Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdraví vaše děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
protection
30.8.16 11:43
Vůbec to neřeším, zdravím jen ty které znám, lidi z vesnice, ale ti vždy odpoví. Pokud někdo opakovaně na pozdrav neodpoví přestávám zdravit také.
- Citovat
- Upravit
30.8.16 11:45
Zdravime vsichni. Ale když někoho pozdravim třikrát bez odezvy, tak zdravit přestávám. I přes to, ze je to člověk z ulice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 11:47
Ja zdravim vsechny v ulici i kdyz neodpovidaji, nezdravim jen mladsi, co delaji, ze nevidi.Deti bych nehodnotila, znam spoustu, co zdravi a spoustu, co nezdravi.Moje obe zdravi, pripadne pripomenu.Ale to ze nezdravi nemuzes vycitat detem, ale rodicum
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 11:52
Já zdravím, tedy ty co znám, bydlíme ve městě, tak jen sousedy a pak známé, kamarády… Děti téměř nezdraví, ale spíš tipuju, že se stydí. Občas jim připomenu, že by měly pozdravit, hlavně když je to někdo „bližší“, tak snad se někdy dopracujeme k tomu, že budou zdravit samy od sebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 11:52
Stejně, když mě někdo nezdraví a neodpovídá, tak zdravit přestávám. Chlapy jako první nezdravím. Děti mají zdravit dospělé jako první, to je jasné.
Na „telátko ani nezabučí“ bych sousedce odsekla, že „je na krávě, aby tele naučila bučet a její telata neumí ani to bu“. Dále bych ji ignorovala. Na neslušné chování jsem vysazená. Když mi někdo například začne tykat, automaticky mu začnu tykat taky - a to bylo najednou překvapených zírajících pivních dědků. Je zvláštní, že lidé ve věku 70-90 let si to nedovolí. Jsou ze staré školy a muži ještě smekají při pozdravu klobouk. Tykání je v našem regionu parketa padesátníků. Nemluvím o starých sousedech, kteří mi tykají od dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 11:52
Když jsem byla malá tak jsem zdravila každého souseda. Za mamkou chodila i jedna starší babička, že má krásně vychované děti, jak pěkně zdravíme a pomáháme ji i s taškou z obchodu. Jednu sousedku jsme měli ovšem slepici a ta mi nikdy neodpověděla. Když jsem to řekla mamce, že slušně zdravím a paní mi neodpoví tak mi řekla ať už ji nezdravím.
Teď z pohledu dospělého 
u nás v paneláku jsou většinou slušné děti. Pozdraví, podrží dveře 
Ale jsou tady i sousedi, které pozdravíme a odpověď nikde, jen čučí jak telata 
je to hodně i lidech no
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 11:57
Zdrav dál, ukážeš, že jsi lepší. Já děti zdravit učím, ale je to boj, samotné zatím nic moc. 5 a 3 roky.
Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost. Až se budeš nudit, tak si můžeš vymyslet nějakou asertivní větu, až ti zase neodpoví 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:01
Když neodpovídá, tak bych se na nějaký zdravení vykašlala 
jinak už můžu hrdě napsat, že moje děti zdraví, teda kromě toho 20m, ten má čas, ale 6,5r a 4,5r ZDRAVÍ 
a mám z toho ohromnou radost, protože ještě před pár měsíci jen čučeli jak telátka, a prostě jsem z nich pozdrav nedostala, ale teď už asi měsíc pokaždý, a krásně a zřetelně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:08
Bydlíme na vesnici a ano moje děti zdraví každého koho tu potkáme . Horší je když jeden do Prahy a starší zdraví každého aj tam , takže stále vysvětluju .
Taky ale máme jednu takovou Pizduchu (sousedku co ajni neodpoví na pozdrav), no já jí zdravím vždy protože mi to příjde slušné i když se nemusíme a ona prostě jen čumí a nic. Když jdu se starším synem na zahradu, tak jí pozdraví a jelikož neodpovídala tak jí zdravil třeba 5 min v kuse dokud se neuráčí odpovědět no. Teď už se naučil, že to nemá cenu a že ten kdo neodpoví není slušně vychovanej, tudíž pozdraví a když Pizducha neodpoví, tak je na mě otočí prohlásí že jí doma nevychovali a tím to končí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:12
@Anonymní píše:
Mám takový dotaz na maminky, případně i tatánky - zdraví Vaše děti? Třeba sousedy v domě nebo sousedy z vedlejších domů, když bydlíte v domku?Máme sousedy, mají dvě děti - jedno už školní (teď půjde asi do druhé třídy), druhé asi 3 roky. Děti ani rodiče nezdraví, já když je potkám, tak pozdravím (řekla bych, že zřetelně a jasně), ale odpověď nikdy žádná. Děti nezdraví vůbec (dle mého by měli zdravít jako první, zvlášť, když si hrají před domem), ale taktéž ani neodpoví.
Mě rodiče učili zdravit, a když ne podravit (přece jen třeba všechny kolegy rodičů z práce, co jsme někde ve městě potkali jsme neznala), tak aspoň odpovědět na pozdrav.
Včera mi sousedka naštvaně řekla „Telátko ani nezabučí“ - okolo si hrály její děti, ale bylo to na mě, když jsem šla domů s kočárem. Nepozdravilo ani jedno a já už se taky nebudu obtěžovat. Evidentně si hlídá, zda ji jinej pozdraví, ale odpovědět zpět to ne.
Mám já vůbec takový lidi zdravit (i když jsem mladší), když neumí odpovědět zpět a to bydlíme vedle sebe? Ne, že by se to stalo jednou, nebo občas, to je za X měsíců pořád.
Neměla by se spíš starat o sebe a naučit zdravit svý děcka?
Naše děcka jsou vychovaný zdravit (i když naši pubertální kluci to docela flákají, cosi zahuhají). Tady na ulici i v okolí se všichni zdravíme, máme tu dobré vztahy.
Dřív, když jsme bydleli v paneláku, tak jsem na pár nezdravičů (neodpovídačů) narazila. Zkusila jsme to ještě párkrát a když se výsledek nedostavil, přestala jsme zdravit taky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:13
Naše zdraví všechny a zlobí se když jí někdo neodpoví, je jedno jestli na ulici nebo v obchodním centru minule pronásledovala pána v zoo dokud jí neodpověděl
kdekoliv se dá s kýmkoliv do řeči, je hodně společenská až ji musíme krotit
Ale ona je extrém, a potrpí si na to. Děti samotné za to asi nemůžou, dělají co vidí u rodičů 
A navíc, proč by tele bučelo, když stará kráva mlčí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:14
Zdravím a učím to samozřejmě i své děti.
Pořadí se vždy vyhodnotí podle situace a děti zdraví většinou první, jsou mladší.
Ale mám zásadu - 3× a dost.
Pokud mi někdo (sousedi, známí v okolí) na pozdrav po několikáté neodpoví, nezdravím.
Takto už ignoruji své dvě sousedky. Jsou to šedesátnice, ale ani jejich věk je neopravňuje mi neodpovědět na slyšitelný a zřetelný pozdrav.
Takže slušné vychování ano, ale pokud někomu nestojím za odpověď, nestojí mi ani on za povšimnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:14
Ahoj zdravíme se jen s lidma, které známe. Máme tříletého syna a už i ten je schopen pozdravit. Myslím, že je to o výchově. Já zdravím 3× a pokud ani jednou nedopoví přestávám zdravit. Nikomu se nikdy nevtírám. Na spoustě lidech je poznat pokud o pozdrav stojí nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:15
Zdravím lidi v baráku a neřeším, jestli oni zdraví, nebo ne. Cizí lidi na ulici nazdravím (město). Děti většinou nezdraví samy od sebe, ale řídí se podle mě, nebo odpoví na pozdrav někoho jiného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Mám takový dotaz na maminky, případně i tatánky - zdraví Vaše děti? Třeba sousedy v domě nebo sousedy z vedlejších domů, když bydlíte v domku?
Máme sousedy, mají dvě děti - jedno už školní (teď půjde asi do druhé třídy), druhé asi 3 roky. Děti ani rodiče nezdraví, já když je potkám, tak pozdravím (řekla bych, že zřetelně a jasně), ale odpověď nikdy žádná. Děti nezdraví vůbec (dle mého by měli zdravít jako první, zvlášť, když si hrají před domem), ale taktéž ani neodpoví.
Mě rodiče učili zdravit, a když ne podravit (přece jen třeba všechny kolegy rodičů z práce, co jsme někde ve městě potkali jsme neznala), tak aspoň odpovědět na pozdrav.
Včera mi sousedka naštvaně řekla „Telátko ani nezabučí“ - okolo si hrály její děti, ale bylo to na mě, když jsem šla domů s kočárem. Nepozdravilo ani jedno a já už se taky nebudu obtěžovat. Evidentně si hlídá, zda ji jinej pozdraví, ale odpovědět zpět to ne.
Neměla by se spíš starat o sebe a naučit zdravit svý děcka?
Mám já vůbec takový lidi zdravit (i když jsem mladší), když neumí odpovědět zpět a to bydlíme vedle sebe? Ne, že by se to stalo jednou, nebo občas, to je za X měsíců pořád.