Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky už mám tři týdny do porodu a začínám mít hrozný strach, abych se zvládla o mimčo postarat
Hrozně se bojím abych malému nějak neublížila. Asi je to ostuda ale nikdy jsem žádny mimčo nepřebalovala a bohužel ani nemá žádnou kamáradku s malým miminkem. Samozřejmě se snažím co nejvíc nformací zjistit na netu ale nějak si to všechno nedovedu představit. Když na to myslím říkám si zvladnu kojit, koupat, poznám že malému něco je atd. Připadám si jako blázen, že nejsme normální
Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji
Vyprdni se na internet, knížky, příručky a ták…věř svojí intuici a srdíčku.
V nemocnici ti vysvětlí a ukážou co s prďolou dělat a nedělat. Zvládly to milióny ženských před tebou, zvládneš to taky, neboj ![]()
ze začátku to bude asi složitejší, než se s mimčem sehrajete, ale pak to půjde uvidíš.
Taky sem se bala koupani, s prebalovanim a oblikanim sem mela zkusenosti, koupani a kojeni ti ukazou v porodnici, zeptej se tam sestricek, ukazou ti i jak prebalovat
Jo, jen mi to popadlo až po porodu při odchodu z porodnice, kde jsem měla za bukem bandu sester, kam se vozila řvoucí mimino, aby s ním něco provedli. ![]()
Neboj, tyhle starosti jsou uplně normální, já se taky tohoto bála a ono to tak nějak přišlo samo. V porodnici ti přebalování, kojení, koupání ukážou ![]()
Ahoj, tak já to nějak neřešila - sem tam mě něco napadlo… ale přišlo to samo a hodně radila moje a manželova mamka… lepší jak net
No a emimino taky moc pomohlo. V klidu, poznáš co a jak
![]()
Já jsem pro internet a knížky, ale hlavně… ono to poznáš a všechno příjde samo.
Byla jsem úplně stejně vytresovaná a samotnou mě překvapilo, jak to bylo v pohodě (kromě porodnice, kde mi krá. y dětské sestry vykládaly každá něco jiného a já nevěděla, co dělat).
Přijdeš, jak na to, neboj ![]()
První dítě, které jsem kdy držela v rukou, byl můj syn, byla jsem na něho sama, bez otce a bylo mi čerstvých 20. Moji péči přežil, stejně jako jeho dva sourozenci ![]()
Vilčo, ničeho se neboj, kup si jednu knížku o péči o miminko a sebe, vem si ji klidne i do porodnice. Tam tě hned po porodu naučí základní péči, jak koupat, přebalovat, oblíkat. A hlavně se sestřiček ptej na všechno co tě zajímá! A třeba si to i napiš, ať si vše pamatuješ. Není od věci chodit na předporodní kurz, tam zpravidla učí i péči o dítě, jak nosit, kojit. Jestli je u vás nějaký se můžeš dovědět v porodnici nebo v mateřském centru.
Já jsem taky začínala od nuly, kamarádky s miminky sice byly mě ale bylo blbé je prosit ukázat mi, jak se o něj pečuje.
Hned do péče zapoj i tatínka, může třeba koupat a ty pak máš chvilku pro sebe na jídlo, na odpočinek. Taky ho hned nauč přebalovat, nejlíp už v porodce, aby se nebál a nedistancoval.
Zvládly jsme to všechny, ničeho se neboj!!!
![]()
Klidek, nic to neni. Mimina jsou pomerne odolna a ze zacatku jim staci pomerne malo - teplo, sucha plina a plny brisko ![]()
Takový pocit sem měla taky a pak mi v nemocnici nevěřili, že je to první dítě co držím v náručí, že jsem jak profik. Opravdu to přijde samo.
Zvládneš to…já taky s miminama zkušenosti neměla, a zvládla jsem to…hormony ti pomůžou ![]()
Ono to příjde samo i bez zkušeností
. Já jsem před svým dítětem nikdy nedržela dítě, které nemělo alespoň jeden rok - natož nějaké, kterému musíš držet hlavičku a přišlo to samo - máme to zabudované v genech
.
Když si například vzpomenu na ty předpotopní oblečky, které nám dávali v nemocnici a které byly přes hlavu se zapínáním zezadu a nakonec jsem to zvládla bez problémů. Sestry ti ukážou jak se máš o miminko starat a když bys něco nevěděla, tak se zeptáš… vůbec se toho neobávej - hoď se do pohody a zvládneš to ![]()
Taky jsem to měla, v nemocnici jsem se nic kloufdného nedozvěděla, nikdo mi neukázal přebalování nebo oblékání, ale byly tam jiné maminky, a ty rády poradí. Neboj se, URČITĚ to dobře zvládneš
všechno půjde dobře, první dny jsou nejhorší, pak se to usadí a bude to automatika, neboj se. Užř jen to že se tak staráš je předpokladem, že to půkjde dobře.