Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všichni mě ignorují
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.5.14 10:12
Tak to těžko soudit, proč to tak je, když tě člověk nezná, jak vypadáš, jak vystupuješ atd… Jako občas se mi to stane taky, ale to je asi normální, ale určitě ne v takovémhle množství… 
asi by to chtělo víc průbojnosti, víc se s lidmi bavit, asi se dělat nějakým způsobem „zajímavější“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:12
Taky se mi to stává… občas se mi neotevřou ani dveře na fotobuňku…smířila jsem se se svou neviditelností a užívám si klidu 
a když chci na akci, tak se pozvu sama. Nikdy jsem na takové samopozvání nezaznamenala negativní reakci. Vždy se z toho vyklubou bezva akce:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:15
@Anonymní píše:
Znáte ten vtip?
- Pane doktore, mám pocit, že mě všichni ignorují.
- Další, prosím…
Tak se v poslední době cítím. Kámošky nezavolají, to musím zavolat sama. Na maily mi nikdo neodpovídá. A to nejen na ty, ve kterých škemrám o práci z domova. Dokonce i na ty, kterými poptávám službu, nebo dokonce objednávám zboží za docela dost peněz.
Děti mě neslyší, když po nich něco chci. Spousta lidí mi najednou neodpovídá na pozdrav, aspoň dřív jsem si toho nevšimla.
Vrchol byl před pár dny, kdy jsem potkala jednu známou paní. Byla jsem moc ráda, že ji vidím, znám ji odmalička, je to známá mých rodičů. A je teď dost nemocná a bojuje. Jenže ona mě úplně přehlídla a bavila se jen s mou kamarádkou, se kterou jsme byly na procházce. Jako bych tam ani nebyla. A to jsem netušila, že se ty dvě vůbec znají.
Jo a šéf měl narozeniny a myslela jsem, že budu třeba pozvaná do práce na oslavu a nic. Dumala jsem, že bych se tam přece stavila, ale nevěděla jsem, jestli to nebude blbý.
Fakt přemýšlím, jestli nejsem třeba průhledná.Stává se vám to taky? V čem může být chyba?
Dávám anonymně, když by mě někdo poznal, ať si to nespojí s nickem.
Vítej v klubu. Mám to samé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:23
Za sebe můžu říct, že vím, čím to je způsobeno. Všichni mí přátelé jsou bezdětní a mají pocit, že ruší tím, že zavolají, že budí dítě a podobně. Proto u nás funguje, že volám já, když je klid.
Dveře fakt nevím, to, že se neotevřou mi dělaly vždy. Pro ně jsem neviditelná. Ale za pár nárazů se dostanu do skupiny největších boxerů světa - budu tak vycvičená, že dám K. O. skleněné tabuli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
29.5.14 10:24
Vidíš, já mám opačný problém, všichni se zajímají až moc a mě už to leze na nervy, taky bych chtěla být chvíli v klidu a neviditelná. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.5.14 10:25
@CokeLady Jak se s tím žije? No vadí mi to. Jinak bych o tom nezakládala téma. 
- Citovat
- Upravit
29.5.14 10:27
No tak to je hustý, já teda zatím takové pocity nemám, ale myslím si že je to hodně přístupem. Pokud budeš pozitivně naladěná a veselá tak se to hodně zlepší. Helet zažila jsem něco podobnýho loni po potratu, byla sem uzavřená a v depce a nikdo mě nevyhledával. Teď se mi narodilo miminko 30. prosince a stal se ze mě veselej pozitivní člověk kterým jsem byla dřív a vše se otočilo o 18° kamarádky za mnou jezdí mám i práci z domova a vše je myslím pozitivním přístupem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:31
To může být prostě jen nějaké období, kdy se ti nedaří, lidé cítí tvůj pesimismus a radši se ti vyhnou. Taky se mi to občas stává, ale ne v takovém měřítku. Pomůže jedině být pozitivní a spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:33
Na ulici hlasitě pozdrav každého koho potkáš, usmivej se, ptej se lidí jak se mají, zavolej kamarádům jen tak, směj se do telefonu a neboj se, ty chceš kontakt ty se snaž, do firmy můžeš napsat znovu že jsi nedostala odpověď, na pracovní nabídky nikdo neodpovídá. Bude zas dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:37
Občas mám také podobné pocity. Je to tím, že můj okruh přátel spočíval hlavně ve spolužácích na VŠ a tak jsme se postupně trošku rozutekli. Mám dvě dobré kamarádky a pak pár dobrých známých, ale jinak moc bohatým společenským životem také nežiju. Z práce se s nikým moc nekamarádím a myslím si, že je to jen dobře
No a většinou se mi zbytek ozve, když si vzpomenou, že něco potřebují. Kachna je totiž dobrák od kosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:43
Já myslím, že je to tebou, to ty jsi v nějaké „krizi“, moc to řešíš a čeho sis předtím ani nevšimla, ted šíleně zveličuješ.
Znám to, taky se mi párkrát stalo něco podobného a šílela jsem z toho. Ale to vychází zevnitř - v tebe, okolí se chová pořád stejně, tomu věř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 10:55
AHojky
Ja myslím, že to bude všechno jen náhoda. Asi máš zrovna období, kdy se cítíš sama, tak ti to všechno přijde takové černé Určitě ti na základě vnitřního vyzařování nechodí maily za objednavky Hlavu vzhuru, bude líp 
p. s. to s tou fotobuňkou me rozsekalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.14 11:35
Třeba máš kamarádky úplně jinde (bezdětné a ty na MD, nebo jsou na MD, ale nestíhají) eshopy v nějakém procentu prděj na zákazníky tak nějak statisticky všeobecně. Normální člověk si toho ani nevšimne, ale ty, jak jsi na to citlivá, tak zrovna jo. Hehe, fotobuňka je vtipná - tak asi jsi malá nebo hubená anebo je holt fotobuňka rozes. raná. další
Já kdysi dáávno jsem taková období asi také mívala, ale už je to pryč. Teď se s nikým prostě neseu. Kámoškám volám já, když mám náladu. Když volaj ony, ak se mi zpravidla netrefí do programu a nejsem ráda, když je odmítám. Může - super, nemůže, volám jiné, případně si najdu další. Na party se klidně vetřu bez pozvání, popř se prostě pozvu sama. Jo a možná mluvíš dost potichu. Já pozdrav hulákám tak, že mi musí odpovědět i hluchý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Znáte ten vtip?
Tak se v poslední době cítím. Kámošky nezavolají, to musím zavolat sama. Na maily mi nikdo neodpovídá. A to nejen na ty, ve kterých škemrám o práci z domova. Dokonce i na ty, kterými poptávám službu, nebo dokonce objednávám zboží za docela dost peněz.
Děti mě neslyší, když po nich něco chci. Spousta lidí mi najednou neodpovídá na pozdrav, aspoň dřív jsem si toho nevšimla.
Vrchol byl před pár dny, kdy jsem potkala jednu známou paní. Byla jsem moc ráda, že ji vidím, znám ji odmalička, je to známá mých rodičů. A je teď dost nemocná a bojuje. Jenže ona mě úplně přehlídla a bavila se jen s mou kamarádkou, se kterou jsme byly na procházce. Jako bych tam ani nebyla. A to jsem netušila, že se ty dvě vůbec znají.
Jo a šéf měl narozeniny a myslela jsem, že budu třeba pozvaná do práce na oslavu a nic. Dumala jsem, že bych se tam přece stavila, ale nevěděla jsem, jestli to nebude blbý.
Fakt přemýšlím, jestli nejsem třeba průhledná.
Dávám anonymně, když by mě někdo poznal, ať si to nespojí s nickem.