeamus Igitur, iuvenes dum sumus 
Studium je krásná věc, užívej si ho a zvládni ho, byla by to škoda nedokončit. Opravdu neodkládat, neprodlužovat, ale dokončit a pak si třeba odpočinout.
Protože potom už tě čeká opravdu spíše jenom práce nebo rodina, obojí fuška 
- Citovat
- Upravit
@Kocicka1987 píše: Více
No tak jasně, že je lepší dostudovat, než nedostudovat, to přece nikde nepíšu, s tou prací jsem to psala dočasně, kdyby třeba musela přerušit, ne že se má na školu vykašlat už napořád, pokud tedy lze nějak studovat/nebo pokud nelze, tak se nejdřív nějak srovnat, zaléčit a pak pokračovat. No super, že jsi to zvládla, ovšem asi jsi neměla nějaké vážné problémy (nevím tedy, co se z toho třeba u zakladatelky vyklube, ale jako radit někomu, kdo už může mít silné problémy, ať se vzchopí, mě třeba dohnalo k pokusu o sebevraždu).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ZinaJudita1 píše: Více
Super, že se tady všichni umí pochválit, jak skvěle vystudovali, ovšem nejste v situaci zakladatelky. Samozřejmě může jít o nějakou přechodnou krizi, vyhoření… na kterém je třeba zapracovat, ano, vystudovat VŠ, která člověka baví, je samozřejmě super, ale někdy to prostě už je moc, já taky milovala Gaudeamus Igitur, brečela jsem u něj, když jsem to někde zaslechla, představovala jsem si celé 4 roky, co jsem studovala, jak budu mít červený diplom a podobě, bohužel někdy se nám do cesty postaví něco, co naše plány zcela překazí.
Ano, nechci zakladatelku házet do jednoho pytle se mnou, třeba jí bude stačit nějaké sezení se školní psycholožkou, případně udělat teď zkoušku a tím si dodat nové sebevědomí a motivaci a podobně, ale také se může jednat o něco závažnějšího, kdy třeba minimálně přerušení bude třeba na místě, nemůžu soudit, ale já třeba díky půlroční hospitalizaci opravdu přerušit musela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kocicka1987 píše: Více
No a super, že s tedy tím magistrem ani nepochopíš to, co jsem psala, já nikde nepsala, že se má na školu vykašlat a jít trvale pracovat, ale kdyby bylo nejhůř, že může přerušit studium a po dobu přerušení (třeba rok) si může najít klidnější práci a pracovat na sobě i po psychické stránce a pak se ke studiu vrátit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravim, studuji VŠ a jsem na konci druhého semestru. Predtim jsem studovala rok na jiné VŠ. Každopádně mám za sebou teď 10 zkoušek a dvě mi ještě chybí.. všichni spolužáci skoro mají už hotovo. Já jdu na jeden předmět teď a na druhy kvůli nemoci až v září… chybí mi na postup jeden jediný kredit, takže musím jeden předmět minimálně udělat a ten v září se mi asi stejně započíta až do dalšího roku… jsem z toho už totálně v depresi, ze se to furt prodlužuje a furt to nekončí, zároveň se proste nestíhám učit a ani mě to nebaví a nedokážu se koncentrovat. Přijde mi, ze už mě to vyčerpalo jak jen mohlo a nevím moc jak se znovu “nakopnout”. Hlavně kdyby mě vyhodili, tak už vůbec nevím co dělat.. přeci je mi 23 a začínat ve 24 další obor.. a mám jen gympl.. asi potrebuju trochu probudit z tohohle splýnu a zas se zacit snažit, ale furt jen myslím, ze něco nestihnu a vyhodí mě..