Červenčátka 2005 deníček č. 103 - Naše první pořádná společná dovolená
- Rodičovství
- Inge
- 13.07.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček z naší dovolené v Bulharsku, kde jsme byli s manželem, Honzíkem a tchýní jsem napsala v pondělí v čekárně u doktorky, ale až dnes přeťukala do počítače...
Cesta - Odlet v 4.00, sraz na letišti ve 2.00. Bála jsem se, že Honzík bude jaksepatří protivný, ale na letišti byl moc hodný - jezdil na jezdícím pásu, koukal na letadla… Horší to bylo v letadle, kromě půl hodinky, kdy spinkal a doby, co jedl, se vztekal, že nemůže běhat po letadle. Přistávání, kdy musel být připoutaný, probrečel. Spolucestující museli mít radost.
1. den - V půl 10 příjezd do hotelu překvapivě jiného, než jsme si zaplatili, ale zjevně vyšší úrovně, takže pohoda. Honzík jako dítě do 2 let neměl nárok na služby, ale v pokoji na něj čekala dětská postýlka (kterou jsme ale radši nepoužili, protože by z ní určitě vyskočil). Bazén u hotelu byl super, hned vedle brouzdaliště s hřištěm pro děti (písek, klouzačka J, houpačka L). Ve 12 jsme se šli na pokoj umýt se a na oběd. V koupelně ale Honzík uklouzl a rozbil si vzadu hlavu. Místní doktor mu to sešil a místo oběda jsme jeli taxíkem na asi hodinu jízdy vzdálenou pohotovost na rentgen. Předtím jsem ještě rychle vyměnila na recepci peníze, abych měla na zaplacení. Rentgen byl naštěstí OK. Honzíka to zmohlo natolik, že spal až do večeře.
2. den - Začali jsme si užívat all inclusive. Honzík byl v sedmém nebi a cpal do sebe neuvěřitelná kvanta jídla (nejvíce frčely těstoviny s rajčatovou omáčkou, vařená mrkvička a banány J). V moři se mu ze začátku nelíbilo, bál se vln, ale o to nadšeněji se připojil k dětem, které neustále nosily v konvičce z bazénku vodu na hřiště.
3. den - Moře se Honzíkovi stále nelíbí, zato na časový posun už si bohužel zvykl. Vstává v půl šesté místního času (tj. v půl páté našeho) a nejpozději v 6 pravidelně opouští v pyžámku pokoj a vyráží k výtahu. My ho honíme a poté někdo z nás s ním otráveně vyráží na ranní procházku (snídaně je bohužel až od půl osmé).
4. den - V noci si Honzík sloupl náplast z hlavy a vyrval si stehy. Rána se ale hezky hojí, tak snad nebude mít jizvu. Honzík si zamiloval moře, drží se táty, skáčou spolu ve vlnách a Honzík se nahlas směje. Jenom musíme dávat pozor a nenamočit mu hlavu.
5. den - V poledne přišla z minuty na minutu nějaká vichřice, smetla slunečníky a okamžitě byl vyhlášen zákaz koupání v moři. Po obědě stále hodně fouká, že ani nemůžeme ven. Honzík si krátí chvíli vozením kufru na kolečkách po chodbě a jízdou výtahem. Když si stoupne na špičky, dosáhne nejen na 1 ale i na 2. Ostatní hoteloví hosté nás musí milovat J.
6. den - Dopoledne je pořád zima, tak vyrážíme na delší procházku. Odpoledne už je hezky a Honzík se na hřišti zapojuje do stavby obrovského bahniště. Vodu z bazénku už děti nenosí v konvičce ale v kyblíčkách, takže bahniště utěšeně roste. Idylka končí v 6 hodin, kdy si Honzík o houpačku rozrazí čelo. To, že ta rána je o trochu menší a ne tak hluboká, mě moc neuklidnilo. Doktor ho nechtěl šít, prý by byly vidět jizvy po stezích, tak to zalepí nějakým lepidlem. Na rentgen už jet odmítáme. Rána ale v noci praskne a zase krvácí. Voláme doktorovi, prý se na to zítra podívá, Honzík usíná. Tchýně, která Honzíka na hřišti hlídala, je úplně na prášky a likviduje své zásoby becherovky.
7. den - Rána na čele hnisá a nejde zašít ani znovu zalepit. Uvidíme, co nám na to řeknou v Motole. Honzík navíc dostal průjem a v jídelně projevuje nahlas nespokojenost nad rýží a dožaduje se své oblíbené rajčatové omáčky. Babička odmítá Honzíka pustit na hřiště a odpoledne radši zůstane na pokoji. Honzík spokojeně jezdí na člunu v bazénu a nosí v konvičce vodu na písek. Odpoledne přidáme třetí náplast, když v moři spadne a rýpne se do mateřského znaménka na tváří (před měsícem jsme mu ho nechali vyříznout, ale museli to udělat nějak blbě)..
Cesta - Odjezd z hotelu na letiště je naplánován na 4.40, ale v 11 večer nám volá průvodkyně, že má letadlo asi 3 hodiny zpoždění, takže se odjezd posouvá. Super, aspoň si pospíme. Ve 12 přistáváme v Ruzyni, babička si pořádně oddychla, že naši společnou dovolenou přežila, nám ostatním je ale spíš líto, že už skončila. Přes všechny ty úrazy jsem si ji pořádně užili !!!
Inge + Honzík (včera 1 rok a 11 měsíců) + mimi (zítra 20tt)
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 440
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 294
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 314
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 261
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 225
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1067
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1471
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 537
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 993
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 856
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...