Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj maminky, potřebovala bych vědět, jestli máte někdo zkušenost také s něčím takovým. Mé dcerce je skoro šest týdnů a problém je, že zatím skoro vůbec nebrečela.Ve škole jsme se učili, že pokud jsou takto tiché děti, tak to bývá většinou problém a časem se vyskytne nějaké postižení. Moje těhotenství bylo neplánované, a já jsem na něj kvůli předchozím hormonálním problémům přišla až velmi pozdě (na konci 4. měsíce)a do té doby jsem bohužel žila, jako bych těhotná nebyla, takže nějaký alkohol a cigarety proběhly
Celé těhotenství jsem se modlila, aby byla maličká v pořádku. Teďka ale, když vidím, že i když jí dělám nepříjemné věci a ona nijak neprotestuje, začínám se opravdu bát a je z toho do breku mě. Už ani v noci nespím. Je nějaký způsob, jak třeba mentální retardaci odhalit dříve, než až s rozvíjející se řečí? Jestli máte někdo v okolí nějak postižené dítě, zajímalo by mě, jak se chovalo jako úplně maličké miminko. Steně staré dítě mé kamarádky zatím ještě od porodu brečet nepřestalo. Moje holčička má už 14 dní rýmu, takže denně odsáváme vysavačem a i když vidím, že ji to není příjemné, tak se nerozbrečí. To samé při prostříkávání nosu sprejem, při trápení s prdíky, které teď máme atd. Neavadí ji koupání, zdlouhavé oblékání ani jakýkoliv bolestivý podnět. Nespokojená je ale často. Neustále se mračí, kroutí se, mlátí ručičkama a nožičkama, kňourá, ale nerozbrečí se prostě nikdy. Jinak už se na mě cíleně směje, reaguje na hračky, a pase krásně koníky už od porodnice. Jsem z toho tak nešťastná, že už se normálě začínám těšit na očkování, že ji snad uslyším poprvé brečet.
Možná je to jen můj přehnaný strach, ale vážně jsem o takhle „hodným“ dítěti v okolí ještě neslyšela. Mám s různě postiženými dětmi trošku zkušenost a právě proto si jsem jistá, že bych to nikdy nezvládla, zvlášť, když jsem se s malou rozhodla zůstat sama a kdybych věděla, že jsem ji něco takového způsobila já
![]()
tak, jednak myslím, že jsi nic nezpůsobila - nemáš si co dávat za vinu, postižení se mohou projevit i úplně ctnostné mamince, která si nedá ani hermelín
druhak - je velmi pravděpodobné, že jsi z těch šťastných, co má úplně zdravé a psychicky odolné dítě, které nemá potřebu plakat.
a navíc si myslím,co není, může být ![]()
reakce tvého miminka mi přijdou normální, moje dítě taky skoro neplakalo a teď už to umí víc ![]()
Myslím si, že pokud reaguje na tebe, na hračky, usmívá se, tak se nemáš čeho bát…
Raději budu psát jako anonym. Mám kamarádku, která má kamarádku, která má postiženou holčičku. Ona u té kamarádky často je. Holčička prý od malinka vůbec nebrečela a byla strašně hodná. Jenže ona nereagovala ani na ty hračky, ani se nesmála. Prostě nedělala nic a byla „hodná“. Ta kamarádka si nechtěla nic připouštět, ve třech měsících jí odhalili porucbhu nějakého enzymu anebo snad aminokyseliny, nevím - a je prostě do konce života postižená.
Tím tě nechci strašit, i když vím, že ti to na klidu asi nepřidá
za což se omlouvám. Ale ta holčička se ani neusmívala, nic, prostě nereagovala - proto s ní pak šli na vyšetření. Ne proto, že nebrečela, ale proto, že nedělala nic. Jen koukala „nikam“.
Takže proto si myslím, že postižení tvůj připad nebude.
řekla bych,že je jen hodná.Můj druhej syn taky nebrečel,byl strašně hodnej,za to ted
.Ale pokud reaguje,bude to dobré
.To jsem ti chtěla napsat s tím očkováním
.
Gloomko, buď v klidu. Můj syn mi poprvé zaplakal až v jeho pěti měsících. Do té doby si jen kňournul, že má hlad ![]()
Dneska je mu už osm let a je úplně v pořádku ![]()
Moje malá je taky hodňoučká, brečela za 4 měsíce snad jen 2× z toho jednou při očkování, jinak když má třeba hlad tak jen kňourá… Ale už se to začíná pomalu měnit… Dřív jsem se jí mohla šťourat v nose, v klidu jí kapat do pusinky a teď už to začíná být pěknej boj… Do nosu mě nepustí, mlátí hlavou se strany na stranu a kapat jí musím tak na 5× než se trefím nebo než jí udržím pusinku chvilku otevřenou… Je spokojená, na každého se směje, už se otáčí na bříško, krásně přibírá, akorát prostě nepláče… Takže nestresuj zbytečně
Jo a těhotenství jsem taky zjistila až dost pozdě, takže jsem nežila zrovna příkladně…
Ahojky, moje dcerka (ted 15 let)taky vůbec nebrečela, dokonce ani při porodu. Už v nemocnici jsem se na to ptala, a že prej mám být ráda za hodný dítě. Do třech týdnů jsme jí opravdu neslyšeli ani jednou zabrečet. A potom taky jen velmi vyjímečně. Asi v půl roce to začalo a probrečela celé noci až do 2,5 roku
Jinak je naprosto zdravá, chytrá, velmi citlivá k problémům ostatních. Nikdy by neublížila. Myslím si, že když se tvoje holčička už směje a kouká po hračkách tak je určitě všechno v pořádku. Přestan se trápit a užívej si svojí princeznu.
Ještě se skus podívat na nějaký odkaz „Děti indigo“. Třeba se tam najdete ![]()
Důležitý je ten první sociální kontakt, jestli se kolem 6 týdne začala usmívat vědomě a opětovat úsměv, jak reaguje na hračky, tyhle věci spíš pozoruj, později, jak reaguje na zvuky z různých míst, zda za nimi otáčí hlavičku a pod.Pouze tou absencí pláče se nestresuj. Lékařce to oznam, ať ví, že má být pečlivá, když bude malou prohlížet.
Neboooj můh druhý syn neplakal vůbec,bála jsem se přesně jako ty staršii mě že bude hluchý ale nbyl…byl rpostě hodné spokojené miminko co jen spinkaloa nic ho nevzbudilo:)Když byl vyjímečně vzhůru byl hodnoucky a on neplakal ani když měl hlad…prostě čekal až úprso dostane ![]()
Moje mala taky tak 3-4 tydny neplakala, nyni rve jako tur kdyz si ji minutku nevsimam nebo kdyz je posrana a ma hlad:D
Prosimtě mamino, klid! Projevuje se přiměřeně, reaguje na hračky, usmívá se, pase koníky… Buď ráda, je to hodné miminko. Samozřejmě, žádné postižení se nedá vyloučit v takto brzkém období, ale na 99,9% by se dítě s mentálním postižením či jiným závažným postižením neprojevovalo jen tak, že nepláče. Dělá všechno, co mimina v tomto věku mají. Myslím, že můžeš být v klidu. To že ses ze začátku chovala jako bys těhotná nebyla, víš kolik nás takových je? A tělo je na to přizpůsobené, neboj!!!
PS: jestli Tě to uklidní, neboj, za chvíli Ti to malá vynahradí zlobením. Švigryny dvojčata byla stejná, po nakrmení vytuhla a prospala by celou noc, vůbec neplakala… No a teď jim jsou a to jsou díla na přizabití ![]()
Nám je rok a pů a v životě jsem enviděla vyčůranější dítě:D a aky je hodně temperamentní asi po mamince ale i ta kam se na něj hrabe:))
Malý taky skoro nebrečel, ale asi jen prvních 5 týdnů. Teď si to dokonale vynahrazuje.
Jak píšou holky, užívej si miminka, uvidíš jak rychle to uteče a budeš vzpomínat na tohle krásné období bez pláče. ![]()
Neboj je to zcela normální .. mě všichni 3 vůbec nebreeli ani při porodu - no a jsou zdrávi - nemaj žádná postižení - já kdysi taky jsem šílela u prvního syna že vůbec nebrečí- a doktorka mi řekla asi ho nic netrápí a nebolí a že je štastné miminko - poprvé brečel v roce kdy spadl a odřel si kolínko - to bylo slz.
Dnes už je velký chlapák -. studuje na střední škole maturitní obor a letos mu bude 18 let - ten byl z dětí nejtišší a v 10 letech měl 142 IQ.
Naopak sestře syn brečel asi rok - a zjistilo se náhodou že měl od porodu blok krční páteře a že trpěl bolesti až se na to náhodou přišlo