Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Vztekání u 6leté
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.8.17 08:22
Jaky maji vztah? Je ona tatinkuv mazlicek, vsechno ji dovoli nebo je prisny, chladny?
Ja bych asi upustila od nejakeho sahodlouheho utesovani, vyjadrila bych slovne podporu, pohladila a nechala ji, at se s tim popere. Taky hned uvidis, jestli opravdu smutni a bude i bez tve pozornosti nebo jestli ji tvoje nevsimavost popozene k vetsim a intenzivnejsim vykonum, zacne vic jecet, veset se na tebe atd.
Deti v tomto veku byvaji citlive, hned maji slzy na krajicku, to je mormalni, ale sceny vetsinou delaji uz opravdu z nevychovanosti a ze snahy strhnout na sebe pozornost. Ty ji to ztejme bastis, kdyz odchazis ty a zustava s tatou, tak zrejme vi, ze by si nic nevymohla, tak ani nezkousi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.17 09:07
@Helileli Většinou jí všechno dovolí. Vypadá opravdu hrozně nešťastně. Snažím se jí to vysvětlovat, pohladím ji, pochovám, pomazlím, snažím se převést pozornost jinam. Většinou se mi to i povede - někdy si ale později vzpomene a zase brečí, že chce tátu. Než odejde, tak ji musím chytit násilím, aby neutekla. Já od ní moc neodcházím a jsem s ní hodně času, takže nemá důvod smutnit, když výjimečně odejdu. Tatínek s ní je dle mého málo času. Někdy jsem opravdu naštvaná, že on si odejde a je to zase na mně.
- Citovat
- Upravit
19.8.17 09:26
@Anonymní píše:
@Helileli Většinou jí všechno dovolí. Vypadá opravdu hrozně nešťastně. Snažím se jí to vysvětlovat, pohladím ji, pochovám, pomazlím, snažím se převést pozornost jinam. Většinou se mi to i povede - někdy si ale později vzpomene a zase brečí, že chce tátu. Než odejde, tak ji musím chytit násilím, aby neutekla. Já od ní moc neodcházím a jsem s ní hodně času, takže nemá důvod smutnit, když výjimečně odejdu. Tatínek s ní je dle mého málo času. Někdy jsem opravdu naštvaná, že on si odejde a je to zase na mně.
Zvysit mu podil casu straveneho s ditetem samostatne. Aneb jsi otec, starej se. Z popisu to zni jako citova deprivace, to je u ditete zijiciho v kompletni rodine hodne smutne. Pokud on sam od sebe s ni nechce travit cas, nabrala bych si nejake aktivity, oznamila mu, ze treba budes chodit jednou tydne na cviceni, jednou na jazyk, jednen vecer babinec a ze v te dobe pecuje on.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.17 09:35
@Helileli Já bych chtěla, aby spolu trávili víc času. Bohužel moje aktivity samostatně jsou nulové. Oznámit cvičení bych mu mohla, ale těžko by se postaral. Má hodně práce. Kolik času takové dítě potřebuje trávit s tatínkem, aby bylo v pohodě. Nejspíš je to individuální, ale… Tatínek si myslí, že s dcerou tráví času hodně a věnuje se jí. A všechno, co není podle něj, je mou chybou ve výchově.
- Citovat
- Upravit
19.8.17 09:48
@Anonymní píše:
@Helileli Já bych chtěla, aby spolu trávili víc času. Bohužel moje aktivity samostatně jsou nulové. Oznámit cvičení bych mu mohla, ale těžko by se postaral. Má hodně práce. Kolik času takové dítě potřebuje trávit s tatínkem, aby bylo v pohodě. Nejspíš je to individuální, ale… Tatínek si myslí, že s dcerou tráví času hodně a věnuje se jí. A všechno, co není podle něj, je mou chybou ve výchově.
No ja byvh rekla, ze kdyz uz je situace takova, tak by s ni mel travit co nejvic casu, co je technicky mozne. Ono kdyz s ni bude hodne, tak pak uz ji nebude moct vsechno dovolit, bude ji muset sam vymezit hranice, pro dceru trochu spadne z toho piedestalu nedostupnosti.
Ono to nebude porad takove, pokud se nic nezmeni, tak se casem dcera obrni, za rok za dva uz bude jinde a muze naopak zacit otce nesnaset.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.17 10:01
@Helileli Pořád mi ale přijde, že s ní tráví víc času, než když jsou rozvedení a dítě tatínka vidí jednou za 2 týdny. Nebo i tady často čtu, že tatínci chodí domů pozdě večer a dítě vidí na chvilku. Když je nějaký den náhodou doma, tak se dozvím, že to je moje vina, když neposlechne. No a občas jí něco nedovolí nebo to spíš přehodí na mě a nebo povolí. No a rychle pění - teď už i na dceru, což ještě nedávno nebylo. Tím, že jí všechno dovolí, tak je to horší i pro mě. Když jsme ale bez něj, tak poslouchá mnohem víc.
- Citovat
- Upravit
19.8.17 10:19
@Anonymní píše:
@Helileli Pořád mi ale přijde, že s ní tráví víc času, než když jsou rozvedení a dítě tatínka vidí jednou za 2 týdny. Nebo i tady často čtu, že tatínci chodí domů pozdě večer a dítě vidí na chvilku. Když je nějaký den náhodou doma, tak se dozvím, že to je moje vina, když neposlechne. No a občas jí něco nedovolí nebo to spíš přehodí na mě a nebo povolí. No a rychle pění - teď už i na dceru, což ještě nedávno nebylo. Tím, že jí všechno dovolí, tak je to horší i pro mě. Když jsme ale bez něj, tak poslouchá mnohem víc.
Ja myslim, ze je z toho dobte videt, jak to mate nastavene, dite je „tvoje“, on je takovy bonusovy rodic, ktery muze pevovat, nemusi. Treba dite vnima i tuto domaci atmosferu a proto reaguje tak prehnane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.8.17 10:32
@Helileli Na péči je víceméně moje, to je pravda. Na zábavu je tatínek. Snažím se mu to neustále říkat, ať se dítku víc věnuje. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Moje dcera je citlivá holčička. Často brečí, když není po jejím. Někdy se i vzteká. Nejvíc ale pláče a vzteká se (opravdu hodně), když odchází tatínek, např. když jde se známýma na pivo. Hrozná scéna. On odejde a nakonec ji musím já uklidnit. Je to už dlouho, co brečí kvůli němu, že chce, aby byl u ní. Když jsme spolu, tak je vše v pohodě, ani si na něj nevzpomene. Nejhorší je, když přijde domu a pak zase odejde. Co s tím mám dělat? Proč to tak je? Když já odcházím (neodcházím vlastně často) a jedu třeba na nákup a hlídá ji babička, je v pohodě. Co je špatně? Nechci se už dívat na to, jak mi pláče.