Květňátka 2005 - Mlsnej polívkovej deníček
- Rodičovství
- Kaede
- 27.01.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Polívka je grunt, říkávala babička a měla pravdu. Moje máma na nich vyrostla a já taky. Ve školní jídelně jsem si vždycky poroučela dvojitou či trojitou porci a pak už to ani nebylo potřeba, kuchařky mi je dávaly automaticky. Doma jsem si většinou objednala další. Máma dokonce speciálně kvůli mě koupila desetilitrovej kotel, kterej jsem zvládala s prominutím, to se jinak nazvat nedá, sežrat sama během jednoho dne. Jsem prostě polífkofil a obvkle mi množství pod pět litrů nestojí za námahu.
Nikdy nevařila podle kuchařky, ale podle toho, jak mi ty pří:,–(y pasujou k sobě. Takže takový budou i moje receptíky - „podle oka“ a nečekejte ode mě přesný míry, protože to je nad moje síly. Nejsem taky žádnej biomaniak a éčka mi chutnaj, takže hojně vařim i s bujónama a zeleninovýma kostkama. Samozřejmě čerstvý bylinky jsou nejlepší. Moje zkušenosti me přivedly k tomu, že lze uvařit mňamózní polívku téměř ze všeho. Dá se užitkovat zbytek guláše nebo čočka nakyselo, přidám vodu, trochu piva, dochutim, zaleju záklechtkou a je to. Fantazii se meze nekladou a kolikrát jsem překvapená, kam mě moje kulinářský pokusy dovedou.
Třeba moje hodně oblíbená italská je naprosto jednoduchá a vznikla původně jako omáčka ke špagetám. To se lehce orestuje cibulka s česnekem a anglickou slaninkou, fláknou se do toho spařený, oloupaný a na kousky nakrájený rajčátka, zasypu to bazalkou a tymiánem, trochou pepře, osolim, zaliju vodou, popřípadě tam přidám i trochu kuřecího vývaru a jdu si po svým. Když se to povaří, rozmixuju to, zaklochtám smetánku a je to. Když jsem líná, jde to i bez mixování. Dá se do toho hodit kdeco, rýže, nudličky, krutonky. Jenom pozor s čerstvou bazalkou; měla by se dávat až na konci, aby nezhořkla.
Protože je ale zima, tak se zaměřim spíš na hutnější a výživnější polívčičky.
Co vařim moc ráda, jsou všelijaký kulajdy a bramboračky.
Bramborajda. Nejdřív si namočim houby, pokud mám jenom sušený. Buď do studený vody na půl hodiny, nebo do mikrovlnky na minutu a půl. Pak si nakrouham mrkev a petržel na hrubým struhadle, nakrájim celer na nudličky, brambory na kostičky a cibulku nadrobno. Cibulku s kořenovou zeleninou osmažim na másle, osolim, opepřim a okmínuju, nechám zezlátnout, zaprášim moukou a opatrně zaleju studenou vodou a přidám houby. Když to začne vřít, nasypu tam brambory, nový koření, bobkovej list a majoránku (musí se s ní opatrně, strašně ráda hořkne, mrcha) a počkám, až změknou. Pak to buď zaleju smetanou nebo mlíkem s trochou rozkvedlaný mouky a dovařim.
Kulajdu dělám na sádle, osmažim na něm cibulku, zaleju studenou vodou, přidám houby, brambory a koření (sůl, kmín, bobek, nový koření, pepř). Ke konci přidávám kysanou smetanu a hromadu kopru. Tuhle jsem tam z nouze nalila malinko láku z okurek a taky to bylo gůt. Jo a vajíčka. Ty tam pomalu nořim rozklepnutý na sběračce, aby byly vcelku.
Regulérní variantu borščenajdete v každý kuchařce. Já se s váma teď podělim o rychlou verzi. Upozorňuju předem, že tohle není úplně standardní postup a taky doufám, že tohle nečte nikdo z Ukrajiny. Měla bych totiž používat kvalitní a silnej vývar. Když ho mám, včetně vařenýho masa, je to pošušňáníčko, ale když není čas - což je skoro furt - tak to jde i následovně: Boršč dělám tak, že na oleji zpěnim cibuli, přihodim hovězí mletý maso (když mám kuřecí, tak i to) a zprudka orestuju, aby se zatáhlo a nepouštělo šťávu. Pak na to naházim mrkev, petržel, celer, co dům dá, zamíchám, nasypu koření (kmín, pepř, bobek, nový koření, česnek, paprika), osolim, nechám zezlátnout. Pak na to naházim buď čerstvý rajčata nebo rajskej protlak a zaleju horkou vodou. Když se to začne vařit, přidám brambory, kysaný zelí a řepu (když sterilovanou, tak i s lákem).Přidám hovězí, klidně i vepřovej a kuřecí bujón a nechám to tak hoďku vařit. Pak tam vymlasknu kysanou smetánku a je hotovo. Jo a někdy tam to zelí vůbec nedám a taky je to dobrý.
Krémová rybí polívka je taky moc dobrá záležitost, ale musíte se ujistit, že v rybím mase nejsou kosti, protože polívky se spíš upíjejí, než aby se pořádně kousalo každý sousto a skenovat kvůli případným kostem každou lžíci je hotový utrpení. Dobrý je bílý maso, který není tolik tučný, ale losůsek je taky dobrej. Podle toho, kolik je strávníků, oddělim několik kousků a na oleji je orestuju s tymiánem, solí a bílým pepřem. Nakrájený brambůrky dám vařit do vody spolu s mlíkem a rybím vývarem. Pak přidám i kousky ryby. Přisolim, přitymiánuju, přibílopepřim a nakrouhám přiměřeně muškátovýho oříšku. Nemusí se to vařit dlouho, ryby to nepotřebujou, jsou hotový hned. Myslim, že tak deset minut by mělo bohatě stačit. Pak to rozmixuju a nakonec do krému vmíchám smetanu a minutku povařim. Polívku rozleju do talířů a položim na ni dozlatova orestovanou rybku. Ale dá se i obměňovat, třeba přidáním kopru nebo krutonkama. Jak je komu libo.
Můj tajnej favorit, francouzská cibulačka, by se neměla dělat často a hlavně ne k nedělnímu obědu pro nicnetušící rodinu. Jednou se mi ji takhle povedlo komplet celou ožrat. To se vezme tak pět velkých cibulí, nakrájí se na tenký kolečka a hodí do kastrolu na rozpálenej olej. Musí se to furt míchat, aby se to nepřipálilo, přisypu tam hnědej cukr, furt to chodim míchat, přilejvám po troškách vodu a čekám, až to krásně zhnědne a změkne. Francouzi jsou schopný tohle dělat i pět hodin, což nechápu. Mně připadá i půlhodina dlouhá. Když se mi zdá, že je to oukej, přileju tam hovězí vývar, hojně bílýho, spíš sladšího vína, baj voko nějakých tři sta ml, trochu brandy (slivovice je taky dobrá) a když je, tak ještě sherry, stáhnu na minimum a nechám to asi hoďku pod pokličkou tiše pobublávat. Dochutim, jak se mi to pozdává a podle toho, co jsem tam nalila za alkohol. Možná trochu česneku, pepře a soli. Tím, že se část odpaří, by to mělo samo zhoustnout. Když už to skoro je, udělám krutonky. Buď na pánvi nebo na grilu, ovoněný v olivovým oleji a drceným česneku. Dají se i zapíct se sýrem, ale to je pak opravdu těžkotonážní nářez, kterej nahradí hlavní chod.
Když už jsme v tý Francii, tak sem ještě hodim receptík na zelňačku. Na sádle zpěnim cibulku, zaprášim moukou, přileju vodu (klidně může být i masox) a hodim do toho pytlík kysanýho zelí a brambory na kostičky. Osolim a přidám kmín, pár kuliček pepře, novýho koření a bobkovýho listu. Taky trošku tymiánu a hromadu nahrubo nasekanýho česneku. Můžu tam hodit i nějakou klobásku nebo něco jinýho uzenýho. Nechám polívku svýmu osudu a když je to všechno tak akorát uvařený a začíná vonět bytem, zašlehám do toho opatrně sladkou nebo kysanou smetanu, podle chuti. Bobkovej list se musí z hotový polívky co nejdřív vyndat, jinak by zhořkla. Zelňačka je nejlepší, když je tak hustá, že v ní stojí lžíce a navíc je uleželá do druhýho dne… ale to se podaří málokdy. V kombinaci s kvalitní literatůrou je totiž vysoce návyková.
......
Tak, jako inspirace na začátek to, myslím, stačí. Jestli jsem omylem vynechala nějakou ingredienci, tak se omlouvám a sypu si popel na hlavu. A teď jsem zvědavá, co máte za receptík vy. Sem s nima, ať se máme nad čím olizovat ![]()
Míša
Přečtěte si také
Jedna drzá žákyně mi znechutila mojí práci. Její rodiče se ještě pustili do mě
- AnetaMar
- 22.11.26
- 1189
Učím na základní škole už osmnáct let. Vždycky jsme se setkávala s dětmi, které byly fajn a dalo se s nimi vyjít. A pak s těmi, které dělaly problémy. Ale čím jsem starší, tím hůř to nějak zvládám....
Mohli jsme adoptovat holčičku. Manžel si to ale na poslední chvíli rozmyslel
- AnetaMar
- 22.11.26
- 663
Když jsme začali s adopcí, měla jsem pocit, že se nám konečně splní sen, na který jsme tak dlouho čekali. Jenže ve chvíli, kdy už jsme poznali malou holčičku a doma jí připravovali pokoj, manžel...
Mám skvělého manžela, přesto ho podvádím. Milence se nedokážu vzdát
- Anonymní
- 22.11.26
- 1145
S manželem jsme spolu patnáct let, máme dvě děti, hypotéku a život, který by nám leckdo mohl závidět. Nikdy jsem neměla důvod si stěžovat. Přesto jsem se zamilovala do jiného muže. Nejdřív jsme si...
Kamarádka si ze mě udělala svou nonstop psycholožku. Už to nebudu trpět
- mořesnů
- 22.11.26
- 398
Včera mi kamarádka volala potřetí během jediného dne, aby mi znovu vyprávěla, co jí napsal její bývalý manžel. Zrovna jsem vařila večeři, děti se hádaly o ovladač a já měla v telefonu dalších šest...
Synovi jsem slíbila gympl. Začínám ale silně pochybovat, že na to má
- AnetaMar
- 22.11.26
- 366
Přijímačky jsou až na jaře, ale u nás doma už se několik měsíců neděje nic jiného. Chci, aby se syn dostal na gymnázium, a udělám pro to všechno. Jenže poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se o...
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 1072
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 864
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 781
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 944
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 756
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...