Poradna o autosedačkách
Štěpán Rybníček
Já se řídila pravidlem ceny - půjčila jsem si od švagrové věci, které stojí v řádu stovek korun (zničené body nebo termotalíř lehko zakoupím nové). Ale drahé věci jako kočárek, postýlka a podobně jsem půjčit nechtěla. Nechtěla jsem nést odpovědnost za kočár, který stál 10.000 Kč a platit ho, kdyby se s ním něco stalo.
@Pomka A tak o co ti jde? ![]()
Zdá se mi, že ti připadá normální, že si půjčíš, vrátíš, potud OK.
Ale že se ti potom už nelíbí, že by tvé oblečení mělo putovat dál.
Blbá situace, co?
Buď si nepůjčovat a nikam nedávat, nebo nepůjčit s tím, že bude druhé a nechceš to dát. ![]()
Na své starší děti jsem dostala od švagrový. Odnosily to tři děti, její hoši už to nechtěli, vracet nechtěli, taky už to byly věci přes dvacet let starý, něco se vyhodilo hned. (v podstatě ty věci od ní byly ty domácí, na písek atd.)
Samozřejmě, že jsem nakoupila i další, nové, moderní. Po třetím dítěti jsem je poslala dál, s tím, že bych je chtěla vrátit, že sice zatím nepotřebuju, ale místo na ně mám.
Mužova sestřenice to někomu dala, prodala a bylo to.
Myslela jsem, že to skladuje doma, když to nevrací, a když se nám po deseti letech narodilo čtvrté dítě, najednou jsem zjistila, že není ani fusekle.
Když jsem se zmínila švagrové, co má malý děti, o tom, jestli bych si nemohla, klidně i odkoupit, od ní, dozvěděla jsem se, že si to prodá na MMB.
![]()
Všechno jsem nakoupila znova a všechno obratem ruky po balících prodávám, nehodlám to skladovat a dál se s tím nějak otravovat.
@Pomka píše:
@martina.se to bych prave nerada. Pujcit (ne-li dat) vsechno. Jako nejaky kousky s tim, ze potrebuju to a to, mam malo toho a toho, to je ok. Ale dat vsechno s tim, ze to nuze dopadnout jak s tvoji svagrovou, je mi proti srsti…
mi už taky, podruhé bych se do toho dotlačit nenechala - bylo to kvůli rodině mého ex, oni prostě očekávali, že dám vše a já blbá dala.. vše nové, echt cool, první dítě, výbavička za 80 tis a vrátilo se mi pár zničených ušmudlaných věcí.. paráda prostě ![]()
Jen k penězům: já třeba nějaké věci rovnou kupuji s tím, že předpokládám návratnost části peněz. Např. kupuji málo nošené velmi značkové věci, které za polovinu až tři čtvrtiny nákladů opět prodám. Takže toto fakt dál neposílám (jinak bych neměla peníze na další velikost) ![]()
Na dcerku jsem měla hodně věcí po neteři a když z toho dcera vyrostla vracela jsem to ségře pro její mladší
všechno jsem to brala automaticky… jediné co nemusím použité jsou teda boty…
@martina.se píše:
mi už taky, podruhé bych se do toho dotlačit nenechala - bylo to kvůli rodině mého ex, oni prostě očekávali, že dám vše a já blbá dala.. vše nové, echt cool, první dítě, výbavička za 80 tis a vrátilo se mi pár zničených ušmudlaných věcí.. paráda prostě
Tak vítej v realitě. ![]()
KOčár jsem půjčila kamarádce, měli dítě mezi mým 2. a 3. Naposled jsem ho tam pak viděla oškubanej rozervanej zas*anej a spal v něm pes.
Normální člověk tohle nepochopí. ![]()
Kyblík, kočárek, pár věcí jako deky atd jsem půjčila kamarádce, ta mi teď po malé zas schovává věcičky, pleny (látkujem)
půjčujeme si mezi s sebou bez problémů. Ona už bude mít odrozeno, já teď plánuju druhé, tak to pak poputuje ke mně zpět a jsem ráda, že bylo a ještě bude využito a obě ušetříme
po druhém pěkné věci schovám, horší (se žmolky, sem tam flíček) hodím do kontyše na charitu. Máme v plánu i třetí, ale uvidím jak porodí ségra a nemám problém přesunout věci zas směrem k ní s tím, že se mi pak vrátí až budou potřeba (nějak se domluvíme)
jsou to lidé, kterým věřím a ráda půjčím. Kdyby ségra přišla sama s tím, že s tím počítá bez mýho souhlasu, asi bych s tím měla taky z principu problém
Ale já mám věci, já nabízím, že pošlu dál ![]()
A mmchdm, vrchol vtipu u nás je, že švagrová ty věci chtěla po mě zpět, že je dá svému synovci, dobré, no ni ![]()
@Talitha píše:
Tak vítej v realitě.
KOčár jsem půjčila kamarádce, měli dítě mezi mým 2. a 3. Naposled jsem ho tam pak viděla oškubanej rozervanej zas*anej a spal v něm pes.Normální člověk tohle nepochopí.
neskutečný.. když si něco půjčim, tak si nedovolim s tim cokoliv provést, střežím to jak oko v hlavě.. a když je problém, prostě se domluvim - koupim něco nového nebo zaplatím škodu, že ![]()
Bábina má plné krabice 50 let starého oblečení, které mi často vnucuje, pár věcí z toho jsem si vzala. Jinak nic moc. Švagrová nám také dala nějaké oblečení, ale má dva kluky, já holku.
U nás není, kdo by co předával, nejmladší příbuzné dítě je o víc jak 10 let starší než naše dcera, navíc to je dcera mého strýce, její matka by nám těžko cokoliv dávala.
Věci schovávám pro mé další dítě, protože nečekám, že by kdokoliv z příbuzenstva měl v dohledné době dítě. Sestra má věk, ale žádného chlapa. Bratranec, ač starší, než já, rozhodně není na rodinu dost vyspělý. Ostatní už děti mají, dospělé.
@Talitha píše:
Tak vítej v realitě.
KOčár jsem půjčila kamarádce, měli dítě mezi mým 2. a 3. Naposled jsem ho tam pak viděla oškubanej rozervanej zas*anej a spal v něm pes.Normální člověk tohle nepochopí.
tvl masakr
Teda žasnu pro kolik lidí je normální očekávat, ale zase i dál dát…
no každopádně my jsme si vše koupili sami, nic jsem po nikom nechtěla a sama vše prodávám dál a pro nikoho neschovávám. Ale určitě si myslím, že takové fungování musí být oboustranné..taky si myslím hraje roli hodnota věcí, aby se někdo necítil „škodný“…
@Pomka V mojí původní rodině jsem měla děti první já, takže bylo všechno koupené (ne nutně nové). Něco málo jsem dostala od kamarádky, lepší kousky a dražší věci jako monitor dechu od ní koupila. Dávám (nebo půjčuji) to dál švagrovým, ty extra drahé kousky, jako ten monitor předpokládám, že vrátí nebo něco málo zaplatí, oblečení neřeším, budu ráda, když to pošlou dál. Ale další dítě už neplánuju. Něco jsem půjčovala kamarádce a v pohodě, ještě jsem to použila na druhé dítě. S manželovou rodinou tyhle „kšefty“ nefungujou, ale to je fuk.
@Talitha píše:
@Pomka A tak o co ti jde?
Zdá se mi, že ti připadá normální, že si půjčíš, vrátíš, potud OK.
Ale že se ti potom už nelíbí, že by tvé oblečení mělo putovat dál.Blbá situace, co?Buď si nepůjčovat a nikam nedávat, nebo nepůjčit s tím, že bude druhé a nechceš to dát.
A cetla jsi, co jsem psala? Mne je pujceno a zaroven i ja pujcuji, kde jsi vycetla, ze ne?
Male kupuji obleceni, ktery ma na doma a ktery kolikrat nevyperu, zustanou skvrny atd. Bylo mi receno, ze takhle to nebudou moct zdedit X a Y ![]()
Sestra má malou školačku a já má holky 5 a dva roky. Takže dědíme a jsem za to vděčná. Já jsem se po čtvrtém dítěti „definitivně“ zbavila všech věcí, rozdala je. Za dva roky bum bác - páté na cestě a já prázdné krabice. Něco se mi vrátilo, něco jsem dokoupila, ale po zkušenosti už si věci schovávám nebo půjčím s tím, že je ale chci vrátit. Můžu to i lehce zdůvodnit - moje sestra může mít kdykoli druhé dítě, navíc mám dospívající nejstarší dceru. ![]()
Příspěvek upraven 04.04.16 v 14:33