Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja to vidím tak, že tvoje hlava, aby nemusela přemýšlet nad tím, co se stalo, se upnula na maminčiny potraviny a udělala z toho Téma, ale chápu i bratra, že se tím vůbec nechce zaobírat.
Upřímnou soustrast ![]()
Mě zemřel v létě táta, asi 3 roky bydlel sám, potravin tam měl dost (jako mouky, koření, čaje, káva, takové ty suché věci, pak nějaké konzervy..) většinu jsem si vzala domu na spotřebu. I jídla z mrazáku, o kterých jsem věděla, že jsou ok. Nakupovala jsem mu.
Přišlo mi škoda to vyhodit.
Nam umrel strejc. Zdedili jsme obri porozpadlej barak plnej bordelu. Vzala jsem si tam nerozbaleny psi pochoutky. Cuba se po tom zeblila. Takze pak uz fakt nic, natoz pro nas lidi.
@Veronika482, možná máš částečně pravdu. Jen s bratrem vedle jak tak jedle.
@azaleila, ne řeším jiné věci. Je to pro mě velká rána.
Kdybych se měla vypsat co řeším a trápí mě, tak příspěvek nikdo nedočte až do konce. Snažila jsem se napsat jen to, co jsem chtěla znát od uživatelů této stránky. Jak to vnímají jiní, když bych si něco takto vzala. Za mě je důležité zajistit i to, že se tam nebude nic kazit. Jsem spořivý člověk a vyhazování jídla považuji za to nejhorší.
Většinou jsou tu lidi mimo, ale občas se tu člověk dočte zajímavý názor, jiný úhel pohledu. Před mnoha lety mi tu jedna uživatelka velmi pomohla.
@Tarjei, barák plnej bordelu to není. Byť předpisově uklizeno také ne. Zkrátka není vysáto, koberce jsou zašlé, koupelna a WC 40 let staré, nebylo umyté nádobí, obklady v kuchyni potřebují umýt. V lednici se občas objevily prošlé potraviny. Z mého pohledu byt v takovém stavu, kdy už starší člověk nezvládá uklízet. Určitě nejsou štěnice, blechy, švábi apod. Mamce jsem pomáhala, ale každý den jsem tam být nemohla.
@lucynka25, děkuji.
Když je to pro tebe důležité, tak si to vezmi, jsou to tak marginální položky, že v celkovém dědictví nehrají žádnou roli.
Většinou jsou tu lidi mimo, ale občas se tu člověk dočte zajímavý názor, jiný úhel pohledu.
@lucynka25, děkuji.Tak mně teda pripadáš mimo ty.
Ale dobrá: potraviny se fakt do „dědictví“ nepočítají. Bude-li vůbec co dědit. ![]()
Mi to přijde divné, že máš potřebu si okamžitě něco odnášet. Hned víš, že toto a ono se tobě hodí. Takové nemorální. Ale dělej si, jak uznáš za vhodné.
Když mi umřel děda, dost mě to složilo.. rozhodne bych neřešila, co si odnést z chalupy. Ona ta slanina taky týden v lednici vydrží.
Asi sis zaměstnala hlavu tímhle, já bych teda určitě vyhodila vše, co by se mohlo zkazit a umyla nádobí - vydesinfikovala lednici - koupelnu, vysála, prostě aby se tam nic nekazilo a nemnožilo..
ale že bych teď zrovna odvážela potraviny - na to bych tedy v těchto dnech neměla „žaludek“…
ty fakt hodláš fotit mouky, těstoviny a kakao a počítat to, abyste se s bratrem srovnali? já ho celkem chápu, že to nechce aktuálně řešit… ono se té mouce a trvanlivým potravinám pár týdnů opravdu nic nestane…
Upřímnou soustrast.
@Anonymní píše:
Zemřela mi maminka. Nečekaně. Jsem z toho špatná.
V den úmrtí jsem pod dohledem bratra a švagrové vyčistila lednici od potravin, které by podlehly okamžité zkáze. Na některých se domluvila, že si je vezmu. Bratr se švagrovou nic nechtěli. Štítí se.![]()
Maminka už byla starší a nezvládala tolik úklid. Nicméně nevidím nic špatného na tom si vzít např. čerstvě koupenou a zabalenou slaninu, šlehačku, jablka apod.
Vyhodil se zbytek bramborového salátu apod.
Bratr se divil, že chci umýt nádobí, prý se to bude stejně všechno vyhazovat.![]()
On už chtěl začít vyhazovat věci v den úmrtí.
Tak jsem mu řekla, že je to nevhodné. Za mě až po dědickém řízení. Tak jsem mu řekla, že je to možné, ale do té doby je to potřeba umýt, jinak by to po bytě „běhalo“.
Teď k mé otázce: maminka byla „sysel“, takže měla zásoby mouky, oleje, zavařenin, kakaa apod. Domnívám se, že bych průběžně mohla tyto věci z bytu vzít (po dohodě s bratrem) a spotřebovat. Jde mi o to, aby se tyto věci nezkazily a pak se zbytečně nevyhodily. Klidně ať se vše nafotí, spočítá a bratrovi dá k dobru při dědictví.
Jak to vidíte vy?
Já si ještě odnesla věci pro pejska (pamlsky, oblečení, potřeby pro úpravu srsti…), protože o toho bratr nestál.
Upřímnou soustrast ![]()
Když před víc jak dvaceti lety umřela babička, potraviny a spotřební věci si rodiny jejich dětí normálně rozdělily. Stejně tak hotové peníze. A vyklízet byt začali taky hned. V té době nebylo vůbec běžné, aby všichni měli účty. A do bytu žádná prohlídka nechodí, pokud dotyčný nezemřel doma nebo nenastaly jiné zvláštní okolnosti.
Upřímnou soustrast. ![]()
Myslím si, co @Veronika482. Ty potraviny bych si nevzala, protože by mi to bylo takové divné (a pak ještě podruhé při načínání šlehačky po zesnulé mamince), ale rozumím ti, proč to tak vidíš. Taky ale naprosto rozumím tomu druhému pohledu: wtf, teď řešit mouku? Tak mě jen napadá, abyste byli s bráchou co nejvíc na jedné vlně (což z příspěvku zní, že se o to oba snažíte), ať nezasejete nějaké zbytečné semínko hořkosti kvůli pitomé mouce. Držte se!
Když mi umřela blízká osoba s plnou špajzkou, tak jsem se složila a vůbec, ale vůbec mě nenapadlo, že by se mohlo něco zkazit a nedejbože dělat inventuru zásob trvanlivých potravin. Až když jsem se po pár dnech malinko srovnala, tak jsem tam šla s ostatními tyhle věci vyřešit.
Zemřela mi maminka. Nečekaně. Jsem z toho špatná.
Maminka už byla starší a nezvládala tolik úklid. Nicméně nevidím nic špatného na tom si vzít např. čerstvě koupenou a zabalenou slaninu, šlehačku, jablka apod.
On už chtěl začít vyhazovat věci v den úmrtí.
Tak jsem mu řekla, že je to nevhodné. Za mě až po dědickém řízení. Tak jsem mu řekla, že je to možné, ale do té doby je to potřeba umýt, jinak by to po bytě „běhalo“.
V den úmrtí jsem pod dohledem bratra a švagrové vyčistila lednici od potravin, které by podlehly okamžité zkáze. Na některých se domluvila, že si je vezmu. Bratr se švagrovou nic nechtěli. Štítí se.
Vyhodil se zbytek bramborového salátu apod.
Bratr se divil, že chci umýt nádobí, prý se to bude stejně všechno vyhazovat.
Teď k mé otázce: maminka byla „sysel“, takže měla zásoby mouky, oleje, zavařenin, kakaa apod. Domnívám se, že bych průběžně mohla tyto věci z bytu vzít (po dohodě s bratrem) a spotřebovat. Jde mi o to, aby se tyto věci nezkazily a pak se zbytečně nevyhodily. Klidně ať se vše nafotí, spočítá a bratrovi dá k dobru při dědictví.
Jak to vidíte vy?
Já si ještě odnesla věci pro pejska (pamlsky, oblečení, potřeby pro úpravu srsti…), protože o toho bratr nestál.