Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A duvod? Chce zmacknout tlacitko ve vytahu a zmacknes ho ty? Napriklad?
Nene. Jakmile zabočíme k naší ulici spustí se strašný záchvat a ten záchvat trvá až domů. Dělá tohle asi půl roku. To samé když má přítel jít natankovat nebo já vyzvednout balíček na poštu a přítel je s ním v autě u obojího má záchvat. Když ho vezmu sebou tak vůbec nevydrží na místě a chce z pošty pryč. Přijde mi, že nemůžeme s ním opravdu nic.
Tak asi zkusit zjistit duvod, vse ma nejaky duvod dle me, i kdyby to byla blbost. Mluvi nebo umi aspon sdelit ano/ne na otazku? Rozumi?
@Anonymní píše:
Nene. Jakmile zabočíme k naší ulici spustí se strašný záchvat a ten záchvat trvá až domů. Dělá tohle asi půl roku. To samé když má přítel jít natankovat nebo já vyzvednout balíček na poštu a přítel je s ním v autě u obojího má záchvat. Když ho vezmu sebou tak vůbec nevydrží na místě a chce z pošty pryč. Přijde mi, že nemůžeme s ním opravdu nic.
Chtělo by to přijít na to, co se před tím pul rokem změnilo nebo co se stalo, ze ho to tak vzalo. Mohla to být i z dospělého pohledu blbost - zapomenuta hračka, nove boty, poprvé déle venku apod.
To trochu vypadá, že ho děsí změna programu. Zkus ho vždy předem upozornit, co se bude dit. Pokud by nerozuměl slovům, ukázat třeba kyblicek a lopatku a říct hřiště, obálku a pošta..
Bohužel syn nerozumí ve 2,5 letech neřekne ani slovo.. pořád ječí. Řešíme to s psychologem, vypadá to na vývojovou dysfazi.
Bavili jsme se i o autismu (k tomu se přikláním spíš já) ale nesplňuje vše. Spí celou noc, papa všechno, má moc rád naši pozornost, kouká do očí). Ale i tak si to myslím kvůli těm záchvatům, je to fakt šílený, když člověk skoro s 3letym dítětem nikam nemůže. Tak rádi by jsme ho vzali někam do hernicky do zoo.. nezajímají ho ani zvířátka.
Mám dítě s VD s extrémní nesnášenlivosti změn, afektovym jednáním, fixaci na matku. Vše to bylo jako balíček v diagnóze VD. To že nemluvilo a nerozumělo bylo samozřejmě k tomu.
Nám pomohlo znakování a komunikační kartičky.
A pak tedy čas.
A když si odmyslíš ty scény s příjezdy/odjezdy/v cizích budovách atd., tak doma je v pohodě? Ačkoliv nemluví, když je v klidu, chová se normálně a úměrně věku? Mně děti jeden čas strašně řvaly při každé cestě z procházky domů a nešlo se tomu vyhnout. Na ulici před domem vždycky lehaly na zem. Byla to kombinace únavy+stresu z přecházení frekventované silnice. Ta silnice tam hrála opravdu silnou roli. Děti absolutně nesnášely to, jak jsem je pevně chytla za ruku a muselo se jít na druhou stranu. Nebo bylo období, kdy řvaly kdykoliv to vypadalo, že vstoupíme do nějaké budovy - byla to reakce na doktora a nemocnici. Prostě měly strach, ať jsem říkala, co jsem říkala, že tam na ně někde číhá doktor… Měly jsme období, kdy byly strachem bez sebe ze zvuků (sekačka na trávu, spouštění žaluzie), ale když byly v klidu, neměla jsem pochybnost o tom, že jsou normální.
@kocourGarfield Jasně…a ne všechny děti ve 2,5letech mají diagnózu, že?
Ahoj. Mám syna je mu 2,5let. (Ještě diagnózu nemáme, chodíme k psycholožce, ale syn tam brečí a nespolupracuje).
Jsme furt doma.. žádný výlet s ním absolutně nejde ani nikam do hernicky nic.. má to někdo podobně?
Aktuálně má všude záchvaty vzteku. Když přijíždíme domů o ve výtahu, šíleně ječí.. v krámě to samé (ještě před měsícem s ním šlo normálně nakoupit). Nemůžeme s ním nikam.. kamkoliv vlezeme má záchvaty… Na hřišti ho baví chvíli houpačka na všem ostatním brečí. Už nevím co dělat dál.