Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdraví vaše děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.9.16 18:28
Já si myslím, že pozdravit je slušnost.. a nějaké řeči okolo nemají cenu.. Jeslti to někdo dělá s radostí a nebo bez to už je věc jiná 
ale otevřít pusu by se mělo..
Určitě nemyslím zdravit na Václaváku, ale místa, kde člověk chodí denně- školka práce, je samozřejmost.. Mimochodem, u nás byla maminka, co nezdravila maminka a vím, že o ní bokem říkaly, že je namyšlená a důležitá..
Sousedy podle vztahůa určitě učitele dětí… lékaře atd.
Nedovedu si představit, že bych přišla do ordinace a ani bů a nebo ve škole učitelku atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.23 22:18
Obnovuju diskuzi. Bydlím v paneláku, kde není moc bytů, asi 10, žádný vřelý vztahy nemáme, tak nějak hodně zběžně vím, kdo tu bydlí a zas tak často někoho nepotkávám. Nicméně když už někoho potkám, normálně se pozdravíme, s někým prohodíme pár slov, ale netrvám na tom, nejsem nijak vlezlá si myslím. No a k věci, co se včera stala, a která v kontextu toho, co tu čtu, vlastně vyzněla spíš hůř pro mně. Já nemám ráda křivdy a proto, pokud by se stala, bych neměla problém se omluvit. Proto prosím o náhled na věc - jde o prkotinu, předem upozorňuji. A taky prosím o anonym, v souvislosti s přezdívkou je to spojitelný.
Mám sousedku, se kterou jsem se nikdy nebavila, jen jsem se představila při nastěhování. A už od tý doby mi bylo jasný, že my žádný kamarádky nebudeme. Ale nevadí, nepotřebuju se s každým bavit. Já vždycky zdravím, kohokoliv, přijde mi to jako elementární slušnost a fakt mě nasejří, když mi někdo neodpoví. Párkrát se stane, ale pokaždý… no a mě včera bouchly saze, pozdravila jsem, nic. Tak jsem hodně nahlas svůj pozdrav zopakovala, načež mi paní řekla, že zdravila - tak buď tak potichu, že to nešlo zaznamenat, nebo nezdravila vůbec.
No teď nad tím přemýšlím a říkám si, že jsem možná měla mlčet a příště jí prostě nezdravit a nechat to plavat. Ale mě tohle prostě vážně štve, nic jsme si neudělaly, nevím co má za problém, a odpovědět na pozdrav je snad základ. Já zdravím všechny co znám, bylo by mi trapně kdyby mě někdo pozdravil a já mlčela jak ryba. Jenže zase ne každej to tak musí mít, no. Nějak se mi to teď rozleželo a nevím jestli moje reakce nebyla přehnaná nebo tak. Ale fakt mě to rozčílilo a to jsem normálně docela klidná. Kdyby to bylo občas, ale ona vždycky dělá, že mě nevidí a nezdraví fakt snad vůbec nebo tak potichu, abych to neslyšela.
Zdraví vaši sousedi nebo to dnes už není důležitý a je běžné, že se lidi nezdraví a raději dělají, že se nevidí?
- Citovat
- Upravit
28.2.23 22:29
@Anonymní píše:
Obnovuju diskuzi. Bydlím v paneláku, kde není moc bytů, asi 10, žádný vřelý vztahy nemáme, tak nějak hodně zběžně vím, kdo tu bydlí a zas tak často někoho nepotkávám. Nicméně když už někoho potkám, normálně se pozdravíme, s někým prohodíme pár slov, ale netrvám na tom, nejsem nijak vlezlá si myslím. No a k věci, co se včera stala, a která v kontextu toho, co tu čtu, vlastně vyzněla spíš hůř pro mně. Já nemám ráda křivdy a proto, pokud by se stala, bych neměla problém se omluvit. Proto prosím o náhled na věc - jde o prkotinu, předem upozorňuji. A taky prosím o anonym, v souvislosti s přezdívkou je to spojitelný.Mám sousedku, se kterou jsem se nikdy nebavila, jen jsem se představila při nastěhování. A už od tý doby mi bylo jasný, že my žádný kamarádky nebudeme. Ale nevadí, nepotřebuju se s každým bavit. Já vždycky zdravím, kohokoliv, přijde mi to jako elementární slušnost a fakt mě nasejří, když mi někdo neodpoví. Párkrát se stane, ale pokaždý… no a mě včera bouchly saze, pozdravila jsem, nic. Tak jsem hodně nahlas svůj pozdrav zopakovala, načež mi paní řekla, že zdravila - tak buď tak potichu, že to nešlo zaznamenat, nebo nezdravila vůbec.
No teď nad tím přemýšlím a říkám si, že jsem možná měla mlčet a příště jí prostě nezdravit a nechat to plavat. Ale mě tohle prostě vážně štve, nic jsme si neudělaly, nevím co má za problém, a odpovědět na pozdrav je snad základ. Já zdravím všechny co znám, bylo by mi trapně kdyby mě někdo pozdravil a já mlčela jak ryba. Jenže zase ne každej to tak musí mít, no. Nějak se mi to teď rozleželo a nevím jestli moje reakce nebyla přehnaná nebo tak. Ale fakt mě to rozčílilo a to jsem normálně docela klidná. Kdyby to bylo občas, ale ona vždycky dělá, že mě nevidí a nezdraví fakt snad vůbec nebo tak potichu, abych to neslyšela.
Zdraví vaši sousedi nebo to dnes už není důležitý a je běžné, že se lidi nezdraví a raději dělají, že se nevidí?
A nebyla to nejaka „posledni kapka“? Proto takova reakce? Jinak jo, je to trochu prehnane..ja zdravim, je to slusnost a je to normalni..kdyz ale nekdo nepozdravi me, je to jeho vizitka, ne moje a neberu si to osobne..zapomen na to..az ji potkas, ja bych ji normalne pozdravila, jako vzdy a jakoby nic 
…ja mam treba kamaradku, ktera je hrozne fajn, ale na spoustu lidi pusobi divne, az arogantne, ale je to opak, ona se proste nejak priserne stydi..cizi lidi nepozdravi, ani se jim nepodiva do oci..je to zvlastni, ale je to jeji povaha, mozna az nejaka porucha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.23 22:40
@Anonymní píše:
Obnovuju diskuzi. Bydlím v paneláku, kde není moc bytů, asi 10, žádný vřelý vztahy nemáme, tak nějak hodně zběžně vím, kdo tu bydlí a zas tak často někoho nepotkávám. Nicméně když už někoho potkám, normálně se pozdravíme, s někým prohodíme pár slov, ale netrvám na tom, nejsem nijak vlezlá si myslím. No a k věci, co se včera stala, a která v kontextu toho, co tu čtu, vlastně vyzněla spíš hůř pro mně. Já nemám ráda křivdy a proto, pokud by se stala, bych neměla problém se omluvit. Proto prosím o náhled na věc - jde o prkotinu, předem upozorňuji. A taky prosím o anonym, v souvislosti s přezdívkou je to spojitelný.Mám sousedku, se kterou jsem se nikdy nebavila, jen jsem se představila při nastěhování. A už od tý doby mi bylo jasný, že my žádný kamarádky nebudeme. Ale nevadí, nepotřebuju se s každým bavit. Já vždycky zdravím, kohokoliv, přijde mi to jako elementární slušnost a fakt mě nasejří, když mi někdo neodpoví. Párkrát se stane, ale pokaždý… no a mě včera bouchly saze, pozdravila jsem, nic. Tak jsem hodně nahlas svůj pozdrav zopakovala, načež mi paní řekla, že zdravila - tak buď tak potichu, že to nešlo zaznamenat, nebo nezdravila vůbec.
No teď nad tím přemýšlím a říkám si, že jsem možná měla mlčet a příště jí prostě nezdravit a nechat to plavat. Ale mě tohle prostě vážně štve, nic jsme si neudělaly, nevím co má za problém, a odpovědět na pozdrav je snad základ. Já zdravím všechny co znám, bylo by mi trapně kdyby mě někdo pozdravil a já mlčela jak ryba. Jenže zase ne každej to tak musí mít, no. Nějak se mi to teď rozleželo a nevím jestli moje reakce nebyla přehnaná nebo tak. Ale fakt mě to rozčílilo a to jsem normálně docela klidná. Kdyby to bylo občas, ale ona vždycky dělá, že mě nevidí a nezdraví fakt snad vůbec nebo tak potichu, abych to neslyšela.
Zdraví vaši sousedi nebo to dnes už není důležitý a je běžné, že se lidi nezdraví a raději dělají, že se nevidí?
Já zrovna takhle vyskolila dneska jednu cca 13-14 holku ve školce co šla
Pro sourozence. Jako sorry, ale říkat si o pozdrav takovymu steneti? Taky me pekne namichla. Slusnost je pozdravit a klidně nahlas svůj pozdrav důrazně zopakuji i dospělém a problém me to nedělá. Spis bych řekla, ze nepozdravila a po tvém upozornění ji bylo trapne tak tvrdila opak netrap se tím, ale proste bych pockala jestli pozdravi první 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.23 23:03
@hospodki
Já si taky myslím že to tak bylo. Dle mě pokud zdraví tak potichu, že to není slyšet, tak to je jako by nezdravila vůbec. Já jí budu zdravit dál, přijde mi fakt trapný nezdravit, ale jsem zvědavá, jestli příště něco uslyším nemám ani nijak potřebu někoho vychovávat, ale namichlo mě to. Jsem ráda že to vidíš stejně, já jsem právě četla zpětně tu diskuzi a říkala jsem si, že jsem teda asi stará škola, že dnes už se tedy lidi nezdraví a je to normální a jestli teda nejsem ta trapná já.
- Citovat
- Upravit
28.2.23 23:05
Já zdravím. Ale když mě někdo nazpátek nepozdraví, tak je mi to úplně buřt. Ve školce máme i rodiče, co nezdraví ani učitelku a to už mi přijde z jejich strany takový hodně divný, když se jim celý den stará o dítě. 
Ale rezolutně odmítám zdravit děcka jako první, takže s většinou děcek z baráku se nezdravíme, jen když jdou s rodiči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.23 23:12
@Serpentini jo, tady děcka nejsou, jen dvě, jedno jejich a to zdraví hezky. To druhý nevím komu patří, ale taky zdraví nahlas a vždycky. Já neřeším kdo zdraví první, prostě kdo si dřív všimne, i ty děcka kolikrát zdravím první a vykám jim a to můžou být tak menší školáci, čtvrtá pátá třída. Nevím proč bych jim měla říkat ahoj když je neznám. I když jsou to děti.
- Citovat
- Upravit
28.2.23 23:57
Myslím, žes to trochu přehnala… Jako ano, zdravit je slušné, ale pokud někdo nepozdraví nebo neodpoví na pozdrav, tak se svět nezhroutí… Myslím, že máš našlápnuto k takovým těm nerudným babám, které spustí scénu na celý dům kvůli každé kravině. To samé @hospodki … Netuším, proč bych měla někoho „školit“. Pozdravím, pokud chci a zbytek je na tom druhém.
Já třeba lidi u nás v domě zdravím, i když je vidím poprvé, ale třeba ve školce nebo ve škole procházející lidi ne. A nemám ráda lidi, které zdraví každého na potkání, např. na turistických trasách… To pak nedělám celý den nic jiného, než že zdravím okolojdoucí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.23 00:23
Já si myslím, žes to dost přehnala a pomyslela bych si něco o trapce, co nemá nic pořádného na práci. Třeba tě opravdu pozdravila potichu. Ale i kdyby ne, lidé nezdraví jen protože jsou nevychovaní, můžou mít různé důvody. Mám 2 děti s poruchou komunikace, které pozdravit nedokáží i kdyby sebevíce chtěly a občas se samozřejmě najde někdo podobně chytrý! Dovedeš si představit, jak moc to bolí? Prosím, příště vychovávej jenom sebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.23 00:28
Zdravím každého, koho potkám, a dětem říkám většinou ahoj. Pokud někdo nepozdraví, je to jeho věc.
Jen mě štve, že syn (13) je prostě zabedněnec, a ani ahoj neřekne, raději se podívá někam jinam 
. Vnuk (10) naštěstí pozdraví 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.3.23 00:36
@AnastazieB Tak k nerudný bábě mám, myslím, hodně daleko. Když mě nepozdraví támhle někdo cizí když se nám očuchávají psi, tak je mi to úplně jedno. Vadí mi spíš asi že je to dlouhodobý, že tuším nikdy nezdravila. A možná jsem jí taky neměla zdravit, ale já prostě taková nejsem, mám to pod kůží a bylo by mi trapně někoho z baráku (nebo jiného takového známého od vidění) vidět a ani nezabučet.
Samozřejmě venku taky nezdravím všechny, ale ty co potkávám nějak pravidelněji třeba při venčení nebo cestou do práce tak jo. Stejně tak na těch turistických cestách, taky ne všechny, ale někoho ano, když jde třeba sám. Nevím, přijde mi to úplně automatický.
- Citovat
- Upravit
Janli
1.3.23 05:45
“Vychovávat” takovým způsobem dospělýho člověka je fakt trapný. 
- Citovat
- Upravit
1.3.23 06:44
@Anonymní píše:
@Serpentini jo, tady děcka nejsou, jen dvě, jedno jejich a to zdraví hezky. To druhý nevím komu patří, ale taky zdraví nahlas a vždycky. Já neřeším kdo zdraví první, prostě kdo si dřív všimne, i ty děcka kolikrát zdravím první a vykám jim a to můžou být tak menší školáci, čtvrtá pátá třída. Nevím proč bych jim měla říkat ahoj když je neznám. I když jsou to děti.
Já těm, které zdraví Ahoj neříkám, ani jim netykám. Normálně Dobrý den. Ale zdravit první prostě odmítám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.23 06:54
My se se sousedy zdravíme (bydlíme v RD, sousedy známé, máme vstřícné vztahy), až na jednu sousedku, ta mi dvakrát neodpověděla, nevadí, nezdravime se…
Co se týče zdraveni na veřejnosti, povětšinou pozdravim, kolikrát ale místo „dobrý den“ volím pousmáni, pokynuti hlavou atd. (Druhá strana take).
A pak je tu kategorie kdy nazdravím já…pr v obchodech se mi to stává běžné, jsem zábrana do nákupu a v tu chvíli neslyším, kolikrát prehlednu že mě někdo zdraví (zdraví zrovna me)…nedělám to schválně, ale stává se mi to…
K tomu co píšeš ty, jestli něco opravdu nesnáším, tak když má někdo potřebu vychovávat dospělé lidi a ještě cizí…tvá reakce je úplně zbytečná a (nezlob se) a trapná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.23 07:00
My zdravíme. Moje děti taky zdraví. Jsou naše vizitka, takže jsou od malá učení, že se zdraví. Na vesnici je běžné, že člověk prostě potká na chodníku někoho a pozdraví.
Máme tady jednu starší paní, taky zdraví hodně potichu. My ji pozdravíme. Jestli odpoví nebo neodpoví. Neřeším.
Ve škole jsem vysvětlovala jedné slečně ve čtvrté třídě, že dospělým se vyká. Ona každý den přišla a řekla ahoj. Tak jsem jí vysvětlovala, že pokud jí sama nepovím, ať mi tyká, tak nemůže automaticky říct ahoj. Od té doby nezdraví vůbec. Takových dětí je spousta, že vůbec nerozeznávají, kdy si mohou dovolit tykat, kde mají vykat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
